Zvýší se energetické využití odpadů?
Evropská unie požaduje na členských státech, aby omezily ukládání komunálních, biologicky rozložitelných odpadů, které se skladují po celém území Evropy. Česká republika a její současný systém nakládání s odpady těmto požadavkům nevyhovuje. Řešením problému je třídění a energetické využívání odpadu.
Komunální odpad vzniká u každého z nás a jsme-li zodpovědní, hodně z něj můžeme vytřídit. Sklo, papír, plasty, nápojové kartony i kovy (někde taky bioodpad ze zahrádek) se jako druhotné suroviny mohou dále zpracovávat, recyklovat na nové výrobky. Stačí je správně vytřídit, aby zůstaly čisté a odložit je do barevných kontejnerů nebo na sběrný dvůr. Zodpovědným tříděním se dá objem odpadu snížit až o polovinu.
Zhruba polovina veškerého odpadu však vždy skončí v odpadkovém koši. Jsou to smíšené zbytky jídla, obalů a nejrůznějších věcí, které označujeme jako zbytkový směsný odpad nebo zbytkový komunální odpad. Takové odpady skončí v běžné popelnici a prostřednictvím popelářů na skládce, která zabírá významnou část krajiny a produkuje pro atmosféru škodlivý metan.
Využití komunálního odpadu
Zastoupení jednotlivých frakcí v domovním odpadu je ovlivněno různými faktory (velikost sídla, skladba obyvatel, způsob vytápění). Komunálního odpad z domácností obsahuje papír, plasty, sklo, bioodpad a další složky a je třeba jej třídit. Pro energetické využívání odpadů však detailní skladba směsného komunálního odpadu není směrodatná. Spalovna komunálního odpadu je z tohoto pohledu univerzální zařízení pro energetické využití odpadu.
Přesto procentuální podíl komunálních odpadů ukládaných na skládkách stoupá a téměř veškeré směsné komunální odpady jsou skládkovány. Snížení hmotnostního podílu komunálních odpadů ukládaných na skládky o 20 % do roku 2010 ve srovnání s rokem 2000 a s výhledem dalšího postupného snižování není plněn. Z výsledků není patrný žádný trend ke snižování skládkování komunálních odpadů. Na regionální úrovni nejsou doposud vytvářeny integrované systémy nakládání s odpady a zajišťovány dostatečné technologické kapacity na efektivní využití odpadů podle cílů Plánu odpadového hospodářství (POH).
Podle evropské směrnice 99/31/ES musí do roku 2010 Česká republika snížit množství komunálních odpadů, ukládaných na skládky, na 75 % množství vyprodukovaného v roce 1995. Do roku 2013 musí dokonce dojít ke snížení na 50 % a v roce 2020 na 35 % základu roku 1995. Z celkového množství vyprodukovaného komunálního odpadu se v roce 2003 uložilo do skládek 72 % a v roce 2007 to bylo již 83 %.
Tab. 1: Vývoj nakládání s komunálním odpadem (tis. tun/rok)
| 2003 | 2004 | 2005 | 2006 | 2007 | ||
|---|---|---|---|---|---|---|
| Produkce komunálního odpadu | 2857 | 2841 | 2954 | 3039 | 3025 | |
| z toho | Skládkování | 2049 | 2267 | 2133 | 2730 | 2498 |
| Energetické využití | 401 | 397 | 376 | 302 | 299 | |
Zdroj: Český statistický úřad
Z tab. 1 je zřejmé, že trend ukládání do skládek narůstá, zatímco energetické využití má klesající tendenci. Většina komunálních odpadů se dnes u nás ukládá na skládkách. Pouze zhruba 10 % komunálních odpadů se energeticky využívá. Česká republika v tomto ohledu velmi zaostává za ostatními státy Evropy. Rozvinuté země, k nimž bychom se chtěli přiblížit, odpady recyklují, zbytek energeticky využívají a skládkují minimálně.
V Německu a Švýcarsku se téměř neskládkuje, protože odpady se energeticky využívají. V Holandsku, Rakousku, Belgii a Dánsku jde na skládky minimum odpadů. Ze "starých" zemí EU se hodně skládkuje v Norsku a Finsku, které mají řídké osídlení. Ve Velké Británii bylo historicky vybudováno velké množství skládek, avšak s novou evropskou legislativou se situace mění a ve výstavbě je několik spaloven. Podle oficiálního sdělení je třeba ve Velké Británii vystavět během příštích 10 let 50 nových spaloven odpadů.
Perspektivy České republiky
Obdobná situace jako v Británii čeká také na Českou republiku, pokud bude chtít vyhovět evropské legislativě.
Z očekávané bilance produkce směsného komunálního odpadu vyplývá, že po separaci a materiálovém využití odpovídajícího množství jeho využitelných složek nebude v roce 2010 možné v souladu se závazky Směrnice 99/31/ES uložit do skládek cca 900 tis. tun komunálního odpadu (viz tab. 2). Jediným řešením pro tento odpad je jeho energetické využití v zařízeních energetického využití odpadů. Kapacita současných tří fungujících zařízení v ČR však pro toto množství nestačí.
Tab. 2: Bilance komunálního odpadu ve vztahu k Směrnici 99/31/ES
| Základní bilance | 2006 | 2010 | 2013 | 2020 |
|---|---|---|---|---|
| Produkce odpadu | 2 208 034 | 2 243 465 | 2 318 923 | 2 726 380 |
| Nutno odklonit od skládkování | - | 942 013 | 1 412 764 | 2 049 959 |
| Možno uložit na skládku | 1 920 990 | 1 301 452 | 906 159 | 676 421 |
Zdroj: Strategie měst a obcí ČR pro nakládání s komunálními odpady, 2008
V ČR bylo za posledních deset let uvedeno do provozu pouze jedno nové zařízení na energetické využívání odpadů v Liberci. Vedle pražské spalovny v Malešicích a brněnského zařízení v Líšni tak opravdu zatím využíváme v republice tři spalovny. Několik záměrů, které vznikly v uplynulých letech se nesetkalo s podporou Ministerstva životního prostředí a nevládních organizací, ani s pochopením občanských iniciativ. Nedůvěra vyplývá z neopodstatněných mýtů, že tam, kde je spalovna, přestávají se třídit odpady, že spalovna je páchnoucí zařízení produkující černý dým a nebezpečné zplodiny.
Ke splnění evropských směrnic budeme v brzké době potřebovat nejméně čtyři až pět spaloven velikosti současných zařízení. Nejblíže k realizaci má Krajské integrované centrum nakládání s odpady (KIC) v Moravskoslezském kraji. Mělo by vzniknout do roku 2015 v bývalém areálu dolu Barbora na Karvinsku. Jeho součástí bude spalovna odpadu, sedm překládacích stanic a sběrných dvorů. Ve spalovně se využije téměř 200 000 tun směsného komunálního odpadu ročně k celoroční energetické produkci.
Tato ekonomická a zároveň ekologická investice si vyžádá náklady cca 4,9 miliardy korun. Zdroje financování by měly být komerční úvěry či úvěr Evropské investiční banky, strukturální fondy (dotace), státní, krajské a obecní rozpočty.
Kraj očekává, spolu s pěti statutárními městy v regionu, že jim ministerstvo životního prostředí umožní získat evropskou dotaci. To však ministerstvo dlouhodobě odmítá, pokud se nebude komunální odpad v centru kromě spalování i třídit a dále využívat. Studie proveditelnosti však v integrovaném centru nepočítá s mechanicko-biologickou úpravnou odpadu. Do spalovny se bude vozit pouze zbylý komunální odpad, který se předtím vytřídí ve městech.
Věřme, že při konečném schvalování rozum zvítězí.