Veřejné zakázky jsou někdy problémem řady zadavatelů
Před každým potenciálním zadavatelem vyvstane brzy celá řada otázek. Co je to vlastně veřejná zakázka? Musí právě on postupovat podle příslušného zákona a pokud ano, tak jakým způsobem, aby se nezapletl v labyrintu legislativních předpisů, právních kliček a nejrůznějších nařízení?
To jsou otázky, které trápí také řadu obcí. Aby se dokázaly vyhnout hrozícím sankcím v případě nesprávného postupu či rozhodnutí, pokusíme se vysvětlit některé základní principy veřejného zadávání.
Základní pojem a podmínky
Pojem veřejné zakázky je vymezen v § 7 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, jako zakázka realizovaná vždy na základě písemné smlouvy s jedním nebo více dodavateli, jejímž předmětem je úplatné poskytnutí dodávek, služeb nebo provedení stavebních prací. Samotný pojem zakázka není zákonem definován, obvykle se za zakázku považuje určité plnění poskytnuté jedním subjektem jinému subjektu. Zadavatel je povinen před pořízením jakéhokoli plnění vymezit jeho předmět a stanovit jeho předpokládanou hodnotu. Z hlediska ekonomického chápání lze pojem veřejné zakázky vyložit jako účelné vynaložení prostředků, kterým hodlá zadavatel většinou dosáhnout nejrůznějších ekonomicko-sociálních cílů, ať už společensky prospěšných nebo zajišťujících optimální chod orgánů veřejné sféry.
Aby se jednalo o veřejnou zakázku, musí být současně splněny následující tři podmínky:
- zakázka musí být zadávána osobou, která je zadavatelem veřejných zakázek,
- zakázka musí zahrnovat i třeba jen potenciální prvek úplaty na straně zadavatele, a to třeba i nepeněžité,
- musí se jednat o zakázku na dodávky, služby nebo stavební práce.
V zákoně už není stanoven ani žádný finanční limit vymezující tento pojem, takže veřejnou zakázkou je každá zakázka splňující výše uvedené podmínky, třeba i v hodnotě pouhé jedné koruny. Ovšem ne všechny veřejné zakázky je nutné zadávat podle zákona, platí zde aplikace zákonné výjimky podle § 18 a pro sektorové zadavatele rovněž § 19. Zadavatel také musí zvážit, zda se v daném případě nejedná o koncesi či tzv. kvazikoncesi, pro které platí ustanovení zvláštního zákona.
Povinnost podle zákona
Povinnost postupovat podle zákona nastává, pokud zadavatel patří do některé ze zákonem vymezených kategorií (veřejný, dotovaný nebo sektorový zadavatel -- § 2). Mimo toto rozlišení ještě figuruje tzv. centrální zadavatel. Za zadavatele je třeba považovat i sdružení zadavatelů nebo jakékoliv jiné spojení zadavatele s osobou, která není zadavatelem, pokud mají společně zadat veřejnou zakázku.
Podle zákona není nutno postupovat v případě tzv. zakázek malého rozsahu, vymezených finančními limity, u dodávek a služeb do 2 mil. Kč a u stavebních pracích do 6 mil. Kč vždy bez DPH. Je však třeba dodržovat zásady transparentnosti, rovného zacházení a zákazu diskriminace (§ 6).
Veřejným zadavatelem je především stát (ministerstva, soudy, státní zastupitelství atd.), dále státní příspěvkové organizace, územní samosprávné celky (obce, kraje, rovněž městské části a obvody) a jejich příspěvkové organizace a dále tzv. jiné právnické osoby založené či zřízené za účelem uspokojování potřeb veřejného zájmu. Platí zde, že veřejný zadavatel převážně financuje takovouto právnickou osobu a jmenuje více než polovinu členů v jejím statutárním, správním, dozorčím či kontrolním orgánu.
Při zadávání veřejných zakázek je nutné si především uvědomit, v jakém režimu se bude postupovat a jaký druh veřejné zakázky se vyhlásí. Veřejné zakázky dělíme podle druhu a podle finančních limitů.
Druhy veřejných zakázek
Podle druhu rozdělujeme veřejné zakázky na tři základní kategorie, a to na veřejné zakázky na dodávky, veřejné zakázky na služby a veřejné zakázky na stavební práce.
Veřejnou zakázkou na dodávky
je zakázka, jejímž předmětem je pořízení věci (zboží), a to zejména formou koupě, koupě zboží na splátky, nájmu zboží nebo nájmu zboží s právem následné koupě, tedy leasingu. (výpočetní techniky Jedná se především o koupi věcí movitých, automobilů, nábytku, přístrojů, kancelářských potřeb atd.) na základě kupní smlouvy, smlouvy o dílo apod. Veřejnou zakázkou na dodávky je rovněž kromě movitých věcí také nákup energií. Výjimkou je však nákup hotových budov, nebytových prostor či bytů, které nespadají pod veřejné zakázky na dodávky.
Veřejná zakázka na dodávku je rovněž zakázka, kdy vedle zboží se poskytují služby, spočívající v umístění, montáži či uvedení takového zboží do provozu. Tím jsou myšleny služby související často s instalací zařízení nebo případným proškolením pracovníků. Ideálním příkladem je nákup výpočetní techniky, kdy součástí dodávky bude rovněž instalace softwarového vybavení a proškolení obsluhy, přičemž cena za tyto služby nepřevyšuje cenu samotné dodávky výpočetní techniky.
Veřejné zakázky na stavební práce
jsou zakázky, jejichž předmětem je:
- provedení stavební prací, které se týkají některé z činností uvedených v příloze č. 3 zákona (např. příprava staveniště, demolice, průzkumné vrtné práce, výstavba dopravních komunikací, instalatérské práce, omítkářské práce, truhlářské práce, sklenářské práce atd.)
- provedení stavebních prací podle výše uvedeného a s nimi související projektová nebo inženýrská činnost, nebo
- zhotovení stavby, která je výsledkem stavebních nebo montážních prací, případně i související projektové či inženýrské činnosti, a která je jako celek schopna plnit samostatnou ekonomickou nebo technickou funkci.
Za veřejnou zakázku na stavební práce se považují rovněž stavební práce pořizované s využitím zprostředkovatelských nebo podobných služeb, které zadavateli poskytuje jiná osoba (např. developerská činnost). Pak je tato veřejná zakázka považována za veřejnou zakázku na stavební práce, ačkoliv je poskytovaná formou určité služby.
Veřejné zakázky na služby
mají tzv. negativní vymezení. Tím je myšleno, že to, co není dodávkou či stavební prací, je veřejnou zakázkou na služby. Služby se dělí do kategorií uvedených v příloze č. 1 a 2 zákona. Služby uvedené v příloze 1 jsou tzv. prioritní služby, při jejichž zadávání je nezbytné uveřejnění i v systému TED Evropské unie, stejně jako zveřejnění v národním uveřejňovacím systému. U služeb uvedených v příloze č. 2 platí povinnost uveřejnění pouze na národní úrovni.
Finanční limity
Veřejné zakázky jsou, jak již bylo naznačeno v úvodu, dále děleny také podle finančního limitu, a to na veřejné zakázky malého rozsahu a veřejné zakázky podlimitního a nadlimitního charakteru. Veřejnou zakázkou malého rozsahu jsou veřejné zakázky, jejichž předpokládaná hodnota u dodávek a služeb nepřekročí hodnotu 2 mil. Kč bez DPH a u stavebních prací nepřekročí předpokládaná hodnota částku 6 mil. Kč bez DPH.
Další členění veřejných zakázek podle předpokládané hodnoty je následující:
Finanční limity u veřejných zakázek podlimitního charakteru
| Zadavatelé | Limity v Kč bez DPH |
|---|---|
| Česká republika a státní příspěvkové organizace | 2 000 000 3 782 000 |
| Územně samosprávní celky, jejich PO a jiné právnické osoby | 2 000 000 5 857 000 |
| Sektorový zadavatel | 2 000 000 11 715 000 |
| Veřejné zakázky na stavební práce pro všechny druhy zadavatelů | 6 000 000 46 447 000 |
Je-li předpokládaná hodnota nad hranicí uvedenou v tabulce (např. u obce bude činit nákup automobilů hodnotu 5 900 000 Kč bez DPH), bude se jednat již o nadlimitní veřejnou zakázku.
Závěrem
Pravidla pro správný postup v režimu zakázek malého rozsahu a pro zakázky podlimitní a nadlimitní postupně rozebereme v dalších připravovaných článcích.
Závěrem musíme bohužel upozornit a varovat, že k nedodržování zákona, především ze strany menších zadavatelů, dochází velice často. Někteří zadavatelé si neuvědomují riziko porušování zákona o veřejných zakázkách a aplikují nakupování různých služeb, dodávek a provádění stavebních prací mimo platný legislativní režim. I u zakázek malého rozsahu platí pravidlo rovného zacházení a nediskriminačního a transparentního postupu. Veřejné zakázky jsou kontrolovány ze strany Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, který může za porušení zákona udělit pokutu vyšší než 10 miliónů korun.