Priorita zákonů a koncepcí
V nové vládě, která získala důvěru Poslanecké sněmovny dne 13. května 2005, zaujímá post ministra pro místní rozvoj Mgr. Radko Martínek, dosavadní předseda Výboru pro veřejnou správu, regionální rozvoj a životní prostředí. Krátce po nástupu do funkce jsme novému ministrovi položili několik otázek.
Působil jste v komunální politice jako starosta, delší dobu jste poslancem Parlamentu a nyní se stáváte ministrem ve vládě ČR -- jaké máte pocity při přechodu do této ústavní funkce?
Jsou to pocity smíšené, protože na jedné straně je to obrovská odpovědnost a myslím si, že kdo tvrdí při nástupu do takové funkce, že bude úspěšný, nemluví pravdu. Je to vždy otázka tvrdé práce, ale také určitého štěstí a okolností, za kterých toto období probíhá. Na druhé straně pracuji v této oblast delší dobu, takže se na to nastávající období docela těším a podporuje mne v tomto pocitu odhodlání lidí, které jsem si vybral ke spolupráci, že přes relativně krátký čas, který máme k dispozici, se rozhodli jít do toho se mnou.
Mandát vlády je omezen termínem parlamentních voleb, které budou v červnu příštího roku. Nebude právě tato časová hranice bariérou pro úspěšné plnění programového prohlášení vlády?
Samozřejmě, když člověk nastupuje do funkce limitované časem, musí se chovat jinak než v případě, kdy má před sebou celé volební období. Na druhé straně je však rok a dva měsíce dostatečně dlouhá doba, za kterou se dá udělat spousta práce.
Pojďme si tedy říci něco k prioritám, které vidíte jako nejdůležitější pro resort, za který odpovídáte.
Jednoznačně je v tomto období června a července nejdůležitější, aby vláda schválila a předložila do Parlamentu klíčové zákony z našeho resortu, které by měla Poslanecká sněmovna na podzim projednávat.
Které to jsou?
Zejména se to týká oblasti bytové politiky, tedy zákon o nájemném, zákon o vlastnictví bytů a zákon o nebytových společnostech. K tomu bych přiřadil skupinu zákonů, navazujících na nový stavební zákon, tedy zákon o změnách souvisejících zákonů a zákon o vyvlastňování ve veřejném zájmu. Abych byl v tom výčtu úplný, nutno zmínit ještě novelizaci zákona o zadávání veřejných zakázek. Jsou to všechno zákony velmi potřebné a očekávané.
Jaké jsou, vedle citovaných legislativních návrhů, další priority v činnosti resortu místního rozvoje?
Z těch ostatních oblastí je další prioritou především vztah k evropským fondům. Tady se jedná o dva okruhy problémů, které na sebe úzce navazují. První okruh tvoří otázky související s úrovní a tempem stávajícího čerpání prostředků a druhý okruh se týká připravenosti na programové období, které je před námi.
Jak spolu ty okruhy souvisí?
Hodně závisí na skutečnosti, nakolik se nám podaří vyčerpat zdroje, které nám v současnosti přísluší v rámci fondů Evropské unie. Od toho se bude odvíjet naše vyjednávací pozice pro období 2007--2013. Proto jsem už přijal několik opatření a jednáme intenzivně s resortem financí, abychom organizačně i po stránce finančních toků zlepšili plnění stávajících programů.
Jsou již některé výstupy právě ve vztahu k příštímu programovacímu období 2007--2013?
Co se týká přípravy do budoucna, jsou stanoveny jasné úkoly, které se zatím daří plnit, i když jsme v určité časové ztrátě, vzhledem k událostem na počátku roku, ale jsem přesvědčen, že problémy vyřešíme. Zásadní obecné dokumenty by v podstatě měly být do konce roku připraveny. Následně začnou práce na jednotlivých operačních programech.
Jak se díváte na spolupráci s kraji, jejich reprezentaci tvoří především představitelé opozice, nebude to narušovat vzájemnou součinnost?
Osobně většinu hejtmanů znám, osobně jsem se značně podílel na vzniku krajů a mám upřímnou snahu spolupracovat. Myslím si, že jsme na jedné lodi s kraji, protože prostředky, které by měly přicházet z EU lze účelně využít jedině spoluprací státu, krajů a obcí, která bude probíhat bez emocí a v rozumné shodě.
Z programového prohlášení vlády vyplývá, že Ministerstvo pro místní rozvoj také zpracuje do voleb některé strategické a koncepční materiály. Které to budou?
Vedle prací na dokumentech, které jsou nutné pro využití evropských zdrojů, považuji za důležité, aby se souběžně pracovalo na Strategii regionálního rozvoje. To je vlastně dokument, který by měl být základem pro směřování prostředků jednotlivým regionům v nastávajícím období -- a to nejenom evropských fondů, ale také národních peněz. Z těchto důvodů se stane příslušným náměstkem, odpovědným za regionální rozvoj, dosavadní prorektor Vysoké školy ekonomické, doc. Jiří Patočka.
Tento strategický dokument vzniká za situace, kdy se výrazně omezil vliv regionů na úrovni okresů. Bude tato skutečnost zohledněna v rámci jeho přípravy?
Samozřejmě, pro zpracování takových dokumentů jsou potřebná nezbytná statistická data. Řadu údajů má k dispozici tým místopředsedy vlády Jahna, který pracuje na strategii hospodářského růstu. Jednali jsme již s představiteli Českého statistického úřadu, aby sledování základních ukazatelů bylo prováděno do největších možných podrobností pro obvody obcí s rozšířenou působností. To umožní detailní a přesnější pohled na skutečný stav v rozvoji regionů, racionálně jej vyhodnotit a odvodit směry a cíle pro další období.
Jak v této souvislosti vidíte rozvoj venkova?
Považuji venkov za velmi důležitou součást společnosti a věřím, že v rámci strategie bude významná část věnována rovněž problematice rozvoje venkova. Je důležité, aby právě část prostředků z evropských fondů směřovala do venkovských oblastí. Je si však třeba uvědomit, že budoucnost venkovského osídlení z hlediska veřejné správy se může úspěšně dařit a rozvíjet na platformě dobrovolného sdružování obcí k řešení svých potřeb.
Co se připravuje pro oblast cestovního ruchu?
V oblasti cestovního ruchu nás čeká několik významných akcí z hlediska celosvětového významu -- možný kongres WTO (světová organizace turistických asociací pod záštitou OSN), setkání amerických a japonských zástupců cestovních kanceláří atp. Z pohledu našeho ministerstva jsou zahájeny práce na nové Koncepci politiky cestovního ruchu a především bychom chtěli, aby činnost České centrály se zacílila více směrem k rozvoji domácího cestovního ruchu v užší spolupráci s jednotlivými regiony. To je však dlouhodobý úkol.