Zadlužení obcí podle krajů

Hospodaření obcí v roce 2007 přineslo mj. jednu zajímavou zprávu. Poprvé od roku 1990 se objem dluhu obcí (úvěry, komunální obligace, návratné finanční výpomoci, půjčky ze státních fondů a další) meziročně snížil a to téměř na úroveň roku 2005. Pokles činil 1,7 mld. Kč, což bylo o 2,1 % méně ve srovnání s jeho výší v roce 2006. Zlom ve vývoji obecního dluhu naznačovala zpomalující tendence jeho růstu v posledních čtyřech letech.

Stalo se již tradicí dělit obecní dluh na dluh statutárních měst a zbývajících obcí. Takže, dluh statutárních měst se v roce 2007 proti roku 2006 také snížil, a to dokonce rychleji než dluh ostatních obcí. Tím pádem se poprvé od roku 2003 snížil také jejich podíl na celkovém obecním dluhu, i když v nepatrné míře (pouze o 0,1 %). Pokud jde o všechny subjekty územní samosprávy, snížení obecního dluhu v roce 2007 ve srovnání s rokem předchozím bylo více než kompenzováno růstem dluhu krajů (o 2,7 mld. Kč) a dobrovolných svazků obcí (růst o 0,3 mld. Kč).

Polovina obcí

V roce 2004 činil podíl zadlužených obcí na jejich celkovém počtu 49,6 %, v dalším roce již 50,6 % a v roce 2006 to bylo 52,2 %. S meziročním snížením objemu obecního dluhu v roce 2007 se zmenšil o jeden procentní bod i podíl zadlužených obcí na celkovém počtu, a to na 51,2 %.

Pořadí krajů s nejvyššími podíly zadlužených obcí se v posledních letech příliš nemění. Vynecháme-li Prahu, která je obcí i krajem, pak se v roce 2004 na prvním místě umístil Moravskoslezský kraj, ve kterém bylo 76,6 % obcí s dluhem. Nadprůměrné hodnoty vykázaly dále obce v kraji Olomouckém a Zlínském, a to i v následujících dvou letech. V roce 2005 a 2006 se na prvním místě objevil kraj Zlínský (76,3 %, resp. 80,3 %). Situace na opačném konci žebříčku s nejnižším podílem zadlužených obcí byla poměrně stabilní. Ve všech čtyřech letech se na místě s nejnižším podílem zadlužených obcí vyskytly kraj Středočeský a Vysočina (kolem 40 %).

Prvenství v podílu zadlužených obcí (v průměru za čtyři roky) na jejich celkovém počtu v kraji, a to se značným odstupem od ostatních krajů, držely dva moravské kraje. Jedná se o Moravskoslezský (75,5 %) a Zlínský (75,4 %) kraj. Velmi nízký podíl zadlužených obcí měl kraj Vysočina (průměr pouze 41,4 % zadlužených obcí) a Středočeský kraj (42 %). Průměr za celou Českou republiku činil 51 %.

Dluhová služba

Ministerstvo financí uplatňuje od roku 1997 (s menšími úpravami) regulaci dluhu územních samospráv. Jejím základem je poměření výdajů na splátky závazků k vybraným rozpočtovým příjmům. Za únosnou hranici považuje Ministerstvo financí situaci, kdy podíl dluhové služby na vybraných příjmech nepřevýšil 30 %. Počet obcí, které tuto hranici překročily, od roku 2004 stoupá. Zatímco v roce 2007 jich bylo 278, o čtyři roky dříve pouze 192, což je růst o téměř 45 %.

Nutno uvést, že počet předlužených obcí je v tomto textu menší než uvádí ministerstvo, protože pro dotčené obce uplatňuje řadu "polehčujících" okolností (např. nadměrné zadlužení vyplývající z nepříznivého vývoje na kontokorentním účtu, z použití revolvingového úvěru, z jednorázové splátky dluhu, ze zapojení do programů EU, z odstraňování škod po povodních či z přijetí hypotéčního úvěru na obecní bytovou výstavbu).

Porovnáme-li kraje podle podílu obcí, které překročily ukazatel dluhové služby Ministerstva financí, vypadá situace trochu jinak. Tento ukazatel se vymezuje jako výdaje na splátky závazků (především splátky jistin úvěrů a půjček) v poměru k vybraným příjmům (daňové příjmy podle zákona č. 243/2000 Sb., o rozpočtovém určení daní a dotace podle zákona o státním rozpočtu na každý kalendářní rok). V roce 2004 a 2005 činil podíl obcí, které tento limit překročily, shodně 3,1 % z celku. O rok později jich bylo již 4,2 %, v roce 2007 pak 4,4 %. Celkově se jejich podíl za poslední čtyři roky zvýšil o 1,3 procentního bodu.

Podíl předlužených obcí

V jednotlivých letech se pořadí, z hlediska nejvyššího procenta předlužených obcí v kraji, významně mění. Ke krajům s nevyššími hodnotami patřil v roce 2004 Pardubický kraj a překvapivě i kraj Středočeský, který patřil ke krajům s nejnižším podílem celkově zadlužených obcí. V roce 2005 zůstává na prvním místě kraj Pardubický (5,1 %), následovaný Královéhradeckým krajem (4,7 %). O rok později se na prvním místě objevuje Zlínský kraj s velmi vysokou hodnotou (7,2 %), který obecně patří ke krajům s vysokým podílem zadlužených obcí. S velkým odstupem za ním byl kraj Karlovarský (5,3 %). V roce 2007 byl na prvním místě opět Olomoucký kraj (8,3 %) a v těsném závěsu za ním Zlínský kraj (8,2 %).

Nejmenší podíl obcí na celku porušil pravidlo MF v roce 2004 v kraji Karlovarském, Ústeckém a Olomouckém. V následujícím roce to byl Ústecký kraj, který dosáhl vůbec nejnižší podíl za uvedené čtyři roky a všechny kraje (1,4 %) a držel si přední místo ve všech letech s výjimkou roku 2007. Relativně malý podíl obcí překračujících pravidlo MF nalezneme v kraji Olomouckém (2005), avšak rok 2007 katapultoval obce v tomto kraji na nejvyšší příčku. Dále se jedná o kraj Ústecký a Liberecký (rok 2006) a kraj Plzeňský a Královéhradecký (2007).

V průměru za čtyři roky dosáhly nejnižších hodnoty (podle ukazatele MF) obce v kraji Ústeckém (2,3 %) a Libereckém (2,7 %). Naopak nejvyšší průměr vykázaly obce v kraji Zlínském (5,4 %) a Pardubickém (4,9 %).

Souhrnný pohled na zadlužení obcí podle kriteria Ministerstva financí poskytuje uvedený graf. Zachycuje průměrnou hodnotu zadlužení v obcích, které překročily ministerstvem stanovenu hranici třiceti procent v jednotlivých letech a krajích. Např. míra zadlužení u obcí Moravskoslezského kraje, které v tomto roce překročily ministerské kriterium, dosáhla v průměru výše 118 %, což svědčí o značném překročení třicetiprocentní hranice. Z grafu je zřejmé, že řada obcí vysoko přesáhla ministerské kriterium, i když maxima pro jednotlivé kraje se vyskytovala v různých letech.

Dlouhodobé předlužení

O jak velké obce se jedná? Došlo k tomu, že se nějaká obec ocitla na seznamu předlužených obcí (ve smyslu ukazatele MF) ve více letech? Odpověď naznačuje tabulka, ze které je zřejmé, že od roku 2004 do roku 2006 se na "seznam" předlužených firem podle ukazatele MF dostalo celkem 670 obcí. Z toho 35 ve třech letech (trojnásobný výskyt) a 18 ve všech čtyřech letech (čtyřnásobný výskyt). Tabulka ukazuje rovněž rozdělení předlužených obcí podle krajů. Výsledný obrázek je samozřejmě jen orientační, protože kraje se co do počtu obcí a jejich velikostní struktury mezi sebou značně liší. Podíl obcí, které se v tomto seznamu vyskytly třikrát a čtyřikrát, na všech obcích v daném souboru, byl nejvyšší v Jihočeském a Karlovarském kraji a činil kolem 14 %. Což je zajímavé, protože tyto dva kraje dlouhodobě patří ke krajům s podprůměrným podílem zadlužených obcí.

Tab. 1: Dlouhodobě předlužené obce podle krajů (2004--2007)

Tab. 2: Průměrné hodnoty předlužení obcí v krajích (2004--2007)

Z celkového počtu předlužených obcí (2004--2007) jich 193 patřilo do kategorie obcí do 300 obyvatel. V rámci obcí s počtem obyvatel od 300 do 600 to bylo 178 obcí. Platí tedy, že více než polovina všech obcí předlužených podle ukazatele MF v daném období náležela do velikostní kategorie obcí s méně než 600 obyvateli. Pouze 8 % z celkového počtu předlužených entit se týkal kategorie obcí s více než 2500 obyvatel.

Bylo by zajímavé porovnat obce, které byly v nějaké době zařazeny na seznam předlužených obcí (podle kriteria MF), s jejich pozdějším vývojem. Zjistit, jak se předlužené obce s problematickou finanční situací vyrovnaly či nevyrovnaly. To však přesahuje rámec tohoto článku.

Ing. Věra Kameníčková, CSc., Ing. Ondřej Pirohanič, CSc., CCB – Czech Credit Bureau, a. s.