Regulace rozvoje na základě špatných zkušeností
Dolní Břežany je malá, ale prudce se rozvíjející obec v těsném sousedství hlavního města. V roce 1990 zde žilo tisíc obyvatel, dneska asi dva a půl tisíce a územní plán rozsahem zastavěného území připouští rozvoj až na více než pětitisícové sídlo.
Každý starosta i zastupitel ví, že základem rozvoje obce či města je zpracovaný územní plán. Málokdo si však počátkem devadesátých let uvědomoval, že velké zastavitelné území v územním plánu vyžaduje také příslušné investice nejenom do inženýrských sítí, komunikací, ale také do potřebného zázemí, školství, zdravotnictví, do aktivit pro volný čas apod.
O všech těchto souvislostech s námi hovořil Ing. Věslav Michalik, CSc., který přišel do zastupitelstva v roce 2002 a od roku 2004 je starostou Dolních Břežan.
Regulovaný rozvoj
"Po roce 2002 jsme stanovili velmi přísné podmínky rozvoje obce a přiměly nás k tomu právě špatné zkušenosti s developery. První soubor pro bydlení z druhé poloviny devadesátých let nebyl dobře proveden, vznikl na periferii obce, bez dobrých komunikací, veřejného osvětlení a s absencí veřejného prostoru. Navíc vznikl na okraji obce bez jakýchkoli vazeb na stávající zástavbu." říká Věslav Michalik.
Po těchto zkušenostech obec požadovala, aby prostor k zástavbě byl komplexně zainvestován. Vyžadovala nejen položení sítí, ale také komunikace včetně vydlážděných chodníků, osvětlení, veřejné zeleně a také, aby v zastavované lokalitě byla veřejná prostranství. Na tak přísné podmínky přistoupí jen dva z deseti developerů, ale vyplatí se to.
V Dolních Břežanech se developerem při budování nové lokality nakonec stala samotná obec. Spolu s majitelem pozemků se dohodla se stavebníky. Každý z nich při koupi stavebního místa podepisoval dvě smlouvy. Jednu s obcí, kde přispíval na zainvestování lokality a druhou s vlastníkem orné půdy, kdy kupoval vlastní parcelu. K vypracovanému projektu byla cestou veřejné soutěže vybrána stavební firma a obec se při budování inženýrských sítí zavázala k určitému termínu a sama stavbu dozorovala. Má tak zajištěnu nejenom komplexní vybavenost podle vlastního zadání, ale zároveň i nezbytnou kvalitu, tak důležitou pro další údržbu, která je již povinností obce.
Dnes jsou v obci v situaci, kdy platí stavební uzávěra a stavět je možno jen v prolukách a přestavbových lokalitách. Na zelené louce se bude v Dolních Břežanech stavět až po roce 2020. Očekává se, že do roku 2015 budou mít cca 3500 obyvatel a určitou dobu zůstanou na této úrovni. Hlavním cílem současnosti je výstavba dalšího školního pavilonu, aby kapacita odpovídala regulovanému rozvoji obce.
V současné době se dodělává aktualizace územního plánu, v návaznosti na nový stavební zákon, která plně využívá možnost etapizace územního rozvoje.
Výstavba náměstí
Hlavním cílem, který si v Dolních Břežanech stanovili, je vybudovat v obci komunitu lidí, kteří zde nebudou jen přespávat, ale vytvoří životaschopné společenství občanů v rozvíjející se obci. K tomu významně přispěje vybudování centrální části obce. Přímo uprostřed obce byl vhodný pozemek, v místě bývalého rybníka vznikla navážka a právě zde na jaře příštího roku bude otevřeno centrální náměstí včetně 150 bytů, kulturních a administrativních prostor, nezbytných obchodů a služeb, a zejména to vše propojeno do parkových a oddechových ploch s rybníky, dětskými i sportovními hřišti.
Výstavbě však předcházelo nelehké rozhodování. "Věděli jsme z historie suburbanizace, že pokud vznikne v centru obce pěšky dostupné místo, kde může docházet k vzájemné interakci lidí, potom se v dané lokalitě může vytvořit fungující komunita, trvalé společenství, kde se scházejí všechny skupiny žijících obyvatel," říká Věslav Michalik. "A to bylo naším cílem, na který jsme se zaměřili. Nejprve jsme hledali zadání. Ve spolupráci s nedávno zesnulým profesorem Miroslavem Baše jsme využili námětů několika studentských prací, které naši problematiku řešily. Po utřídění názorů vzniklo konkrétní zadání a soutěž, ze které vítězně vyšel návrh architektů Tichého a Dvořáka, kteří již s úspěchem projektovali například Čeladnou v Moravskoslezském kraji".
Po korekcích, které na základě studie proveditelnosti bylo nutno v projektu provést, došlo k zahájení stavby, která bude na jaře příštího roku předána veřejnosti. Obec získala 5 % podíl v investiční společnosti, která akci realizuje a dokázala propojit zájmy investora, vlastníka pozemků (Pražské arcibiskupství) i obce, která se bude o veřejné prostranství starat. Obec se snaží navazující parkové a sadové úpravy okolní zeleně včetně vodních ploch a hřišť profinancovat z fondů EU.
Rozdělit dotace
Od roku 2002 investovala obec do svého rozvoje více než 190 mil. Kč. Je to především díky dotacím, ale také výsledkům vlastního hospodaření. "Domnívám se, že dotační prostředky, které stát obcím cestou nejrůznějších programů přiděluje, by jim měly být rovnoměrně rozděleny do příjmů, protože obec sama nejlépe zná, jaké jsou její skutečné potřeby," říká na závěr starosta Věslav Michalik.