Zájem obcí o výplatu sociálních dávek formou poukázek roste

Vyplácení sociálních dávek, včetně příspěvku na živobytí v nezaměstnanosti je standardní součástí sociálního systému České republiky. Její vyplácení patří plně do kompetence pověřených obcí, které však neustále narážejí na problém s jejím zneužíváním. Existují občané, kteří sociální dávky pobírají, a buď je v konečném důsledku vůbec nepotřebují či je využívají k nákupu alkoholu nebo cigaret, popřípadě k hazardu na hracích automatech.

Proces vyplácení sociálních dávek se tak neustále stává terčem kritiky ozývající se z řad široké veřejnosti. I z toho důvodu přikročilo v loňském roce několik obcí České republiky k radikálnímu kroku: část příspěvku na živobytí vyplácejí ve formě peněžních poukázek. Jako první s touto praxí začala Praha 6, posléze se přidávaly další obce. V současné době funguje systém výplaty dávek pomocí poukázek ve 33 městech.

Většina obcí se poukázkám nebrání

Přestože je momentálně počet obcí, které vyplácejí část příspěvku na živobytí prostřednictvím poukázek poměrně malý, většina radnic v České republice se této praxi nebrání. Dokazuje to průzkum, který v únoru a březnu letošního roku provedla firma Sodexho. V jeho rámci bylo osloveno 243 obcí s cílem zjistit zájem o využití věcné formy výplaty sociálních dávek, konkrétně příspěvku na živobytí, v podobě poukázek na vybrané zboží.

Průzkum zjistil, že celkem 143 dotazovaných obcí má zkušenosti s výplatou sociálních dávek v poukázkách nebo o ní alespoň uvažuje. K 21. dubnu 2008 fakticky využívalo poukázky za tímto účelem 33 obcí po celé České republice.

Dvě obce se rozhodly vyplácet příspěvek na živobytí věcným způsobem plošně, tedy všem klientům. Ostatní obce vyplácejí příspěvek věcnou formou pouze "problematickým" lidem, a to v kombinaci poukázek a hotovosti v poměru 50:50, nebo 70 % věcně a 30 % hotově v penězích.

Uvedený postup sice může zavdat příčinu k obvinění z diskriminace určité skupiny obyvatel, obzvláště pokud o formě výplaty sociální podpory rozhoduje individuální posouzení situace úředníkem. Na druhou stranu podle přesného znění zákona mohou být sociální dávky vypláceny ve věcné formě pouze tehdy, pokud je zřejmé, že by příjemce příspěvek nevyužil na pokrytí nákladů spojených s bezprostředním zajištěním své existence. Plošné aplikování takového přístupu tedy nejen vzbuzuje rozhořčení u obyvatel, kteří jsou skutečně postiženi nezaměstnaností a s dávkami nakládají zodpovědně, ale je v současné době i v rozporu s platnou legislativou.

Graf: Zájem obcí o využití věcného plnění formou poukázek

Jak výzkum dále ukázal, celkem 110 z oslovených obcí se staví k využití věcné výplaty pozitivně, ale ještě se pro ni nerozhodly. Na těchto radnicích buď probíhají jednání, nebo se čeká na výsledky a zkušenosti z jiných obcí. Celých 100 obcí ze 243 oslovených nepovažuje věcnou výplatu za nutnou a to buď proto, že je dle jejich zkušeností míra zneužívání dávek minimální, anebo zajišťují účelovost využití příspěvku na živobytí jinými způsoby, jakými jsou například nákupy na faktury či osobní doprovod klientů.

Graf: Vývoj počtu obcí využívajících výplatu davek formou poukázek

Obce poukázkami ušetří

Největším přínosem věcného plnění sociálních dávek formou poukázek je bezesporu fakt, že jde o účinný způsob, jak zabránit jejich zneužívání. Vedle toho se však ukázalo, že obce mohou takto i ušetřit. Někteří příjemci odmítají poukázky přijímat a raději se dávek v hmotné nouzi vzdají. Navíc, finanční ekvivalent hodnoty poukázek, které klienti od obce dostanou, ale neutratí je, je obci vrácen nazpět.

Každá obec má však s vyplácením podpory v hmotné nouzi jiné zkušenosti. Zásadně se liší podle velikosti obce.

Obecně lze říci, že obce s nižším počtem obyvatel (méně než 10 tisíc občanů) z ekonomicky silných regionů leckdy zvládají výplatu sociálních dávek vlastními "standardními" silami a k využití poukázek jako restriktivního nástroje nemají důvod.

Naopak, v obcích s vyšším výskytem sociálně slabých spoluobčanů o poukázkách uvažují mnohem častěji.

Zatím poslední obcí, která poukázky za účelem výplaty sociálních dávek začala využívat je moravský Šternberk. I zde nový systém přinesl své ovoce. Hned první den po jeho zavedení se 30 lidí dobrovolně vyplácení dávek vzdalo a vydělává si prací. Namísto původních 80 tak šternberská radnice eviduje v současné době 50 příjemců podpory v nezaměstnanosti.

Naproti tomu Chlumec nad Cidlinou se odhodlal ke zcela opačnému kroku. Po téměř dvou letech se vrátil k praxi vyplácení sociálních dávek peněžní formou. Důvodem nejsou špatné zkušenosti s poukázkami, ale naopak nižší počet žadatelů o sociální příspěvky v nezaměstnanosti a úbytek případů jejich zneužívání.

V nejbližší době se "poukázkový systém" výplaty sociálních dávek chystá zavést dalších 12--15 obcí.

Poukázky povinné pro všechny?

Ministerstvo práce a sociálních věci si výplatu sociálních dávek formou poukázek velmi pochvaluje. Stát tímto způsobem zatím ušetřil několik set tisíc korun. Z celkového objemu 61 tisíc příspěvků na živobytí bylo poukázkami v prosinci 2007 pokryto přibližně 2,8 procenta. Dnes je tento poměr vyšší a zřejmě se bude zvyšovat i nadále. Ministerstvo velmi vážně uvažuje o povinné výplatě části hmotného zabezpečení v nezaměstnanosti formou poukázek. Navíc je možné i rozšíření poukázkového systému na výplatu příspěvků na péči.