K poskytování služeb, analýze návštěvnosti a personalizaci reklamy se využívají soubory cookie. Informace o použití webu mohou být sdíleny s dalšími partnery působícími v oblasti sociálních médií, inzerce a analýz. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace
ISSS 2020 „Nové perspektivy“

Zvýší se energetické využití odpadů?

Datum: 19. 6. 2009, zdroj: OF 2/2009, rubrika: Životní prostředí

Evropská unie požaduje na členských státech, aby omezily ukládání komunálních, biologicky rozložitelných odpadů, které se skladují po celém území Evropy. Česká republika a její současný systém nakládání s odpady těmto požadavkům nevyhovuje. Řešením problému je třídění a energetické využívání odpadu.

Komunální odpad vzniká u každého z nás a jsme-li zodpovědní, hodně z něj můžeme vytřídit. Sklo, papír, plasty, nápojové kartony i kovy (někde taky bioodpad ze zahrádek) se jako druhotné suroviny mohou dále zpracovávat, recyklovat na nové výrobky. Stačí je správně vytřídit, aby zůstaly čisté a odložit je do barevných kontejnerů nebo na sběrný dvůr. Zodpovědným tříděním se dá objem odpadu snížit až o polovinu.

Zhruba polovina veškerého odpadu však vždy skončí v odpadkovém koši. Jsou to smíšené zbytky jídla, obalů a nejrůznějších věcí, které označujeme jako zbytkový směsný odpad nebo zbytkový komunální odpad. Takové odpady skončí v běžné popelnici a prostřednictvím popelářů na skládce, která zabírá významnou část krajiny a produkuje pro atmosféru škodlivý metan.

Využití komunálního odpadu

Zastoupení jednotlivých frakcí v domovním odpadu je ovlivněno různými faktory (velikost sídla, skladba obyvatel, způsob vytápění). Komunálního odpad z domácností obsahuje papír, plasty, sklo, bioodpad a další složky a je třeba jej třídit. Pro energetické využívání odpadů však detailní skladba směsného komunálního odpadu není směrodatná. Spalovna komunálního odpadu je z tohoto pohledu univerzální zařízení pro energetické využití odpadu.

Přesto procentuální podíl komunálních odpadů ukládaných na skládkách stoupá a téměř veškeré směsné komunální odpady jsou skládkovány. Snížení hmotnostního podílu komunálních odpadů ukládaných na skládky o 20 % do roku 2010 ve srovnání s rokem 2000 a s výhledem dalšího postupného snižování není plněn. Z výsledků není patrný žádný trend ke snižování skládkování komunálních odpadů. Na regionální úrovni nejsou doposud vytvářeny integrované systémy nakládání s odpady a zajišťovány dostatečné technologické kapacity na efektivní využití odpadů podle cílů Plánu odpadového hospodářství (POH).

Podle evropské směrnice 99/31/ES musí do roku 2010 Česká republika snížit množství komunálních odpadů, ukládaných na skládky, na 75 % množství vyprodukovaného v roce 1995. Do roku 2013 musí dokonce dojít ke snížení na 50 % a v roce 2020 na 35 % základu roku 1995. Z celkového množství vyprodukovaného komunálního odpadu se v roce 2003 uložilo do skládek 72 % a v roce 2007 to bylo již 83 %.

Tab. 1: Vývoj nakládání s komunálním odpadem (tis. tun/rok)
  2003 2004 2005 2006 2007
Produkce komunálního odpadu 2857 2841 2954 3039 3025
z toho Skládkování 2049 2267 2133 2730 2498
Energetické využití 401 397 376 302 299

Zdroj: Český statistický úřad

Z tab. 1 je zřejmé, že trend ukládání do skládek narůstá, zatímco energetické využití má klesající tendenci. Většina komunálních odpadů se dnes u nás ukládá na skládkách. Pouze zhruba 10 % komunálních odpadů se energeticky využívá. Česká republika v tomto ohledu velmi zaostává za ostatními státy Evropy. Rozvinuté země, k nimž bychom se chtěli přiblížit, odpady recyklují, zbytek energeticky využívají a skládkují minimálně.

V Německu a Švýcarsku se téměř neskládkuje, protože odpady se energeticky využívají. V Holandsku, Rakousku, Belgii a Dánsku jde na skládky minimum odpadů. Ze "starých" zemí EU se hodně skládkuje v Norsku a Finsku, které mají řídké osídlení. Ve Velké Británii bylo historicky vybudováno velké množství skládek, avšak s novou evropskou legislativou se situace mění a ve výstavbě je několik spaloven. Podle oficiálního sdělení je třeba ve Velké Británii vystavět během příštích 10 let 50 nových spaloven odpadů.

Perspektivy České republiky

Obdobná situace jako v Británii čeká také na Českou republiku, pokud bude chtít vyhovět evropské legislativě.

Z očekávané bilance produkce směsného komunálního odpadu vyplývá, že po separaci a materiálovém využití odpovídajícího množství jeho využitelných složek nebude v roce 2010 možné v souladu se závazky Směrnice 99/31/ES uložit do skládek cca 900 tis. tun komunálního odpadu (viz tab. 2). Jediným řešením pro tento odpad je jeho energetické využití v zařízeních energetického využití odpadů. Kapacita současných tří fungujících zařízení v ČR však pro toto množství nestačí.

Tab. 2: Bilance komunálního odpadu ve vztahu k Směrnici 99/31/ES
Základní bilance 2006 2010 2013 2020
Produkce odpadu 2 208 034 2 243 465 2 318 923 2 726 380
Nutno odklonit od skládkování - 942 013 1 412 764 2 049 959
Možno uložit na skládku 1 920 990 1 301 452 906 159 676 421

Zdroj: Strategie měst a obcí ČR pro nakládání s komunálními odpady, 2008

V ČR bylo za posledních deset let uvedeno do provozu pouze jedno nové zařízení na energetické využívání odpadů v Liberci. Vedle pražské spalovny v Malešicích a brněnského zařízení v Líšni tak opravdu zatím využíváme v republice tři spalovny. Několik záměrů, které vznikly v uplynulých letech se nesetkalo s podporou Ministerstva životního prostředí a nevládních organizací, ani s pochopením občanských iniciativ. Nedůvěra vyplývá z neopodstatněných mýtů, že tam, kde je spalovna, přestávají se třídit odpady, že spalovna je páchnoucí zařízení produkující černý dým a nebezpečné zplodiny.

Ke splnění evropských směrnic budeme v brzké době potřebovat nejméně čtyři až pět spaloven velikosti současných zařízení. Nejblíže k realizaci má Krajské integrované centrum nakládání s odpady (KIC) v Moravskoslezském kraji. Mělo by vzniknout do roku 2015 v bývalém areálu dolu Barbora na Karvinsku. Jeho součástí bude spalovna odpadu, sedm překládacích stanic a sběrných dvorů. Ve spalovně se využije téměř 200 000 tun směsného komunálního odpadu ročně k celoroční energetické produkci.

Tato ekonomická a zároveň ekologická investice si vyžádá náklady cca 4,9 miliardy korun. Zdroje financování by měly být komerční úvěry či úvěr Evropské investiční banky, strukturální fondy (dotace), státní, krajské a obecní rozpočty.

Kraj očekává, spolu s pěti statutárními městy v regionu, že jim ministerstvo životního prostředí umožní získat evropskou dotaci. To však ministerstvo dlouhodobě odmítá, pokud se nebude komunální odpad v centru kromě spalování i třídit a dále využívat. Studie proveditelnosti však v integrovaném centru nepočítá s mechanicko-biologickou úpravnou odpadu. Do spalovny se bude vozit pouze zbylý komunální odpad, který se předtím vytřídí ve městech.

Věřme, že při konečném schvalování rozum zvítězí.

-as-

TOPlist
TOPlist