Diskuze o budoucnosti venkova

9. 5. 2005 OF 2/2005 Regiony

Pod záštitou Podvýboru pro rozvoj venkova Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR, Spolku pro obnovu venkova České republiky, a hejtmanů jednotlivých krajů probíhá za aktivní účasti odborné i laické veřejnosti "Národní diskuse o budoucnosti venkova České republiky".

Účelem této veřejné diskuse je důkladná příprava České republiky na systém programování a plánování v rámci Společné zemědělské politiky států Evropské Unie, kde v roce 2004 proběhla zcela zásadní reforma, která se v letech 2005 až 2007 zavádí do praxe.

Předpokládá se, že aktivní účastí obyvatel venkovského prostoru na těchto diskusních fórech, budou zmapovány skutečné potřeby konkrétních venkovských regionů, které jasně a správně stanoví prioritní cíle v připravovaných jednotlivých programových dokumentech a pomohou nově definovat odpovědnost centrálních a regionálních orgánů také s ohledem na alokaci finančních prostředků.

Pracovní setkání se již konala v Liberci, Brně, ve Zlíně, v Plzni, Olomouci a v Jihlavě. Připravuje se diskuze 26. dubna v Pardubicích a 27. dubna v Hradci Králové. Upřesněné aktuální termíny můžete nalézt na: www.narodnidiskuse.cz a také na oficielních stránkách Spolku pro obnovu venkova ČR: www.spov.cz.

Dva pilíře

Diskuse na jednotlivých setkáních je vedena v režii zástupců Výzkumného ústavu zemědělské ekonomiky (VÚZE), který byl pověřen koordinací přípravných prací programových dokumentů a činností meziresortních pracovních týmů, které formulují pracovní verze národních a regionálních sedmiletých programů rozvoje venkova ve stanovených prioritních osách. Navrhovaný dokument, jehož zpracovatelé čerpají náměty z impulsů probíhající diskuse, by měl být předložen Vládě České republiky na počátku roku 2006.

Pro dosažení strategického přístupu EU k otázkám rozvoje venkova se připravuje dokument Komise, který má za úkol vytyčit hlavní priority. V přípravném týmu je zastoupena i Česká republika a dokument je zpracováván tak, aby identifikoval slabé a silné stránky a především aby jednoznačně stanovil důležité indikátory, jimiž bude poměřován pokrok při dosahování vytyčených priorit.

Národní strategie rozvoje venkova bude převádět priority EU do národních poměrů, rozpracuje vnitrostátní indikátory pro měření výsledků. Klade si za cíl být s kohezní politikou demonstrací vzájemného plánování rozvoje venkova.

Finanční prostředky EU se rozdělily na dvě základní kapitoly opírající se o dva nosné pilíře. Prvním pilířem jsou platby pro zemědělce bez závislosti na produkci, platby na hektar zemědělské půdy a do vybraných sektorů. Druhý pilíř je založen na programování, z něhož bude vycházet nový "Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova" (EAFRD).

Tři základní cíle

Představovaná politika má tři základní cíle, které zdůrazňují společenské, ekologické a hospodářské prvky trvalé udržitelnosti a byly vytyčeny ve sdělení o finančních perspektivách na roky 2007 až 2013 pro politiku rozvoje venkova:

  1. zlepšení a zvýšení konkurenceschopnosti agrárního sektoru podporou restrukturalizace;
  2. ochranu přírody a krajiny prostřednictvím podpory péče o krajinu
  3. zlepšení kvality života ve venkovských oblastech a podpora ekonomické diverzifikace pomocí opatření zaměřených na agrární sektor a další zúčastněné subjekty na venkově (podpora hospodářských činností).

Lze tedy shrnout, že velkým přínosem evropské dimenze politiky rozvoje venkova je trvale udržitelné obhospodařování přírodních zdrojů, inovace a konkurenceschopnost ve venkovských oblastech, ekonomická a sociální soudržnost. Tento směr je stanoven i v Evropské úmluvě o krajině.

Prioritní osy

Česká republika se svou rozlohou a počtem obyvatel řadí v Evropě mezi státy střední velikosti. Je zemí s otevřenou ekonomikou, vysokým podílem vývozu a služeb na tvorbě hrubého domácího produktu a omezenou surovinovou základnou. Je vysoce závislá na mezinárodní ekonomické spolupráci. Prosperita ČR byla vždy vázána především na efektivní využití lidského potenciálu a jeho kvalifikaci. Mezi novými členskými státy patříme k zemím s nejvíce rozvinutou ekonomikou. Za výhodu lze považovat i zeměpisnou polohu ČR v centru rozšířené EU.

K realizaci stanovených cílů EAFRD jsou nastaveny tři prioritní osy:

Osa 1 -- zlepšení konkurenceschopnosti zemědělského a lesnického sektoru;
Osa 2 -- "životní prostředí" (v kontextu fondu vnímané jako vytvoření podmínek pro vlastní obhospodařování území);
Osa 3 -- širší rozvoj venkova ve spolupráci se subjekty činné v zemědělství i mimo ně -- "diverzifikace a kvalita života na venkově".

Jako podpůrná je v České republice nastavena ještě Osa 4 -- "přístup LEADER" (realizace nejlepších místních rozvojových strategií místních akčních skupin na principu LEADER)

Jasná strategie

Aby mohlo být stanovených cílů dosaženo, je nezbytné vypracovat jasné rozvojové strategie zaměřené na zlepšování a adaptaci znalostí a schopností obyvatel, na zlepšování využívání hmotného kapitálu a zlepšování kvality zemědělské produkce. Naznačené prioritní tématické směry však musí být k sobě navzájem ve vyváženém poměru.

V těchto oblastech by pak vedená veřejná diskuse měla definovat krajská a regionální specifika.

Syntézou navržených vymezených dílčích opatření k efektivnímu naplňování definovaných cílů v samosprávných krajích by se následně měla zabývat celostátní konference v měsíci říjnu v Praze, která podpoří vyšší kvalitativní úroveň národních programových dokumentů, které budou podporovat potřeby rozvoje krajů.

Ing. Zdena Zemanová, 1. místopředsedkyně SPOV JčK