K poskytování služeb, analýze návštěvnosti a personalizaci reklamy se využívají soubory cookie. Informace o použití webu mohou být sdíleny s dalšími partnery působícími v oblasti sociálních médií, inzerce a analýz. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace

Novela zákona o sociálních službách – první krok na trnité cestě

Datum: 24. 1. 2008, zdroj: OF 5/2007, rubrika: Reforma veřejné správy

Soubor zákonů, schválený parlamentem pod názvem "stabilizace veřejných rozpočtů" obsahuje mimo jiné i novelu zákona č. 108/2006, o sociálních službách (osmnáctá část zákona). O úskalích této jinak velmi přínosné a potřebné právní normy informoval časopis Obec a finance v předchozích číslech.

Proto jen pouhá rekapitulace. Způsob financování služeb prostřednictvím nové účelové sociální dávky "příspěvek na péči" se začal do jisté míry míjet účinkem, když velká část finančních prostředků začala mizet mimo systém.

Přístup příjemců k využití příspěvku na péči zřejmě nejlépe dokumentují následující citace. Útržek rozhovoru, který jsem nedávno vyslechl na jedné moravské vesnici: "přidali mě dva tisíce na důchod". Stejně tak zkušenost pracovnic pověřeného obecního úřadu, které byly při pozdní platbě dávky zaviněné poruchou software slovně napadeny klientem, který: "peníze nutně potřebuje, protože objednal nová okna".

Vedle toho zákon nastavil téměř nesplnitelné podmínky pro potřebné vzdělání pracovníků sociálních služeb, zavedl dotačního řízení, které fakticky neumožňuje víceleté financování atd. Podařilo se novele odstranit všechny problémy?

Zpřísnění podmínek

Nepříznivý vývoj v čerpání příspěvku na péči má ovlivnit několik opatření zpřísňující jeho využití. Novela se nedotkla hotovostní formy výplaty, neodstranila tedy hlavní psychologickou bariéru bránící vnímání této dávky jako striktně účelové pomoci státu v nepříznivé situaci.

Nově jsou však její příjemci alespoň povinni jasně specifikovat, jaká pomoc je jim poskytována a kým, a to písemným oznámením příslušnému obecnímu úřadu s rozšířenou působností. Nesplnění povinnosti je sankcionováno zastavením výplaty příspěvku. Předkladatelé zákona toto opatření odůvodnili principem "není-li zajišťována péče ve smyslu zákona o sociálních službách -- není vyplácen příspěvek na péči". Odhad příjemců, kteří neuvedou transparentně způsob péče se pohybuje mezi 1--3 %, což má přinést přepokládané roční úspory mezi 110--332 mil. Kč. 

Dalším úsporným opatřením je zrušení výplaty příspěvku v době hospitalizace, pobytu ve školském zařízení pro výkon ústavní nebo ochranné výchovy (vyjma dětských domovů) či výkonu vazby nebo trestu odnětí svobody. Očekávaný přínos tohoto kroku se pohybuje kolem 100 mil. Kč.

Převod dotačního řízení na kraje

Velkou bolestí současného systému je finanční nestabilita poskytovatelů služeb, kteří se každoročně ocitají v nejistotě výsledku dotačního řízení. Z centrální úrovně, v počtu několika tisíc žádostí, nelze objektivně posoudit specifickou situaci jednotlivých poskytovatelů.

Krokem, který má podle autorů zákona umožnit zavedení víceletého financování, je převod dotačního řízení na kraje. Nejde však o navýšení podílu krajů na rozpočtovém určení daní. Kraje budou žádat každoročně ministerstvo o souhrnnou dotaci, kterou v režimu tzv. malých rozpočtových pravidel rozdělí mezi poskytovatele služeb zapsané v registru.

Podíl jednotlivých krajů na státní dotaci se bude odvíjet od celkového objemu vyplácených příspěvků na péči a u služeb sociální prevence a sociálního poradenství od celkového počtu obyvatel. Ačkoliv procentní podíl krajů (resp. kritéria pro jedno stanovení) je jasně určen, předmětem každoročního schvalování státního rozpočtu bude celkový objem dotací. Na odvaze jednotlivých krajů bude záviset, zda na sebe převezmou riziko pro případ, kdy budou mít víceleté závazky vůči poskytovatelům, aniž by znaly budoucí příjmy ze státního rozpočtu. Nový systém měl původně platit od roku 2008, v průběhu projednávání v poslanecké sněmovně došlo k posunutí účinnosti na 1. červenec roku 2009. Změna se tedy bude týkat dotačního řízení pro rok 2010.

Novinka -- finanční kontrola

Zatímco změna dotačního řízení byla odsunuta, do § 101, odst. 6 se s účinností od 1. ledna 2008 vloudilo ustanovení zavádějící podíl krajských úřadu na finanční kontrole využití dotací probíhající v režimu zákona č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě.

Tento celkem nenápadný odstavec vnáší určitou nejasnost do vztahu mezi výhradním donátorem, jímž je stát (potažmo Ministerstvo práce a sociálních věcí) a kraji, které sice mají při současné praxi významný podíl na přípravě podkladů pro dotační řízení, po vydání rozhodnutí se však stávají pouhými "průtokovými ohřívači peněz". Důvodová zpráva k zákonu tuto změnu spojuje s převodem dotačního řízení na kraje. Ustanovení o finanční kontrole však tuto změnu o dva roky předbíhá. Vágní ustanovení "podílejí se" v tak sofistikovaném prostředí, jímž finanční kontrola bezesporu je, bude vyžadovat v poměrně krátké době upřesnění.

Závěrem

Novela v řadě případů reaguje na problémy, které se projevily při zavádění nového systému do praxe. Poskytovatelé jistě ocení ustanovení, které zavádí přechodné 18 měsíční období pro doplnění potřebné kvalifikace pracovníků v sociálních službách. V případě, že bude pokračovat negativní vývoj v oblasti využívání příspěvku na péči bude nutno přistoupit v dohledné době k razantnějším opatřením, mj. k omezení hotovostní výplaty této dávky (např. částečným použitím poukázek, čipových karet apod.).

Z hlediska dlouhodobé koncepce posilování práv uživatelů služeb to bude paradoxně znamenat krok zpět. Zkušenosti však ukazují, že i dobře míněný krok může selhat, vstoupí-li do nepřipraveného prostředí. Bude třeba pozvolnějšího vývoje, který by samozřejmě neměl do budoucna vyloučit návrat k hotovostní platbě. Předtím je však nutné, aby se vyjasnily vztahy mezi klienty a poskytovateli, prověřila skutečná potřebnost služeb a změnilo společenské klima v otázce odpovědnosti za vlastní osud. Z tohoto pohledu je druhá novela zákona o sociálních službách pouze prvním krokem na trnité cestě, na kterou se bude muset sociální legislativa v nejbližší době vydat.

Bc. Miloslav Macela, radní Pardubického kraje, odpovědný mj. za sociální péči

TOPlist
TOPlist