Vidět věci v souvislostech

Jen čtrnáct měsíců působil ve funkci ministra pro místní rozvoj. Byl však několik let předsedou Výboru pro veřejnou správu, regionální rozvoj a životní prostředí Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR. Poslancem byl zvolen poté, co dvě volební období vykonával funkci starosty v Moravské Třebové. Má tedy zkušenosti z veřejné správy na základní i centrální úrovni. Mgr. Radko Martínek z tohoto pohledu hodnotí své působení na Ministerstvu pro místní rozvoj.

Jaký je váš poznatek z práce na Ministerstvu pro místní rozvoj?

Když jsem do funkce přicházel, ministerstvo mne samozřejmě v řadě případů překvapilo, řadu věcí jsem však ze své předchozí činnosti poznal docela podrobně. Zjistil jsem zejména, že je zde hodně lidí, kteří jsou schopni velmi intenzivně pracovat. Projevilo se to v řadě věcí, které jsme v poslední době vykonali.

Co hodnotíte nejvíc?

Především se to dotýká legislativní činnosti, protože jsme dokázali předložit mnoho důležitých zákonů a v řadě případů šlo o problematiku, která byla mnohokrát v minulosti odkládána. Ve vztahu k obcím je to zejména stavební zákon a všechny související zákony včetně tzv. vyvlastňovacího zákona. Založily se tím velmi dobré podmínky pro zkvalitnění územního plánování a zjednodušení stavebního řízení, přijetím zákona se tak dostáváme na úroveň vyspělé Evropy.

Které další zákony dáváte z hlediska jejich významu do popředí?

Hodnotím vysoce přijetí nového zákona o veřejných zakázkách. Ten rovněž odpovídá normám Evropské unie a například zavedením pojmu centrální zadavatel či umožněním veřejné soutěže formou elektronických podání se z něj stává moderní zákon na evropské úrovni. Důležitý je také koncesní zákon, který umožní spojení veřejných a soukromých zdrojů při financování veřejně prospěšných staveb.

Který zákon je nejvíce kontroverzní?

Po dlouhých letech sporů byl schválen zákon o regulaci nájemného, který se pochopitelně některým lidem nelíbí. Důležité je však, že i sociálně slabším skupinám je umožněno kompenzovat náklady na nájemní bydlení. Jsem přesvědčen, že uplatnění zákona povede k odstranění tzv. volného nájemného a k celkové rehabilitaci nájemního bydlení u nás.

Bytová politika přinesla řadu dalších opatření, nejenom legislativu

Ministerstvo vykonalo řadu správných kroků a dílčích opatření v oblasti bytové politiky (podpora bydlení pro mladé rodiny, podpora rekonstrukcí, družstevního bydlení, oprav panelových domů, revitalizace sídlišť). To se projevilo v počtu nově postavených bytů, kterých bylo v loňském roce 41 tisíc, nejvíce od roku 1989.

Jak hodnotíte oblast evropských fondů a jejich čerpání?

Klíčová role tohoto ministerstva spočívá v řízení procesu čerpání evropských fondů. Přiznám se, že jsem si nemyslel, že situace bude tak složitá. Než se dostavil konkrétní efekt v tempu čerpání, muselo se udělat mnoho práce a změn v celém systému. Dnes je situace mnohem lepší, podařilo se prolomit různé bariéry, především administrativního typu. Dnes je Česká republika je na cestě, aby využila zdroje pro stávající období. Dokonce je pravděpodobné, že vzhledem k posilování měnových kurzů nebudou zdroje EU stačit na připravené projekty.

Jsme připraveni na nastávající období 2007--2013?

Pokud jde o příští plánovací období, jsme zatím stále ve stadiu přípravy. Všechny dokumenty se velmi těžce, ale postupně daří předkládat ve stanovených termínech. Nesmíme se dostat do situace z počátku tohoto období, kdy čerpání začalo se zpožděním tří čtvrtin roku. Tentokrát je třeba začít 1.ledna 2007. Doufám, že tomu napomůže řada zjednodušení, které jsme připravili (průběžné financování, odstranění grantových schémat, kontinuálního příjímání přihlášek atd.)

Do sféry MMR patří také cestovní ruch

Ano, jde o významné odvětví národního hospodářství, které vytváří 110 miliard korun hrubého národního produktu. Podařilo se přesvědčit ministra financí, aby v této oblasti zůstala nižší sazba daně z přidané hodnoty pro stravovací a ubytovací služby. To je velký vklad pro rozvoj cestovního ruchu. Přijali jsme celý systém opatření a vyvolali velkou propagační kampaň k rozvoji domácího cestovního ruchu. A na rozvoj infrastruktury budou z evropských fondů vyčleněny opravdu velké peníze. Právě vybavenost, infrastruktura a kvalitní služby chybí ve většině našich destinací a vedle propagačních akcí jsme se zaměřili právě na tyto cíle.

Vraťme se k úloze Ministerstva pro místní rozvoj

MMR bývá často předmětem diskuzí -- zda má nebo nemá smysl jako ústřední orgán. Pokud budeme pokračovat v reformě veřejné správy, zejména na centrální úrovni, je třeba vycházet z poznatků, které přináší postupná decentralizace činností a přenos působností na územní orgány místní správy. Domnívám se, že by na úrovni centra měla vzniknout instituce, která bude partnerem pro územní orgány, ale na druhé straně dokáže, na úrovni vlády, hájit jejich zájmy.

Jaký by měl takový orgán smysl?

Měl by působit tak, aby se vyrovnávaly rozdíly mezi jednotlivými regiony -- ne však cestou přerozdělování, ale motivací k využití vlastních zdrojů a možností k rozvoji daného území. Podařilo se nám vytvořit strategii regionálního rozvoje, která zakládá hlavní cíle pro tuto politiku v České republice na období 2007--2013.

To však není pro nový orgán nic nového

Pokud vznikne instituce, o které jsem hovořil, měla by především odstranit jeden z největších a zakořeněných nešvarů centrálního řízení -- to je resortismus. Každé ministerstvo dělá svoji samostatnou politiku, bojuje za svoje peníze. Výsledky jsou potom často kontraproduktivní. Málokdo se však dívá na potřeby v území komplexně. Je třeba vidět věci v souvislostech a podle toho je také řešit.

Jak se díváte na otázky rozvoje venkova?

Nastávající období bude mj. obdobím, kdy se bude řešit problematika venkova. Jsme země, která se z hlediska osídlení tradičně rozprostírá do mnoha obcí. Má-li venkov přežít jako plnohodnotná součást naší společnosti, musí především sdružovat síly. Měla by se podporovat mikroregionální spolupráce na úrovni obcí s rozšířenou působností eventuálně pověřených obcí. Tyto mikroregiony musí řešit venkovské problémy, zejména infrastrukturu, ale také vytváření podmínek pro vyšší zaměstnanost a tím uchování života na venkově.