K poskytování služeb, analýze návštěvnosti a personalizaci reklamy se využívají soubory cookie. Informace o použití webu mohou být sdíleny s dalšími partnery působícími v oblasti sociálních médií, inzerce a analýz. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace

Byty, populace a demografické prognózy

Datum: 6. 9. 2000, zdroj: OF 3/2000, rubrika: Bydlení a stavby

Ačkoli bytová problematika byla předmětem programů všech polistopadových vlád, zpracovat její komplexní řešení se nepodařilo až do loňského října dosud žádné z nich. Jde totiž o složitou provázanost problematiky ryze politické, sociální a technické. Liberalizace české ekonomiky sice pojala do svého programu i bytový trh, avšak otázka deregulace nájemného se stala prubířským kamenem reálnosti jeho řešení. Obava ze sociálních dopadů svazovala ruce a to se projevilo v dynamice bytové výstavby.

Přístup k bydlení se sociálně diferencuje. Zastánci rychlé a radikální deregulace nájemního bydlení argumentují tím, že bez ní se bytová výstavba nehne z místa. Jako doklad uvádějí neúspěšný vývoj bytové výstavby od jejího nejhlubšího propadu v roce 1995 do současnosti. Počet dokončených bytů na tisíc obyvatel je v loňském roce 2,31; počet zahájených bytů klesl na 3,04. Mimo jiné to znamená, že roste počet rozestavěných bytů, kterých v roce 1999 bylo už 112 530. Nejde jen o umrtvený kapitál, ale také o prodlužování stavu nedostatkového bydlení.

Málo bytů

O dostatečnosti bytového fondu České republiky se vedou dlouhodobě spory, které vyplývají z neznalosti ročních úbytků bytového fondu. Ty byly až do předešlého roku při absenci statistiky odpadu bytového fondu odhadovány. Vycházelo se přitom z počtu 3706 tis. trvale obydlených bytů, zjištěného při sčítání lidu, domů a bytů v roce 1991, z vykazované nové bytové výstavby a z odhadu ročních úbytků 30 tis. bytů (0,8 % jako odpad při životnosti bytů 120 let).

"Nejslabším" segmentem bilancí vývoje bytového fondu je tedy rozsah a rozmístění tzv. úbytků bytů (často se používá nesprávného termínu "odpad bytů"). Jednoznačnou odpověď podá až Sčítání lidu, domů a bytů, které se uskuteční v příštím roce. Nebude to však odpověď na příčiny (důvody) úbytků. Ty je třeba zjišťovat jinými metodami (statistikou, průzkumy nebo čerpat z registru bytů apod.).

do konce minulého roku jsme postrádali ucelenou koncepci bytové politiky v České republice. Důsledkem byl nepochybně i nepříznivý vývoj bytové výstavby, která neznala žádnou perspektivu bydlení obyvatelstva nejen v celostátním měřítku, ale pochopitelně ani v regionálních nebo komunálních proporcích. Teprve vládní usnesení č. 1058 z 18. října 1999 vyplnilo tuto téměř historickou mezeru a stává se východiskem všech dalších úvah o bytové politice a tím i bytové výstavbě v nejbližších letech.

Koncepce vychází z přijetí alternativních forem bytové výstavby, jejíž cílem je uspokojení nároků na přiměřené bydlení všech sociálních skupin obyvatelstva.

Málo dětí

Přijetí vládního usnesení č. 1058/1999 a jeho předpokládaná realizace během příštích sedmi let znamená řešení jednoho ze dvou důležitých společenských problémů České republiky.

Druhým významným problémem je demografická situace. Charakterizujeje ji pokles počtu obyvatelstva a jeho vitality. Oba fenomény vyplývají především z dramatického ubývání počtu narozených dětí, kdy ani klesající úmrtnost nestačí vyrovnávat manka přirozené měny.

Od roku 1995 se počet narozených dětí snižoval z 96 097 na 89 471 v roce uplynulém. Počet žen v plodném věku narůstá, ale při stávající plodnosti připadá na jednu z nich stále menší počet narozených dětí (v roce 1999 jen 1,15). To znamená, že jedna dnešní matka dává za sebe náhradu 0,55 budoucích matek. Tyto ukazatele řadí Českou republiku mezi čtyři země světa, které měly už v roce 1997 nejnižší plodnost a to Španělsko, Česká republika, Lotyšsko a Bulharsko.

Bilance přirozené reprodukce obyvatelstva se tak pro nás stává alarmující. Od roku 1995 se počet obyvatel ČR přirozeným úbytkem snížil o 105 528 obyvatel. Vysoké přirozené úbytky obyvatelstva jen zčásti kryjí migrační přírůstky (od roku 1995 je nárůst přistěhováním 50 425 obyvatel). Demografičtí analytici však mají k těmto datům výhrady, vyplývající z nedůvěry k počtům vystěhovalých osob.

Definitivní čísla opět potvrdí teprve Sčítání v roce 2001.

Právem se uvádí, na základě šetření populačního klimatu a reprodukce rodiny -- posledně v roce 19971), že nepříznivá demografická situace České republiky souvisí i s neuspokojivou situací bytovou. I když nelze na nedostatek bytů pro mladou generaci svádět destrukci populačních křivek, nesporně se na nich podílí.

Hrozivé prognózy

Pronatalisté postrádají koncepční populační politiku jako byla postrádána koncepční politika bytová. Naději vzbuzuje ustavení Republikového výboru pro děti, mládež a rodinu při Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy a vyhlášení akce "Vize rozvoje České republiky do roku 2015" Radou vlády ČR pro sociální a ekonomickou strategii v březnu 2000. Aktivity obou orgánů by mohly přispět ke zvrácení dnešní demografické situace České republiky s jejími důsledky jak pro ekonomiku, tak pro sociální situaci v příštím století.

Očekávaný vývoj obyvatelstva České republiky do roku 2030 obsahuje nová projekce Českého statistického úřadu z konce roku 19992). Podle její "střední varianty" by počet obyvatelstva měl do roku 2030 klesnout na 9 691 tis. Dramatický bude růst podílu obyvatelstva staršího 65 let. Přitom projekce počítá se zvyšováním aktivního salda zahraniční migrace z dnešních zhruba ročních 9 000 až na 15 000 obyvatel v roce 2030.

Z uvedených dat lze usuzovat na ekonomické a sociální zatížení obyvatel v produkčním věku. Na 100 obyvatel v produkčním věku připadne v roce 2030 celkem 57,4 obyvatel v mimoprodukčním stáří (19,5 dětí a 37,9 seniorů). Dneska činí toto zatížení 44,4 (resp. 24,6 + 19,8).

Máme k dispozici i další prognózy. Publikace Odboru ekonomických a sociálních věcí Populační divize OSN (1999)3) uvádí prognózy obyvatelstva všech zemí světa až do roku 2050. Z její "střední varianty" za Českou republiku vyplývají údaje: indexy ekonomického a sociálního zatížení by měly mít v roce 2050 hodnotu 83,5 (!), v tom 21,9 za děti a 60,6 (!) za obyvatele starší 65 let. K těmto údajům není třeba komentář. Dnešní trendy reprodukce obyvatelstva povedou bezpochyby reálně k uvedeným výsledkům.

Seriózní řešení

V souvislosti s problematikou bydlení i populačního vývoje je nutno říci, že ani jedna z uvedených oblastí nemá výzkumné zázemí. Pokud jde o populační problematiku, začíná fungovat zmíněný Republikový výbor, avšak musí mít institucionální zajištění případného výzkumu. Pokud jde o problematiku bydlení, zabývá se jí vědecky jediná organizace, totiž Terplan, a. s., a Česká společnost pro rozvoj bydlení, vzniklá v roce 1995 jako nezávislý poradní sbor odborníků.

Z podnětu Terplanu byl v roce 1998 založen ve 23 městech "Registr bydlení mladé generace"4) s cílem pravidelně sledovat naléhavé bytové problémy bydlení mladých manželství. Sleduje však i vývoj rodiny a reprodukce nejmladších manželství. Teoretickými otázkami bydlení se zabývá i brněnský Ústav územního rozvoje. Ani jedno z uvedených pracovišť však není členem European Network for Housing Research (ENHR) se sídlem ve švédském Gävle, sdružujícím na 200 pracovišť výzkumu bydlení a bytové politiky z celého světa.

Problematika bydlení a populačního vývoje patří k nejaktuálnějším problémům vývoje české společnosti na přelomu století. V obou případech bude mít jejich vývoj dlouhodobé ekonomické a sociální dopady. Kvalifikovaná řešení lze však přijímat pouze na základě objektivního výzkumu.

Literatura:
  1. Šetření rodiny a reprodukce 1997 (mezinárodní srovnání). Praha 2000. Český statistický úřad.
  2. Projekce obyvatelstva České republiky do roku 2030. Praha 1999. Český statistický úřad.
  3. World Population Prospects (1998 Revision). New York 1999.
  4. Bydlení mladé generace -- etapa 1999. Registr o bydlení mladé generace ve vybraných městech České republiky. Praha 1999. Terplan, a. s.

doc. RNDr. Alois Andrle

TOPlist
TOPlist