K poskytování služeb, analýze návštěvnosti a personalizaci reklamy se využívají soubory cookie. Informace o použití webu mohou být sdíleny s dalšími partnery působícími v oblasti sociálních médií, inzerce a analýz. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace

Potřebnost bytové výstavby – korespondenční dotazníkové šetření

Datum: 29. 4. 2009, zdroj: OF 1/2009, rubrika: Bydlení

V listopadu 2008 dokončil úsek regionálního rozvoje a bydlení, ÚRS Praha, a. s., studii zaměřenou na téma "Potřebnost bytové výstavby v ČR", jejímž zadavatelem byl Státní fond rozvoje bydlení. Studie je členěna do tří základních okruhů: 1. analýza nové bytové výstavby v ČR v letech 1997 až 2007, 2. vyhodnocení minulých, současných a očekávaných trendů a zpracování výhledu včetně zpracování předpokládané potřeby bytové výstavby do roku 2020 a 3. realizace a vyhodnocení dotazníkového korespondenčního šetření zaměřeného na hodnocení potřeby nové bytové výstavby ve městech a obcích ČR nad 300 obyvatel (s výjimkou hl. m. Prahy).

Vedlejší aktivitou je stručná územní charakteristika realizace investičních podpůrných opatření v oblasti bytové politiky ze strany Státního fondu rozvoje bydlení a Ministerstva pro místní rozvoj zaměřených na výstavbu bytů.

Korespondenční dotazníkové šetření

Na základě dotazníku "Potřebnost bytové výstavby v obcích a městech ČR" bylo počátkem června zahájeno dotazníkové šetření. Respondenti, představitelé měst a obcí, obdrželi dotazník nejprve formou dopisu, následně byla zahájena distribuce dotazníku v elektronické podobě s tím, že statutární města byla oslovena shodným způsobem až v průběhu srpna 2008. Zpracovatel vyhodnocoval odpovědi došlé do konce měsíce září.

Z celkového počtu 6249 obcí ČR bylo osloveno celkem 3782 obcí, ve kterých byl k 1. 1. 2008 počet obyvatel 301 a více. Dotazníkové šetření tedy mělo úspěšnost 50,4 % a lze jej považovat za velmi reprezentativní. Ze statutárních měst neodpověděla pouze města Ústí nad Labem a Pardubice.

Vysoké procento odpovědí svědčí o zájmu představitelů obcí o danou problematiku, svědčí též o úzké participaci Státního fondu rozvoje bydlení a také je to důsledek postupu, kdy respondenti mohli využít tří variant možných forem zpětné vazby (45 % odpovědělo v programu Excel, 20 % v programu Word a zhruba 35 % pouze písemné podobě).

Výsledky byly transformovány do jednotného prostředí a po provedení transformace byly k souboru přiřazeny všechny zbývající obce ČR a také potřebná aktuální socioekonomická data. To pak umožnilo zobrazit výstup pomocí kartogramů.

Dotazník obsahoval celkem 24 otázek, které byly věnovány jak hodnocení současného stavu (8 otázek), tak i budoucnosti (16 otázek).

Základní údaje o obcích

V oslovených obcích (3782 obcí) k 1. 1. 2008 žilo 84,3 % z celkového počtu ČR. Opakujeme, že Praha nebyla předmětem šetření. V letech 1997 až 2007 v nich bylo dokončeno 238 474 bytů, tedy 79,4 % z celkového počtu ČR. V rodinných domech pak bylo dokončeno v těchto obcích 88,1 % z úhrnu ČR, v bytových domech 65,5 % z úhrnu ČR.

V neoslovených obcích s 300 a méně obyvateli (2 466 obcí) žilo k 1. 1. 2008 necelých 414 000 obyvatel, tedy pouze 4,0 % z úhrnu ČR. V těchto obcích se dokončilo v letech 1997 až 2007 pouze 3,5 % bytů. Bytů v bytových domech pak pouze 0,2 %. Průměrná velikost obcí v této kategorii byla 168 obyvatel a v každé z nich se dokončilo ve sledovaném období průměrně 4,2 bytu (15× méně než v první skupině).

V 1908 obcích, které odpověděly na dotazník, žilo k 1. 1. 2008 více jak 5 737 000 obyvatel, tedy 55,3 % z úhrnu za ČR, resp. 65,5 % z úhrnu oslovených obcí.

Intenzita bytové výstavby v letech 1997 až 2007 byla v ČR 2,66, u kladných respondentů 2,39, u obcí do 300 obyvatel pak 2,36.

Z pohledu indexu mládí byla jeho výše v případě kladných respondentů vyšší nežli hodnota za celou republiku, tedy mírně negativní v úrovni 99,40. Velmi negativní hodnoty dosahovaly obce do 300 obyvatel, a to 90,20. Míra nezaměstnanosti k 1. 1. 2008 byla v případě kladných respondentů 6,78, v případě ČR dosahovala 6,25, u obcí do 300 obyvatel pak 7,30.

Z pohledu vývoje počtu obyvatel v letech 1997 až 2007 naopak obce do 300 obyvatel dosáhly nejlepší hodnoty (+4,8 %). U kladných respondentů dosáhl přírůstek obyvatel záporné hodnoty (–0,5 %). V rámci ČR jako celku byl dosažen přírůstek počtu obyvatel ve výši (+0,7 %). Základní údaje o obcích byly zpracovány také za jednotlivé kraje ČR tak, aby bylo výrazněji poukázáno na vliv regionálních disparit.

Vyhodnocení dotazníků

Respondenti bohužel vždy neodpověděli na všech 24 otázek. Naštěstí to představovalo pouze 2–3 % z celkového počtu kladných respondentů. Z položených dotazů jsou pro publikační účely demonstrovány jen vybrané otázky.

Jaká je podle Vás kvalita stávajícího bytového fondu?

Jako dobrou hodnotí kvalitu bytové fondu 22,0 % kladných respondentů. Jako odpovídajících 55,9 % a jako špatnou 21,2 %. Jako dobrý je hodnocen bytový fond v kraji Libereckém (27,0 %), Karlovarském (26,0 %) a Ústeckém (25,6 %). Nejvyšší podíly špatného, nekvalitního bytového fondu jsou v kraji Olomouckém (24,4 %), Ústeckém (24,3 %) a Pardubickém (23,6 %). Nejvyšší podíl bytového fondu, který odpovídá současným potřebám, ale není výrazně kvalitní, je v kraji Královéhradeckém (65,4 %).

Obce s velmi nekvalitním bytovým fondem jsou většinou lokalizovány v periferních oblastech na hranicích jednotlivých krajů a při státní hranici, především s Polskem.

Kvalita stávajícího bytového fondu

Kartogram 1: Kvalita stávajícího bytového fondu (BF)
Kartogram 1: Kvalita stávajícího bytového fondu (větší obraz 367 kB)

U "malých obcí" hodnotí bytový fond jako dobrý pouze 17,4 % obcí a jako odpovídající 61,3 %. U "velkých měst" jako dobrý hodnotí 36,4 % fondu a jako odpovídající 54,5 %. V obou případech je podíl špatného bytového fondu pod úrovní ČR.

Myslíte si, že počet bytů ve Vaší obci je dostatečný?

Jako absolutně dostačující hodnotí situaci 8,5 % obcí, jako vyhovující 27,3 %. Zbytek obcí se vyjádřil negativně. Na úrovni krajů je bytový fond jako dostačující klasifikován ve Středočeském kraji (14,9 %), v Pardubickém (9,8 %) a Jihomoravském (9,2 %). V rámci těchto krajů jsou výrazné rozdíly a uvedené hodnocení odráží především výrazný suburbanizační efekt, který je doprovázený zjevnou nechutí dotčených municipalit podporovat další bytovou výstavbu. Jako absolutně nedostačující hodnotí bytový fond v kraji Ústeckém (26,4 %). U "malých obcí" je situace výrazně lepší nežli u měst nad 20 000 obyvatel.

Ovlivnila bytová výstavba v posledních letech vývoj počtu obyvatel ve vaší obci?

Kladně odpovědělo 62,3 % obcí. Otázka byla položena především se záměrem dokumentace negativního vlivu suburbanizace v okolí velkých měst, tedy užívání bydlení se současnou neexistencí trvalého přihlášení. Na úrovni obcí se tato skutečnost částečně potvrdila, na úrovni krajů minimálně. Situaci zkomplikovala především změna ve vývoji obyvatelstva v roce 2007, kdy v téměř všech krajích ČR došlo k výraznému nárůstu počtu obyvatel v obcích nižších velikostních kategorií a přitom počet nově dokončených bytů v těchto kategoriích obcí byl minimální.

Nejvíce ovlivnila bytová výstavba vývoj obyvatelstva v kraji Pardubickém, nejméně v kraji Olomouckém. Výrazný vliv hlásí "malé obce". U "velkých měst" je situace především vlivem snižování míry soužití domácností opačná.

Na čem závisí atraktivita obce z hlediska bydlení?

Tato otázka umožnila korigovat prostou otázku, zda je obec dostatečně atraktivní pro bydlení (výrazně se zde projevoval lokálpatriotismus přestavitelů obcí). Nově koncipovaná otázka byla založena na skupině 6 dílčích indikátorů, které sice umožňovaly subjektivní hodnocení, ale až na výjimky přesněji specifikovaly jednotlivé sektory ovlivňující bydlení v obci. Hodnocena byla kvalita životního prostředí, dopravní dostupnost, dostatek pracovních příležitostí, dostupnost služeb, dostupnost občanské vybavenosti a stupeň kriminality. Respondenti disponovali známkami od 1 (nejlepší) do 5 (nejhorší), atraktivita obce pak byla stanovena jako aritmetický průměr součtu známek (viz kartogram 2).

Atraktivita obce pro bydlení

Kartogram 2: Atraktivita obce z pohledu podmínek pro bydlení
Kartogram 2: Atraktivita obce z pohledu podmínek pro bydlení (větší obraz 367 kB)

Existence a stav územního plánu?

Územní plán má zpracováno 84,5 % kladných respondentů (nejvíce v Moravskoslezském kraji -- 94,2 %, nejméně v Libereckém kraji -- 68,9 %), ve stadiu zpracování je v 13,2 % případů. V případě "malých obcí" má územní plán pouze 74,7 % obcí, ve stadiu zpracování jej však má 21,2 %. Pozemky pro bytovou výstavbu v územním plánu má zachyceno 83,7 % obcí (nejvíce v Pardubickém kraji -- 91,1 %, nejméně opět kraj Liberecký -- 72,2 %). V případě "malých obcí" jsou pozemky pro bytovou výstavbu zachyceny v 80,1 % případů, v případě "velkých měst" 100 %.

Koncepci bytové politiky má zpracováno 17,6 % obcí, v případě "velkých měst" 54,5 %, (mimo jiné tato slouží případně pro přípravu a realizaci Integrovaných plánů rozvoje měst v souvislosti s IOP). Brownfieldem vhodným pro přestavbu na nájemní byty disponuje 17,1 % kladných respondentů, nejvíce v Karlovarském a Ústeckém kraji, nejméně v kraji Moravskoslezském (brownfieldy nejsou v lokalitách vhodných pro budoucí bydlení).

Myslíte si, že bude v obci v příštích 5 až 10 letech nutná nová bytová výstavba nájemních bytů formou rodinných domů?

Pouze 16,1 % obcí z úhrnu ČR nepředpokládá potřebnost výstavby bytů v rodinných domech (jedná se především o obce Středočeského a Pardubického kraje). Vysokou potřebu předpokládají obce v Olomouckém kraji (82,3 %), Ústeckém kraji (81,7 %) a v Moravskoslezském kraji (80,1 %). V případě "malých obcí" nepotřebnost pociťuje 19,6 % kladných respondentů, u "velkých měst" pak pouze 6,8 %.

Myslíte si, že bude v obci v příštích 5 až 10 letech nutná nová bytová výstavba nájemních bytů?

Nepotřebnost bytové výstavby formou výstavby bytových domů předpokládá 40,1 % obcí, především Středočeský kraj (52,9 %) a Jihomoravský kraj (37,3 %). Vysokou potřebu pociťuje především Plzeňský kraj (51,1 %). U "malých obcí" nepotřebnost výstavby bytových domů pociťuje 59,2 % kladných respondentů, u "velkých měst" opět pouze 6,8 %. U této otázky vysoké procento respondentů odpovědělo "nevím".

Další otázky související s možnostmi bytové výstavby byly zacíleny např. na zjištění dostatku, či nedostatku rozvojových ploch pro bytovou výstavbu a také na zjištění majetkových poměrů.

Řada podpůrných opatření ze strany státu, zacílených na investiční činnost v oblasti bydlení vyžaduje, aby pozemky byly ve vlastnictví obce, příp. tato skutečnost byla ošetřena smlouvou. Je proto zajímavé sledovat vazby na vlastnické vztahy a případnou bytovou výstavbu se státní podporou (kartogram 3).

Vlastnické vztahy rozvojových ploch

Kartogram 3: Limity plánované bytové výstavby se státní podporou -- vlastnická struktura rozvojových ploch pro bytovou výstavbu
Kartogram 3: Limity plánované bytové výstavby se státní podporou -- vlastnická struktura rozvojových ploch pro bytovou výstavbu (větší obraz 348 kB)

Zjišťována byla také existence napojení na technickou infrastrukturu, a to v souvislosti s bytovou výstavbou v obci, záměry v oblasti bytové výstavby pro seniory a v oblasti další privatizace bytového fondu. Zajímavé je, že pouze 34,3 % kladných respondentů má v souvislosti s bytovou výstavbou napojení na technickou infrastrukturu. Nejvíce v kraji Karlovarském (41,3 %), nejméně v kraji Královéhradeckém (26,3 %). Situaci řeší 39,1 % obcí, neřeší 26,6 % obcí. Bytovou výstavbu pro seniory připravuje 21,5 % obcí (u "malých obcí" pouze 9,8 % a "velkých měst" 61,4 %). V privatizaci již nehodlá pokračovat 72,2 % kladných respondentů, především v Libereckém a Pardubickém kraji.

Napojení na technickou infrastrukturu

Kartogram 4: Limity plánované bytové výstavby se státní podporou -- napojení obce na technickou infrastrukturu v souvislosti s bytovou výstavbou
Kartogram 4: Limity plánované bytové výstavby se státní podporou -- napojení obce na technickou infrastrukturu v souvislosti s bytovou výstavbou (větší obraz 361 kB)

Poslední tři otázky dotazníkového šetření byly věnovány finančním intervencím z veřejných rozpočtů do oblasti bydlení. Jako nutné vidí finanční intervence určené pro podporu výstavby bytového fondu v majetku obcí 83,0 % kladných respondentů, nejvíce v kraji Ústeckém (89,2 %), nejméně v kraji Středočeském (75,3 %). Zajímavé je, že "malé obce" vidí tuto potřebu pouze v 77,4 % případů a města nad 20 000 obyvatel v 81,8 %. Pro podporu oprav, rekonstrukcí a modernizací bytového fondu z veřejných rozpočtů se vyslovilo 80,7 % kladných respondentů, nejvíce v kraji Plzeňském (87,8 %), nejméně v kraji Jihomoravském (71,5 %).

Vzhledem ke skutečnosti, že více jak 80 % obcí se domnívá, že státní intervence jsou pro podporu bytové výstavby a pro podporu oprav, rekonstrukcí a modernizací bytového fondu nezbytné, je důležitá také odpověď na otázku preference jednotlivých forem podpory.

Z pohledu preference existujících, příp. v minulosti již uzavřených investičních forem podpory bydlení zaměřených na novou bytovou výstavbu, se jako nejpotřebnější ukazuje Podpora výstavby technické infrastruktury pro následnou bytovou výstavbu (zájem má 53,6 % kladných respondentů, nejvíce je tato forma podpory dlouhodobě žádána v kraji Vysočina -- 69,1 %). Tato forma podpory je preferována jak "malými", tak "velkými" obcemi. Na dalších místech je Podpora výstavby nájemních bytů bez příjmového vymezení (31,0 %) a Podpora výstavby nájemních bytů pro nízkopříjmové domácnosti (29,9 %). Podporu výstavby domů s pečovatelskou službou preferuje 28,9 % respondentů, podporu výstavby podporovaných bytů 24,6 %, tedy 53,5 % kladných respondentů podporuje jakoukoliv formu podpory výstavby bytů pro specifické skupiny obyvatelstva.

V případě forem podpory zaměřených na opravy, rekonstrukce a modernizace bytového fondu jako nejméně potřebný nástroj vidí obce podporu oprav domovních olověných rozvodů vody (3,5 %). Program Panel a Program regenerace panelových sídlišť je preferován pouze v případech, že se na území obce nacházejí panelové domy a příp. panelové sídliště s více jak 150 byty. Poskytování bezúročných půjček na opravy, rekonstrukce a modernizace bytového fondu, příp. nízkoúročených úvěrů, je preferováno plošně (26,5 %, resp. 20,2 % respondentů).

Lze předpokládat, že výstupy z této studie budou mimo jiné využity při formování nové strategie bytové politiky, resp. při aktualizaci nástrojů bytové politiky, kterou Ministerstvo pro místní rozvoj dlouhodobě plánuje.

RNDr. Jiří Klíma, ředitel úseku regionálního rozvoje a bydlení, ÚRS Praha, a. s.

TOPlist
TOPlist