K poskytování služeb, analýze návštěvnosti a personalizaci reklamy se využívají soubory cookie. Informace o použití webu mohou být sdíleny s dalšími partnery působícími v oblasti sociálních médií, inzerce a analýz. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace
Veřejné osvětlení – součást bezpečného dopravního prostoru

Hospodaření obcí a krajů v roce 2008

Datum: 26. 8. 2009, zdroj: OF 3/2009, rubrika: Ekonomika

Výraznou zprávou komentářů hodnotících hospodaření obcí v roce 2007 bylo snížení obecního dluhu -- jev, ke kterému došlo poprvé od počátku devadesátých let. V roce 2008 se tento vývoj neopakoval, i když se obecní dluh zvýšil pouze o 1 %, resp. o 0,9 mld. Kč. Byl však stále na nižší úrovni než v roce 2006.

Pozitivní zprávou je také informace o stavu peněžních prostředků na účtech subjektů územní samosprávy, který dosáhl rekordní výše 114,1 mld. Kč. Pro srovnání výše jejich dluhu v tomto roce činila 97,2 mld. Kč. Rok 2008 byl, po předchozím roce, v tomto tisíciletí druhým rokem, ve kterém objem prostředků na účtech obcí byl vyšší než jejich dluh.

Zatímco dluh obcí vykázal jen velmi nízkou dynamiku růstu v roce 2008 (cca 1 %), dluh krajských samospráv se zvýšil o 40 %. I tak však kraje měly uloženo na bankovních účtech více, než činil jejich dluh.

Rozpočty obcí skončily rok 2008 přebytkem rozpočtu ve výši 16 mld. Kč, což je téměř dvojnásobek z předchozího roku. Podstatná část přebytku rozpočtu obcí v roce 2008 však byla výsledkem hospodaření Prahy. Podíl přebytku jejího rozpočtu na celkovém přebytku činil 45 %. Krajské samosprávy vykázaly v tomto roce opět schodek (1,3 mld. Kč), který je však jen nepatrně vyšší než v roce 2007.

V důsledku nového rozpočtového určení daní se podstatně zvýšily daňové příjmy malých obcí. Značný růst zaznamenaly zejména nejmenší obce s počtem obyvatel do 100, jejichž daňové příjmy vzrostly o téměř 150 %.

A. Veřejné rozpočty

Příjmy veřejných rozpočtů

se v roce 2008 zvýšily, ve srovnání s předchozím rokem, o 7,5 %, jejich podíl na hrubém domácím produktu se rovněž zvýšil, i když jen mírně (o 0,6 procentních bodů). Dosáhly hodnoty 1,5 bil. Kč. Téměř 90 % z nich tvořily daňové příjmy obdobně jako v roce předchozím. Podíl nepřímých daní na celkovém objemu vybraných daní se meziročně snížil, čímž se přerušil několikaletý trend růstu jejich podílu.

Růst veřejných výdajů

v roce 2008 činil necelých 6 %. V tomto roce se zvýšil podíl kapitálových výdajů veřejných rozpočtů, a to na téměř 15 % z 13,6 % v předchozím roce. Je to ovšem stále velmi nízký podíl ve srovnání s rozpočty obcí a krajů. 40 % kapitálových výdajů směřovalo na pořízení investic, velmi rychle však rostly investiční transfery. S růstem veřejného dluhu rostou i náklady spojené s jeho obsluhou. Přírůstek v roce 2008 činil téměř 30 %. Odvody do rozpočtu EU dosáhly hodnoty téměř 37 mld. Kč.

Deficit veřejných rozpočtů

byl v roce 2008 výrazně nižší ve srovnání s předchozím rokem a jeho podíl na hrubém domácím produktu činil pouze 0,4 %. Tento výsledek je zásluhou mimorozpočtových fondů a díky zvýšení přebytku rozpočtu územních samospráv. Naopak, schodek státního rozpočtu se prohloubil. Pozitivním jevem je i vyšší přebytek v rámci běžné bilance (rozdílu mezi běžnými příjmy a běžnými výdaji).

Dynamika růstu veřejného dluhu

se meziročně mírně snížila a podíl tohoto ukazatele na HDP dosáhl necelých 30 %. Stejně jako podíl schodku byl i podíl veřejného dluhu na HDP hluboko pod hranicí danou příslušnými Maastrichtskými kriterii. Ve srovnání s rokem 2003 se však objem veřejného dluhu téměř zdvojnásobil a činí již více než 1 bil. Kč. Dluh se zvyšuje zejména růstem státního dluhu, který má také ve struktuře veřejného dluhu největší váhu (více než 90 %). Růst veřejného duhu byl až dosud zmirňován privatizačními příjmy, které nejsou opakovatelným jevem. Dluh územních samospráv se na veřejném dluhu podílel necelými 9 %, což je méně než v předchozím roce.

Příjmy územních samospráv

se podílely zhruba 27 % na příjmech veřejných rozpočtů a dosáhly v roce 2008 téměř 400 mld. Kč. Porovnáme-li velikost rozpočtů, jsou obce i nadále nejsilnějším subjektem v rámci územní samosprávy (obce a DSO, kraje a Regionální rady regionů soudržnosti). Objem jejích rozpočtů v roce 2008 byl více než dvojnásobný ve srovnání s rozpočty krajských samospráv.

Přebytek územních rozpočtů (převážně v důsledku hospodaření obcí) dosáhl v roce 2008 rekordní hodnotu a činil 15 mld. Kč. Potěšitelný je i růst prostředků na bankovních účtech územních samospráv, který koncem roku 2008 dosáhl téměř 90 mld. Kč, opět díky obcím.

B. Rozpočty obcí

Asi největším překvapením hospodaření obcí je dosažený vysoký přebytek jejich rozpočtů. Ve srovnání s rokem 2007 se téměř zdvojnásobil. Tento přebytek byl dosažen i přes mírný růst kapitálových výdajů, přičemž obecní dluh se ve srovnání s předchozím rokem, kdy došlo k jeho snížení, zvýšil jen málo.

V roce 2008 disponovaly obce, včetně dobrovolných svazků obcí, s téměř 273 mld. Kč, což je o 7,4 % více než v roce předchozím. Na tomto přírůstku participovaly zejména daňové příjmy, a to 70 %, a kapitálové příjmy (18 %). Relativně rychlý růst daňových příjmů vedl ke zvýšení podílu této příjmové položky na celkových příjmech o téměř jeden procentní bod na 56,6 %. Tento růst byl však do značné míry jednorázový, protože ho podnítil zejména nový způsob rozdělování sdílených daní, platný od 1. 1. 2008. Bilanci rozpočtů obcí za léta 2007 a 2008 ukazuje tab. 1.

Tab. 1: Bilance rozpočtů obcí (mld. Kč, resp. %)
  2007 2008 Podíl v % 2007 Podíl v % 2008 Růst v %
Daňové příjmy 141,3 154,4 55,6 56,6 9,3
  Sdílené daně 123,3 136,1 48,5 49,9 10,4
Poplatky a daně z vybraných činností 13,0 13,3 5,1 4,9 2,3
Nedaňové příjmy 24,7 26,3 9,7 9,6 6,5
Kapitálové příjmy 12,3 15,7 4,8 5,8 27,6
Transfery celkem 75,7 76,5 29,8 28,0 1,1
  Neinvestiční 55 48,2 21,7 17,7 -12,4
Investiční 20,7 28,3 8,1 10,4 36,7
Příjmy celkem 254 272,9 100,0 100,0 7,4
Běžné výdaje 170,1 180,4 69,2 70,2 6,1
Kapitálové výdaje 75,5 76,5 30,7 29,8 1,3
Výdaje celkem 245,7 256,9 100,0 100,0 4,6
Saldo 8,3 16,0  x  x 92,8

Pramen: Ministerstvo financí, Státní závěrečný účet za rok 2008

Novela zákona

o rozpočtovém určení daní doplnila v systému výpočtu podílu jednotlivých obcí jedno kriterium (počet obyvatel), dalšími dvěma, a to výměra katastrálního území obce a poměr počtu obyvatel obce k celkovému počtu obyvatel. Snížila počet velikostních kategorií obcí ze 14 na 4 a nahradila skokové přechodu mezi jednotlivými velikostními kategoriemi obcí systémem tzv. postupných přechodů. Podíl obcí na sdílených daních se navíc zvýšil, a to 20,59 % na 21,4 % na úkor podílu státního rozpočtu. Výsledkem je zmírnění odstupu koeficientů malých a velkých obcí a zvýšení příjmů malých obcí.

Výsledek nového výpočtu

podílu jednotlivých obcí na sdílených daních lze dokumentovat na příjmech nejmenší kategorie obcí (do 100 obyvatel), jejichž příjmy stouply na téměř 2,5 násobek skutečnosti z roku 2007. Navazující velikostní kategorie obcí (s počtem obyvatel od 101 do 200) zaznamenala růst daňových příjmů o třetinu. Na druhé straně nejnižší tempo růstu daňových příjmů vykázaly obce s počtem obyvatel nad 100 tisíc (s vyloučením Prahy), a to pouze 4,2 %. V průměru se daňové příjmy obcí zvýšily o 9,2 %. Všechny velikostní kategorie obcí s počtem obyvatel do 10 tisíc obyvatel dosáhly nadprůměrného, popř. průměrného růstu daňových příjmů a všechny větší, s výjimkou Prahy, pak podprůměrného růstu této položky.

Celkové daňové příjmy obcí

dosáhly výše 154,4 mld. Kč, v jejich rámci naprosto převažuje jejich podíl na sdílených daních. Ostatní daňové příjmy tvořily necelých 13,3 mld. Kč, tj. 9 %. V jejich rámci byly největší poplatky za likvidaci komunálního odpadu, včetně poplatků za uložení odpadu (5,8 mld. Kč), teprve na druhém místě skončila daň z nemovitosti (5,1 mld. Kč). Daň z nemovitosti se podílí 3,3 % na daňových příjmech a pouhými 1,9 % na celkových příjmech obecních rozpočtů. Další v pořadí jsou správní poplatky za vydaná povolení a rozhodnutí obce (3,8 mld. Kč). Zbývající část daňových příjmů obcí představují poplatky za provozovaný výherní hrací přístroj, za užívání veřejného prostranství a odvod z provozování loterií a jiných her na veřejně prospěšné účely.

Nedaňové příjmy,

které se podílejí na celkových příjmech zhruba jednou desetinou, dosáhl výše 26,3 mld. Kč. Největší část (9,6 mld. Kč) tvořily příjmy z pronájmu majetku ve vlastnictví obce (nájemné, a pronájem pozemků). Tato kapitola příjmů zahrnuje dále příjmy z vlastní činnosti (jedná se zejména o poplatky za jesle, školky, družiny, kluby a za odvoz komunálního odpadu), odvody příspěvkových organizací a příjmy z úroků.

Kapitálové příjmy,

které se v roce 2008 zvýšily o více než jednu čtvrtinu, dosáhly hodnoty téměř 16 mld. Kč. V roce 2007 došlo ve srovnání s rokem 2006 naopak k poklesu tohoto výnosu. Vysoký růst zaznamenala obě části, tj. jak příjmy z prodeje pozemků a ostatních nemovitostí, což je objemově největší část této položky, tak i příjmy z prodeje akcií a majetkových podílů. Vyšší příjmy v této položce ve srovnání s rokem 2007 se staly jedním ze zdrojů obnovené dynamiky kapitálových výdajů.

Transfery

zejména ze státního rozpočtu, státních fondů, krajských rozpočtů tvořily 28 % celkových příjmů. Jejich podíl na celkových příjmech je ve srovnání s podílem daňových příjmů poloviční. Neinvestiční transfery, které jsou podstatnou složkou dotací, se podílejí na celkových dotacích 77 %.

Více než polovinu z celkového objemu neinvestičních transferů dostaly obce od Ministerstva práce a sociálních věcí. Tyto prostředky byly určeny na dávky pomoci v hmotné nouzi, na příspěvek na péči, a na dávky zdravotně postiženým. Druhou nejvýznamnější položku v této oblasti tvořily dotace, které obce získaly v rámci souhrnného dotačního vztahu. Tyto prostředky směřovaly na příspěvek na výkon státní správy, do vzdělávání (příspěvek na částečnou úhradu provozních výdajů základních a mateřských škol), na výkon zřizovatelských funkcí převedených na obce v souvislosti se zrušením okresních úřadů (zejména se jedná o knihovny a divadla) a do zdravotnictví (kojenecké ústavy, dětské domovy).

Celkové výdaje obcí

se zvýšily v roce 2008, ve srovnání s rokem předchozím, o 4,6 %. Podstatně nižší dynamika výdajů přispěla hlavní měrou k dosažení rekordního přebytku obecních rozpočtů. Dynamika běžných výdajů podstatně převýšila dynamiku výdajů kapitálových, čímž se nepatrně snížil podíl kapitálových výdajů na celkových.

Nejrychleji rostoucí položku

v rámci neinvestičních výdajů tvořily náklady na nákup vody, paliv, energie a služby, stejně jako u krajů. Na druhém místě skončily neinvestiční transfery obyvatelstvu, z nichž téměř 98 % tvořily sociální dávky, které jsou obcím plně hrazeny ze státního rozpočtu. Nižší tempo růstu ve srovnání s celkovými běžnými výdaji vykázaly neinvestiční transfery podnikatelským subjektům a příspěvkovým a podobným organizacím. Posledně jmenované transfery jsou druhou objemově největší položkou v rámci běžných výdajů a zahrnují dotace na vzdělávání, v oblasti tělovýchovy, zájmové činnosti a kultury. Výdaje na dopravní obslužnost se zvýšily o 5 %.

Kapitálové výdaje

se mezi lety 2007 a 2008 zvýšily o 1,3 %. Téměř 85 % z nich tvoří investiční nákupy a související výdaje. Tyto výdaje zahrnují pořízení hmotného majetku, jako jsou budovy, haly, stroje, zařízení, pozemky, výpočetní technika. Dále sem patří i pořízení nehmotného majetku, např. nákup programového vybavení.

Z odvětvového hlediska

směřovalo nejvíce investičních transferů na zlepšení dopravní infrastruktury, na výstavbu a obnova infrastruktury vodního hospodářství), bydlení a komunálních služeb. Zdrojem těchto finančních prostředků byl státní rozpočet, resp. ministerstva, a také státní fondy (Státní fond životního prostředí, Státní fond rozvoje bydlení a Státní fond dopravní infrastruktury). V roce 2009 se zvýšil podíl investičních akcí, na které přispěla Evropská unie. Jednalo se o projekty financované z prostředků Fondu soudržnosti, operačního programu Infrastruktura a společného regionálního operačního programu.

Rozdělení příjmů a výdajů mezi běžný a kapitálový rozpočet je vždy důležitou informací o jejich hospodaření. V tab. 2 jsou uvedeny hodnoty za poslední dva roky. Obecní rozpočty jako celek dosahovaly vždy přebytek v rámci běžného rozpočtu, ten z roku 2008 byl dokonce vyšší než v roce předchozím. Schodek kapitálového rozpočtu se ve srovnání s rokem 2007 zvýšil jen nepatrně.

Tab. 2: Běžný a kapitálový rozpočet obcí (mld. Kč)
Běžný rozpočet 2007 2008 Kapitálový rozpočet 2007 2008
Daňové příjmy 141,3 154,4 Kapitálové příjmy 12,3 15,7
Nedaňové příjmy 24,7 26,3 Investiční transfery 20,7 17,6
Neinvestiční transfery 55,0 58,9      
Celkem 221,0 239,6 Celkem 33,0 33,3
Běžné výdaje 170,1 180,4 Kapitálové výdaje 75,5 76,5
Saldo 50,9 59,2 Saldo -42,5 -43,2

Pramen: propočty CCB-Czech Credit Bureau, a. s.
Poznámka: do investičních transferů byla zařazena i část převodů z vlastních účelových fondů obce určená na investice.

Příčinou dosažených výsledků v rámci běžného a kapitálového rozpočtu v roce 2008 byly, ve srovnání s nedávnou minulostí, vysoké příjmy z prodeje obecního majetku a relativně malá dynamika kapitálových výdajů. Výsledkem je nepatrné snížení podíl kapitálových výdajů na celkových výdajích, a to z necelých 31 % na necelých 30 %. Je to stále podstatně větší podíl, než nalezneme u krajských rozpočtů, nemluvě o rozpočtu státním.

Tab. 3: Zdroje pro kapitálové výdaje obcí
Zdroje 2007 2008
Přebytek běžného rozpočtu 50,9 59,2
Kapitálové příjmy 12,3 15,7
Kapitálové transfery 20,7 17,6
Zdroje celkem 83,9 92,5
Kapitálové výdaje 75,5 76,5
Rozdíl +8,4 +16,0

Pramen: propočty CCB-Czech Credit Bureau, a. s.

Z tab. 3 je zřejmé, že to není nedostatek peněz, kvůli kterému obce vykázaly jenom velmi malý přírůstek kapitálových výdajů. Finanční prostředky získané v roce 2008 z kapitálových příjmů, kapitálových transferů a na základě přebytku běžného rozpočtu by stačily na financování kapitálových projektů o jednu pětinu vyšších, než obce skutečně investovaly. Souběh vysokých prodejů obecního majetku a jenom malého zvýšení kapitálových výdajů se odrazil v enormním zvýšení zůstatků finančních prostředků obcí na bankovních účtech a v relativně nízké dynamice obecního dluhu.

Dluh obcí,

jak již bylo řečeno, se v roce 2008 nepatrně zvýšil, a to o 0,9 mld. Kč. Podstatný podíl na tomto příznivém vývoji mělo hospodaření hlavního města Prahy. Dluh Prahy se totiž se mezi roky 2008 a 2007 snížil o 0,5 mld. Kč.

Z jednotlivých komponent se na růstu dluhu téměř výlučně podíly úvěry. Výše dluhu z ostatních zdrojů (komunální obligace, návratné finanční výpomoci a ostatní dluhy) se změnila meziročně jen nepatrně. Vzhledem k tomu, že se dluh čtyř největších měst, tj. Prahy, Brna, Ostravy a Plzně, v roce 2008 ve srovnání s rokem předchozím snížil, zvýšila se váha ostatních obcí v celkovém dluhu, a to ze 41,5 % na 42,8 %.

Zůstatky prostředků na bankovních účtech

obcí ke konci roku 2008 činily 87,6 mld. Kč a zaznamenaly meziroční růst o 15 mld. Kč. Přírůstek obecního dluhu dosáhl pouze hodnoty 0,7 mld. Kč a tak se poprvé v tomto tisíciletí stalo, že zůstatky obcí na bankovních účtech převýšily objem obecního dluhu. Na tomto vývoji má podstatnou zásluhu opět Praha. Její zůstatky na bankovních účtech se v daném období zvýšily o 7,8 mld. , což je více než polovina přírůstku za všechny obce.

C. Rozpočty krajů

Rozpočet krajských samospráv skončil v roce 2008, na rozdíl od obecních rozpočtů, schodkem. Jeho výše byla v podstatě v absolutním vyjádření shodná s přebytkem za rok 2007. Přesto však tento schodek nepřesahuje jedno procento celkových příjmů krajských rozpočtů. Dluh krajů se rovněž zvýšil, ve srovnání s obecními rozpočty mnohem více, a to na úroveň necelých 15 mld. Kč, což je ve srovnání s rokem předchozím růst o téměř 30 %.

Příjmy krajských samospráv

v roce 2008 činily 132 mld. Kč a ve srovnání s rokem 2007 byly vyšší o 5 %, což je nižší růst než u příjmů veřejných rozpočtů. Rychleji než příjmy celkem se zvýšily daňové příjmy (jedná se o podíl krajů na sdílených daních ve výši 8,92 %) a nedaňové příjmy (především v důsledku příjmů z úroků). Pomalejší růst vykázaly pak transfery ze státního rozpočtu a ze státních fondů, které jsou i nadále nevýznamnějším zdrojem příjmů (viz tab. 4). Představují téměř 60 % celkových příjmů, i když s klesajícím trendem.

Objem kapitálových příjmů

se ve srovnání s předchozím rokem dokonce snížil, váha tohoto zdroje příjmů v krajských rozpočtech je však velmi malá. V důsledku tohoto vývoje se nepatrně zvýšil podíl daňových příjmů krajů na jejich celkových příjmech.

Tab. 4: Bilance rozpočtů krajské samosprávy (mld. Kč, resp. %)
  2007 2008 Podíl v % 2007 Podíl v % 2008 Růst v %
Daňové příjmy 46,1 49,8 36,8 37,8 8,0
  Sdílené daně 46,0 49,8 36,7 37,8 8,3
Poplatky a daně z vybraných činnosti 0,1 0 0,1 0,0  x
Nedaňové příjmy 3,5 3,9 2,8 3,0 11,4
Kapitálové příjmy 0,8 0,6 0,6 0,5 -25,0
Transfery celkem 75,0 77,4 59,8 58,8 3,2
  Neinvestiční 70,2 73,2 56,0 55,6 4,3
Investiční 4,8 4,2 3,8 3,2 -12,5
Příjmy celkem 125,4 131,7 100,0 100,0 5,0
Běžné výdaje 107,7 112,5 86,6 84,6 4,5
Kapitálové výdaje 16,6 20,5 13,4 15,4 23,5
Výdaje celkem 124,3 133 x x 7,0
Saldo 1,1 -1,3 x x x

Pramen: Ministerstvo financí, Státní závěrečný účet za rok 2008

Relativně rychlý růst nedaňových příjmů,

který byl důsledkem především zvýšením příjmů z úroků, koresponduje s růstem zůstatků na bankovních účtech krajských samospráv.

Objemově nejvýznamnější jsou transfery

z Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy (růst o 4,5 %). Patří sem zejména neinvestiční výdaje škol, jako jsou platy, výdaje na další vzdělávání pedagogických pracovníků, učební pomůcky a školní potřeby.

Celkové výdaje

krajských samospráv se v roce 2008 zvýšily o téměř 9 mld. Kč, čímž dosáhly vyšší tempo růstu než příjmy. Potěšující je podstatně vyšší dynamika výdajů kapitálových než běžných. Zatímco běžné výdaje se meziročně zvýšily o 4,5 %, kapitálové o téměř jednu čtvrtinu. Podíl kapitálových výdajů na celkových v roce 2008 vzrostl na 18 % (což je stále mnohem méně než vykazují obecní rozpočty) z 15,4 % v roce 2007. Ještě v roce 2005 činil tento podíl pouze necelých 11 %.

Kapitálové výdaje

v sobě zahrnují objemově nejvýznamnější část, a to jsou investiční nákupy (tvoří více než polovinu), což je pořízení dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku. Největší díl kapitálových výdajů věnovaly krajské rozpočty na oblast dopravy, dále školství, zdravotnictví, komunální a sociální služby.

Investiční dotace obcím

na úrovni 2,4 mld. Kč (vyšší než neinvestiční) byly určeny především na podporu rozvoje obcí, na výstavbu a obnovu dopravní infrastruktury, na ochranu před povodněmi a na ochranu životního prostředí.

V rámci běžných výdajů

jsou největší položkou (42 % z celku) neinvestiční výdaje příspěvkovým a podobným organizacím. Patří k nim především gymnázia, střední odborné školy a učiliště, sportovní školy, konzervatoře, speciální základní školy apod. Další významnou oblastí, kam směřují tyto neinvestiční transfery, jsou ústavy péče o mládež, domovy důchodců, muzea, galerie, knihovny, nemocnice, kojenecké ústavy, záchranná zdravotní služba atd. Objem těchto transferů dosáhl téměř 47 mld. Kč.

Druhou položkou, která je jen nepatrně nižší, jsou transfery neziskovým a podobným organizacím ve výši 41 mld. Kč. Valnou část těchto transferů představují dotace základním školám zřizovanými obcemi na úhradu přímých nákladů na vzdělání.

Třetí objemově nejvyšší položkou v rámci běžných výdajů krajských samospráv jsou výdaje na dopravní obslužnost. Tvořily 8,3 % celkových běžných výdajů v roce 2008, zatímco rok předtím pouze necelých 8 %.

Do rozpočtu obcí

předaly krajské samosprávy v rámci neinvestičních dotací 1,5 mld. Kč. Prostředky směřovaly na program obnovy venkova, na zlepšení životního prostředí, do sportu, kultury apod.

Obrázek o tom, jak vypadal běžný a kapitálový rozpočet krajských samospráv přibližuje tab. 5. Stejně jako v případě obcí dosáhly i kraje ve svém souhrnu přebytkový běžný rozpočet, v roce 2008 dokonce vyšší než o rok dříve. Na druhé straně se prohloubil schodek kapitálového rozpočtu, a to významně.

Tab. 5: Běžný a kapitálový rozpočet krajů (mld. Kč)
Běžný rozpočet 2007 2008 Kapitálový rozpočet 2007 2008
Daňové příjmy 46,1 49,8 Kapitálové příjmy 0,8 0,6
Nedaňové příjmy 3,5 3,9 Investiční transfery 4,8 4,2
Neinvestiční transfery 70,2 73,2      
Celkem 119,8 126,9 Celkem 5,6 4,8
Běžné výdaje 107,7 112,5 Kapitálové výdaje 16,6 20,5
Saldo 12,1 14,4 Saldo -11,0 -15,7

Pramen: propočty CCB-Czech Credit Bureau, a. s.

Tento vývoj koresponduje s nebývale velkým růstem kapitálových výdajů krajských samospráv v roce 2008 a s poklesem příjmů z prodeje majetku. Výsledek se odrazil i v přechodu přebytku krajských rozpočtů v roce 2007 do schodku v následujícím roce. Schodek to nebyl zanedbatelný, představoval cca 10 % celkových příjmů. Podíl kapitálových výdajů na celkových se mezi lety 2007 a 2008 zvýšil o dva procentní body.

Intenzivní kapitálové výdaje

krajských samospráv se nemohly neodrazit i v růstu jejich dluhu. Závěrem roku 2008 dosáhl výše necelých 15 mld. Kč a ve srovnání s rokem 2007 se zvýšil o více než 4 mld. Kč. K růstu dluhu došlo zejména v položce bankovní úvěry a přijaté návratné finanční výpomoci.

Zdroje financování

kapitálových výdajů krajských samospráv v letech 2007 a 2008 ukazuje tab. 6. Je z ní zřejmé, že ani přebytek běžného rozpočtu, kapitálové příjmy a transfery nepostačovaly v roce 2008 na finanční pokrytí všech investičních výdajů. I to byl pravděpodobně jeden z důvodů, proč se dluh krajů mezi lety 2007 a 2008 zvýšil o 40 %, i když pravda, ze stále velmi nízké základny dané krátkou dobu jejich existence. Za tímto růstem je i čerpání úvěrů od Evropské investiční banky na obnovu a zlepšení regionální infrastruktury.

Tabulka 6: Zdroje pro kapitálové výdaje krajů
Zdroje 2007 2008
Přebytek běžného rozpočtu 12,1 14,4
Kapitálové příjmy 0,8 0,6
Kapitálové transfery 4,8 4,2
Zdroje celkem 17,7 19,2
Kapitálové výdaje 16,6 20,5
Rozdíl 1,1 -1,3

Pramen: propočty CCB-Czech Credit Bureau, a. s.

Na rozdíl od obcí, u krajských samospráv přesahovaly vždy zůstatky finančních prostředků na bankovních účtech objem dluhu krajů. Tato mezera se postupně zužuje, také zásluhou značného růstu jejich dluhu. Ten se v roce 2008 ve srovnání s rokem předchozím zvýšil o 40 %, zatímco zůstatky na účtech pouze o necelých 19 %.

Ing. Věra Kameníčková, CSc., CCB-Czech Credit Bureau, a. s.

TOPlist
TOPlist