Výstavba bytů na venkově
Mírný růst dokončované bytové výstavby v České republice na přelomu století měl příznivý vliv na zvýšení ukazatele dokončené bytové výstavby v ročních průměrech v přepočtu na 1000 obyvatel. Celostátní ukazatel se zvýšil v průměru let 1997--2003 na 2,28 dokončených bytů ročně na 1000 obyvatel, což lze označit za náznak vyšší dynamiky bytové výstavby. Přesto ani tento index nedosahuje zdaleka evropských ukazatelů, proti kterým chybí kolem třetiny indikátoru.
Podle Sčítání lidu, domů a bytů připadalo v roce 2001 v České republice na 1000 obyvatel 374,2 trvale obydlených bytů. Na 100 cenzových domácností připadalo 89,6 trvale obydlených bytů. V roce 1991 to bylo 359,7 trvale obydlených bytů 1000 obyvatel a 91,5 trvale obydlených bytů na 100 cenzových domácností.
Vybavenost trvale obydlenými byty se v přepočtu na obyvatelstvo zvýšila, kdežto v přepočtu na cenzové domácnosti klesla. Důvod spočívá v prostém faktu, že se počet obyvatel mezi sčítáními 1991 a 2001 snížil, kdežto počet cenzových domácností se zvýšil ze 4052 tisíc na 4271 tisíc. Vybavenost obyvatelstva trvale obydleným fondem klesla i v přepočtu na tzv. hospodařící domácnosti, a to z 93,0 na 90,7 trvale obydlených bytů na 100 uvedených domácností.
Situace na venkově
Ve venkovských obcích do 2000 obyvatel (ve vymezení k 1. 1. 2003) byl v roce 2001 ukazatel vybavenosti bytovým fondem pouze 343,8 trvale obydlených bytů na 1000 obyvatel a jen 88,0 trvale obydlených bytů na 100 cenzových domácností. Proti tomu ve městech s 10 tisíci a více obyvateli připadalo v roce 2001 na 1000 obyvatel 395,7 trvale obydlených bytů a na 100 cenzových domácností 90,5 trvale obydlených bytů.
V úhrnu let 1997--2003 bylo v České republice dokončeno 163 303 bytů, což znamenalo intenzitu 2,28 bytů dokončených průměrně ročně na 1000 obyvatel. Z dat v uvedené tabulce vyplývá, že s růstem velikosti obcí se ukazatel zvyšoval od 2,25 v nejmenších obcích do 200 obyvatel až k maximu 3,04 v obcích s 2000--4999 obyvateli.
Tabulka: Vybavenost obyvatelstva byty v roce 2001 a dokončené byty 1997--2003 podle velikostních skupin obcí
| Velikostní skupina obcí1) | Počet trvale obydlených bytů 2001 | Počet dokončených bytů 1997--20033) | Index intenzity bytové výstavby 1997--2003 ČR=100 |
||
|---|---|---|---|---|---|
| na 1000 obyvatel | na 100 domácností2) | absolutní počet | na 1000 obyvatel průměrně ročně |
||
| Do 200 | 361,5 | 88,6 | 3 145 | 2,25 | 98,8 |
| 200--499 | 345,9 | 88,1 | 10 653 | 2,36 | 103,5 |
| 500--999 | 340,8 | 87,8 | 16 033 | 2,60 | 114,3 |
| 1000--1999 | 341,2 | 88,1 | 18 226 | 2,87 | 126,1 |
| 2000--4999 | 348,8 | 88,5 | 23 999 | 3,04 | 133,8 |
| 5000--9999 | 362,6 | 89,7 | 15 546 | 2,45 | 107,6 |
| 10 000--19 999 | 374,2 | 90,3 | 13 898 | 2,04 | 89,8 |
| 20 000--49 999 | 377,2 | 90,6 | 13 598 | 1,58 | 69,6 |
| 50 000--99 999 | 396,3 | 90,2 | 11 352 | 1,31 | 57,5 |
| 100 000 a více | 415,7 | 90,8 | 36 853 | 2,45 | 107,7 |
| Celkem | 374,2 | 89,6 | 163 303 | 2,28 | 100,0 |
| Do 2 000 | 343,8 | 88,0 | 48 057 | 2,61 | 114,6 |
| 2000--4999 | 348,8 | 88,5 | 23 999 | 3,04 | 133,8 |
| 5000--9999 | 362,6 | 89,7 | 15 546 | 2,45 | 107,6 |
| 10 000 a více | 395,7 | 90,5 | 75 701 | 1,94 | 85,1 |
1)
Obce ve vymezení k 1. 1. 2003.2) Přepočet na tzv. cenzové domácnosti.
3) Zahrnuje byty v rodinných domech a bytových domech včetně nástaveb a přístaveb v letech 1997--2003 a dále byty v domech s pečovatelskou službou a domovech-penziónech, byty v nebytových objektech a byty získané stavebními úpravami nebytových prostorů v letech 1999--2003.
Intenzita dokončené bytové výstavby 3,04 bytů znamenala míru o třetinu vyšší než celostátní průměr. V dalším sledu ukazatele podle velikostních skupin obcí se míra ročně dokončovaných bytů snižovala až k minimu ve městech s 50--100 tisíci obyvateli. Ale ve velkoměstech byl zaznamenán opět vzestup na 2,45 dokončených bytů na 1000 obyvatel ročně, což překračovalo celostátní ukazatel o 7,7 %. Oživení bytové výstavby ve velkoměstech bylo jednou z charakteristik bytové výstavby v posledních letech.
Změna trendu bydlení
V obcích do 2000 obyvatel bylo v letech 1997--2003 dokončeno ve všech formách bytové výstavby 48 057 bytů, což znamenalo 2,61 bytů na 1000 obyvatel těchto obcí ročně. Tím překračoval tento ukazatel o 14,6 % ukazatel celostátní a o 34,5 % intenzitní ukazatel za úhrn měst s 10 tisíci a více obyvateli, kde byl pouze 1,94 bytů.
Vyšší intenzita bytové výstavby na venkově souvisí úzce s rozdílnými formami bytů stavěných ve venkovských a ostatních obcích. V průměru let 1997--2003 překračoval celostátní podílový ukazatel bytů dokončovaných v rodinných domech -- včetně nástaveb, přístaveb a vestaveb -- polovinu všech dokončovaných bytů; v roce 2001 to bylo např. 55,1 %, v roce 2002 byl podíl 53,8 % a v roce 2003 činil tento ukazatel 51,2 % bytů. To mělo hlavní vliv na vyšší ukazatele bytové výstavby ve venkovských obcích, i když i města vykazují v nově stavěném bytovém fondu kolem pětiny bytů dokončených v rodinných domech.
Značně vysoká bytová výstavba bytů v malých a nejmenších obcích souvisí s měnícím se trendem bydlení, a to nejen v České republice, ale i ve většině evropských zemích, kde zaznamenáváme již déle než deset let trvající migrační odliv z velkých i největších měst a příliv obyvatelstva do malých i nejmenších obcí, zejména v okolí velkých měst. Jde o proces charakterizovaný jako dezurbanizace a suburbanizace v případech migračních přírůstků v zázemích měst.
Suburbanizace území
Něco o tomto tendu vypovídá i kartogram o intenzitě bytové výstavby 1997--2003 podle správních obvodů obcí s rozšířenou působností, kde zaznamenáváme nejvyšší intenzitu dokončované bytové výstavby v zázemí především Hlavního města Prahy, zasahující až do správních obvodů jako Benešov nebo Dobříš. Zajímavá je suburbanizace města Plzně, která se týká jejího západního, nikoli však východního zázemí.
Město Brno má suburbanizační zázemí poměrně malé, tvořené v podstatě jen obvody Kuřim a Šlapanice. U Ostravy nacházíme její suburbanizační zázemí na severu i na jihu od města, zde nejvíce ve správním obvodu Frýdlant nad Ostravicí.
Pozornosti si zaslouží i vysoká míra bytové výstavby v izolovaných správních obvodech jako Holice, Rychnov nad Kněžnou nebo Tanvald. Tato vyšší bytová výstavba souvisí nesporně s místními ekonomickými aktivitami, které se promítají i do bytové výstavby (např. v obvodu Tanvald je to zejména výstavba v obci Harrachov). Stejně tak ovšem působí -- a to v záporném případě -- ekonomická stagnace v severozápadních Čechách, a to v obvodech Chomutov, Litvínov, Teplice, Ústí nad Labem, Most, Bílina a Louny nebo v izolovaných obvodech jako Kraslice, Frýdlant, Hlinsko, Vodňany nebo Týn nad Vltavou, kde ustala výstavba spojená s dokončením jaderné elektrárny Temelín.
Bytová výstavba přispívá k sociálně ekonomické proměně našeho venkova jak po stránce demografické, tak ekonomické a kulturní. Je jedním z pozitivních dokladů proměny naší současné společnosti.