Územní rozpočty v roce 2004

Zatímco v roce 2003 prošly územní rozpočty podstatnou změnou, která navazovala na reformu veřejné správy -- převedení agend a prostředků ze zrušených okresních úřadů na obce a kraje -- rok 2004 byl z hlediska rozpočtových přesunů v podstatě beze změn.

Územní rozpočty jsou tvořeny rozpočty obcí a rozpočty krajů. Souhrn příjmů jejich rozpočtů (obce, dobrovolné svazky obcí a kraje) dospěl k částce 308,9 mld. Kč, což proti schválenému a upravenému rozpočtu představuje plnění na 101,6 %. Rozpočty obcí se na celkových příjmech podílely 80,4 %. Celkové výdaje územních samosprávných celků byly čerpány ve výši 317,8 mld. Kč, podíl obcí byl v tomto případě 81,5 %. Hospodaření územních rozpočtů skončilo v roce 2004 opět převahou výdajů nad příjmy (9,0 mld. Kč), přičemž kraje vykazují přebytek 0,8 mld. Kč a obce schodek ve výši 9,8 mld. Kč (viz tab. 1).

Tab. 1: Bilance příjmů a výdajů územních rozpočtů (mil. Kč)

Příjmy krajů

Celkové příjmy krajů činily ke konci sledovaného období 100,7 mld. Kč, z toho přijaté dotace včetně státních fondů poskytnuté krajům ve výši 84,6 mld. Kč. Vlastní příjmy ve výši 16,1 mld. Kč představovaly jen necelých 16 % jejich celkových příjmů. Bilanci příjmů a výdajů krajů za rok 2004 ukazuje tabulka 2 a vývoj vlastních příjmů krajů včetně podílu na jejich celkových příjmech je uveden v tabulce 3.

Hlavním zdrojem příjmů krajů byly opět dotace ze státního rozpočtu, neboť původně připravovaná novela zákona o rozpočtovém určení daní byla schválena až v průběhu roku 2004 a promítá se do rozpočtů až v letošním roce. Přijaté dotace činily 84,6 mld. Kč. Největší položkou přitom byl objem 58,5 mld. Kč poskytnutý z rozpočtu Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy a směřující především do oblasti přímých nákladů škol. Z kapitoly Všeobecná pokladní správa přešlo do krajských rozpočtů celkem 20,8 mld. Kč, přičemž finanční vztah státního rozpočtu byl rozpočtován ve výši 16,2 mld. Kč (příspěvek na výkon státní správy, dopravní obslužnost, dotace na zřizovatelské funkce, financování reprodukce majetku). Největší položka přijatých dotací krajům byla dále z kapitoly zdravotnictví (1,7 mld. Kč) ze Státního fondu dopravní infrastruktury (1,8 mld. Kč).

Tab. 2: Bilance příjmů a výdajů krajů (mil. Kč)

Tab. 3: Vývoj vlastních příjmů krajů (mil. Kč)

Podle zákona o rozpočtovém určení daní připadá krajům podíl 3,1 % na výnosu se sdílených daní. Celkem daňové příjmy v roce 2003 tvořily pro kraje zdroje ve výši 11,4 mld. Kč. proti předchozímu roku je to nárůst o 12,1 %. Struktura celkových příjmů krajů je patrná z tabulky 4.

Tab. 4: Přehled příjmů krajů

Výdaje krajů

Celkové výdaje krajů byly čerpány ve výši 99,9 mld. Kč, takže na celkových výdajích územních samospráv se kraje podílejí zhruba ve výši 31,4%. Přehled vývoje krajských výdajů je patrný z tabulky 5.

Běžné výdaje dosáhly 88,4 mld. Kč, což je 88,5 % výdajů a téměř polovinu z toho tvoří neinvestiční transfery příspěvkovým organizacím, zejména v odvětví školství, zdravotnictví, sociální péče a kultury.

Kapitálové výdaje krajů v hodnotě 11,5 mld. Kč se na jejich celkových výdajích podílely 11,5 %. Investiční akce v odvětví zdravotnictví, formou příspěvků krajským příspěvkovým organizacím, tvořily téměř polovinu kapitálových výdajů.

Hospodaření příspěvkových organizací krajů ukázalo výraznou úsporu nákladů, zpřísněný dohled zřizovatelů a zvýšení výnosů. Projevilo se to ve školství i zdravotnictví. Pokud se tyto výsledky příspěvkových organizací stanou trvalým trendem, jen to potvrdí správnost jejich přesunu na krajskou úroveň.

Tab. 5: Vývoj výdajů krajů (mil. Kč)

Příjmy obcí

Celkové příjmy obcí dosáhly ke konci sledovaného období 248,5 mld. Kč, což je o 4,5 mld. Kč více proti minulému roku, tj. nárůst o 1,8 % (tabulka 7). Základním zdrojem obecních příjmů jsou stále daňové příjmy, i když se celkový objem přijatých dotací tomuto objemu přibližuje. Struktura příjmů obcí je patrná z tabulky 6.

Tab. 6.: Přehled příjmů obcí

Daňové příjmy jsou tvořeny podle zatím neměnného systému, který vyplývá ze zákona o rozpočtovém určení daní (hlavní složkou je podíl 20,59 % na výnosu sdílených daní, který se rozděluje obcím podle počtu obyvatel, násobeného příslušným koeficientem velikosti obce). Daňové příjmy obcí 2004 (116,1 mld. Kč) vykázaly růst oproti minulému roku 8,6 mld. Kč a jejich podíl na celkových příjmech se proti roku 2003 zvýšil o 2,7 %.

Podstatnou část příjmů obcí tvoří přijaté dotace, které v celkovém objemu rozpočtů představují 39 % příjmů. Objem dotací ze státního rozpočtu Národního fondu byl ve výši 45,9 mld. Kč, ze státních fondů 6,8 mld. Kč. Dotace krajů činily 35,7 mld. Kč a kromě toho zapojily obce prostředky z vlastních účelových fondů ve výši 9,3 mld. Kč.

Pokud budeme hodnotit vztah k státnímu rozpočtu, je třeba připomenout, že v roce 2004 došlo k navýšení příspěvku na jednoho žáka ve školách a zvýšila se i dotace na jedno místo ve vybraných zdravotnických zařízeních. Byla rovněž započítána 5 % valorizace příspěvku obcím na výkon státní správy.

Z dotací poskytovaných přímo z jednotlivých resortních kapitol je nutno uvést největší položky. Z Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy to byly prostředky ve výši 7,1 mld. Kč určené převážně na přímé náklady na vzdělávání. Z kapitoly Ministerstva pro místní rozvoj přijaly obce účelové dotace ve výši 2,7 mld. Kč, zejména v oblasti podpory bytové výstavby. Do investic ve vodním hospodářství z Ministerstva zemědělství šly obcím prostředky ve výši 1,7 mld. Kč. Státní fond životního prostředí uvolnil obcím 3,7 mld. Kč a Státní fond rozvoje bydlení 3,6 mld. Kč.

Tab. 7: Porovnání příjmů obcí (mil. Kč)

Výdaje obcí

Celkové výdaje obcí dosáhly 258,2 mld. Kč, což je o 9,7 mld. Kč více než v roce 2003 (tj. o 3,9 %). Výdaje obcí se na výdajích územní samosprávy podílejí 81,3% -- porovnání hlavních položek výdajů obcí ukazuje tabulka 8.

Běžné výdaje tvoří 69,8 % a dosáhly 180,4 mld. Kč. Nárůst je patrný u všech položek, ale nejvýraznější je u neinvestičních transferů příspěvkovým organizacím (34,8 % běžných výdajů), což je dáno přímými náklady na vzdělání u základních škol, které jsou prostřednictvím rozpočtů krajů financovány z Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy. Druhou objemově největší položkou běžných výdajů je nákup vody, paliv, energie, služeb a ostatních nákupů (22,3 %).

Kapitálové výdaje obcí ve výši 77,9 mld. Kč se na celkových výdajích podílejí 30,2 %, což je proti roku 2003 (28,82 %) opět jisté zvýšení, neboť v roce 2003 byly signalizovány tendence zpomalení dynamiky růstu v této oblasti. Jednotlivé investiční programy včetně evropských fondů předpokládají participaci vlastních zdrojů obcí. To vede na jedné straně k efektivnosti při vynakládání finančních prostředků, zvyšuje to však na druhé straně tlak na zapojování mimorozpočtových zdrojů obcí a ovlivňuje to také na růst jejich zadlužení.

Tab. 8: Přehled výdajů obcí (mil. Kč)

Zadluženost obcí

Obce vykázaly na konci roku 2004 souhrnný dluh ve výši 74,8 mld. Kč. Proti skutečnosti roku předchozího se jedná o nárůst ve výši 6,3 % a v absolutním vyjádření jde o zvýšení o 4,4 mld. Kč. V této celkové zadluženosti jsou zahrnuty bankovní úvěry, výnosy emitovaných komunálních dluhopisů a návratné finanční výpomoci, půjčky státního rozpočtu, a rozpočtů státních fondů. Podíl jednotlivých položek na dluhu obcí je patrný z tabulky 9.

Vývoj zadluženosti obcí od roku 1994 je patrný z tabulky 10. V roce 1994 bylo zadluženo 1969 obcí, v loňském roce 3217 obcí. Přestože se počet zadlužených obcí v jednotlivých letech mění, v podstatě od roku 1997 počet občanů, kterých se dluh dotýká stagnuje (s výjimkou roku 2000), roste však výše dluhu připadající na jednoho z nich.

Rozložení dluhu mezi obce v jednotlivých velikostních kategoriích vyplývá z tabulky 11. I když neznáme přesná čísla za rok 2004, je v podstatě každá obec nad 5000 obyvatel zadlužená a v malých obcích (kterých je nejvíce) podíl zadlužených prudce klesá, v nejmenších velikostních kategoriích je to 15--20 % obcí. Konkrétní průměrná zadluženost občanů se proto v zásadně liší podle velikosti obcí.

Údaje zadluženosti s vyznačením podílu statutárních měst ukazuje ve vývoji za posledních jedenáct let tabulka 12. Zatímco několik největších měst vytváří více než 60 % dluhu municipální sféry, celkový dluh zbývajících tisíců obcí v podstatě stagnuje a problémy má jen několik z nich. Otázkou zůstává, nakolik může v budoucnosti ovlivnit zadluženost obcí jejich účast při spolufinancování projektů dotovaných z fondů Evropské unie.

Tab. 9: Rozdělení dluhu obcí

Tab. 10: Vývoj zadluženosti a podíl na obyvatele

Tab. 11: Zadluženost 2004 podle velikostních kategorií obcí

Tab. 12: Souhrnné údaje zadluženosti obcí (mld. Kč)