Velikostní kategorie obcí a možnosti změn RUD
Diskuze kolem návrhů na možné změny zákona o rozpočtovém určení výnosů daní obcím (RUD), která probíhá v odborné veřejnosti již delší dobu, dostává konkrétnější podobu. V minulém čísle bylo publikováno několik variant přístupů k možným úpravám, které předkládá k úvaze ministerstvo financí. Jedna z nich se zabývá problematikou velikostních kategorií.
Současný systém RUD přiděluje velikostním skupinám obcí odstupňované koeficienty, kterými se násobí počet obyvatel a výsledné číslo určí podíl každé obce na objemu sdílených daní. Dochází přitom k známé situaci, kdy malá změna počtu obyvatel obce v hraničním pásmu velikostní kategorie znamená pro obec výrazné skokové zvýšení či snížení daňových příjmů.
Náprava tohoto stavu spočívá v nastavení plynulého přechodu výše daňových příjmů v návaznosti na velikost obce. Jak bylo v minulém čísle popsáno, lze tuto operaci provést. Ve srovnání se současným stavem však většinou některé obce na změnu nastavení systému doplatí snížením daňových příjmů na úkor těch obcí, které na této změně vydělají.
Pokud se do systému nepřidají peníze (nulový dopad na státní rozpočet), vedlo by odstranění skokových změn k propadu daňových příjmů u 1680 obcí (tj. 27 % všech obcí) a celkové snížení by představovalo objem 550 mil. Kč. Varianta s nulovým dopadem do rozpočtu obcí by vyžadovala zvýšení sdílených daní o 3,7 mld. Kč.
Dva kroky k optimu
Určitou střední cestu, kterou jsme minule označili jako optimální, představuje varianta, kdy se sdílené daně navýší o 1,5 mld. Kč (z 20,59 % na 20,9 %). V tomto případě by na změnách prodělalo pouze 58 obcí (necelé 1 %), propad vyšší než 3 % by postihl pouze město Olomouc (-10,3 %, tj. -105 mil. Kč).
Celkový objem propadů uvedených obcí by činil cca 140 mil. Kč.
Výpočet optimálního podílu jednotlivých obcí na sdílených daních navrhovatelé předpokládají provést ve dvou krocích, které využívají přepočítávací koeficienty.
První krok
se týká určení podílu velkých měst -- Prahy, Brna, Ostravy a Plzně. Základem je současný systém rozpočtového určení daní a předpoklad, že daňové příjmy těchto měst by se proti nynějšímu stavu nezměnily. Z toho vychází přepočítací koeficienty. Podíl Brna, Ostravy a Plzně na 13,68 % sdílených daní (viz tabulka 1) bude určen podle jejich podílu na celkovém počtu obyvatel těchto tří měst.
Tab. 1: Přepočítací koeficienty velkých měst
| Přepočítací koeficienty | Počet obyvatel | Násobek | Podíl na sdílených daních ( %) | |
|---|---|---|---|---|
| Hl. m. Praha | 4,0151 | 1 170571 | 4 699 960 | 31,433341 |
| Brno, Ostrava, Plzeň | 2,4307 | 841 758 | 2 046 061 | 13,684060 |
| Ostatní obce | 1,000 | 8 206 128 | 8 206 128 | 54,882599 |
| Celkem | 10 218 457 | 14 952 149 | 100,000000 | |
Druhý krok
se týká ostatních obcí. Jejich celkový podíl je navýšen o 1,5 mld. Kč oproti současnému stavu s cílem minimalizovat dopady zavedení plynulého přechodu mezi velikostními skupinami při výpočtu podílu obce na sdílených daních.
Pro stanovené intervaly počtu obyvatel se použijí nové koeficienty (podle tabulky 2) k výpočtu podílu jednotlivých obcí na sdílených daních. Výpočet probíhá stejně jako v současném systému. Nejprve se určí násobek počtu obyvatel a příslušných koeficientů. Násobek pro každou obec je nově vypočten tak, že počet obyvatel obce násobí koeficientem v každém intervalu (viz tabulka 2).
Tab. 2: Nové koeficienty počtu obyvatel
| Interval počtu obyvatel | Koeficienty | |
|---|---|---|
| 0 | 300 | 1,0000 |
| 301 | 5000 | 1,0205 |
| 5001 | 30 000 | 1,3093 |
| 30 000 | a více | 1,7222 |
Nejlépe je to zřejmé z příkladů:
- Obec s 550 obyvateli:
- N(550) = 300 × 1,0000 + (550 - 300) × 1,0205 = 555,125
- Obec s 6270 obyvateli:
- N(6270) =300 × 1,0000 + (5000 - 300) × 1,0205 + (6270 - 5000) × 1,3093 = 6759,161
Uvedeným způsobem získáme násobky pro celou skupinu ostatních obcí. Součet násobků všech obcí za ČR vytvoří základnu pro určení podílu každé jednotlivé obce. V roce 2006 by tento součet, který si označme jako SN(ČR) činil 9 594 839.
Konkrétní podíl obce na sdílených daních vyčleněných pro ostatní obce, který by byl publikován ve vyhlášce, vznikne jako podíl nového násobku počtu obyvatel a příslušných koeficientů k součtu násobků všech obcí za ČR.
- Podíl obce s 6270 obyvateli:
- P(6270) = 6759,161/9 594 839 × 54,882599 = 0,038662 %
- Podíl obce s 550 obyvateli:
- P(550) = 555,125/9 594 839 × 54,882599 = 0,031722 %
Podle současného zákona by podíl obce s 6270 obyvateli činil 0,03773 % a u obce s 550 obyvateli 0,0316 %.
Co je optimální?
Odstranění odstupňovaných velikostních koeficientů a tím i zrušení skokových nárůstů daňových příjmů obcí, při překročení určité hranice počtu obyvatel, by zcela jistě bylo krokem k spravedlivějšímu rozdělování výnosů některých daní. Vymizela by mj. pochopitelná, ale zištná honba některých měst na získání vyššího počtu svých obyvatel. Takový přesun do vyšší kategorie vždy znamená jenom snížení objemu rozdělovaných zdrojů pro všechny zbývající obce.
Naznačená úprava by samozřejmě postihla zejména obce a města, která jsou počtem obyvatel těsně nad stávající velikostní hranicí. Nejvíce by na změnu doplatilo město Olomouc (těsně nad hranicí sto tisíc obyvatel) a dále zejména města, která mají málo přes deset a nebo pět tisíc obyvatel (blíže viz Možnosti změn rozpočtového určení výnosů daní obcím). Dopad do rozpočtu Olomouce (více než 10 %) by musel být řešen individuálně.
Z porovnání výše uvedených propočtů je zřejmé, že navrhovaný výpočet pomocí nových koeficientů je výhodnější pro větší obce. Tam, kde jsou daňové příjmy v řádech desítek milionů korun, budou přínosy v řádech milionů. Obce, které mají daňové příjmy v řádech milionů, získají přilepšení v řádech desítek tisíc. Je to pochopitelné, těch prvních (měst) jsou desítky, těch druhých (vesnic) tisíce. Nabízí se otázka, zda by nebylo účelnější optimalizovat skutečné potřeby než hledat optimální matematický model.