Úspěšný boj se sprejery

Problematika sprejerů trápí nejenom hlavní město, ale dotýká se postupně i menších měst a dokonce i vesnic. Jak je všeobecně známo, dlouhodobě úspěšný boj s tímto nešvarem vede radnice Prahy 6 a proto jsme o rozhovor požádali starostu této městské části hlavního města, Mgr. Tomáše Chalupu.

Jak byste charakterizoval výtvory sprejerů. Je to projev touhy zvýraznit se nebo snaha poškodit cizí věc s pocitem „mně nedostanou“ jako adrenalinový sport.

Většina sprejerů poškozuje jednoduchými, nic neříkajícími podpisy cizí majetek. Jejich hlavním znakem je společná touha vyniknout nad druhé, odlišit se, prožít dobrodružství spojené s nebezpečím a potřeba zahnat nudu. Proto je divné, jak často jsou v souvislosti s touto činností skloňována slova malba, obraz, dílo. I rádoby umělecké graffiti je útokem na osobní vlastnictví. Stále se nedaří dosáhnout takové úrovně právního vědomí, které respektuje své i cizí vlastnictví. Vůbec nemusíme hledat pojmenování, zda jeden protiprávní skutek se jmenuje malba či dílo a stejný čin má přívlastky podpis či čmáranice. Jejich odstraňování stojí miliony korun, ať už je motiv jejich autorů jakýkoliv.

Je známo, že úřad vaší městské části slaví úspěchy metodou neprodleného odstraňování tohoto „pseudouměleckého projevu“. Je to činnost nákladná a nabízí se otázka jestli nejde o perpetum mobile?

Cesta, která se nám ukázala, po různých zkušenostech domácích i zahraničních, nabídek ploch a společných workshopů se sprejery, byla jediná – okamžité odstraňování nátěrů! Někdo možná namítne, že to přijde strašně draho. Ano, na začátku této cesty, kterou předtím nikdo nevyzkoušel jsme se také obávali, zda to finančně utáhneme. Vyčistit čtverečný metr fasády či zdi poničené sprejem totiž stojí od 800 do 1200 korun. Uvést nějakou plochu do původního stavu stojí majitele tisíce až statisíce korun. I tím si vysvětluji, proč je ze strany soukromých vlastníků tak výrazný zájem o účast v programu Stop Graffiti, v jehož rámci jsou „obrazy“ z jejich domů odstraňovány na náklady radnice. Účast v programu soukromníka nic nestojí, pouze dává plnou moc městské části, aby ho zastupovala v případě zadržení sprejera policií.

Jaké jsou konkrétní výsledky?

V roce 2000, kdy jsme začínali, bylo poškozeno 35 % nemovitostí. Dnes jsou to čtyři (4) procenta! To není jen devítina původního stavu a úspora peněz spojených s čištěním domů. Jde hlavně o to, že pro sprejery přestaly být objekty v Praze 6 zajímavými cíli, protože jejich výtvory jsou hned odstraněny. A právě to dělá z programu Stop Graffiti jediný možný nástroj, jak si zachovat čisté město.

Jak vypadá profil takového sprejera?

Praha 6 si udělala vzorový profil sprejera na základě analýzy všech přestupkových řízení. Jde především o mladistvé a chlapce. Průměrný věk je 17 let, pachatelé nad 20 let se už téměř nevyskytují. Nejnižší zaznamenaná věková hranice byla 11 let. Dívky nespatřují v čmárání po fasádách nic zábavného, bylo jich pouhé jedno procento. Nepotvrdil se však ve veřejnosti dost rozšířený názor, že inteligence pachatelů graffiti je velice nízká – „vzorový“ sprejer je studentem střední školy. Rovněž sociální zázemí není rozhodující; nedá se říci, že viníci pocházejí převážně z neúplných nebo rozvrácených rodin.

Zkoušeli jste vyčlenit a nabídnout sprejerům plochy k jejich „tvorbě“?

Domněnka, že sprejeři budou „pracovat“ pouze na určitých místech je mylná. Oni město vnímají jako prostor, kde mohou provést cokoliv a kdykoliv. Nabídka ploch nic neřeší a tyto pokusy zatím všude dopadly bezúspěšně. I v Praze 6 jsme tuto metodu vyzkoušeli a jako jediná správná cesta se nám ukázala metoda ihned odstranit sprejerské nátěry.

Spolupracujete s Městskou policií směrem ke zjišťování a odhalování pachatelů?

Příspěvek zákonodárců k této otázce (§ 257b, trestního zákona) hovoří jasně: „Kdo poškodí cizí věc tím, že ji postříká, pomaluje či popíše barvou nebo jinou látkou, může být podle závažnosti potrestán odnětím svobody až na osm let.“ Zákon už dávno přestal sprejerství vnímat jako nevinnou dětskou zábavu. Městská policie má samozřejmě v našem programu Stop Graffiti své místo a těžko lze předpokládat, že radnice za ní bude chytat pachatele. Z naší strany jde především o to, že městskou policii vybavujeme prostředky a technikou, strážníci nám jsou pak zase nápomocni především při monitoringu, průzkume a evidenci všech sprejerských výtvorů. Úspěšnost programu Stop Graffiti je vlastně přímo úměrná úspěšnosti spolupráce s městskou policií.

Můžete doporučit tento program také menším městům a obcím?

Pomník obětem graffiti (Praha 2007)

Osobně se domnívám, že aplikace principu okamžitého odstraňování je možná kdekoliv, bez ohledu na velikost obce či počet obyvatel. Praxe totiž ukázala, že náklady na odstraňování klesají v okamžiku, kdy neděláme pouze jednorázové čistící akce, ale systematicky graffiti odstraňujeme. A právě peníze by mohly být faktorem, který by menší obce mohl odradit z obavy, že odstraňování neufinancují. Od roku 2003 na odstraňování graffiti vynakládáme stále menší peníze, přesto je to stále částka kolem milionu korun.

Děkuji za rozhovor.

*) údaje k 10/2007

Poznámka redakce: Rozpočet Městské části Praha 6 v roce 2007 se pohyboval na úrovni 1,6 mld. Kč.

Tomáš Popp