Nový stavební zákon – nejvýznamnější změny po 1. lednu 2007
Nový stavební zákon a jeho prováděcí vyhlášky přinášejí řadu důležitých změn. Bezprostředně po 1. 1. 2007 se některé projeví v činnosti stavebních úřadů a řada těchto změn bude zřejmá až v průběhu dalších let, zejména při rozhodování zastupitelstev a rad obcí o územně plánovací dokumentaci, v činnosti obecních a krajských úřadů při pořizování této dokumentace a při pořizování územně analytických podkladů. Návrhy prováděcích vyhlášek již byly zaslány do Sbírky zákonů a měly by publikovány do konce listopadu letošního roku.
Dosavadní vyhlášku č. 132/1998 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení stavebního zákona, nahradí dvě nové vyhlášky -- vyhláška o podrobnější úpravě územního řízení, veřejnoprávní smlouvy a územního opatření a vyhláška, kterou se provádějí některá ustanovení stavebního zákona ve věcech stavebního řádu.
Vyhlášku č. 135/1998 Sb., o územně plánovacích podkladech a územně plánovací dokumentaci nahradí vyhláška o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti.
Vyhláška č. 137/1998 Sb., o obecných technických požadavcích na výstavbu bude nahrazena dvěma vyhláškami -- vyhláškou o obecných požadavcích na využívání území a v průběhu roku 2007 na základě příslušného notifikačního procesu v rámci Evropské unie také vyhláškou o technických požadavcích na stavby. Zcela novou bude vyhláška o autorizovaných inspektorech, která umožní po 1. lednu 2007 jejich jmenování, a také vyhláška o dokumentaci staveb.
Změny v územní rozhodování po 1. 1. 2007
Současný stavební zákon toto rozhodování upravuje jediným možným způsobem -- v neveřejném územním řízení, které se odehrává mezi navrhovatelem a stavebním úřadem, v některých případech připouští sloučení územního řízení s řízením stavebním. S ohledem na charakter území a charakter navrhovaného záměru nový stavební zákon nabízí celkem 6 druhů územního rozhodování.
Rozhodující při tom je, zda záměr je navrhován do zastavěného území nebo do zastavitelné plochy vymezené v územně plánovací dokumentaci. V těchto případech bude možné použít některé z nových zjednodušených postupů. Jednoduché stavby uvedené v § 104 stavebního zákona, například rodinný dům, bude možné postavit bez jakéhokoliv územního řízení nebo územního souhlasu. V bezkolizních případech dalších staveb nebo změn ve využití území a za souhlasu ostatních účastníků řízení bude možné uzavřít veřejnoprávní smlouvu mezi žadatelem a stavebním úřadem, která nahradí správní rozhodnutí. Zákon uvádí v § 96 výčet dalších staveb, pro které bude postačovat územní souhlas na základě ohlášení záměru stavebního úřadu. Podle § 95 je další možností, opět za souhlasu účastníků řízení, vedení zjednodušeného územního řízení. Volba vhodného postupu stavebního úřadu, vycházející vstříc žadateli a odstraňující problém současné praxe, např. vedení dvou správních řízení, územního řízení a stavebního povolení, bude klást větší nároky na pracovníky stavebního úřadu, kteří již nebudou moci používat v řadě případů rutinní postupy. Zásadní význam bude mít rozlišení zastavěného a nezastavěného území, které určuje stavební zákon v případě obcí, které nemají územní plán.
Změny v činnosti úřadů obcí s rozšířenou působností
205 úřadů obcí s rozšířenou působností, v zákoně označené jako úřady územního plánování, budou mít po novém roce řadu nových působností. Budou vydávat stanoviska do územních řízení vedených stavebními úřady ve svém správním obvodu, na žádost obcí budou provádět aktualizaci zastavěného území určeného ze zákona a budou pořizovat územně analytické podklady obcí. Informace obsažené v těchto podkladech budou významně napomáhat stavebníkům při přípravě jejich záměrů a také stavebním úřadům při volbě zjednodušujícího postupu při územním rozhodování. Budou totiž zdrojem znalostí o území, na základě které budou poskytovány územně plánovací informace, které jsou ve smyslu správního řádu předběžnou informací pro správní řízení. Územně analytické podklady významně zlevní pořizování územních plánů a regulačních plánů a zkrátí dobu tohoto pořizování. Zákon ukládá zpracování územně analytických podkladů obcí do 2 let po nabytí účinnosti zákona. V roce 2007 bude nejaktuálnější v činnosti úřadu územního plánování zpracování údajů o území, které jim povinně poskytnou do konce září 2007 orgány veřejné správy a vlastníci technické infrastruktury ke zpracování územně analytických podkladů obcí. S využitím územně analytických podkladů obcí následně zpracují kraje územně analytické podklady krajů.
Období let 2007--2011
Období let 2007--2009 je možné označit za období náběhové, protože postupně budou zpracovány všechny povinné nástroje územního plánování. K těm se kromě uvedených územně analytických podkladů obcí, krajů a politiky územního rozvoje řadí zásady územního rozvoje, které pořídí kraje pro celé své správní území a které nahradí dosavadní územní plány velkých územních celků. Stavební zákon rovněž ukládá v přechodných ustanoveních nahradit do konce r. 2011 územně plánovací dokumentaci pořízenou před nabytím účinnosti tohoto zákona před 1. 1. 2007. Hlavním důvodem je fakt, že tato dokumentace byla pořizovaná podle rozdílných právních úprav o jejich obsahu (do roku 1992, 1992--1999 a po roce 1998). Rozdíly v těchto dokumentacích, které prodělaly navíc řadu změn, značně komplikují předvídatelnost rozhodování stavebních úřadů. Nároky na zpracování povinných územně analytických podkladů jsou pokryty navýšením prostředků ve státním rozpočtu, které bylo schváleno současně se stavebním zákonem. Pro uvedení stavebního zákona do praxe uspořádalo Ministerstvo pro místní rozvoj, sekce územního plánování a stavebního řádu, 4 dvoudenní výkladové semináře v Kolíně, Plzni, Ostravě a v Brně, jichž se zúčastnilo přes 2300 posluchačů, zejména pracovníků stavebních úřadů a krajských úřadů. Speciální seminář proběhne pro potřeby hlavního města Prahy, která je současně obcí a krajem.
Vzhledem k významu úřadů územního plánování a jejich novým úkolům byl Ústav územního rozvoje, organizační složka státu zřízená Ministerstvem pro místní rozvoj, pověřen činností Konzultačního střediska pro úřady územního plánování. V prvních měsících roku 2007 proběhne konzultační jednání s pracovníky úřadu územního plánování k řešení otázek související s jejich činností.