Zlatá cihla hodna následování

23. 5. 2005 OF 2/2005 Regiony

"O zlatou cihlu obnovy venkova" -- to je název soutěže, která se poprvé v loňském roce uskutečnila ve Zlínském kraji v rámci tradiční soutěže Vesnice roku. Základní informaci a výsledky soutěže jsme již prezentovali v loňském pátém čísle tohoto časopisu.

Soutěž je zaměřena na stavební obnovu a architektonickou tvorbu na venkově. Její výsledky jsou tak rozsáhlé a podnětné, že si zasluhují větší pozornost i publicitu. Nehledáme architektonický výkřik či exhibici, ale taková díla, u nichž se spojily odborné znalosti s citem k prostředí, které obnovily prostou krásu stavebního dědictví či harmonické začlenění do místního rázu. Tato díla chceme zveřejnit a ocenit, neboť mnohá novodobá díla citlivost k venkovskému prostředí postrádají.

Soutěž je další aktivitou, která upozorňuje veřejnost, jak je venkov činorodý. Je přehlídkou stavební činnosti, která naplňuje ducha Programu obnovy venkova a prokazuje výsledky činnosti samospráv obcí. Je příležitostí k prezentování staveb, které obce vytvořily pro potřeby svých občanů.

Nejpočetnější kategorie

K naší iniciativě bylo přihlášeno 56 objektů a staveb. To představuje pestrou mozaiku stavební činnosti. I když soutěž byla vyhlášena poprvé a nezahrnuje všecky významné realizace obnovy venkova v kraji, přesto je můžeme hodnocená díla považovat za reprezentanty Zlínského kraje.

Nejpočetnější skupinou byla obnova, či rekonstrukce památkově chráněných staveb a místních památek (19 staveb). Rekonstrukce zdevastovaného barokního zámku v Pohořelicích na Dům pokojného stáří byla považována za nejzávažnější dílo a byla oceněna nejen pro záchranu vážně ohrožené památky, ale i pro humánní využití a jeho propojení s životem obce. Dále to byla např. rekonstrukce mlýna v Dolním Němčí, kde je nyní muzeum a mimořádně cennými činy byla záchrana devastovaných národních památek, domů Libušín a Maměnka na Pustevnách od architekta Dušana Jurkoviče. Za mimořádně zdařilou byla hodnocena rekonstrukce barokní fary ve Valašských Kloboukách.

Svým počtem překvapující, výjimečnou skupinu tvoří devět novostaveb kostelů a kaplí. Byly postaveny v menších vesnicích, v nichž nikdy tyto objekty nestály a občané se na nich podíleli značným způsobem finančně, ale i svou prací -- např. v Pašovicích. Tato skupina by zasluhovala samostatnou sociologickou studii o vztahu obyvatel k místu a k dílu. Vyvážená, tradici blízká kaple v Březůvkách získala Zlatou cihlu v kategorii novostaveb, neboť umně spojuje tradiční koncepci s moderním pojetím i kvalitním řemeslem. Replika pravděpodobně prvního křesťanského kostela sv.Jana v Modré, postaveného okolo roku 800 se stala součástí archeoskanzenu.

Školy, radnice, sociální zařízení

Důležitou skupinou jsou školní budovy. Z celkového počtu šesti staveb jsou tři zdařilé rekonstrukce mateřských a základních škol v Osíčku, na Rusavě a ve Fryštáku. Novostavba ZŠ je postavena v soudobém pojetí, bez historizujících návazností na Velehradě. Školní a veřejná tělocvična je dostavěna ke škole v Břestu; skýtá značné možnosti tělovýchovy mládeže i sportovního vyžití občanů. Nové využití má rekonstruovaná škola v Kurovicích; nazývá se příhodně: "podnikatelský inkubátor". Velmi příjemné je zjištění, že ve všech budovách jsou učební, hygienické i provozní podmínky velmi dobré, vnitřní výzdoba většinou z prací žáků je výtvarně poutavá a možnosti výuky pro mladou generaci na kvalitní úrovni.

Sociální zařízení pro starší generaci prokazují péči a humanistický vztah obcí ke svým občanům. Tři zařízení jsou v rekonstruovaných budovách ve Chvalčově, v Nivnici a v Pohořelicích. Novostavbou je stacionář ve Vlčnově. Důležitá je možnost duchovního života uživatelů stacionářů i možnost vzájemných styků a návštěv rodinných příslušníků, což vytváří podmínky důstojného stáří.

Péči o obecní majetek dokládá pět rekonstrukcí. Příkladné jsou obnovené radnice v Břestu a Fryštáku, tvořící dominanty těchto obcí. Ve třech obecních domech se našlo jejich nové uplatnění: v Buchlovicích je budova kina rekonstruována na společenský sál, v Roštění je v Obecním domě víceúčelové středisko, v Břestu je z lidového domu vytvořena obecní knihovna.

Skanzen v Modré

Nejméně přihlášenou skupinou byly nejčastější vesnické stavby -- rodinné domy. Přihlásily se jen dvě úspěšné rekonstrukce. Přitom by bylo potřebné prezentovat novou venkovskou architekturu, která by konkurovala množství realizací tzv. "podnikatelského baroka".

Mezi svébytná a jedinečná díla lze zařadit např. rozhlednu na Brdu ve Chřibech, výtvarně působivou rekonstrukci náměstí v Buchlovicích. Příjemnému prostředí centra obce předcházela náročná rekonstrukce podzemních sítí a následovala úprava okolních domů. Pozoruhodnou aktivitu vytváří dvě občanská sdružení: Spolek přátel hradu Lukov a Brontosaurus, které se ve spolupráci s obcí starají o záchovu, obnovu i společenské využití zříceniny hradu LUKOV.

Zcela ojedinělý je archeologický skanzen v Modré, kterým je komplexně řešený osvětově naučný areál, představující ideální podobu slovanského opevněného sídliště z doby Velké Moravy. Areál se setkal s velkým zájmem veřejnosti. Pro mimořádný dojem a účinnost byla areálu udělena Hlavní cena soutěže (viz Obec a finance č. 5/2004).

Inspirace ostatním

Přehlídka stavební činnosti je velmi pestrá, poučná a vypovídající. Samosprávy obcí v prokazují své priority, citlivost pro potřeby občanů i kulturnost. Výpověď o současných venkovských obcích je příznivá. Jsme si však vědomi, že je to jen malý výběr z rozsáhlé porevoluční činorodosti, která venkovem prochází. Přesto doufáme, že poskytne impuls k většímu zájmu o venkovské stavby a bude inspirací i pro ostatní kraje.

Z vyhodnocených prací jsou provedeny výstavní panely, z nichž budou instalovány putovní výstavky po obcích, které se stanou nejen kulturní událostí, ale i příležitostí k diskusím nad místními potřebami. Vyvrcholením se stane knižní forma, která ocení odbornou práci investorů, projektantů a dodavatelů staveb, realizovaných v duchu Programu obnovy venkova. Ukáže estetický účinek oceněných staveb a přinese příklady k následování. Bude také dokladem porevolučního vývoje venkova v Zlínském kraji.

Ing. arch. Jan Kruml, předseda soutěžní komise