K poskytování služeb, analýze návštěvnosti a personalizaci reklamy se využívají soubory cookie. Informace o použití webu mohou být sdíleny s dalšími partnery působícími v oblasti sociálních médií, inzerce a analýz. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace
Solon – elektronická publikace pro pracovníky veřejné správy a návštěvníky knihoven

Sociální bydlení a podpora obcí – dotazníkové šetření

Datum: 25. 6. 2009, zdroj: OF 2/2009, rubrika: Bydlení

Na základě závazku obsaženém v Programovém prohlášení vlády ve znění "Vláda zpřesní definici a vymezení podpory v oblasti sociálního bydlení a prosadí rozšíření finanční podpory obcí v oblasti sociálního bydlení s důrazem na odpovědnost obcí" byl do Programových cílů vlády zahrnut projekt č. 07.29 se shodným názvem.

V dubnu 2008 bylo zpracováno tzv. hodnocení dopadů regulace (RIA), a to podle závazné metodiky přijaté usnesením vlády. Součástí hodnocení dopadů regulace jsou mj. také konzultace s veřejností, jejichž cílem je nalezení různých perspektiv nahlížení na problém sociálního bydlení.

Protože formulace úkolu z Programového prohlášení vlády klade důraz na odpovědnost obcí v oblasti sociálního bydlení, základním kamenem konzultací s veřejností se stalo dotazníkové šetření zaměřené na obce s rozšířenou působností. Do šetření zahrnuty rovněž obce, které byly předmětem šetření veřejného ochránce práv nebo se na něj obrátily se žádostí o pomoc, když k nim byli vystěhováni obyvatelé větších měst a dále obce, jež se objevují na Mapě sociálně vyloučených romských lokalit, kterou si nechalo vypracovat Ministerstvo práce a sociálních věcí. Dotazník k sociálnímu bydlení byl zveřejněn rovněž na webových stránkách Ministerstva pro místní rozvoj.

Šetření probíhalo v dubnu a květnu roku 2008 a cílem bylo zjistit názory respondentů na nejrůznější otázky spojené se zabezpečením bydlení sociálně definované cílové skupiny. Cílová skupina byla pro účely dotazníkového šetření definována jako skupina osob znevýhodněných v přístupu k bydlení nízkými příjmy a osob, které jsou znevýhodněny též zdravotním či sociálním handicapem. Za domácnosti s nízkými příjmy byly považovány ty, které pobírají dávky pomoci v hmotné nouzi nebo dávky státní sociální podpory.

Dotazníkové šetření

Dotazníky byly rozeslány celkem 305 obcím či městským částem; z celkového počtu obeslaných obcí se dotazníkového šetření zúčastnili respondenti z 182 obcí a některých městských částí Prahy a Brna. Vyplnili celkem 213 dotazníků. Z některých obcí přišlo více vyplněných dotazníků, a to v případech, kdy dotazník vyplnili samostatně různí pracovníci obecního úřadu, jejichž názory na odpovědi se významně rozcházely. Z některých statutárních měst přišly vyplněné dotazníky jen za některé městské části. V Praze bylo kromě Magistrátu, který dotazník nevyplnil, obesláno 22 městských částí, které mají rozsah působnosti stejný jako obce s rozšířenou působností. Z nich vyplnilo dotazník 12 městských částí. Šetření pokrylo obce, ve kterých žije cca polovina populace České republiky.

Odpovědi respondentů byly často závislé na typu obce, kterou zastupují. Respondenti odpovídali na celkem 11 otázek. Pro vyhodnocení i vypovídací hodnotu byly obce rozděleny do čtyř skupin. Obce s rozšířenou působností (typ obce 1.). Obce s rozšířenou působností, které jsou zároveň uvedeny v Mapě sociálně vyloučených romských lokalit, to znamená, že na svém území mají identifikovanou sociálně vyloučenou romskou lokalitu (typ obce 2.). Obce, které nejsou obcemi s rozšířenou působností, ale jsou uvedeny v Mapě sociálně vyloučených romských lokalit (typ obce 3.). Do zvláštní skupiny spadly dotazníky z jednotlivých městských částí Prahy, Brna, Ostravy, Ústí nad Labem a Plzně. Dotazníky vyplněné za celá města Ostrava, Ústí n. L. a Plzeň byly zpracovány se skupinou obcí typu 2. Přehled zúčastněných obcí je patrný z uvedené tabulky 1.

Tab. 1: Rozdělení obcí, které se zúčastnily dotazníkového šetření
  Celkem Obec s rozšířenou působností bez romských lokalit (typ obce 1) Obec s rozšířenou působností s romskou lokalitou (typ obce 2) Obec ostatní s romskou lokalitou (typ obce 3) Městské části (typ obce MČ)
Obce 184 91 60 31 5
Dotazníky 213 93 61 31 28

Různé přístupy obcí

Z vyhodnocených výsledků šetření lze konstatovat, že názory na problémy a přístupy k řešení sociálního bydlení jsou v obcích velmi rozmanité a jsou ovlivněny mnoha různými faktory -- např. velikostí obce, demografickou skladbou obyvatel, ale také postavením respondentů v rámci obecního úřadu, jejich osobními názory apod.

Respondenti mohli vybírat buď z nabídnutých odpovědí: starosta, tajemník, pracovník sociálního odboru, pracovník majetkového odboru nebo jiný pracovník úřadu. V 62 % dotazníků se jejich vyplnění účastnili pracovníci sociálních odborů, ve 41 % se vyplnění dotazníků účastnili pracovníci majetkových odborů, ve 26 % případů byl respondentem starosta obce.

Výsledky za malé obce jsou ovlivněny i tím, že je menší pravděpodobnost setkat se s frekventovanými sociálními problémy v malé obci. Občané se pro pomoc obracejí spíše na obce větší, s přenesenou působností, takže malé obce nemusejí vždy vědět, že tito občané potřebují pomoc, protože to na své úrovní nesledují. Každopádně lze uvést, že mnohé obce jsou si již dnes vědomy důležitosti existence nějaké formy sociálního bydlení a vnímají svoji zodpovědnost za kvalitu života na místní úrovni.

Různý přístup obcí k řešení bydlení sociálně potřebných se odráží mj. i v názoru, na jaké úrovni veřejné správy by měla být tato péče zajišťována. Mírně nadpoloviční většina respondentů si myslí, že péče o sociální bydlení by měla zůstat v samostatné působnosti obce. Tento názor je významně závislý na postavení respondenta, ve většině případů si toto myslí sociální pracovníci, v menšině případů starostové. Většina respondentů se rovněž domnívá, že tato povinnost nemusí být v zákoně o obcích nijak konkrétněji definována.

Některé obce však evidentně již dnes cítí potřebu definovat si cílovou skupinu, a tudíž definovat si i svoji potřebu sociálního bydlení. V této souvislosti lze konstatovat, že téměř tři čtvrtiny respondentů se domnívají, že pracovníci obecních úřadů mají dostatek informací o sociální situaci potřebných domácností.

Řešení bytové situace

Na otázku kolika domácnostem se podařilo udržet bydlení v obci, někteří odpovídali v souladu s definicí cílové skupiny pro účel dotazníkového šetření, jiní pojali otázku jako dotaz na bydlení veškerého obyvatelstva své obce. I proto se odpovědi -- číselné údaje velmi liší (souvislost s velikostí obce je zřejmá) a jejich hodnoty jsou rozloženy od 0 až po velmi vysoké počty. 8,3 % respondentů odpovědělo, že se obci nepodařilo žádné domácnosti udržet bydlení, 50 % (včetně podílu nulových hodnot) respondentů odpovědělo hodnotami do 20 domácností a 70 % uvádí hodnoty do 60 domácností.

Na otázku, kolika domácnostem se podařilo získat bydlení, z těch, kteří uvedli nějakou číselnou hodnotu, 7,7 % respondentů odpovědělo, že "žádné domácnosti", ale 92 % uvedlo hodnotu do 60 domácností. V přepočtu na počet obyvatel jsou to však hodnoty nízké.

Na otázku, kolika domácnostem obec nedokázala pomoci, 12 % respondentů uvedlo, že neexistuje domácnost, které by obec nedokázala pomoci v bydlení, ale 80 % respondentů uvedlo hodnoty do 60 domácností.

Pokud bychom chtěli z výsledků dotazníkového šetření velmi přibližně odhadnout rozsah cílové skupiny domácností, které potřebují pomoc s bydlením, lze na odhad použít součet tří uvedených možností tj. pomoc při udržení bydlení, získání bydlení a potřebu pomoci v bydlení. Pouhý součet takových údajů činí 46 084 domácností. Po vyloučení nerelevantních údajů (údaje o celkovém počtu domácností v obci) či údajů, o nichž sami respondenti uvedli, že jsou údajem z pořadníku všech žadatelů o byt, celkový počet "potřebných domácností" z dotazovaných obcí (městských částí) činí 34 683.

Z odvozeného ukazatele počtu domácností vztaženého k počtu obyvatel obce (vyjádřeného v jednotkách na 10 tisíc obyvatel) vyplývá, že v roce 2007 téměř polovina respondentů nějakým způsobem pomáhala řešit bydlení do počtu 30 domácností na 10 tis. obyvatel a 60 % respondentů do 50 domácností na 10 tis. obyvatel. Lze konstatovat, že jen velmi malý počet (2,5 %) respondentů se nezabýval žádnou potřebnou domácností.

V případě získání bydlení, v přepočtu na počet obyvatel, jsou v dotaznících uváděny relativně nízké hodnoty počtu domácností. Tyto nízké hodnoty však mohou znamenat nejen, že potřeba sociálního bydlení je nízká nebo že možnosti uspokojení sociálního bydlení jsou nedostačující, ale nemůžeme ani vyloučit, že mohou vypovídat také o nedostatečné kvalitě či intenzitě sociálních služeb poskytovaných domácnostem, které mají problémy s bydlením.

Definice cílové skupiny pro naplnění závazků k sociálnímu bydlení obsažených v programovém prohlášení vlády se zdá korespondovat s pořadím nejčastějších příčin problémů s bydlením, které vyplynuly z dotazníkového šetření.

Nejčastější příčiny problémů

Respondenti za nejčastější příčinu problémů s bydlením uváděli nízké příjmy, na druhém místě sociální vyloučení, a dále zdravotní postižení, bezdomovectví, domácí násilí a jiné problémy (viz tab. 2).

Tab. 2: Názory respondentů na příčiny problémů s bydlením, které mají domácnosti z cílové skupiny
  Podíl odpovědí v %
Kladné Záporné Nezodpovězené
Nízké příjmy 90 3 7
Bezdomovectví 54 26 20
Domácí násilí 40 35 25
Zdravotní postižení 60 24 16
Sociální vyloučení 70 14 16
Jiné problémy 35 20 45

Devadesát procent respondentů označilo za příčinu problémů s bydlením nízké příjmy, srovnatelně ve všech typech obcí. Tyto výsledky nejsou příliš překvapivé, uvážíme-li, že respondenti popisují situaci nízkopříjmových domácností.

Sociální vyloučení považuje za příčinu problémů s bydlením 70 % respondentů, přičemž v obcích 2. typu je to téměř 92 % respondentů a žádný z respondentů v tomto typu obcí neodmítl tuto příčinu problémů. Zdravotní postižení považuje za příčinu problému s bydlením 61 % respondentů. Tento názor zastávají hlavně respondenti z obcí 1. a 2. typu (velké obce). Názory na bezdomovectví jako příčinu problémů s bydlením jsou závislé na velikosti obcí. Celkově respondenti nejméně často vnímají jako příčinu z nabízených odpovědí domácí násilí. 36 % respondentů uvedlo i jiné příčiny problémů s bydlením. Jmenován byl rozpad rodiny, soužití více generací v bytě, vedle toho však také různé závislosti, psychiatrická onemocnění, ukončení ústavní nebo ochranné výchovy či výkonu trestu, zadluženost, či založení nové domácnosti.

Formy sociálního bydlení

Za nejvhodnější typ bydlení pro osoby z cílové skupiny považovali respondenti nejčastěji nízkonákladové bydlení, dále pobytová zařízení sociálních služeb a ubytovací zařízení (viz tab. 3). Vysoký podíl pobytových zařízení sociálních služeb jako vhodné ubytování pro osoby z cílové skupiny může znamenat, že si respondenti v obcích uvědomují důležitost poskytování sociálních služeb spojených s bydlením.

Tab. 3: Názory respondentů na typ bydlení, které má řešit problémy cílové skupiny
  Podíl odpovědí v %
Kladné Záporné Nezodpovězené
Běžné nájemní bydlení 38 36 26
Nízkonákladové nájemní bydlení 87 6 7
Ubytovací zařízení 60 23 17
Pobytové zařízení sociálních služeb 66 18 16
Jiný způsob bydlení 20 18 62

Pokud byly jmenovány jiné formy sociálního bydlení vhodné pro danou cílovou skupinu jednalo se např. o malometrážní byty, holobyty, startovací byty, krizové byty nebo bezbariérové bydlení, ale byla uváděna také různá pobytová sociální zařízení (noclehárny, ubytovny se sociálním programem, domy na půl cesty, chráněné bydlení, domovy důchodců) a sociální služby jako takové.

Výsledky dotazníkového šetření podporují myšlenku, že při úvahách o konceptu sociálního bydlení na centrální úrovni je třeba velmi citlivě zvažovat rizika dopadů na dosavadní vývoj v této oblasti na lokální úrovni, kde se bytová politika v konečném důsledku realizuje.

Závěr

Období transformace ještě nebylo ukončeno, takže ekonomické, politické i legislativní podmínky stále ještě nejsou stabilní. Teprve při existenci funkčního trhu s byty, po narovnání vztahů mezi nájemci a pronajímateli a v podmínkách dobře fungujícího systému sociálních služeb se bude moci plně projevit nezastupitelnost role obcí v oblasti sociálního bydlení.

TOPlist
TOPlist