K poskytování služeb, analýze návštěvnosti a personalizaci reklamy se využívají soubory cookie. Informace o použití webu mohou být sdíleny s dalšími partnery působícími v oblasti sociálních médií, inzerce a analýz. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace

Dopad suburbanizace na daňové příjmy obcí

Datum: 15. 5. 2008, zdroj: OF 1/2008, rubrika: Ekonomika

Rezidenční suburbanizace, tedy příliv obyvatelstva z jádrových částí velkých měst do jejich zázemí, přináší do života rozvíjejících se obcí nové prvky. K nejznámějším negativním dopadům patří dopravní zátěž pracovní dojížďky, vnášení elementů městské architektury a s novými obyvateli i příchod nového životního stylu.

Na druhé straně se odliv daňových poplatníků nemile dotýká měst, zejména ovšem v Americe. V českých podmínkách je však situace odlišná. Řada představitelů menších obcí sice vnímala jako jeden z možných přínosů rezidenční suburbanizace navýšení finančních příjmů svých rozpočtů, nicméně toto očekávání se podařilo naplnit zatím jen částečně. Zásadní dopad pro obec přináší totiž skutečnost, že se značný počet nově přistěhovalých obyvatel nehlásí v nové obci k trvalému bydlišti. Tento fakt se pak citelně projevuje v rozpočtu obce, a to jak na straně příjmů tak na straně výdajů.

Výše příjmů rozpočtu každé obce se odvíjí jednak od iniciativy jejích představitelů v získávání financí prostřednictvím různých dotačních či grantových titulů z národní, ale i evropské úrovně, jednak také od nastavení systému rozpočtového určení daní (RUD). Daňové příjmy totiž představují významný zdroj pro rozpočet obcí a v loňském roce tvořily v celkovém úhrnu 53 % jejich příjmů.

Současný systém RUD je založen na klíčovém počtu obyvatel trvale bydlících v obci, a to podle evidence Českého statistického úřadu (ČSÚ). Je známo, že tento údaj se většinou odlišuje od údaje v Informačním systému evidence obyvatel spravovaného MV ČR. Navíc, skutečný (faktický) počet obyvatel žijících v obci je často ještě odlišný od předchozích dvou zdrojů, zejména z důvodu nehlášení se nově přistěhovalých rezidentů k trvalému bydlišti v obci.

Trojí význam počtu obyvatel

Počet trvale přihlášených osob hraje při současném nastavení RUD pro obec trojí roli. Jednak stát ponechává 30 % z výnosu daně z příjmů fyzických osob z podnikání obci podle místa trvalého bydliště podnikatele. Mezi novými obyvateli obcí je řada podnikatelů, kteří si však většinou trvalé bydliště ponechávají v původním místě bydliště a v důsledku tak připravují pro ně "novou" obec o znatelný příjem (např. pro obec Líbeznice je celkový výnos z této daně druhým největším příspěvkem do rozpočtu -- viz tabulka 1). Mezi hlavní důvody pro takové chování patří administrativní náročnost změn souvisejících s vedením podnikání. Důležitým motivem pro nepřihlášení je i snaha o setrvání v působnosti finančních úřadů větších měst, které jsou mnohem vytíženější a pravděpodobnost kontroly je tak velmi nízká. Význam mají i různé strategie rodin ve vztahu k držení druhého nebo dalšího bytu ve městě, kde zůstává hlášen jeden z členů rodiny.

Tab. 1: Struktura příjmů rozpočtu obce (obec Líbeznice, Středočeský kraj, rok 2006, v Kč)
Daň z přidané hodnoty 2 885 000
Daň z příjmů fyzických osob ze samostatně výdělečné činnosti 2 400 000
Neinvestiční přijaté dotace od obcí 2 200 000
Daň z příjmů právnických osob 1 888 000
Daň z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti 1 820 000
Přijaté nekapitálové příspěvky - Fond životního prostředí 1 800 000
Státní dotace na provoz státní správy a neinvestiční náklady ve školství 1 150 000
Daň z nemovitostí 700 000
Poplatek za likvidaci komunálního odpadu 650 000
Správní poplatky 550 000
Příjmy z pronájmu a nájmu 440 000
Poplatek za provozování a výtěžek z výherních hracích automatů 170 000
Příjmy za poskytování služeb - dům služeb a pohřebnictví 115 000
Příjmy za likvidaci komunálního odpadu - podnikatelé 110 000
Přijaté nekapitálové příspěvky - EKO KOM 100 000
Poplatky za užívání veřejného prostranství 20 000
Poplatky za psy 15 000
Příjmy celkem 17 013 000

Zdroj: ARISweb

Údaj o počtu trvale bydlících obyvatel obce vstupuje do výpočtu podílu na celostátním výnosu sdílených daní ve dvojí podobě. První je prostý počet obyvatel obce, tj. s každým obyvatelem navíc obec získává určitou finanční sumu a druhá forma je v podobě koeficientu, jenž je přiřazen velikostní kategorii, do které obec spadá. Se zvyšujícím se počtem obyvatel koeficient roste (viz graf), což v důsledku znamená vyšší relativní příděl na obyvatele z výnosu sdílených daní do obecního rozpočtu. Zda se obec přehoupne do kategorie s vyšším koeficientem, může často záviset pouze na několika málo osobách. V některých suburbánních obcích není přihlášeno k trvalému bydlišti 20--30 % nových obyvatel.

Dopady do rozpočtu

Nepřihlášení obyvatelé připravují svou obec o příjmy, ale svou faktickou přítomností a životem v obci přináší zvýšené nároky na výdajovou stránku jejího rozpočtu využíváním technické, dopravní i sociální infrastruktury, financované obcí. Finanční náročnost zabezpečení zmíněných služeb v obci Líbeznice (cca 1500 obyvatel) ilustruje tabulka 2.

Tab. 2: Struktura výdajů rozpočtu obce (obec Líbeznice, Středočeský kraj, rok 2006, v Kč)
Činnost místní správy a zastupitelstva 5 520 000
Základní škola 2 750 000
Splátky dlouhodobých úvěrů a úroků z úvěrů 1 976 000
Péče o vzhled obcí a veřejnou zeleň 1 300 000
Sběr a odvoz komunálního odpadu 1 200 000
Čištění odpadních vod 1 020 000
Obecní policie 990 000
Veřejné osvětlení 450 000
Mateřská škola 300 000
Místní komunikace 250 000
Dopravní územní obslužnost 230 000
Knihovna 220 000
Tělovýchovná činnost, volný čas, zájmová činnost 180 000
Hřbitov 141 000
Bezbariérové vybavení 100 000
Zdravotní středisko 100 000
Dům služeb 100 000
Bytové hospodářství 100 000
Požární ochrana 80 000
Příspěvek na individuální dopravu 6 000
Výdaje celkem 17 013 000

Zdroj: ARISweb

O jakou finanční sumu obec může přicházet v důsledku nehlášení se nových obyvatel k trvalému bydlišti ukazuje příklad obce Přišimasy (okres Kolín). Použity byly oficiální údaje i terénní šetření obecního úřadu. Provedený propočet ztráty daňových příjmů je orientační, principiálně však byl proveden správně a výsledná částka zhruba 991 tis. Kč je alarmující (viz tabulka 3). V porovnání s celkovými příjmy rozpočtu Přišimas se jedná zhruba o jeho jednu pětinu!

Tab. 3: Propočet ztráty daňových příjmů pro obec Přišimasy (2006)
  Počet obyvatel Počet podnikatelů Výnos ze sdílených daní (Kč) Výnos z alokace 30 % daně z příjmů fyz. osob ze samostatně výdělečné činnosti dle trvalého bydliště podnikatele (Kč) Daňové příjmy celkem* (Kč)
Evidenční počet MF (resp. ČSÚ) 545 116 3 180 697,3 40 056 3 220 753,3
Evidence obecního úřadu 607 116 3 542 538,1 40 056 3 582 594,1
Odhad faktického počtu 713 146 4 161 169,1 50 415 4 211 584,4
Rozdíl 168 30 980 471,8 10 359 990 831,1

Zdroj: Obecní úřad Přišimasy, Ministerstvo financí ČR (MF), terénní šetření obecního úřadu Přišimasy.
*) Bez daně z nemovitosti a daně z příjmů právnických osob placené obcemi.

Schválená novela zákona o rozpočtovém určení daní zvyšuje podíl obcí na celostátním výnosu sdílených daní z 20,59 % na 21,05 % a mění výpočet podílu konkrétní obce na tomto výnosu. Zavádí nové kritérium rozlohy obce (má váhu 3 %) a kritérium prostého počtu obyvatel (váha také 3 %). Kritérium přepočteného počtu obyvatel má i nadále nejvyšší váhu (tj. 94 %), avšak je navržena jeho výrazná modifikace. Vznikly pouze 4 velikostí kategorie a byla eliminována "skokovitá" změna příjmů na jejich hranici. V novém systému RUD již například rozdíl 50 obyvatel nemůže pro obec s 1500 obyvateli znamenat ztrátu v daňových příjmech 300 tis. Kč. Nicméně problém s alokací 30 % z výnosu daně z příjmů fyzických osob z podnikání na základě trvalého bydliště podnikatele bude i nadále přetrvávat.

Přesvědčit nové obyvatele

Obec nemá prakticky žádné oficiální pravomoci jak nové rezidenty donutit, aby se k trvalému bydlišti v obci přihlásili. Může například schválit pravidlo, že do místní mateřské školy nebudou přijímány děti rodičů, kteří nemají v obci trvalé bydliště. Obdobně do nějakého obecního střediska pro volnočasové aktivity může příjímání dětí podmínit trvalým bydlištěm rodičů. Často se stává, že noví rezidenti požadují po obci výstavbu např. veřejného osvětlení či povrchovou úpravu místních komunikací. V takovém případě může obec argumentovat nedostatkem finančních prostředků právě v důsledku nepřihlášení osob k trvalému bydlišti a měla by morálně apelovat na "hříšníky" k uskutečnění nápravy.

Na druhé straně je velmi důležité, aby obec občanům vysvětlila, co to pro její rozpočet znamená, pokud nejsou přihlášeni k trvalému bydlišti. Většina obyvatel totiž tuto spojitost nezná. Obec by se také měla přesvědčit nové rezidenty, aby přihlášením k trvalému bydlišti vyjadřili pocit sounáležitosti k obci, ve které žijí.

Suburbanizace je stále relativně nový proces. Není jasné, zda se postupně obyvatelé nezačnou přihlašovat k trvalému bydlení. Z terénních výzkumů však také plyne, že trvalé bydliště nemá v obci i řada obyvatel ze staré zástavby. Vedle osvěty a domluvy však obec může využít jen naznačených diskriminačních opatření. Tyto kroky by měly vést alespoň ke zmírnění nežádoucích dopadů na život obce. Na druhou stranu je potřebné se zamyslet, zda nebudeme v budoucnu žádat návrat daňových poplatníků zpět do degradovaných částí měst podobně, jak je tomu v zemích, kde suburbanizace probíhala v minulém století.

Mgr. Marie Macešková, RNDr. Martin Ouředníček, PhD., Univerzita Karlova v Praze, Přírodovědecká fakulta, Katedra sociální geografie a regionálního rozvoje a Urbánní a regionální laboratoř (URRlab)

TOPlist
TOPlist