Péče o stromy a efektivní nakládání s prostředky
Stromy jsou nedílnou součástí našich sídel a krajiny. Stromy a lidé žijí v těsném sousedství od úsvitu lidských dějin a ač si to v dnešní společnosti možná plně neuvědomujeme, lidé stromy ke svému životu potřebují. S rozpínáním a intenzifikací urbanizovaných prostor se stále více dostáváme se stromy do konfliktu. Ale možná za tento "konflikt" může spíše nálada společnosti, odtržení lidí od přirozené reality (např. padajícího listí ) a posunutí významu slov "ohrožení" a "bezpečnost" do jiné roviny.
Správci sídel, představitelé obcí a měst, musí usilovat o hledání rovnováhy mezi zájmy jednotlivých lidí a celospolečenského významu stromů. Význam a funkce stromů v sídlech je nezpochybnitelná a jejich ochrana je zakotvena v zákoně. Společenskou a ekologickou hodnotu stromů můžeme dnes dle různých metodik vyjádřit v penězích. A právě tato hodnota dělá ze stromů poměrně nezanedbatelný majetek obce, o který se správci obcí musí řádně starat. Povinností dobrého správce je zajistit, aby nebyla snižována hodnota svěřeného majetku a aby tento majetek (stromy) neohrožoval provozní bezpečnost ve svém okolí.
Z uvedeného vyplývá, že stromy v sídlech jsou žádoucí, ale musí být bezpečné, zdravé a perspektivní. Tohoto cíle dosáhneme jen soustavnou odbornou péčí o stromy. Díky ní jsme schopni minimalizovat rizika, která stromy představují pro své okolí a maximalizovat pozitivní funkce stromů.
Tento text si neklade za cíl rozebírat všechny pozitivní funkce stromů nebo jejich možné negativní vlivy. Na toto téma existuje celá řada odborné literatury. Ze stejného důvodu není účelem ani seznámení s technologiemi péče o stromy. Jelikož se tento časopis soustředí zejména na finance ve veřejném sektoru, předkládáme několik postřehů z praxe, které je možno využít.
Plán péče o stromy
Péče o stromy není jednorázovou investicí, ale soustavnou činností. To je skutečnost která nám někdy uniká a často se na stromy soustředíme až poté, kdy na sebe "upozorní". Většinou však toto "upozornění" znamená pád části stromu a následná rozhodnutí, dotýkající se péče o stromy mají silný emocionální podtext. Taková rozhodnutí nepomáhají ani ke zlepšení kvality péče o stromy, ani k efektivnímu nakládání s prostředky.
To, že péče o stromy musí být soustavnou činností je nezměnitelný fakt. Stav stromů v obcích se vlivem vnějších podmínek rok od roku mění a proto nelze tvrdit, že pokud jsem stromy v obci nechal ošetřit, že je o ně "postaráno" na dalších 10--20 let. Péče o stromy v podstatě nevyžaduje ve srovnání s jinými investicemi obcí velké finanční prostředky, ale spíše vyžaduje soustavné financování takových zásahů na konkrétních stromech, které jsou aktuálně potřeba. Navržení vhodného zásahu na stromě a zhodnocení jeho naléhavosti je práce pro odborníky a zde je nutno doporučit spolupráci s certifikovanými arboristy nebo konzultanty v arboristice.
Většinou není efektivní a ekonomické ošetřovat všechny stromy v obci najednou, ale je nutné určit jaké stromy bude nutné v následujících letech ošetřit a kolik prostředků bude nutné v jednotlivých etapách vynaložit. K tomuto účelu slouží plány péče o stromy. Plán péče je dokument, který vás informuje o stavu stromů ve vaší obci, určuje typy zásahů, které je třeba realizovat, určuje jejich naléhavost (etapy ošetření), říká které stromy jsou hodnotné a do kterých se vyplatí investovat a naopak. Dobrý plán péče také stanoví orientační náklady na péči o stromy v následujících 3--5 letech. Kvalita plánů péče se neřídí množstvím údajů, které jsou při inventarizaci stromů sbírány, ale zejména způsobem, jakým jsou tyto plány aktualizovány a způsobem, jakým pomáhají efektivně investovat prostředky pro zajištění dobrého stavu a bezpečnosti stromů v obci. Neaktualizovaný plán péče o stromy, starší pěti let, postrádá smysl a je nutné ho znovu vytvořit.
Nedílnou součástí péče o stromy v obcích je zajištění financování této péče. Dnes můžeme kromě rozpočtových zdrojů využívat financování péče o stromy z dotací. Ať už prostřednictvím programů Státního fondu životního prostředí (SFŽP), Programu péče o krajinu nebo rozličných krajských dotačních titulů. Při získávání dotací hraje důležitou roli kvalita podkladů. A opět se dostáváme k zmíněnému plánu péče o stromy, který je nejen výborným nástrojem pro efektivní vynakládání rozpočtových prostředků, ale slouží i jako podklad pro žádosti o dotace z některého programu, zaměřeného na péči o zeleň.
Využívání dotačních prostředků přináší dvě "úskalí", se kterými se žadatel musí vyrovnat.
Odbornost a kvalita
Prvním je nutnost zajištění odborné kvality provedeného díla (zásahu na stromech) za obvyklého požadavku respektování nejnižší ceny za dílo ve výběrovém řízení. Vzhledem k tomu, že péče o stromy (arboristika) je součást zahradnického oboru a ten spadá pod živnosti volné, je velice složité "najmout" odbornou firmu za nejnižší cenu a ještě složitější bývá pro zadavatele rozpoznání špatně provedené práce popř. její reklamace. Při nekvalitně provedené práci se investor vystavuje riziku odebrání dotace.
Jako příklad nerovných konkurenčních podmínek odborníků a "oborníků" je možno demonstrovat případ jedné skupiny arboristů -- stromolezců, tj. specialistů na péči o vzrostlé stromy využívajících k práci ve výšce lanových technik. Profesionální stromolezec bude mít minimálně: odpovídající vybavení vysoké kvality, pojištění odpovědnosti, úrazové pojištění, příslušnou certifikaci a na lokalitě budou přítomny alespoň dvě osoby kvalifikované pro práci ve výškách (dle bezpečnostních směrnic). Nemluvě o investicích do vzdělávání pro dosažení co nejvyšší kvality práce. Zatím co "odborník" si vystačí jen s nutným vybavením a max. pomocníkem na zemi bez příslušné kvalifikace. Jako příklad toto srovnání postačí.
Při porovnávání cen nabídek se doporučuje využít ceníků URS 823-1, které udávají referenční směrné ceny i pro arboristiké práce. Tyto ceny vám pomohou vytvořit si představu o cenové náročnosti daného zásahu a pomohou vám při výběru vhodného dodavatele.
Následná péče
Druhým rizikem využívání dotačních prostředků je nezakotvení následné péče ošetřených stromů do rozpočtů obcí. Dotace většinou hradí jednorázový zásah. Má-li však být tato investice zhodnocena a nedocházelo k následnému ohrožení provozní bezpečnosti, je nutné zajistit kontinuální financování péče o tyto stromy v budoucnosti.
Opět malý příklad. Součástí navrhovaných opatření na jednom projektu byla instalace velkého množství bezpečnostních vazeb ze syntetických materiálů. Hodnota těchto vazeb přesahovala 0,5 mil. Kč. Životnost vazeb je cca 10 roků tj. bude je nutné vyměnit a po 5 letech je nutná jejich kontrola. Pokud nedojde k jejich výměně bude ohrožena provozní bezpečnost v blízkosti stromů a dojde k zanedbání povinnosti vlastníka. Jelikož se jedná o malou obec otázkou je co se stane, když obec nebude úspěšná při žádosti o dotaci za oněch 10 let?
V žádném případě nelze říci, že využití dotace bylo špatné, spíše naopak. Ale investor (obec) musí vést v patrnosti náklady na následnou údržbu a průběžně vyhradit nutné prostředky z obecního rozpočtu.
Certifikace arboristů
Ještě jednou je třeba zdůraznit kvalitu prací, prováděných v současné době na stromech. I když se obecně kvalita péče o stromy zlepšuje je velmi těžké rozpoznat kvalitní dodavatele arboristických prací neboť logicky, všichni o sobě tvrdí, že jsou odborníci. Proto je nutno vyžadovat, zda se dané osoby mohou prokázat vzděláním, referencemi a znalostmi ve své odbornosti. V současné době je nejspolehlivější spolupráce s certifikovanými arboristy. Pro plány péče, návrhy opatření a posudky stromů je u nás dostupná certifikace Český certifikovaný arborista -- konzultant a pro vlastní ošetření stromů u nás funguje certifikace Evropský arborista. Poptávkou po certifikovaných arboristech se zvyšuje kvalita péče o stromy celoplošně.
Pokud nepracujeme s odborníky, vystavujeme se nejen možnému poškození stromů a snížení jejich hodnoty, ale, a to je závažnější, riziku ohrožení provozní bezpečnosti. Špatně provedený zásah nejen, že nemusí strom zabezpečit, ale může vést k jeho destabilizaci s následným pádem části stromu.
Nakonec opět příklad, kam vede nedostatečná kvalifikace některých "arboristů". Nejmenovaná firma provedla na památném stromu povolení starých předepjatých vazeb bez jejich náhrady (hrubá technologická chyba). Do dvou dnů došlo v bezvětří k odlomení kosterní větve, která tvořila čtvrtinu koruny stromu. Došlo k výraznému poškození památného stromu. Odlomená část zůstala viset v koruně vazby nad křižovatkou silnic a raději nedomýšlet co se vše mohlo stát při jejím pádu...
Závěrem je nutno všem obcím popřát úspěšnou spolupráci s odborníky a minimum stresových situací se stromy.