Boj nebo spolupráce?
Dne 31. ledna 2008 se v Jihlavě sešli představitelé převážně malých obcí a založili Sdružení místních samospráv ČR (SMS ČR). Na shromáždění bylo přítomno kolem 200 účastníků, kteří měli pověření více než 250 obcí hlasovat o vzniku nové instituce, ke které se hlásí 1023 vesnic a malých měst z celé republiky.
Vedle Svazu měst a obcí (SMO) tak v České republice vzniklo další sdružení, které deklaruje, že bude hájit oprávněné zájmy měst a obcí. Svaz měst a obcí se v loňském roce přihlásil k stému výročí založení této organizace, která již v Rakousku-Uhersku volala po větší svébytnosti místních samospráv. Historie tohoto hnutí však byla na dlouho přerušena v období války a za minulého režimu, kdy Svaz krátce existoval jen kolem roku 1968. Skutečná činnost Svazu měst a obcí se však rozvíjí až po roce 1990, kdy byl novodobý Svaz vznikl a postupně rozšiřoval svou členskou základnu, rozvíjel činnost a získával autoritu a respekt při prosazování zájmů místních samospráv.
Po celou dobu devatenácti let existence SMO jeho základna postupně narůstala, zvyšoval se nejenom počet členů (nyní cca 2600 obcí a měst), ale i počet pracovních komisí a tím narůstala i kvalita odborných stanovisek, které se opírají právě o poznatky a názory široké základny představitelů obcí a měst. Svaz měst a obcí se stal partnerem vlády při řešení řady otázek a je respektovaným připomínkovým místem v legislativním procesu. Konkrétní a věcná stanoviska, která se opírají o praktické zkušenosti měst a obcí velmi často vedou ke změnám navržených ustanovení z líhně centrální administrativy. Toto postavení Svazu je možné jen díky rozsáhlému a jednotnému zázemí obcí a měst.
Za této situace však vzniká nová instituce -- Sdružení místních samospráv, která si klade obdobné cíle jako SMO. Někde se stala chyba? Došlo k nedorozumění? Jsou za tím jiné zájmy? Je nutné, aby vedle sebe působily dvě organizace? Budou spolupracovat nebo bojovat -- proti sobě navzájem či proti jiným zájmům, a jakým?
Důvody a důsledky
To jsou otázky, na které se těžko hledají objektivní odpovědi. Zastánci obou táborů asi budou odpovídat rozdílně jak na příčiny a důvody vzniku nového sdružení, tak na hlavní cíle, které chtějí dosáhnout, a zejména cesty k jejich dosažení. Tam se totiž názory obou uskupení zásadně liší.
Splňme však základní informační povinnosti, které souvisí se vznikem SMS ČR. Ustavující Republikové shromáždění zahájila senátorka Jana Juřenčáková, která rovněž přednesla stručnou zprávu o činnosti předsednictva Smlouvy obcí a měst proti daňové diskriminaci. Byly to totiž právě malé obce, které většinou podepisovaly uvedenou Smlouvu s cílem dosáhnout zlepšení své finanční situace. Z tohoto hnutí vznikl záměr ustavit samostatné Sdružení místních samospráv. Ve zprávě zazněla slova, že to byl právě Sněm Svazu měst a obcí v loňském roce, který odstartoval vznik SMS. Malým obcím se totiž nepodařilo prosadit svou formulaci usnesení o diskriminaci proti Komoře měst a Komoře statutárních měst. Obce byly přehlasovány, přičemž jim vysoký funkcionář SMO řekl, aby se staraly samy o sebe. (Poznámka redakce: Tato roztržka při vstřícném přístupu SMO nemusela vzniknout a nyní je silným argumentem nového hnutí).
Z vystoupení hostů nejvýznamnější projev výkonného místopředsedy SMO Jaromíra Jecha, který přečetl dopis předsedy Oldřicha Vlasáka. Oponoval názoru, že Svaz měst a obcí hájí především zájmy velkých měst. Ukázal na řadě příkladů, že Svaz prosadil řadu opatření ve prospěch všech obcí a zdůraznil potřebu jednotného přístupu, neboť z rozkolu mezi dvěma subjekty zpravidla těží ten třetí. V následném období bude potřeba prosadit hodně věcí a je zbytečné, aby se plýtvalo energií v boji malých proti velkým a obráceně. Společné úsilí by mělo vést k prospěchu místních samospráv.
Podstata rozporů
Po vystoupení hostů účastníci postupně schválili Stanovy SMS ČR, Zásady organizačních principů a prosazování zájmů členů. Diskutovalo se také k rozpočtovému určení výnosů daní. Právě v této otázce byl jasně patrný zájem členských obcí -- snaha o posílení jejich rozpočtových příjmů. Loňské příjmy především v menších obcích nestačily často pokrýt ani náklady, natož aby sloužily na rozvoj obcí," poukazuje starosta obce Suchá Loz Petr Gazdík, který byl v čele přípravného výboru SMS ČR.
Právě názor na řešení otázek financování obcí tvoří dělící čáru mezi stanoviskem SMS a Svazem měst a obcí. Všechny obce pochopitelně usilují o zvýšení svých příjmů. Od nich se totiž odvíjí schopnost řešit každodenní potřeby i rozvojové cíle. Daňové příjmy podle velikosti obcí jsou patrné z tabulky.
Tab.: Daňové příjmy podle velikostních kategorií
| Kategorie | Počet obcí | % | Počet obyvatel | % | Daňové příjmy (tis. Kč) | % |
|---|---|---|---|---|---|---|
| Do 100 | 555 | 8,89 | 39 779 | 0,39 | 234 806 | 0,26 |
| 101--200 | 1068 | 17,1 | 160 241 | 1,56 | 1 072 385 | 0,95 |
| 201--300 | 890 | 14,26 | 218 417 | 2,13 | 1 495 366 | 1,32 |
| 301--1500 | 2864 | 45,88 | 1 891 452 | 18,46 | 13 008 432 | 11,52 |
| 1501--5000 | 597 | 9,56 | 1 519 613 | 14,83 | 10 368 475 | 9,18 |
| 5001--10 000 | 138 | 2,21 | 939 382 | 9,17 | 6 540 606 | 5,79 |
| 10 001--20 000 | 68 | 1,09 | 954 239 | 9,31 | 7 616 097 | 6,75 |
| 20 001--30 000 | 27 | 0,43 | 666 284 | 6,50 | 5 288 905 | 4,68 |
| 30 001--40 000 | 10 | 0,16 | 349 566 | 3,41 | 2 864 363 | 2,54 |
| 40 001--50 000 | 4 | 0,06 | 181 826 | 1,77 | 1 668 669 | 1,48 |
| 50 001--100 000 | 17 | 0,27 | 1 206 595 | 11,77 | 11 296 229 | 10,01 |
| 100 001--150 000 | 1 | 0,02 | 100 381 | 0,98 | 1 156 401 | 1,02 |
| 150 a více | 3 | 0,05 | 839 594 | 8,19 | 14 736 151 | 13,05 |
| Praha | 1 | 0,02 | 1 181 610 | 11,53 | 35 545 575 | 31,49 |
| Celkem | 6243 | 100,00 | 10 248 979 | 100,00 | 112 892 460 | 100,00 |
Sdružení místních samospráv trvá na tom, že malé obce jsou diskriminovány. Jejich příjmy jsou na hlavu podstatně menší než ve městech a nezbývá jim na žádoucí investice, dokonce často ani na finanční spoluúčast při žádosti o dotaci. Proto za hlavní cestu k zlepšení finanční situace vidí ve změně financování a přerozdělení prostředků ve prospěch malých obcí na úkor větších měst.
Svaz měst a obcí rovněž usiluje o změny v rozdělování finančních zdrojů. Tvrdí však, že nelze jednu velikostní skupinu zvýhodňovat na úkor jiné skupiny, v tomto případě na úkor měst. Žádá, aby potřebné prostředky obcím byly vyčleněny na vrub státního rozpočtu, tedy oslabením centrálních zdrojů posílit územní rozpočty.
Zdá se, že pravda bude jako vždy někde uprostřed. To by měla ukázat objektivní analýza, která se připravuje a v pracovní skupině nad tvorbou nového zákona jsou zastoupeny obě organizace. Půjde o to, nakolik bude převyšovat snaha najít objektivní řešení nad zájmem "principiálních" přístupů.
Vedoucí představitelé
V České republice tedy vzniklo nové sdružení a přiřadili jsme se k jiným evropským zemím, v nichž takové duální organizace existují. Není jich mnoho (např. Německo, Rakousko, Slovinsko, Lotyšsko), ale jsou také země, kde od tohoto systému ustoupili. Silná a jednotná organizace má mnohem větší váhu. Ale "nové koště dobře mete", tak doufejme, že SMS přinese dobrý vítr do někdy příliš stojaté hladiny navyklých jistot.
Vznik Sdružení místních samospráv rozhodně není žádnou tragedií, je to skutečnost, realita a výsledek demokratického vývoje. Věřme, že SMS bude pro obce a města přínosem a boj, o kterém se na ustavujícím shromáždění hovořilo, bude zaměřen jen ku prospěchu samosprávy.
Předsedou nového Sdružení místních samospráv byl zvolen starosta obce Vlčnov, Jan Pijáček (ODS). "Stojí před námi zásadní úkol, a to zprostředkovat vládě a Parlamentu názor občanů na řadu navrhovaných zákonů, které se dotýkají obcí a měst. Chceme přispět ke zkvalitnění zákonodárného procesu," prohlásil mj. nový předseda. Podotkl, že jím řízené sdružení bude chtít spolupracovat i se Svazem měst a obcí, ovšem při respektování zájmů menších měst a obcí. Místopředsedy SMS ČR byli zvoleni místostarostka obce Chýně u Prahy Věra Kovářová (nez.) a starosta obce Modrá na Uherskohradišťsku Miroslav Kovářík (nez.). Dalších šest členů předsednictva tvoří starostové Petr Gazdík a Josef Bartoněk ze Zlínského kraje, Václav Horáček (Liberecký), Ladislav Šifta (Středočeský), Květoslav Šafránek (Vysočina) a Petr Havlíček (Pardubický).
Přijaté usnesení
Delegáti přijali řadu usnesení, mimo jiné se dohodli, že doporučí všem členům SMS ČR konat referenda o konání Olympijských her. "Je třeba rozhodnout, zda napřímit veřejné zdroje na konání her či je investovat do reformy zdravotnictví, penzijního systému či vyrovnání s církvemi," komentoval toto rozhodnutí starosta středočeského Chotětova Ladislav Šifta. Ustavující shromáždění dále v usnesení považuje současný systém rozdělování nenárokových dotací za neprůhledný a nesystémový, podporující korupční prostředí. Vyzývá dále SMO ČR ke spolupráci při prosazování společných zájmů. Žádá vládu ČR, ministerstvo financí a ministra financí osobně, také Parlament o přijetí zcela nového zákona o rozpočtovém určení daní, jenž nastolí systémovou, odůvodněnou a nediskriminační právní úpravu. Dále žádá, aby nebyly projednávány žádné zákony, které budou mít negativní vliv na rozpočty obcí do doby nabytí účinnosti nového zákona o rozpočtovém určení daní.
Parlament se žádá, aby odložil projednávání návrhu zákona, který nově přenáší povinnost údržby chodníků na samosprávy, na období po přijetí právní úpravy, která vyřeší otázku plného financování této povinnosti samosprávami. Shromáždění pověřilo předsednictvo SMS ČR projednat s vládou otázku odvodů zdravotního pojištění z odměn neuvolněných členů zastupitelstev obcí a měst.