K poskytování služeb, analýze návštěvnosti a personalizaci reklamy se využívají soubory cookie. Informace o použití webu mohou být sdíleny s dalšími partnery působícími v oblasti sociálních médií, inzerce a analýz. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace

Datové schránky a základní registry

Datum: 25. 3. 2009, zdroj: OF 1/2009, rubrika: Reforma veřejné správy

Zákon č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů vstoupí v platnost dne 1. července 2009. Cílem zavedení institutu datových schránek je vytvoření optimálních podmínek pro elektronickou komunikaci jak mezi občany a úřady, tak mezi úřady navzájem včetně sledování vývoje podání uvnitř úřadů.

Datová schránka je elektronické úložiště, které je určeno k doručování a provádění elektronických úkonů vůči orgánům veřejné moci. Prostřednictvím datové schránky lze činit podání kterémukoliv úřadu. Rovněž úřady s využitím této schránky doručují své písemnosti příslušným adresátům.

Pro orgány veřejné moci bude užívání datových schránek povinné. Orgány veřejné moci se pro účely tohoto zákona rozumí státní orgány, orgány územních samosprávných celků, Pozemkového fondu České republiky a jiných státních fondů, zdravotních pojišťoven, Českého rozhlasu, České televize, samosprávných komor zřízených zákonem, notářů a soudních exekutorů.

Povinně budou také zřízeny datové schránky právnickým osobám zapsaným v obchodním rejstříku, organizačním složkám zahraničních právnických osob umístěných na území České republiky, advokátům, daňovým poradcům a insolvenčním správcům. Schránky budou zřízeny, aniž by tyto subjekty podávaly žádost Ministerstvu vnitra.

Používání datových schránek pro komunikaci fyzických osob a většiny podnikajících fyzických osob s orgány veřejné moci je ponecháno na jejich rozhodnutí. Požádá-li osoba o zřízení datové schránky, Ministerstvo vnitra ji zřídí do tří dnů a zašle poštou přístupové údaje.

Doručování

Dokument, který byl dodán do datové schránky je doručen okamžikem, kdy se do datové schránky přihlásí osoba mající, dle svého oprávnění, přístup k dodanému dokumentu. Nepřihlásí-li se do datové schránky oprávněná osoba ve lhůtě 10 dnů ode dne dodání do datové schránky, považuje se dokument za doručený posledním dnem této lhůty, obdoba doručování do vlastních rukou v listinné podobě.

Prostřednictvím kontaktního místa Czech POINT (Český Podací Ověřovací Informační Národní Terminál) a elektronické podatelny by měli mít možnost přístupu ke svým datovým schránkám fyzické osoby, které si ji zřídí dobrovolně. Stejným způsobem jim bude zajištěn i přístup do tzv. základních registrů za účelem získání aktuálních dat.

Při realizaci projektu datových schránek budou obce s rozšířenou působností provozovat systém spisových služeb včetně potřebných datových úložišť. Následně se zde vytvoří centrální registry veřejné správy tak, aby bylo možné bezpečné sdílení dat orgány veřejné moci a zároveň byl občanům umožněn oprávněný přístup k údajům vedeným v těchto registrech.

Základní registry

Navrhovaný zákon o základních registrech prochází procesem schvalování v Parlamentu České republiky. Dne 20. 1. 2009 Výbor pro veřejnou správu a regionální rozvoj Parlamentu České republiky doporučil Parlamentu České republiky, aby původně, Ministerstvem vnitra navrhovaných pět samostatných zákonů o základních registrech bylo schváleno v podobě jednoho komplexního zákona. Zákon o základních registrech by měl nabýt účinnosti k 1. červenci 2010. Registry, ve své konečné podobě a funkcionalitách, vytvoří jednotný, vzájemně provázaný a ucelený systém, který umožní sdílet data v dané oblasti z jediného datového zdroje. Návrh zákona právně zakotvuje čtyři základní registry (registr obyvatel, osob, územní identifikace a registr práv a povinností),jejichž přínosem bude i skutečnost, že údaje v nich obsažené a označené jako referenční údaje budou považovány za důvěryhodné (neprokáže-li se opak) a úřady již nebudou muset jejich platnost a správnost ověřovat, případně jejich doložení požadovat po dotčených subjektech.

Registr obyvatel

V základním registru obyvatel mají být vedeny údaje o občanech České republiky, o cizincích, kterým bylo vydáno povolení k trvalému nebo přechodnému pobytu na území České republiky na dobu delší než 90 dnů a občanech Evropské unie, kteří na území České republiky hodlají přechodně pobývat po dobu delší než tři měsíce. V základním registru obyvatel budou vedeny pouze aktuální údaje. Historie těchto údajů se bude nadále uchovávat v již existujícím systému. Všechny údaje zůstanou ve stávajících systémech s tím, že údaje, které se v registru obyvatel nevedou, lze získat od orgánu, který vykonává příslušnou agendu.

V návaznosti na vznik základního registru obyvatel se zavádí vydávání dvou typů elektronických občanských průkazů, které budou obsahovat strojově čitelné údaje a 2D kód, do kterého se bude zapisovat agendový identifikátor fyzické osoby. Jeden typ elektronického občanského průkazu bude mít navíc elektronický čip.

Do občanského průkazu nebude zapisováno rodné číslo. Rodné číslo bude využíváno omezeně do roku 2025 při vytváření registru obyvatel a pro jednoznačné ztotožnění. Rovněž se nebude zapisovat trvalý pobyt, rodné příjmení a rodinný stav, neboť tyto změny byly nejčastějším důvodem pro vydání nového občanského průkazu. Nebudou zapisovány ani údaje dosud fakultativně uváděné o manželovi, dětech a dosaženém titulu. Elektronické občanské průkazy budou občanovi sloužit k elektronické komunikaci s informačními systémy veřejné správy.

Registr osob

Základní registr osob povede vybrané údaje o právnických osobách, podnikajících fyzických osobách, organizačních složkách zahraničních právnických osob a organizačních složkách státu, které sice nemají právní subjektivitu, přesto z důvodu jejich jednoznačné identifikace se považuje za nutné vést je v této evidenci. Identifikace je využívána při ztotožnění organizačních složek státu v právních vztazích, vlastnických vztazích apod.

Přidělování identifikačních čísel bude soustředěno do jednoho místa, tato činnost bude odňata všem stávajícím místům, která identifikační číslo (IČO) přidělují. Registr bude garantovat automatizované přidělování identifikačních čísel všem osobám a současně povede evidenci o tom, kdy, komu a kým bylo dané identifikační číslo přiděleno.

V přístupu k informacím do registru osob bude rozlišen rozsah přístupných údajů dle typů uživatelů (orgány veřejné moci, ostatní uživatelé), tzn. že zákon stanoví taxativním výčtem, které údaje jsou veřejné a které nikoli. Předpokládá se, že údaje budou poskytovány zásadně v elektronické podobě, na nosičích dat nebo dálkovým přístupem.

Registr územní identifikace

Základní registr územní identifikace, adres a nemovitostí bude obsahovat základní identifikační údaje vztahující se k územním prvkům a územně-evidenčním jednotkám a nemovitostem. V zákoně č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení) v této souvislosti dojde k několika změnám. Sjednotí se právní úprava číslování domů. Nově je upravený zákaz označovat budovu již jednou přiděleným číslem popisným či evidenčním. Přidělení evidenčního čísla se rozšiřuje na dočasné stavby a tzv. drobné stavby, neboť tento údaj umožní lokalizaci typů budov, což bude využitelné zejména v integrovaném záchranném systému. Netýká se čísla orientačního. V registru bude veden údaj o tom, zda je obec městem či městysem, a dále budou zapisovány údaje o městských obvodech a městských částech. Nová úprava stanovuje, aby se v jedné obci neopakovaly stejné názvy ulic nebo jiných veřejných prostranství, obec bude muset rozhodnout o změně názvů těch veřejných prostranství, která jsou pojmenována shodnými názvy. Registr bude dále obsahovat např. údaje z katastru nemovitostí, údaje o počtu obyvatel v domě apod.

Registr práv a povinností

Údaje soustředěné v základním registru práv a povinností lze označit jako údaje podporující tři základní registry. Jde o konkrétní možnosti přístupu a využití údajů v registrech. Zde se povedou údaje o agendách orgánů veřejné moci. Typickými údaji o agendě je určení orgánu veřejné moci, název agendy, a které orgány mají agendu vykonávat. Budou se zapisovat data o některých právech a povinnostech fyzických a právnických osob a o právech k věcem jako např. údaje o rozhodnutích v rámci správních, soudních příp. jiných řízení, veřejnoprávních smlouvách apod. Údaje o rozhodnutích nebudou do registru práv a povinností vkládány zpětně, ale až po nabytí právní moci ke dni účinnosti zákona o základních registrech. Tyto údaje budou sloužit nejen k vyhledávání informací o právech a povinnostech fyzických a právnických osob, ale i o právech vztahujících se k objektům vedeným v základním registru územní identifikace, adres a nemovitostí.

I když lze očekávat, že počáteční náklady na zavedení eGovernmentu budou značné, přínosy brzy vyváží tyto náklady, neboť dojde k omezení byrokratické zátěže, zefektivní se činnost úřadů, sníží se finanční nároky na chod administrativy a zajistí se transparentní výkon veřejné správy.

Mgr. Miroslava Kašpárková

TOPlist
TOPlist