Lázně a obec musí vzájemně spolupracovat

V polovině října se konal v Třeboni 13. lázeňský salon a 9. konference na téma "Lázně v obci a obec v lázních". Sdružení lázeňských sídel uspořádalo setkání, na kterém dochází k výměně vzájemných zkušeností a poznatků ze všech sfér, které v lázeňském oboru působí.

Lázeňství totiž vedle své prioritní zdravotní funkce, kterou vykonává z titulu léčebné i následné péče o pacienty, patří bezesporu k oborům, které jsou významným zdrojem národního důchodu. S ohledem na uživatele lázeňské péče je to obor na pomezí zdravotnictví a cestovního ruchu.

Proto je i úloha obcí a měst, které jsou sídlem lázní neopominutelná. Lázeňství totiž přináší na jedné straně obcím finanční zdroje a pracovní příležitosti, na druhé straně se lázně mohou rozvíjet jen za předpokladu fungující infrastruktury, dokonalých služeb a širokého kulturně společenského zázemí. Každý region má sice svá specifika, ale je i obdobných problémů, které je třeba řešit.

Synergické efekty

V roce 2006 je ve Sdružení lázeňských míst ČR evidováno 36 lázeňských míst a 91 lázeňských léčeben (viz mapa). Přestože je v souvislosti s lázeňstvím poukazováno v ČR na vysokou míru privatizace, celých 21 % léčeben zůstává v rukou státu, nejčastější formou léčeben jsou akciové společnosti (42 %) a společnosti s ručením omezeným (27 %). Pouze v Třeboni a v Hodoníně jsou lázeňská zařízení ve vlastnictví obcí. Přestože více než polovinu lázeňských hostů tvoří pacienti s komplexní léčbou, stále více se rozšiřuje počet klientů se zájmem o relaxační, rekondiční a preventivní lázeňské programy. Stoupá i počet zahraničních návštěvníků lázní (viz graf).

Tab. 1: Zahraniční hosté v lázních (tisíce)

Vzájemné propojení lázní, obce a podnikatelských subjektů v daném regionu přináší synergický efekt, kdy se násobí lázeňská péče o klienta v lázních a všestranné zlepšování podmínek pobytu lázeňských hostů, přičemž svou roli hrají jak veřejné služby, tak soukromá tržní nabídka výběru služeb pro klienta podle jeho zájmů -- od ubytování a stravování přes kulturu až po sportovní a rekreační vyžití.

Finanční zdroje

Lázeňství využívá pro svůj rozvoj zejména soukromé zdroje -- ať už vlastní nebo externí. Značnou roli však hrají také veřejné zdroje, mezi které patří dotační státní programy a podpora krajů i obcí. Státní program na podporu cestovního ruchu pro lázeňská sídla se pohybuje v rozsahu stovek milionů korun ročně, což je velmi málo.

Mnohem větší zdroje poskytují Strukturální fondy Evropské unie, které jsou již pro současné programovací období rozděleny.

Pro období 2007--2013 bude velký objem prostředků EU směřovat i do oboru cestovního ruchu a lázeňství, zejména obce a města mohou pro zlepšení své infrastruktury připravovat rozvojové programy ve spolupráci s partnery ve svém regionu.

-as-