K poskytování služeb, analýze návštěvnosti a personalizaci reklamy se využívají soubory cookie. Informace o použití webu mohou být sdíleny s dalšími partnery působícími v oblasti sociálních médií, inzerce a analýz. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace

Strategické plánování – šance pro statutární města

Datum: 27. 1. 2009, zdroj: OF 5/2008, rubrika: Regiony

V současné době, kdy česká ekonomika zažívá dlouhodobý pozitivní vývoj je vhodný okamžik pro uskutečnění řady projektů, a to zejména v oblasti samosprávných investic. Jinými slovy, vedle velkých developerských projektů realizovaných soukromým kapitálem začínají své představy o ekonomickém rozvoji realizovat i větší města z Čech a Moravy.

Rozvojové projekty mají přitom stejného jmenovatele, a tím je zlepšení situace na trhu práce -- snížení nezaměstnanosti, příliv investic jak ze zahraničí, tak z tuzemska, vytvoření podmínek pro další investice a tím pádem další rozvoj území (synergické efekty), ale také mnohdy zásah do životního prostředí (ať již trvalého nebo dočasného charakteru) a protesty zájmových skupin a obyvatelů, kterých se ta či ona investice týká.

Strategie rozvoje

Aby byly minimalizovány uvedené negativní nebo maximalizovány pozitivní aspekty, je vhodné před samotnou přípravou a realizací rozvojových záměrů postoupit proceduru tvorby strategických dokumentů, které ve svém důsledku napomohou vedení měst v rozhodování o prioritách a směřování investičních prostředků, kterých má každé město vždy nedostatek.

Kromě tradičního nástroje -- územně plánovací dokumentace -- patří k novějším dokumentům zejména strategické plány rozvoje měst (SPRM), na jejichž základě město může realizovat konkrétní projekty a naplnit tak vize dané SPRM. Používání strategického plánování jako nástroje pro rozhodování místní samosprávy obecně souvisí s prosazováním trendů, jež jsou charakteristické pro tzv. "novou ekonomiku". Obecně se dá říci, že cíle strategického plánu města mohou být orientovány jak "dovnitř", tzn. na zvýšení efektivity výkonu místní samosprávy, tak i "ven", tzn. na zlepšení podmínek pro podnikání, život ve městě apod.

Financování projektů

Jedním z nástrojů strategického plánu rozvoje města, který výrazně napomáhá zejména při realizaci "tvrdých" investičních projektů, a tím pádem usměrňuje ekonomický rozvoj měst, je tzv. integrovaný plán rozvoje města (IPRM). IPRM je základním programovým dokumentem města umožňující rozvoj v návaznosti na využití veřejné podpory ze strukturálních fondů EU s důrazem na zajištění synergie intervencí příslušných operačních programů a koncentrací zdrojů.

Integrované plány rozvoje města jsou realizovány několika individuálními projekty, které:

  1. směřují k dosažení společného cíle či cílů regionu, města, obce, či lokality
  2. mohou být podpořeny z jednoho či více operačních programů

IPRM je možno chápat jako programové dokumenty na úrovni měst vycházející z Regionálních operačních programů (ROP) v jednotlivých regionech soudržnosti ČR, tzv. NUTS II, a lze je koncipovat dvěma různými přístupy, jedná se o:

  • zónové řešení -- výsledky IPRM se musí vztahovat na konkrétně vymezené území města, které je definováno jako oblast s vysokým potenciálem růstu nebo naopak jako území deprimované
  • tématické řešení -- tento typ IPRM řeší jedno vybrané téma na celém území města

Základní pravidla a řízení

Tak jako každý strategický dokument má svá základní pravidla určující postup přípravy a realizace, tak rovněž proces tvorby, schvalování a realizace IPRM musí dodržovat řád daný Metodickým pokynem Ministerstva pro místní rozvoj a dalšími pravidly (zejména pak na úrovni jednotlivých ROP).

Mezi základní pravidla patří:

  • zpracovatelem IPRM je město, které je zodpovědné za jeho realizaci;
  • IPRM musí vycházet ze strategických a rozvojových dokumentů města;
  • ve všech fázích přípravy, zpracování a realizace IPRM město respektuje princip partnerství a zapojení veřejnosti;
  • IPRM musí být integrovaným řešením, které přinese synergické efekty;
  • IPRM musí naplnit obsah a strukturu stanovenou Metodikou;
  • vymezená zóna pro IPRM musí splňovat kritéria dle Metodiky;
  • IPRM musí dodržet minimální podíl prostředků na celkovém finančním objemu IPRM; pro prostředky poskytované v rámci ROP se jedná o 10 mil. EUR.

Každý programový dokument musí mít, kromě jasně stanovených podmínek a pravidel, rovněž pevně definovanou řídící strukturu -- management -- která zajistí udržitelnost projektu po celou dobu přípravy a zejména realizace. V případě IPRM lze rozdělit management na úroveň vnitřní a vnější.

Vnitřní řídící strukturu tvoří:

  • Pracovní skupiny -- akční složka, nese zodpovědnost zejména ve fázi přípravy
  • Řídící výbor IPRM (ŘV IPRM) -- rozhoduje zejména o výběru projektů, které budou do IPRM zařazeny
  • Orgány města -- zejména zastupitelstvo, potvrzuje všechna rozhodnutí ŘV IPRM, nejvyšší stupeň

Vnější management pak reprezentuje Regionální rada (RR), respektive:

  • Úřad Regionální rady (ÚRR) -- výkonný orgán RR, zpracovává podklady pro rozhodovací složku RR, kterou je
  • Výbor Regionální rady (VRR) -- schvaluje jednotlivé IPRM, rozhoduje o finančních prostředcích a odpovídá za ně Evropské komisi (EK)

Region soudržnosti Moravskoslezsko a Ostrava

Výše popsané skutečnosti platí obecně pro všechny regiony soudržnosti NUTS II na území České republiky. Na rozdíl od předchozího období, kdy veškeré prostředky ze strukturálních fondů byly soustředěny pod jedním společným regionálním operačním programem (SROP), na roky 2007--2012 si připravil každý region svůj vlastní programový rámec (ROP).

Platí to i pro Moravskoslezský kraj (MSK), který je jedním z nejrychleji rozvíjejících se regionů v Česku a zároveň je územně shodný s regionem soudržnosti Moravskoslezsko. V tomto regionu se možnost zpracování IPRM týká měst Ostravy, Opavy, Karviné, Havířova a Frýdku-Místku, pro něž je v příslušné prioritní ose ROP NUTS II Moravskoslezsko (osa 3.1 Rozvoj měst) alokováno cca 3 mld. Kč.

Konkrétnější aplikaci shora uvedených možností se autor článku pokusí rozvinout v některém z příštích čísel. Bude se jednat zejména o rozbor základních faktů a předpokládaného přínosu IPRM "Ostrava -- magnet regionu", který se stal nejúspěšnějším IPRM v MSK a statutární město Ostrava se taky díky němu může těšit na více než 1,5 mld. Kč.

Ing. Karel Malík, Magistrát města Ostravy, odbor ekonomického rozvoje, manažer IPRM "Ostrava – magnet regionu"

TOPlist
TOPlist