K poskytování služeb, analýze návštěvnosti a personalizaci reklamy se využívají soubory cookie. Informace o použití webu mohou být sdíleny s dalšími partnery působícími v oblasti sociálních médií, inzerce a analýz. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace
ISSS 2017

Pět let obcí s rozšířenou působností

Datum: 25. 6. 2008, zdroj: OF 2/2008, rubrika: Reforma veřejné správy

Před pěti lety se říkalo, že začíná druhá etapa reformy veřejné správy. První etapou byl vznik krajů, ve druhém kroku byly zrušeny okresní úřady a jejich působnost přešla převážně na obce s rozšířenou působností (ORP). Na další kroky se stále čeká. Měla se řešit problematika malých obcí a zejména reformovat centrální úroveň veřejné správy.

Ponechejme stranou jednotlivé etapy a související problémy -- to by vyžadovalo mnohem větší prostor. Připomeňme si jen, že pro celý vývoj naší veřejné správy bylo klíčové rozhodnutí Poslanecké sněmovny na jaře roku 1998. Tehdy nevídaně jednotným počtem, více než 180 hlasů, zastupitelský sbor v Poslanecké sněmovně rozhodl o tom, že budeme územní veřejnou správu budovat jako sloučený model orgánu, který bude v rámci samosprávy vykonávat samostatnou působnost a v přenesené působnosti zabezpečovat výkon státní správy.

Jak se na vznik a působení obcí s rozšířenou působností (ORP) dívají někteří jejich starostové s odstupem pěti let?

Valašské Klobouky

Ing. Dalibor Maniš, starosta Valašských Klobouk ve Zlínském kraji připomíná boj o velikost správních obvodů ORP. "Pro Valašské Klobouky bylo zahájení činnosti především bojem o to, zda v regionu role spádové obce náleží nám nebo Slavičínu. My jsme operovali od prvních okamžiků s tím, že obě místa by neměla být postavena proti sobě, ale mělo by být mezi nimi rovnítko. Nakonec vznikla obec s rozšířenou působností ve Valašských Kloboukách a Slavičín byl zařazen pod ORP Luhačovice. Teprve v tomto okamžiku se město začalo připravovat na převzetí státní správy z bývalých okresních úřadů".

Ve Valašských Kloboukách je úřad roztříštěn do pěti různých budov, což přináší drobné problémy v orientaci občanů a v konečném důsledku je to i dražší z hlediska provozních nákladů. Největším problémem minulosti i budoucnosti se zdá nekoncepčnost ze strany centrálních orgánů, která mnohdy zbytečně přidává práci. Pro občana je vznik ORP velkým přínosem, neboť každý den od pondělí do pátku je úřední, zkrátila se vzdálenost mezi občanem a úředníkem. Na druhou stranu počty úředníků celorepublikově narostly a výkon státní správy je tedy dražší.

Nejbolestnější otázkou je financování, protože stát nedoceňuje práci, kterou obec musí vykonávat v rámci přenesené působnosti a doplácet na tyto činnosti ze svých vlastních příjmů. "Vcelku však hodnotím přínos ORP, přes všechny drobné nedostatky, vysoce kladně a je to správný krok na cestě k přiblížení se výkonem státní správy občanovi", říká na závěr Dalibor Maniš.

Sedlčany

Starosta Ing. Jiří Burian ze Sedlčan ve Středočeském kraji se dívá na vývoj podobně. "Přípravu na činnost ORP jsme řešili bez zásadních problémů. Byla však velmi krátká doba na přenos informací a převzetí dokumentace od příslušných odborů okresního úřadu. Stačili jsme připravit prostory i personální obsazení úřadu a od 2. 1. 2003 byl zahájen plynulý výkon státní správy v přenesené působnosti. Snažíme se v tom trvale pokračovat, problémem je rozšiřování přeneseného výkonu státní správy např. změnou zákona o sociální péči, na úseku dopravy nebo vznikem úřadu územního plánování. To vše bez navýšení státního příspěvku. Navíc jsem přesvědčen, že celý systém se značně byrokratizuje. S odstupem času si myslím, že celá reforma byla ukvapená, málo projednaná a připravená."

Zlepšení celého systému by přispělo zjednodušení výkonu státní správy, méně byrokracie a kontrolních úředníků, větší kontakt s občany a respektování samosprávné úlohy obce.

Ing. Burian si nemyslí, že bylo správné zrušení okresních úřadů, které měly zůstat odvolacím a metodickým orgánem pro výkon státní správy. Reforma veřejné správy měla být dokončena i v ostatních odvětvích veřejné správy ve vazbě na potřeby občanů.

Není jasná koncepce centrálních orgánů, které pouze plní politické zadání příslušné vlády. Příspěvky na výkon přenesené působnosti by měly odpovídat rozsahu státní správy a velikosti spravovaného území na základě analýzy, nikoliv nesrozumitelného výpočtu.

"Vím, že kvalita výkonu státní správy se neodvíjí jen od úrovně centrálního řízení, ale také od přístupu a úrovně úředníků ORP. Moje hodnocení proto nelze brát jako kritiku, ale jako současný stav poznání," říká Jiří Burian.

Bílovec

Z Bílovce v Moravskoslezském kraji poslala svůj názor starostka města Ing. Sylva Kováčiková: "S odstupem pěti let bylo zrušení okresních úřadů dle našeho názoru krok, který nebyl zcela připraven, což se projevilo krátce po zahájení celého procesu. Stát sice zřídil na jednotlivých městech s rozšířenou působností tzv. tabulková místa, která finančně dotoval, aby se nestala přítěží městských rozpočtů. Tato místa byla obsazena pomocí trojstranných smluv většinou zaměstnanci zaniklého okresního úřadu nebo nově přijatými pracovníky. Tito zaměstnanci pak měli jistotu, že práci v každém případě mají zajištěnou. Avšak ne každý zaměstnanec, přijatý z okresního úřadu odváděl svou práci tak, jak se od něj očekávalo. V období příprav vznikaly problémy s předáváním spisů, které každý odbor vedl jiným způsobem a také s jinou zodpovědností a pečlivostí".

Velký problém, který zůstává nevyřešen je rozdělení měst a obcí do správních obvodů obcí s rozšířenou působností. Zejména se to projevuje v těch správních obvodech, které přesahují hranice bývalých okresů. Pokud do obvodu ORP přešla spádová obec z jiného okresu, vznikají jejím občanům značné potíže na těch úsecích státní správy, jejichž správní obvody se kryjí s hranicemi okresů, které se nezměnily.

Pozitivem zrušení okresních úřadů je zvýšení prestiže města, vybavení kanceláří výpočetní technikou, podstatné zlepšení vztahu úřadu k občanovi a stále se zvyšující tlak na kvalitu práce úředníků.

"Od reformy veřejné správy se očekávalo snížení byrokracie a to se bohužel nenaplnilo, dokonce došlo k jejímu zvýšení. Chybí zejména propojenost jednotlivých úřadů, která by splnila to, po čem všichni touží -- aby po úřadech putoval formulář a ne občan. Státní správa není kompatibilní v zavádění jednotlivých informačních technologií. Chybí koordinovanost práce jednotlivých ministerstev a následně jejich územních pracovišť. Hodnocení role centrálních orgánů můžeme shrnout do jedné věty -- metodické vedení okresním úřadem bylo pružnější," na závěr píše Sylva Kováčiková.

Černošice

Uvedené názory představitelů obcí s rozšířenou působností, které však reprezentují spíše menší správní obvody, potvrdila také Helena Langšádlová, místostarostka z Černošic a předsedkyně pracovní skupiny obcí III při Svazu měst a obcí. Černošice plní roli ORP pro celý obvod okresu Praha-západ a převod působností se jich proto týkal velmi úzce. "Nejhorší bylo, že převod se prováděl na poslední chvíli, řada kvalitních lidí z bývalého okresu odešla a dodneška zápasíme s prostorami, protože počet obyvatel správního obvodu se nám zvýšil z 85 tisíc na více než 100 tisíc. Navíc se rozšířily činnosti -- dopravní agendy, biometrické údaje, centrální registrační místo atd.

Obecně však jsou nejvíce problematické dva okruhy. První je financování a druhý se dotýká rozsahu kompetencí. Pokud už bylo jednou rozhodnuto o sloučeném modelu, měla by se tato otázka komplexně vyhodnotit a dopracovat. Některé kompetence, které mají malou četnost výskytu by bylo možné převést na kraje a ostatní, které občané a další účastníci vyžadují, maximálně zjednodušit. Projevují se stálé tendence resortů odnímat agendy městům a vytvářet samostatné územní pracoviště v regionech (sociální péče). Zcela je opomíjena otázka sjednocení správních obvodů v jednotlivých odvětvích státní správy. Chybí koordinace resortů a jejich metodická činnost."

Financování obcí s rozšířenou působností je třeba vidět ze dvou hledisek. První fáze souvisela s vybavením a připraveností úřadů. Tam byly rozdílné podmínky podle konkrétní situace v daném místě. Pokud jde o provozní náklady v současnosti, tak samozřejmě existují rovněž rozdíly, ale základní hledisko efektivnosti vyplývá z velikosti správního obvodu. Zpravidla ve větším správním obvodu je výkon přenesené působnosti efektivnější a kvalitnější než v malých obvodech. Z hlediska financování je rovněž nesystémové, když celkově výkon přenesené působnosti je dotován státním příspěvkem a vedle toho je výkon sociálně právní ochrany dětí hrazen zúčtovatelnou dotací.

"Není možné obcím, které doplácí na přenesený výkon státní správy ze svého rozpočtu argumentovat tím, že mají ztráty hradit ze svých daňových příjmů. Tyto obce dostávají daňový výnos na základě počtu obyvatel své obce, ale přenesenou správu konají pro celý správní obvod, který je počtem obyvatel mnohem větší", říká na závěr Helena Langšádlová.

Závěr

Obcím a městům, které náleží do správního obvodu ORP, nové uspořádání většinou vyhovuje. Občané si pochvalují, že v řadě agend nemusí dojíždět do okresního města. Zejména to platí pro dopravní a pasové agendy, vyřizování osobních průkazů, sociálních věcí apod. Starostové obcí také kladně hodnotí představitele obcí s rozšířenou působností, pokud s nimi společně řeší záležitosti celého obvodu i v širších souvislostech. Potvrdil nám to Zdenek Blanař, starosta z Brumova-Bylnice v obvodu Valašských Klobouk, starostka Anna Kellerová z obce Kujavy v obvodu Bílovce i starosta Miroslav Hrazánek z Jesenice na Sedlčansku.

-as-

TOPlist
TOPlist