K poskytování služeb, analýze návštěvnosti a personalizaci reklamy se využívají soubory cookie. Informace o použití webu mohou být sdíleny s dalšími partnery působícími v oblasti sociálních médií, inzerce a analýz. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace
Nový zákon o hazardních hrách – dopady na obce

Porovnání příjmů obcí podle velikostních skupin

(Obecní příjmy 1.)

Datum: 23. 4. 2009, zdroj: OF 1/2009, rubrika: Ekonomika

Rozpočtové prostředky, tedy peníze, které vstupují do rozpočtu obcí, hrají v jejich rozvoji důležitou roli. O tom svědčí mj. jiné i dlouho probíhající diskuze mezi představiteli samosprávy a zástupci ústředních orgánů, která často hraničí se sporem. Jde o známé téma -- kolik peněz by obce jako celek měly dostávat ze státního rozpočtu, a hlavně, jak by se mezi ně měly rozdělovat. Tento článek se zabývá jednotlivými příjmovými položkami obecních rozpočtů a jejich členěním. Uváděné údaje jsou průměrem hodnot za období 2004--2007 a pro lepší srovnatelnost jsou přepočteny na jednoho obyvatele.

Článek je rozdělen do dvou částí. První mapuje rozdíly v hlavních příjmových položkách mezi osmi velikostními kategoriemi obcí. Do skupiny nejmenších patří obce s méně než 200 obyvateli, do skupiny největších obcí pak řadíme města s více než 20 000 obyvateli. V souboru není ze známých důvodů zařazeno hlavní město Praha, které, ač obec, je zároveň krajem a jeho rozpočtové parametry se vymykají tomuto srovnání. Nejmenší obce (s počtem obyvatel do 200) tvoří 25 % z celkového počtu obcí a žijí v nich pouhá 2 % z celkového počtu obyvatel. V obcích s počtem obyvatel nad 20 000 žije téměř 40 % obyvatel, představují však jen 1 % z celkového počtu obcí v ČR.

Druhá část textu mapuje rozdíly v příjmech obecních rozpočtů mezi jednotlivými kraji. V obou případech se používá stejná struktura příjmových položek.

Malé obce versus města

Srovnání významných příjmových a výdajových položek obecních rozpočtů (analýza výdajů byla předmětem podrobných článků v předchozích dvou číslech časopisu) ukazuje, že rozložení příjmů je méně pestřejší než rozložení výdajů. Rozdíly mezi velikostními kategoriemi obcí týkající se hlavních položek příjmů jsou menší, než tomu bylo u výdajových položek.

Největší obce dosahují v přepočtu na jednoho obyvatele nejvyšší částky u daňových i nedaňových příjmů, obce v navazující kategorii (od 10 000 do 19 999) pak ve zbývajících dvou příjmových kategoriích, tj. u kapitálových příjmů a přijatých dotací.

Nejnižší příjem opět v přepočtu na jednoho obyvatele vykazují nejmenší obce ve třech hlavních příjmových položkách, pouze u jedné (nedaňové příjmy) jsou vystřídány druhou nejmenší skupinou obcí (s počtem obyvatel od 200 do 499).

Tab. 1: Příjmy obcí v ČR (bez Prahy) v členění podle velikostních skupin (průměrné hodnoty na obyvatele za období 2004--2007) v Kč
Příjmy do 199 200–499 500–999 1000–1999 2000–4999 5000–9999 10 000–19 999 20 000 a více Celkem
Daňové příjmy Celkem 7 291 7 729 7 858 7 965 8 010 8 625 9 936 12 730 9 997
DPFO Celkem 1 837 2 041 2 061 2 123 2 169 2 298 2 674 3 442 2 683
Závislá činnost 1 266 1 403 1 417 1 448 1 492 1 558 1 774 2 489 1 881
Samo­statná činnost 502 557 560 589 589 651 802 800 691
DPPO Celkem 1 488 1 732 1 846 1 914 2 016 2 180 2 588 3 466 2 580
DPPO za obce 106 168 250 303 390 511 688 725 516
DPH 2 124 2 411 2 456 2 480 2 507 2 570 2 930 4 238 3 186
Daně a poplatky z vybraných činností a služeb Celkem 642 640 788 842 853 1 185 1 338 1 216 1 047
poplatky a odvody v oblasti ŽP 476 460 580 629 521 497 456 436 491
místní poplatky 143 108 122 128 148 198 247 259 198
správní poplatky 16 28 43 65 140 418 553 430 293
Daň z nemovitosti 1 198 904 706 604 465 391 404 368 499
Nedaňové příjmy Celkem 2 236 1 855 1 984 2 204 2 163 2 320 2 403 2 478 2 289
Příjmy z vlastní činnosti 1 201 834 854 788 686 620 457 311 563
Odvody PO 7 2 11 21 44 97 94 158 88
Příjmy z pronájmu 545 532 571 778 901 1 036 1 177 1 083 933
Příjmy z úroků 140 120 110 90 75 90 112 237 151
Kapitálové příjmy Celkem 1 000 1 137 1 305 1 198 1 188 1 339 1 657 1 611 1 417
Z prodeje nefinančního majektu 884 1 052 1 108 1 105 1 142 1 222 1 567 1 428 1 284
Z prodeje finančního majektu 116 86 197 93 46 118 90 183 123
Přijaté dotace Celkem 3 120 3 334 4 255 5 044 5 760 8 318 8 758 7 673 6 609
Neinvestiční dotace Celkem 1 314 1 316 1 790 2 159 3 172 6 426 7 184 6 214 4 662
Od veřejných rozpočtů ústřední úrovně 627 545 571 725 1 766 4 891 5 603 4 166 3 058
Od krajů 591 634 1 048 1 232 1 177 1 224 1 175 977 1 048
Investiční dotace Celkem 1 806 2 018 2 465 2 886 2 589 1 893 1 574 1 459 1 947
Od veřejných rozpočtů ústřední úrovně 1 248 1 556 2 043 2 586 2 418 1 787 1 498 1 174 1 683
Od krajů 496 422 366 253 140 75 62 45 151
Příjmy celkem 13 646 14 055 15 403 16 404 17 122 20 603 22 755 24 493 20 312

Daňové příjmy

Daňové příjmy (v přepočtu na jednoho obyvatele) největších obcí představují 127 % a u nejmenších je to pak necelých 73 % průměru za všechny obce (viz tab. 1). V průměru získávaly obce v období 2004--2007 téměř 10 000 Kč v přepočtu na obyvatele. Daňové příjmy jako celek se zvyšují s rostoucí velikostní kategorií obcí. V souhrnu tvoří daňové příjmy nejmenších obcí necelých 60 % daňových příjmů největších obcí.

Do skupiny daňových příjmů patří daň z příjmu fyzických osob (ze závislé práce a funkčních požitků, ze samostatné výdělečné činnosti a z kapitálových výnosů), daň z příjmů právnických osob (včetně daně, jejímž poplatníkem je obec), daň z přidané hodnoty a daň z nemovitosti. Výnosy prvních tří zde uvedených daní jsou předmětem sdílení mezi státní rozpočet, rozpočty obcí a krajů. Daň z nemovitostí je výlučným příjmem obcí. Do skupiny daňových příjmů řadíme i poplatky z vybraných činností (v oblasti životního prostředí, místní a správní poplatky).

V případě jednotlivých daňových položek platí stejný závěr jako pro celek. Největší rozdíl mezi malými a velkými obcemi nalezneme u daně z příjmů právnických osob placených obcemi -- u nejmenších obcí činí tento příjem (v přepočtu na obyvatele) cca jednu sedminu příjmů největších obcí. U této daně je však plátcem i příjemcem daná obec, takže tato položka celkové příjmy obcí neovlivňuje.

Nejvyšší výnos daně z nemovitosti v přepočtu na obyvatele vykázaly nejmenší obce, a to téměř 1200 Kč. Je to téměř čtyřikrát více než obcí největších. Ty vykázaly nejmenší příjem z této daně, a to 368 Kč. Výnos této daně plynule klesá se snižující se velikostní kategorií obcí.

Poplatky a odvody v oblasti životního prostředí se týkají poplatků za vypouštění odpadních vod do vod povrchových, za znečišťování ovzduší, za uložení odpadů (bez komunálního), za odnětí půdy ze zemědělského půdního fondu, za odnětí pozemků plnění funkcí lesa, za povolené vypouštění odpadních vod do vod podzemních, za likvidaci komunálního odpadu (sběr, přeprava, třídění a odstraňování. Nejvyšší výnos za oblast těchto poplatků vykázaly obce s počtem obyvatel od 1000 do 1999, a to 629 Kč. Pouhých 436 Kč se vybralo v největších obcích.

místní poplatky patří do daňových příjmů. Konkrétně to je poplatek ze psů, za lázeňský nebo rekreační pobyt, za užívání veřejného prostranství, ze vstupného, z ubytovací kapacity, za povolení vjezdu do vybraných míst a části měst, za výherní hrací přístroj a za zhodnocení stavebního pozemku. Najdeme zde i ostatní odvody z vybraných činností a služeb a správní poplatky, tj. poplatky za správní úkony a řízení. Nejvíce aktivní byly v této oblasti největší obce, které dosáhly částky 259 Kč na obyvatele. Na opačném konci se pak umístily obce s počtem obyvatel od 200 do 499, které z tohoto zdroje získaly 108 Kč na jednoho obyvatele.

Nejvíce na správních poplatcích (jedná se o poplatky za správní řízení a úkony) získaly obce s počtem obyvatel od 10 000 do 19 999 obyvatel, a to 553 Kč v přepočtu na obyvatele; nejméně pak obce nejmenší (16 Kč). Souhrn místních a správních poplatků představuje v průměru pouhá 2,4 % celkových příjmů obcí, tj. stejně jako poplatky a odvody v oblasti životního prostředí.

Nedaňové příjmy

Nedaňové příjmy se sestávají jednak z příjmů z vlastní činnosti, jako je např. poskytování služeb a výrobků (úhrady rodičů za umístění dětí v mateřských, základních uměleckých školách, ve školních družinách), jednak z odvodů příspěvkových organizací a z příjmů z pronájmu majetku pozemků a ostatních nemovitostí, movitých věcí. Najdeme zde i příjmy z úroků, např. z bankovních vkladů, a také příjmy z prodeje nekapitálového majetku a ostatní nedaňové příjmy.

U nedaňových příjmů, které tvoří 11 % z celkových příjmů, opět dominují největší obce. Získaly téměř 2500 Kč na obyvatele. Rozdíly mezi jednotlivými velikostními kategoriemi však v tomto případě nejsou velké. Nejméně, a to necelých 1900 Kč, obdržely obce s počtem obyvatel od 200 do 499.

Nedaňové příjmy mají několik podpoložek, z nich nejvýznamnější jsou příjmy z pronájmu. Jako celek tvoří téměř 5 % celkových příjmů. Jak se dalo očekávat, více se vybralo ve větších než v menších obcích. Téměř 1200 Kč v přepočtu na obyvatele nalezneme u obcí s počtem obyvatel od 10 000 do 19 999, u obcí druhé nejmenší velikostní kategorie je to pouhých 532 Kč.

příjmů z vlastní činnosti je pořadí obrácené, mnohem úspěšnější byly malé obce. Nejmenší obce získaly téměř čtyřnásobek toho, co obce největší. Důvodem je patrně skutečnost, že malé obce si více činností zajišťují vlastními silami, větší pak spoluprací se soukromým sektorem.

Odvody příspěvkových organizací představují významnější položku jen u větších obcí. U největších to bylo 158 Kč na obyvatele, zatímco u druhé nejmenší kategorie jen 2 Kč. Příjmy z úroků byly nejvyšší u největších obcí (237 Kč) a překvapivě nejnižší u obcí s počtem obyvatel od 2000 do 4999 (75 Kč), přičemž nejmenší obce získaly 140 Kč na obyvatele.

Kapitálové příjmy

Kapitálové příjmy obsahují příjmy z prodeje dlouhodobého majetku a z prodeje akcií a majetkových podílů. Nejvíce, v přepočtu na jednoho obyvatele, získaly prodejem majetku obce ve druhé největší kategorii (1657 Kč), na opačném konci se umístily obce nejmenší kategorie (1000 Kč). U kapitálových příjmů naprosto dominují příjmy z prodeje nefinančního majetku (jejich podíl činí více než 90 % kapitálových příjmů). Příjmy z prodeje finančního majetku jsou jednou z mála příjmových kategorií, u kterých jejich výše nevykazuje žádný vztah k velikostní kategorii obcí.

Dotace

Přijaté transfery se dělí na neinvestiční a neinvestiční. Obě skupiny dotací mají stejné členění, a to na dotace od veřejných rozpočtů ústřední úrovně (státní rozpočet, včetně ministerstev, státní fondy, Národní fond atd.), od rozpočtů územní úrovně (jiné obce, např. příspěvky na úhradu provozních výdajů škol, kam chodí dětí z jiné obce), od kraje, od DSO, dále jsou to převody z vlastních fondů a dotace ze zahraničí. Z celkového objemu přijatých transferů, v průměru za všechny obce a čtyři roky, činil podíl neinvestičních dotací téměř 71 %, zbývající část, tj. cca 29 %, připadla na transfery investiční.

Nejvyšší částku u přijatých dotací jako celku (v přepočtu na obyvatele), které tvoří téměř jednu třetinu celkových rozpočtových příjmů, vykázala druhá největší kategorie obcí, a to téměř 8800 Kč na obyvatele. Naopak nejméně získaly velmi malé obce (3120 Kč). Obdobnou strukturu nalezneme i u neinvestičních dotací a jejich jednotlivých druhů, nikoli však u dotací investičních.

Od krajů získaly nejvíce neinvestičních dotací (v přepočtu na obyvatele) obce s počtem obyvatel od 5000--9999, nejméně pak nejmenší obce.

Největší objem investičních dotací (téměř 2900 Kč na obyvatele) získaly obce s počtem obyvatel od 1000 do 1999, na opačný konec se dostaly nejmenší obce (1250 Kč). Stejné pořadí je i u investičních transferů od rozpočtů ústřední úrovně. Výjimkou jsou investiční dotace od krajů, protože největší objem v přepočtu na obyvatele obdržely nejmenší obce (496 Kč), zatímco ty největší cca desetkrát méně (45 Kč).

Struktura příjmů

V průměru za republiku představují daňové příjmy největší položku s téměř 50 % podílem na celkových příjmech, jak ukazuje tab. 2. Téměř jednu třetinu příjmů tvoří přijaté dotace. O něco více než jedenácti procenty se na celkových příjmech podílejí nedaňové příjmy. Tato souhrnná struktura však neplatí pro jednotlivé velikostní kategorie.

Tab. 2: Struktura příjmů obcí (bez Prahy) podle velikostních skupin (průměrné hodnoty přepočtené na obyvatele v % za období 2004--2007)
Podíly Do 199 200–499 500–999 1000–1999 2000–4999 5000–9999 10 000–19 999 20 000 a více Celkem
Daňové příjmy Celkem 53,4 55,0 51,0 48,6 46,8 41,9 43,7 52,0 49,2
DPFO Celkem 13,5 14,5 13,4 12,9 12,7 11,2 11,8 14,1 13,2
Závislá činnost 9,3 10,0 9,2 8,8 8,7 7,6 7,8 10,2 9,3
Samostatná činnost 3,7 4,0 3,6 3,6 3,4 3,2 3,5 3,3 3,4
DPPO Celkem 10,9 12,3 12,0 11,7 11,8 10,6 11,4 14,2 12,7
DPPO za obce 0,8 1,2 1,6 1,8 2,3 2,5 3,0 3,0 2,5
DPH 15,6 17,2 15,9 15,1 14,6 12,5 12,9 17,3 15,7
Daně a poplatky z vybraných činností a služeb Celkem 4,7 4,6 5,1 5,1 5,0 5,8 5,9 5,0 5,2
Poplatky a odvody v oblasti ŽP 3,5 3,3 3,8 3,8 3,0 2,4 2,0 1,8 2,4
Místní poplatky 1,1 0,8 0,8 0,8 0,9 1,0 1,1 1,1 1,0
Správní poplatky 0,1 0,2 0,3 0,4 0,8 2,0 2,4 1,8 1,4
Daň z nemovitosti 8,8 6,4 4,6 3,7 2,7 1,9 1,8 1,5 2,5
Nedaňové příjmy Celkem 16,4 13,2 12,9 13,4 12,6 11,3 10,6 10,1 11,3
Příjmy z vlastní činnosti 8,8 5,9 5,5 4,8 4,0 3,0 2,0 1,3 2,8
Odvody PO 0,1 0,0 0,1 0,1 0,3 0,5 0,4 0,6 0,4
Příjmy z pronájmu 4,0 3,8 3,7 4,7 5,3 5,0 5,2 4,4 4,6
Příjmy z úroků 1,0 0,9 0,7 0,5 0,4 0,4 0,5 1,0 0,7
Kapitálové příjmy Celkem 7,3 8,1 8,5 7,3 6,9 6,5 7,3 6,6 7,0
Z prodeje nefinančního majektu 6,5 7,5 7,2 6,7 6,7 5,9 6,9 5,8 6,3
Z prodeje finančního majektu 0,8 0,6 1,3 0,6 0,3 0,6 0,4 0,7 0,6
Přijaté dotace Celkem 22,9 23,7 27,6 30,8 33,6 40,4 38,5 31,3 32,5
Neinvestiční dotace Celkem 9,6 9,4 11,6 13,2 18,5 31,2 31,6 25,4 23,0
Od veřejných rozpočtů ústřední úrovně 4,6 3,9 3,7 4,4 10,3 23,7 24,6 17,0 15,1
Od krajů 4,3 4,5 6,8 7,5 6,9 5,9 5,2 4,0 5,2
Investiční dotace Celkem 13,2 14,4 16,0 17,6 15,1 9,2 6,9 6,0 9,6
Od veřejných rozpočtů ústřední úrovně 9,1 11,1 13,3 15,8 14,1 8,7 6,6 4,8 8,3
Od krajů 3,6 3,0 2,4 1,5 0,8 0,4 0,3 0,2 0,7
Příjmy celkem 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0 100,0

Daňové příjmy představují největší díl rozpočtu u obcí s počtem obyvatel od 200 do 499, a to 55 %, nejmenší pak v obcích s počtem obyvatel od 5000 do 9999 (necelých 42 %). I pro tuto velikostní kategorii jsou daňové příjmy největší položkou, avšak na rozdíl od ostatních obcí je jejich podíl velmi blízký podílu dotací (40,4 %). Výší podílu dotací na celkových příjmech se tato velikostní skupina obcí dostává na první místo. Je to přitom téměř dvojnásobný podíl ve srovnání s nejmenší kategorií obcí.

Výnos daně z nemovitosti u nejmenších obcí tvoří téměř 9 % z celkových příjmů, zatímco u největších je to pouze 1,5 %. Příjmy z úroků dosahují výše 1 % celkových příjmů shodně u nejmenších a největších obcí, u ostatních kategorií je jejich podíl nižší.

Nejnižší podíl dotací na celku dosahují nejmenší obce, a to hlavně kvůli nízkému podílu neinvestičních dotací. U této příjmové položky jsou kraje jako celkem velmi aktivní. Podíl neinvestičních dotací od krajů převyšuje v případě druhé až čtvrté kategorie malých obcí podíl dotací z rozpočtů ústřední úrovně.

Podíl investičních dotací na celku ve skupinách menších obcí (do 5 000 obyvatel) přesahuje průměr za všechny obce. Nejvyššího podílu investičních dotací na celkových příjmech dosáhly obce s počtem obyvatel od 1000 do 1999 (téměř 18 %), nejmenšího pak největší obce (pouze 6 %). Největší podíl na celku zaujímají dotace od krajů u nejmenších obcí (3,6 %), u kategorií obcí nad 5000 obyvatel je zanedbatelný. Tato položka ukazuje, jak významná může být role kraje v dlouhodobém rozvoji zejména menších obcí.

U malých obcí je významný i podíl nedaňových příjmů. U nejmenší velikostní kategorie tvoří více než 16 %, zatímco u největších pouhých 10 %.

U obcí s počtem obyvatel od 500 do 999 dosahovaly kapitálové příjmy 8,5 % z celkových příjmů, což bylo ze všech velikostních kategorií nejvíce. Nejmenší podíl (6,6 %) představovaly tyto příjmy u největších obcí.

Souhrnný přehled ukazuje, a z obou uvedených tabulek příjmů obcí je zřejmé, že u jednotlivých příjmových položek dominují na prvním místě i v přepočtu na obyvatele větší obce. Dvě největší kategorie obcí získaly prvenství u většiny druhů příjmů. Najdou se však i výjimky. Nejmenší obce získaly v přepočtu na obyvatele nejvíce nejen v rámci daně z nemovitosti, ale i u příjmů z vlastní činnosti a u investičních dotací od krajské úrovně. Nízké částky u příjmů z vlastní činnosti ve městech plynou z toho, že zajišťují služby prostřednictvím jiných organizací. U investičních dotací z krajské úrovně je zřetelný trend k jejich snižování s rostoucí velikostí obcí, což plně neplatí pro dotace neinvestiční. U tohoto typu dotací poskytovaných z ústřední úrovně najdeme trend spíše opačný, tj. zvyšování dotací s rostoucí velikostí obcí. Vysvětlením jsou zařízení, provozovaná většími obcemi, na které stát prostřednictvím neinvestičních dotací přispívá. Většina těchto dotací je nárokových a obec je získává automaticky.

Ing. Věra Kameníčková, CSc., Ing. Ondřej Pirohanič, CSc., CCB – Czech Credit Bureau, a. s.

Seriál Obecní příjmy

  1. Porovnání příjmů obcí podle velikostních skupin, 23. 4. 2009 (právě čtete)
  2. Příjmy obcí podle krajů, 24. 4. 2009
TOPlist
TOPlist