K poskytování služeb, analýze návštěvnosti a personalizaci reklamy se využívají soubory cookie. Informace o použití webu mohou být sdíleny s dalšími partnery působícími v oblasti sociálních médií, inzerce a analýz. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace
Nový zákon o hazardních hrách – dopady na obce

Volební novelizace zákonů o obcích, o krajích a o hlavním městě Praze

Datum: 8. 10. 2008, zdroj: OF 4/2008, rubrika: Legislativa

Krátce před konáním v pořadí již třetích voleb do zastupitelstev krajů (17. a 18. října 2008) schválil Parlament České republiky novelu třech zákonů upravujících postavení územních samosprávných celků.

Tato novela -- zákon č. 298/2008 Sb., kterým se mění zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 131/2000 Sb., o hlavním městě Praze, ve znění pozdějších předpisů -- nabyla účinnosti dnem svého vyhlášení (19. srpna 2008). Hlavním cílem novely je uvést v soulad obecní zřízení, krajské zřízení a zákon o hlavním městě Praze s příslušnými volebními zákony, tj. se zákonem č. 491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstev obcí a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů (tento zákon se týká voleb i v hlavním městě Praze), a se zákonem č. 130/2000 Sb., o volbách do zastupitelstev krajů a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.

Zajištění souladu zákonů o územních samosprávných celcích s volebními zákony spočívá v tom, že novela zasahuje do těch ustanovení, která upravují fungování územního samosprávného celku v době mezi volbami do zastupitelstva a ustavujícím zasedáním nově zvoleného zastupitelstva. Příslušné změny promítnuté do všech tří zákonů jsou koncepčně shodné, a proto se v následujícím textu bude převážně hovořit o obcích, byť jednotlivé závěry lze vztáhnout i na kraje a hlavní město Prahu.

Rada zůstává ve funkci

Jak v nejednom případě ukázaly poslední volby do zastupitelstev obcí v roce 2006, velkým problémem byla mnohdy nejasná úprava způsobu správy obce v době mezi volbami a konáním ustavujícího zasedání zastupitelstva obce, resp. zvolením nových orgánů obce1. Novela č. 298/2008 Sb. se snaží naznačený problém řešit tak, že ponechává ve "volebním mezidobí" v "činnosti" radu obce (viz nový § 102a) a dosavadního starostu a místostarostu obce (§ 107). K tomu je nutno poznamenat, že to není řešení zcela nové a originální, ale jde v zásadě o návrat k úpravě správy obce v období po volbách tak, jak ji znalo již původní obecní zřízení z roku 1990 -- viz § 30 odst. 1 zákona č. 367/1990 Sb., přičemž v případě hlavního města Prahy bylo uvedené řešení (výkon pravomocí rady až do zvolení nové rady) užíváno i ve stávajícím zákoně o hlavním městě Praze (viz § 69 odst. 3 zákona č. 131/2000 Sb., ve znění před novelou č. 298/2008 Sb.; nyní je uvedený princip zakotven v novém § 69a).

Podle nově zařazeného ustanovení § 102a obecního zřízení bude v době ode dne voleb do zvolení nové rady (případně starosty tam, kde rada vzhledem k počtu zvolených členů zastupitelstva již volena nebude2) i nadále vykonávat své pravomoci rada obce. Jestliže soud vyhoví návrhu na vyslovení neplatnosti voleb nebo hlasování [čímž nedojde ke zvolení zastupitelstva obce -- viz § 54 odst. 1 písm. a) zákona č. 491/2001 Sb.], budou pravomoci rady obce rozšířeny ode dne právní moci rozhodnutí soudu do doby ustavujícího zasedání nově zvoleného zastupitelstva obce o pravomoc stanovit pravidla rozpočtového provizoria3 a schvalovat rozpočtová opatření4 (účelem této úpravy je zajištění alespoň základního hospodaření obce do doby, než bude zvoleno nové zastupitelstvo -- § 102a odst. 2 obecního zřízení). Uvedené rozšířené pravomoci vykonává rada obce rovněž v případě, kdy nedošlo ke zvolení zastupitelstva obce z důvodu neodevzdání zápisu o průběhu a výsledku hlasování okrskovou volební komisí [§ 54 odst. 1 písm. c) zákona č. 491/2001 Sb.]. V popsané situaci se rozšířené pravomoci rady obce "aktivují" ode dne následujícího po dni, ve kterém končila lhůta okrskové volební komise k odevzdání zápisu o průběhu a výsledku hlasování (§ 102a odst. 3 obecního zřízení)5.

Starosta vykonává všechny pravomoci

V obcích, v nichž rada obce nebyla před ukončením funkčního období zastupitelstva obce volena, bude v souladu s § 102a odst. 4 obecního zřízení vykonávat její pravomoci ve "volebním mezidobí" dosavadní starosta, a to včetně i těch "rozšířených" (tj. stanovení pravidel rozpočtového provizoria a schvalování rozpočtových opatření), budou-li samozřejmě naplněny zákonem stanovené podmínky pro jejich výkon (§ 102a odst. 2 nebo odst. 3 obecního zřízení).

Zcela nově je koncipován § 107 obecního zřízení ohledně výkonu pravomocí dosavadního starosty. Podle novelizovaného ustanovení § 107 dosavadní starosta v období ode dne voleb do zastupitelstva obce do zvolení nového starosty nebo místostarosty vykonává pravomoci starosty podle § 103, tj. dosavadní starosta disponuje zcela "standardními" pravomocemi starosty, které mu jinak náležejí v řádném volebním období. To je rozdíl od předešlé úpravy, která rozsah pravomocí dosavadního starosty zužovala na několik taxativně vyjmenovaných. Rozsah pravomocí dosavadního starosty však nevyplývá pouze z § 103 obecního zřízení, ale na základě § 103 odst. 4 písm. h) obecního zřízení bude dosavadní starosta vykonávat i pravomoci, které starostovi ukládá obecní zřízení v jiných ustanoveních než je § 103, a dále půjde o povinnosti stanovené starostovi zvláštními zákony (např. dosavadní starosta bude přijímat prohlášení o uzavření manželství podle § 4 zákona č. 94/1963 Sb., o rodině, ve znění pozdějších předpisů).

Na základě novelizovaného § 107 obecního zřízení platí, že v období ode dne voleb do zastupitelstva obce do zvolení nového starosty nebo místostarosty vykonává své pravomoci (na rozdíl od stávající úpravy) rovněž dosavadní místostarosta. Pokud nevykonává dosavadní starosta své pravomoci, vykonává je dosavadní místostarosta a je-li dosavadních místostarostů více, ten, kterého přede dnem voleb pověřilo zastupitelstvo obce zastupováním starosty, jinak ten, kterého pověřil dosavadní starosta. Postavení dosavadního starosty má i člen zastupitelstva obce, který ke dni voleb vykonával pravomoci starosty podle § 103 odst. 6 obecního zřízení.

Nároky na odměnu

V souvislosti se změnou § 107 obecního zřízení novela upravila rovněž § 75 odst. 5 obecního zřízení v otázce nároku na odměnu za výkon pravomocí v době ode dne voleb do zastupitelstva obce do ustavujícího zasedání zastupitelstva obce tak, aby za uvedené období měl nárok na odměnu v dosavadní výši nejen dosavadní starosta, ale nově i dosavadní místostarosta. V dané záležitosti je však třeba poznamenat, že novela č. 298/2008 Sb. podle nového § 102a ponechává v období mezi novými volbami až do zvolení nové rady obce "v činnosti" stávající radu obce na straně jedné, avšak na straně druhé tato skutečnost není v obecním zřízení promítnuta do výslovné úpravy odměn členů rady (s výjimkou dosavadního starosty a místostarosty) v uvedeném mezidobí. Lze se přiklonit k názoru, že výslovná absence o odměňování radních ve "volebním mezidobí" nic nemění na tom, že nárok na odměnu v dosavadní výši mají rovněž všichni radní, kteří se budou v daném období podílet na výkonu pravomocí rady, pokud na odměnu měli dosud nárok. Vyjdeme-li z toho, že zákon ukládá povinnost vykonávat určité činnosti, nelze s ohledem na obecné právní principy dovodit, že by jim snad mohla být upřena odměna za výkon veřejné činnosti -- např. podle čl. 7 odst. 1 Evropské charty6 místní samosprávy platí, že podmínky, za kterých místní volení zástupci pracují, musí umožňovat svobodný výkon jejich funkcí, přičemž z odstavce 2 citovaného článku vyplývá, že mezi dané podmínky spadá i problematika práva na odměnu za výkon funkce.

Na výkon pravomocí dosavadního radního, respektive podílení se na výkonu pravomocí dosavadní rady jako kolektivního orgánu obce, není možné rezignovat, stejně jako není možné rezignovat na výkon pravomocí dosavadního starosty nebo dosavadního místostarosty; v případě těchto osob, které ve "volebním mezidobí" vykonávají pravomoc toho kterého "dosavadního" orgánu, totiž nejde o výkon jejich veřejné funkce ve formálním slova smyslu, ale pouze o výkon souhrnu pravomocí, kterými jsou dočasně vybaveni a které musí vykonávat.

Byl by absurdní výklad zákona, že radní nárok na odměnu ve "volebním mezidobí" nemají, když jim zákon ukládá vykonávat povinnosti, jichž se nemůžou svým volním jednáním nijak zprostit (zatímco v případě výkonu veřejné funkce v řádném volebním období je rezignace samozřejmě možná). Vzhledem k tomu, že rozsah pravomocí rady obce podle nového § 102a ve "volebním mezidobí" je totožný (resp. za určitých podmínek dokonce širší -- viz § 102a odst. 2 a 3) s rozsahem pravomocí vykonávaných radou v "běžném" volebním období, lze z materiálního hlediska pro účel odměňování pojmy "výkon veřejné funkce" a "výkon pravomocí" ztotožnit. Vykonává-li radní (přinejmenším) stejný rozsah pravomocí po volbách, jako v předchozím volebním období, kdy byl ve "funkci", nelze nepřiznat za tuto činnost měsíční odměnu v dosavadní výši.

Ustavující zasedání

Další významná změna obecního zřízení se týká § 91, který upravuje svolávání ustavujícího zasedání nově zvoleného zastupitelstva obce. Novela § 91 obecního zřízení navazuje na zákon č. 491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstev obcí a o změně některých zákonů, neboť postup při svolávání ustavujícího zasedání zastupitelstva obce musí být "synchronizován" se lhůtami soudního přezkumu výsledků voleb a s právním dopadem eventuálního soudního rozhodnutí o neplatnosti voleb nebo hlasování, kterým je v souladu s § 54 odst. 1 písm. a) zákona č. 491/2001 Sb. nezvolení zastupitelstva obce.

Ustanovení § 60 odst. 1 zákona č. 491/2001 Sb. stanoví desetidenní lhůtu pro napadení výsledku voleb nebo hlasování u soudu. Ustavující zasedání proto nemůže být svoláno dříve, než tato lhůta uplyne, z čehož nakonec vychází i nová konstrukce § 91 obecního zřízení. Podle § 91 odst. 1 svolává ustavující zasedání nově zvoleného zastupitelstva obce dosavadní starosta po uplynutí lhůty pro podání návrhu soudu na neplatnost voleb nebo neplatnost hlasování tak, aby se konalo do 15 dnů ode dne uplynutí této lhůty, a jestliže byl návrh na neplatnost voleb nebo na neplatnost hlasování podán, do 15 dnů ode dne právní moci rozhodnutí soudu o posledním z podaných návrhů, pokud žádnému z podaných návrhů nebylo vyhověno.

Ustavujícímu zasedání předsedá zpravidla dosavadní starosta, případně nejstarší člen zastupitelstva obce do doby, než je zvolen starosta nebo místostarosta (před novelou nebyl dosavadní starosta ve vztahu k předsedání ustavujícího zasedání zastupitelstva vůbec zmíněn). Skutečnost, že na ustavujícím zasedání zastupitelstva obce se volí starosta, místostarosta a další členové rady obce, nebyla novelou dotčena.

Jestliže se ustavující zasedání nově zvoleného zastupitelstva obce nebude konat ve lhůtě uvedené v § 91 odst. 1 obecního zřízení, svolá je po uplynutí této lhůty Ministerstvo vnitra, ledaže soud vyhověl návrhu na neplatnost voleb nebo na neplatnost hlasování. Novela v této souvislosti uložila Ministerstvu vnitra novou povinnost, která spočívá ve zveřejnění informace o svolání ustavujícího zasedání zastupitelstva obce Ministerstvem vnitra v rozsahu stanoveném v § 93 odst. 1 po dobu v tomto ustanovení stanovenou (tj. alespoň 7 dní před zasedáním zastupitelstva) na úřední desce Ministerstva vnitra.

Institut správce obce

Třetí podstatnou změnou, kterou s sebou přinesla novela č. 298/2008 Sb., je nová úprava institutu správce obce (§ 98 obecního zřízení). Novela koncepčně nezměnila tento institut, neboť i nadále se vychází z toho, že činnost správce obce je činností omezenou a dočasnou, kdy je nutno zabezpečit alespoň základní fungování obce. Správce obce nemůže nahrazovat činnost volených samosprávných orgánů, avšak k plnění svých omezených a dočasných úkolů musí být vybaven patřičnými pravomocemi. Z dosavadních pěti důvodů pro jmenování správce obce Ministerstvem vnitra jsou po nabytí účinnosti novely pouze tři, a to:

  • neuskuteční-li se v obci vyhlášené volby do zastupitelstva obce pro nedostatek kandidátů na členy zastupitelstva obce,
  • zanikne-li mandát všem členům zastupitelstva obce a na uprázdněné mandáty nenastoupí náhradníci, nebo
  • dojde-li ke sloučení obcí nebo k oddělení části obce.

Správce obce po novele zabezpečuje pouze vybrané úkoly v oblasti samostatné působnosti. Správce obce svolává ustavující zasedání zastupitelstva obce, zastupuje obec navenek a je v čele obecního úřadu. Činnost správce obce končí dnem ustavujícího zasedání zastupitelstva obce nebo zvolením starosty. Na ustavujícím zasedání zastupitelstva obce podá správce obce zprávu o výkonu své funkce a o stavu hospodaření a majetku obce.

Poznámky
  1. Jako mediálně známé kausy lze připomenout problém "dvou primátorů" statutárních měst Brna a Mostu krátce po podzimních komunálních volbách v roce 2006 (zpět).
  2. Podle § 99 odst. 3 věty třetí obecního zřízení se rada obce nevolí v obcích, kde zastupitelstvo obce má méně než 15 členů (zpět).
  3. Nebude-li rozpočet schválen před 1. lednem rozpočtového roku, řídí se jeho rozpočtové hospodaření v době do schválení rozpočtu pravidly rozpočtového provizoria -- § 13 odst. 1 zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů (zpět).
  4. Provádění rozpočtových opatření vede ke změnám schváleného rozpočtu, což je záležitost upravená v § 16 zákona č. 250/2000 Sb. (zpět).
  5. Z § 43 odst. 2 zákona č. 491/2001 Sb. plyne, že nesplnění povinnosti okrskové volební komise odevzdat na výzvu Českého statistického úřadu zápis o průběhu a výsledku hlasování do 24 hodin po ukončení hlasování, popřípadě ve stanovené lhůtě, je důvodem pro vyhlášení opakovaného hlasování v příslušném volebním okrsku (zpět).
  6. Viz sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 181/1999 Sb., o přijetí Evropské charty místní samosprávy -- dlužno však podotknout, že citovaným čl. 7 odst. 2 Charty se Česká republika necítí být vázána (zpět).

Mgr. Jan Břeň

TOPlist
TOPlist