Oceňování staveb dopravní a technické infrastruktury

11. 12. 2008 OF 4/2008 Ostatní

"Monitorování průměrných cen budované dopravní a technické infrastruktury ve venkovských obcích", to je název úkolu, který je zaměřen na pomoc menším obcím a svým významem se zařadil mezi stálé činnosti Ústavu územního rozvoje Brno. Jeho zadavatelem je Odbor rozvoje a strategie regionální politiky Ministerstva pro místní rozvoj.

V roce 1999 byly ceny poprvé prezentovány v publikaci "Průměrné ceny technické infrastruktury" a od roku 2001 po dohodě se zadavatelem kolektiv řešitelů tuto příručku aktualizuje a publikuje na webových stránkách ÚÚR.

Pro menší obce je velmi obtížné získat kvalitní informace uvedeného charakteru. Údaje z příručky jsou podkladem pro odhad reálnosti a naplňování územně plánovací dokumentace v obcích, neboť v ní jsou uvedeny jednotkové ceny prací, jež umožňují sestavení rámcového rozpočtu výstavbové akce a mohou zároveň být orientačním vodítkem i pro výběrová řízení na dodavatele vybraných stavebních prací. Zpracována je cenová úroveň technické infrastruktury (zásobování vodou, odvádění a čištění odpadních vod, zásobování elektrickou energií, zásobování plynem, veřejné osvětlení, obecní rozhlas, elektronické komunikace a zemní práce), dopravní infrastruktury a veřejné zeleně za rok 2008. Ceny je vhodné považovat za průměrné a orientační, jedná se o ceny rozpočtové bez DPH. Při odhadu nákladů je potřebné vždy zohlednit jedinečnost umístění stavby a konkrétní podmínky daného investičního záměru a rovněž je nutné mít na zřeteli i bezpečnost stavebních prací při realizaci stavby.

Spolupráce odborníků

Řešitelé využívají pravidelně i spolupráce odborných společností (např. Pöyry, a. s., Brno, RTS, s. r. o., Brno) a rovněž jsou zohledněny aktualizované rozpočtové ukazatele ÚRS, a. s., Praha, stanovené dle ČSÚ. Samostatnou část tvoří i tzv. ceny administrativní, které vyplývají z vyhlášky MF č. 3/2008 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku.

V publikaci se například v rámci oddílu "Zemní práce" dozvíme, jak by měly být ukládány inženýrské sítě. Z příslušného obrázku zjistíme správné prostorové rozmístění jednotlivých sítí pro daný prostor, jejich vzdálenosti i hloubku uložení. Norma stanoví tyto údaje odlišně v zastavěném a nezastavěném území a zohledňuje jak bezpečnost staveb i zásady koordinovanosti jednotlivých vedení různých vlastníků či provozovatelů. Takových ukázek uspořádání sítí, které vycházejí z šířky ulice a počtu vedení najdeme celou řadu.

Dalším příkladem využití příručky může být informace o tom, jak se ceny v jednotlivých sledovaných letech mění. V oddílu "Odvádění a čištění odpadních vod", v části příkladů, je srovnána cenová úroveň sledovaná v rámci tohoto úkolu od roku 2001 do roku 2008 s využitím ukazatelů ÚRS, a. s., Praha. Je zde jasně patrná vzestupná tendence. Cena za běžný metr kanalizace (betonové potrubí DN 400 mm, potrubí PVC DN 400 a 300 mm v pažené rýze) v uváděném příkladu vzrostla ve sledovaném čase ze 14 590 Kč/m na 20 058 Kč/m, to je navýšení o 38 %.

Obdobně vyznívá i příklad uvedený na dvou následujících tabulkách. Je zde možné porovnání rozpočtových cen za jeden běžný metr kanalizačního potrubí ukládaného do vozovky s asfaltovým krytem, a to v roce 2002 a následně v roce 2008.

Tab. 1: Potrubí uložené v asfaltové vozovce -- rok 2002
Konstrukčně materiálová charakteristika trub Profil potrubí DN v mm
250 300 400 500 600 800 1000
1 plastové tuzemské 7 050 8 330 8 820 10 450 - - -
1 sklolaminátové 6 350 7 050 8 300 10 700 12 100 14 600 19 320
4 betonové 5 650 7 400 8 300 9 200 10 900 - -
4 betonové s 360° čedičovou vystýlkou - 9 250 10 980 13 670 13 950 - -
4 Betonové s 360° kamenin. vystýlkou - 8 470 10 580 13 200 13 600 - -
4 železobetonové 7 290 8 080 8 830 10 700 12 600 18 600 20 800
5 kameninové obetonované 7 330 9 200 11 270 15 100 16 600 - -
5 kameninové na betonové sedlo 5 600 6 650 7 900 9 650 10 500 - -

Poznámka k tab. 1: V ceně jsou zahrnuty náklady na řezání asfaltového krytu, odstranění krytu vozovky a podkladních vrstev v tl. 500 mm, odvoz suti na skládku a poplatky za skládku. Ostatní podmínky stejné jako pro potrubí uložené v zelené ploše, odvoz výkopku se uvažuje do 1500 m na meziskládku a zpět pro zhutněný zásyp. Celková hloubka výkopu pro profily DN 800 a DN 1000 je uvažována 3,0 m včetně vozovky.

Tab. 2: Potrubí uložené v asfaltové vozovce -- rok 2008
Konstrukčně materiálová charakteristika trub Profil potrubí DN v mm
250 300 400 500 600 800 1000
1 plastové tuzemské 9 560 9 850 11 030 13 000 - - -
1 polypropylénové PP 9 150 9 500 10 780 13 620 - - -
1 sklolaminátové 9 450 10 900 12 400 14 400 15 800 20 850 25 000
4 betonové - 10 200 11 500 12 600 14 700 - -
4 železobetonové - 10 600 12 900 14 700 16 500 22 000 25 600
5 kameninové obetonované 11 700 13 300 14 600 18 200 20 800 - -
5 kameninové na betonové sedlo 9 600 11 350 12 900 15 000 16 500 - -

Poznámka k tab. 2: V cenách jsou zahrnuty náklady na řezání asfaltového krytu, odstranění krytu a podkladních vrstev vozovky v celkové tl. 550 mm, odvoz suti na skládku do 3 km a poplatky za skládku. Ostatní podmínky stejné jako pro potrubí uložené v zelené ploše, odvoz výkopku pro zásyp se uvažuje na meziskládku do 1500 m a zpět, přebytek výkopku se ukládá na skládku zeminy do 3000 m a poplatek za uložení. Celkové náklady obsahují podíl kanalizačních šachet (na 30 m potrubí 1 ks šachty).

Závěrem

Závěrem lze doplnit, že zrealizovaná technická infrastruktura musí obcím zaručit její provozování bez kolizí po téměř celou dobu její životnosti, a to ve vztahu k použitému stavebnímu materiálu. Z uvedeného důvodu je proto důležité, aby výstavba díla byla pod kontrolou odborníka, kterého by si obec měla vybrat. Ten by potom měl kontrolovat jak postup stavebních prací a tím i kvalitu díla, tak i čerpání finančních prostředků.

Vzhledem k tomu, že problematika výstavby technické infrastruktury v obcích je velmi složitá a náročná, je snahou řešitelského kolektivu alespoň částečně jim napomoci v orientaci při předpokládané cenové kalkulaci konkrétních staveb. Zůstává však již na samotných obcích, jak budou výše uvedené informace využívat.

Ing. Marie Polešáková, Ph. D., Ústav územního rozvoje Brno