Nový stavební zákon
Nový stavební zákon nabývá účinnost 1. ledna 2007. Podle důvodové zprávy povede jeho aplikace ve svých důsledcích k zvýšení kvality rozhodování ve stavebním i územním řízení a zásadně změní pojetí předpisů, které ovlivňují schopnost adaptovat podmínky území na změny spojené se vstupem do Evropské unie.
Ponecháme stranou procesní i věcné problémy související s uvedením zákona do života a podíváme se na hospodářský a finanční dopad nové právní úpravy.
Budou vytvořeny nové podmínky pro výkon veřejné správy, které zkvalitní operativnost a rychlost výstupů činností orgánů územního plánování a stavebních úřadů. Zlepší se informační servis pro veřejnost a bude významně posílena právní jistota a hodnověrnost opatření veřejné správy.
Očekávaným důsledkem bude hospodárnější využívání existující veřejné infrastruktury a díky její vhodnější lokalizaci se dosáhne většího užitku investic z veřejných rozpočtů.
V důsledku nové právní úpravy by mělo být efektivnější a kvalitnější posuzování a povolování změn v území, prováděné orgány veřejné správy. To povede ke zkrácení období nezbytného pro transformaci hospodářství ČR na podmínky společného evropského trhu. Přínosy nové právní úpravy, které lze jen obtížně vyjádřit v celém rozsahu, vyžadují ovšem určité náklady.
Veřejné rozpočty
Stavební zákon přináší úpravu toků veřejných finančních prostředků a mění podíl úhrady těchto nákladů ze státního rozpočtu a z rozpočtu územních samospráv. Nezanedbatelný rozsah nákladů dosud nesou územní samosprávy a dlouhodobá nedostatečná podpora jejich činnosti ze státního rozpočtu způsobuje řadu problémů.
V současnosti je znalost o limitech a možnostech území získávána nesoustavně a nepravidelně při pořizování územně plánovací dokumentace cca u 350 územních plánů ročně z celkového počtu 6254 obcí (tj. cca 5,5 % obcí). Nutno zdůraznit že významnou zátěž ze svých rozpočtů přitom nesou zejména obce s méně než 5000 obyvateli. Podle počtu ročně pořizovaných ÚPD a finančních nákladů na průzkumy a rozbory se jedná o sumu cca 94 mil. Kč/rok.
V podmínkách nové právní úpravy bude tato činnost vykonávána trvale a soustavně pro celé území republiky odbornými pracovníky úřadů obcí s rozšířenou působností (205 × 2 pracovníci) a krajských úřadů (14 × 3 pracovníci). Při předpokládaných ročních mzdových nákladech na pracovníka 0,4 mil. Kč se jedná celkem o částku 181 mil. Kč/rok.
Nová právní úprava při vyšších výdajích ze státního rozpočtu (181 mil. Kč/rok, z toho na činnost úřadů obcí s rozšířenou působností 164 mil. Kč, na krajské úřady 17 mil. Kč) ušetří náklady cca 94 mil. Kč/rok územních samospráv na průzkumy a rozbory (rozdíl činí + 87 mil. Kč).
Zvýšené nároky
Zvýšené nároky jsou odůvodněny profesionalizací a soustavností pořizování územně analytických podkladů. To ve svém důsledku přinese zlevnění nákladů územních samospráv na pořizování územně plánovací dokumentace zhruba o jednu třetinu, zkrácení, zkvalitnění a zlevnění územní přípravy změn v území, zkvalitnění územního rozhodování, prováděného stavebními úřady, kvalitnější projektovou přípravu a v neposlední řadě i úspory nákladů na dokumentaci za posuzování vlivů záměrů na životní prostředí.
Kvalitní a aktuální znalost o limitech a možnostech území, která je nezbytná pro kvalifikované rozhodování o území je žádoucí a potřebné zajistit pro celé území republiky úřady s rozšířenou působností a úřady krajů ve standardní kvalitě.
Náklady na pořizování územně plánovací dokumentace krajů se novou právní úpravou nezmění.
Pořízení politiky územního rozvoje, kterou vyžaduje § 32--36, její trvalé vyhodnocování a aktualizace bude představovat náklady cca 3 mil. Kč/ročně v rozpočtu MMR.
Na úseku stavebního řádu
Výkon státní správy na úseku stavebního řádu je v současné době celkově nedostatečně kapacitně a technicky zabezpečen.
S cílem zásadního zlepšení dosavadní úrovně je v zákoně navržena řada procesních omezení a zjednodušení, která se projeví zejména ve sníženém administrativním zatížení jak stavebníků, tak stavebních úřadů. Naproti tomu předkládaný návrh přináší
- některé nové kompetence Ministerstva pro místní rozvoj a oprávnění zřídit odbornou organizační složku (§ 12)
- nárok povinných osob na částečnou nebo plnou úhradu nákladů vynaložených na provedení nařízených nezbytných úprav stavby nebo stavebního pozemku ve veřejném zájmu, včetně poskytování stavebního příspěvku (§ 146 a § 147)
- povinnost stavebních úřadů konat kontrolní prohlídky staveb, což vyvolá zvýšené náklady na cestovné (§ 142 a 143)
- povinnost stavebních úřadů uhradit expertní součinnost autorizovaného inspektora, kterou si vyžádá (§ 183).
Kromě toho nový správní řád (zákon č. 500/2004 Sb.) zakotvuje procesní povinnosti správních úřadů, které rovněž vyvolají určité zvýšení nákladů na výkon správních činností.
Příspěvek obcím a krajům
Při zkoumání potřeby finančních prostředků na pokrytí uvedených pravomocí a povinností vycházelo MMR z úvahy, že při konstantním počtu obyvatel ČR (cca 10,2 miliónu) se obcím s působností stavebního úřadu poskytuje příspěvek na výkon státní správy ve výši 8005 Kč na každých 100 obyvatel. Potřebu finančních prostředků na pokrytí zvýšených nákladů nelze zjistit exaktně. Odborným odhadem se dospělo k nutnému navýšení uvedené částky o 20 %, tj. na 9606 Kč. Celorepublikově to představuje zvýšení o 16. 3 mil. Kč ročně.
Kraje budou mít zvýšené výdaje na zaškolení zaměstnanců obcí, které jsou stavebními úřady (cca 2500 osob) k novým předpisům. Tyto výdaje na zaškolení lze odhadnout na 5 mil. Kč. Krajům by bylo třeba rovněž poskytnout příspěvek ke krytí nákladů na provádění výkonů rozhodnutí, neodkladných vyklizení a odstranění staveb nebo zabezpečovací práce, které by podle potřeby mohly uvolňovat pro jednotlivé obce, a na stavební příspěvky (§ 147). Výše prostředků bude záviset na četnosti případů, které budou stavební úřady nuceny řešit. Hrubým odhadem lze uvažovat s částkou 28 mil. Kč ročně, což je průměrně 2 mil. Kč pro každý kraj.