Vývoj cen a výdaje obcí

V tomto časopise se pravidelně setkáváme s rozborem údajů o hospodaření územních samospráv v jednotlivých letech. Téma ožívá vždy v období schvalování státního rozpočtu nebo státního závěrečného účtu, jejichž nedílnou součástí je každý rok také příslušná část, týkající se hospodaření územních samospráv.

Jsou tedy dostatečně známé údaje o vývoji územních rozpočtů po stránce příjmové i výdajové, jaká je jejich struktura apod. Stejné informace o rozpočtu své obce či města má každý starosta či zastupitel.

Z údajů závěrečných účtů můžeme zpracovat časovou řadu a zjistit jak se vyvíjí nejenom celkové, ale i základní a dílčí položky rozpočtu. Jaké jsme měli v jednotlivých letech příjmy, výdaje, jaké trendy jsou v hlavních skupinách položek. To lze jednoduše provést na úrovni celostátní, krajské i obecní. Složitější bude odpověď na otázku, zda za peníze v roce 2007 pořídí obec stejné množství výrobků, prací a služeb jako před několika lety. K vyřešení takové otázky je nutné znát nejenom strukturu výdajů, ale také vývojové trendy cen v hlavních výdajových skupinách.

Z hlediska celkových rozpočtů obcí v České republice potom může jít jen o zhodnocení trendů a vyslovení hypotézy na základě posouzení globálních údajů. Ještě složitější to bude na nižší úrovni, neboť situace je v každé obci odlišná, jiné problémy mají malé a velké obce, zcela jiné malá města a velkoměsta. Struktura a váha jednotlivých výdajových položek rozpočtů se navíc v průběhu let značně mění.

Výdaje a ceny

Doposud jsme se nesnažili srovnávat vývoj cen a výdajů obcí v časové řadě. Tento článek si klade za cíl seznámit čtenáře se skutečností v letech 2003 až 2007. Podíváme-li se nejprve na základní strukturu výdajů obcí, potom je nezbytné celkové výdaje rozčlenit na výdaje běžné a kapitálové.

Kapitálové výdaje představují především investiční nákupy a transfery. V posledních letech činily kapitálové výdaje cca 30 až 35 % z celkových výdajů obcí. Na skutečnosti uplynulých pěti let lze dokumentovat, že kapitálové výdaje obcí zůstávají v absolutních číslech na úrovni asi 75 mld. Kč. Odchylky v jednotlivých letech jsou způsobeny i výší kapitálových dotací ze státních prostředků. Pokud porovnáme příkladně skutečnost roku 2007 s rokem 2003, pak výše kapitálových výdajů byla o 5,7 % vyšší.

Běžné výdaje jsou spojeny hlavně s provozem a běžným chodem obcí. Patří sem náklady na materiál, energie, služby, platy atd. Na rozdíl od relativní stability kapitálových výdajů, zaznamenaly běžné výdaje v uvedených letech poměrně značné výchylky, díky některým změnám v transferech příspěvkovým organizacím. Přesto lze konstatovat, že jejich podíl byl po sledované období 65 až 70 % z celkových výdajů.

Přehled o vývoji výdajů obcí v letech 2003 až 2007 je patrný z tabulky 1 a z grafu 1.

Tab. 1: Výdaje obcí a DSO 2003--2007 (údaje v mil. Kč, rok 2003 = 100 %)

Pokusíme se tato čísla srovnat s vývojem cen vybraných výrobců a poskytovatelů služeb. Pro porovnání jednotlivých let opět považujme situaci roku 2003 jako základ (100 %). Pro ilustraci je vybrán vývoj cen průmyslových výrobců, ceny stavebních prací a ceny tržních služeb (např. doprava, pošta a telekomunikace, peněžnictví, pojišťovnictví, stočné, apod.).

Pokus o srovnání

V porovnání s rokem 2003 vzrostly ceny v uvedených oblastech o 15,1 % v případě cen průmyslových výrobců, o 14,4 % ceny stavebních prací a o 7 % ceny tržních služeb v roce 2007. Přehled o vývoji a indexy růstu cen jsou vidět v tabulce 2 a na grafu 2.

Tab. 2: Indexy vývoje cen (průměr roku 2003 = 100 %)

Ceny stavebních prací souvisí zejména s kapitálovými výdaji obcí, jelikož jejich největší část směřuje právě do investic. Pokud tedy porovnáme příkladně vývoj disponibilních prostředků obcí v rámci kapitálových výdajů a cen stavebních prací v letech 2003 až 2007, můžeme učinit dílčí závěr (odpověď na otázku v úvodu), zda si obce mohly pořídit za peníze ve sledovaném roce více investic či nikoliv.

V roce 2007 kapitálové výdaje proti roku 2003 byly jen o 5,7 % vyšší, ale ceny stavebních prací vzrostly o 14,4 %. Je možné tvrdit, že v průměru obce získaly "za více peněz méně muziky". V roce 2006 kapitálové výdaje dosáhly 118,6 % výdajů proti roku 2003, a přestože ceny stavebních prací se zvýšily téměř o deset procent, obce v průměru investovaly více.

Obdobně by se daly srovnávat jiné roky a jiné výdajové oblasti rozpočtů. Také z celkového vývoje lze usoudit, že výdaje obcí v zásadě stagnují, ale ceny trvale rostou -- tudíž za stejný peníz je méně výrobků, prací a služeb.

Nechceme však formulovat všeobecné závěry na základě zprůměrovaných čísel. Situace a váha jednotlivých položek běžných i kapitálových výdajů se mění a liší obec od obce, rok od roku. Z uvedených příkladů si však každý představitel obce může svoji skladbu výdajů porovnat s vývojem cen za uplynulé období. Pro kvalitativní srovnání chybí rovněž širší rejstřík vývoje cen (např. ceny energií), neuvažujeme tempa růstu platů a další údaje.

Závěrem

Výdajové možnosti obcí při budování své infrastruktury a vliv vývoje cen na tuto oblast by měly u představitelů samosprávy budit minimálně stejný zájem jako sledování rozpočtového určení daní. Oblast investic zajímá každého primátora, starostu a zastupitele nejvíce, protože je důležitá ve vztahu k občanům -- voličům. Je chvályhodné, že daňové příjmy pravidelně již několik let rostou. Je na druhé straně nutné umět porovnat, co si obce za prostředky, které mají k dispozici, skutečně mohou pořídit.