Blokové výjimky ve veřejné podpoře
Pojem veřejná podpora je dostatečně znám a Evropská komise svazuje její administraci řadou náročných předpisů. Ve snaze odlehčit břemeno procesních úkonů, které členské státy nesou, zmocnila Rada EU Evropskou komisi vyjmout prostřednictvím nařízení určité kategorie podpor z notifikační povinnosti (nařízení o blokových výjimkách).
V současné době se připravuje nová, tzv. Generální bloková výjimka, která unifikuje vícero dosud účinných nařízení o blokových výjimkách do jednoho předpisu.
Veřejná podpora je definována ve smlouvě o založení Evropských Společenství (čl. 87 odst. 1) a v souladu s tímto ustanovením jsou se společným trhem neslučitelná opatření, poskytována v jakékoli formě státy nebo ze státních prostředků, která narušují nebo hrozí narušit soutěž tím, že zvýhodňují určitá odvětví, pokud ovlivňují obchod mezi členskými státy.
Slučitelnost podpory se společným trhem posuzuje exkluzivně Evropská komise. Notifikační proces je administrativně i časově náročný a představuje zátěž jak pro členský stát, tak pro Evropskou komisi. V zájmu uvolnění kapacit a flexibilnějšího postupu členských států při poskytování podpor, které nejsou způsobilé narušit společný trh, přijala Rada EU zmocňovací nařízení (č. 994/98), které Komisi mj. umožňuje prohlásit, že určité kategorie podpory jsou slučitelné se společným trhem. Podpora poskytnutá v rámci těchto blokových výjimek je osvobozena od oznamovací povinnosti podle čl. 88 odst. 3 Smlouvy o ES, a členské státy ji proto mohou poskytnout, aniž by čekaly na rozhodnutí Komise.
Generální bloková výjimka
V současné době existuje několik Nařízení Komise, které blokové výjimky upravují a týkají se podpory na vzdělávání, na zaměstnanost, podpory malým a středním podnikům, na vědu a výzkum, na regionální podporu a podporu "de minimis."
Jak uvádí Evropská komise, v souladu s uvedenými nařízeními bylo v průběhu jejich účinnosti poskytnuto bez nutnosti notifikace více než 1600 opatření zakládajících veřejnou podporu, přičemž objem a cíle přijímaných opatření se v jednotlivých členských státech liší. Více než polovinu přijatých opatření představuje podpora malých a středních podniků. Podpora na vzdělávání dosahovala jedné čtvrtiny celkového počtu poskytnutých podpor, zatímco počet programů podpory zaměstnanosti byl relativně nízký. Čtyři státy EU (Itálie, Velká Británie, Německo a Španělsko) realizovaly v průběhu období 2001--2005 celkem 75 % všech opatření. Kvantitativně vyjádřeno, na základě tří blokových výjimek (podpora malých a středních podniků, podpor na vzdělávání a podpora zaměstnanosti) byly uděleny 3 miliardy EUR.
Návrh Nařízení Komise (ES) o použití článků 87 a 88 Smlouvy o ES prohlašujících určité kategorie podpory za slučitelné se společným trhem (tzv. Generální bloková výjimka pro veřejnou podporu) byl na stránkách Evropské komise publikován dne 26. 4. 2007. V současné době probíhá připomínkové řízení k návrhu na úrovni jednotlivých členských států EU.
Návrh Generální blokové výjimky pro veřejnou podporu inkorporuje do jednoho předpisu existující nařízení o blokových výjimkách přijatých od roku 2001.
Jedná se o investiční podporu malých a středních podniků, včetně podpory výzkumu a vývoje. Dále je to podpora pro poradenské služby a účast malých a středních podniků na veletrzích, podpora zaměstnanosti, podpora na vzdělávání, podpora pro znevýhodněné nebo zdravotně postižené pracovníky a regionální investiční podpora.
Notifikační povinnost
Dále nově vyjímá z notifikační povinnosti tyto kategorie podpor, které dosud nebyly upraveny nařízením o blokové výjimce:
- podpora na ochranu životního prostředí
- podpora v podobě rizikového kapitálu
- podpora na výzkum a vývoj (pro velké podniky)
Generální bloková výjimka si klade za cíl unifikovat odlišná pravidla v jednotlivých nařízeních o blokových výjimkách, proto Společná ustanovení návrhu sjednocují definice, požadavky na transparentnost, společné ustanovení definující tzv. motivační účinek, souhrnný přehled odvětvových výjimek uplatňujících se u určitých typů podpor a jednotné požadavky na monitoring a kontrolu vyplývající z Nařízení.
Zásadní změnu oproti dosavadním nařízením o blokových výjimkách představuje způsob oznamování podpory podle Generální blokové výjimky. Nově bude podpora oznamována ex ante (10 pracovních dní před vstupem opatření zakládajícího poskytnutí podpory v platnost), nikoli ex post, jak tomu bylo doposud. Na základě přidělení evidenčního čísla Komisí, má pak členský stát povinnost zveřejnit identifikační údaje o přijatém opatření zakládajícím podporu na internetu a adresu sdělit Evropské komisi.
Různé typy podpor poskytnutých podle Generální blokové výjimky je možné vzájemně kumulovat, pokud se ovšem tato opatření týkají různých vyčíslitelných způsobilých nákladů. Nelze ovšem kumulovat podporu vyňatou na základě Generální blokové výjimky s jinými opatřeními veřejné podpory, a to včetně podpory de minimis, ve vztahu ke shodným (částečně či plně se překrývajícím) způsobilým nákladům, pokud taková kumulace povede k překročení nejvyšší míry podpory.
Rozšíření výjimek
Evropská komise si ovšem hodlá ponechat kontrolu a možnost individuálního posouzení u opatření, pokud dojde k překročení prahových hodnot uvedených v Nařízení (jejich seznam je obsažen v čl. 6 Nařízení).
Samotná úprava jednotlivých typů podpor v návrhu Nařízení vychází z dosavadních nařízení o blokových výjimkách, oblasti dosud neupravené formou blokových výjimek (podpora na ochranu životního prostředí, podpora v podobě rizikového kapitálu a podpora výzkum a vývoj) pak z Rámců a Pokynů, kterými se v současnosti dané okruhy podpor řídí.
Návrh Generální blokové výjimky pro veřejnou podporu představuje ambiciózní pokus Evropské komise o sjednocení a shrnutí dosud samostatných pravidel upravujících používání blokových výjimek do jednoho předpisu, přičemž se Evropská komise zároveň rozhodla rozšířit okruh blokově vyňatých podpor i na dosud neupravené oblasti. Generální bloková výjimka pro veřejnou podporu tak umožní členským státům větší variabilitu při poskytování přesněji cílené veřejné podpory.
Diskuze nad návrhem v následujících měsících ukáže, zda členské státy budou podporovat rozšíření působnosti Generální blokové výjimky i do dalších oblastí, např. na podporu kultury a zachování kulturního dědictví, jak předjímá mj. Akční plán pro státní podpory na období 2005--2009.