Deset let soutěže Vesnice roku
V loňském roce uplynulo deset let od vzniku Programu obnovy venkova. V návaznosti na toto jubileum vrcholí v letošním roce desátý ročník soutěže Vesnice roku. V Jihočeském kraji každá obec, která byla vesnicí roku v letech 1995--2004, vysázela na své návsi lípu lidské vzájemnosti, symbol české státnosti.
Je to postoj Jihočechů k hodnotám kulturního dědictví a venkovských tradic, které jsou základem vztahu lidí k sobě navzájem, ke krajině a celé zemi. Jihočeský kraj přikládá venkovu velký význam. Osobní účast hejtmana RNDr. Jana Zahradníka na všech uvedených akcích je toho důkazem.
V krátkém přehledu představíme všechny jihočeské Vesnice roku několika základními údaji, obrázkem a krátkou informací. Jihočeský Spolek pro obnovu venkova se dlouhodobě věnuje této problematice a je z čeho vybírat.
1995: Novosedly (starosta Jiří Janus)
Obec Novosedly byla první Jihočeskou vesnicí roku. Program obnovy vesnice byl v plenkách a získaná svoboda stále ještě hledala svůj lidský rozměr. Obec Novosedly, se svým tehdejším starostou panem Stanislavem Taliánem, zvítězila právě proto, že prokázala zralost v oblasti lidských vztahů, posílení kulturního a společenského života, odhodlání a bojovnost za zachování místní základní školy jako nejdůležitější základny života obce. Náročná práce má své pokračování v osobě nynějšího starosty a důkazem je i velkolepé společenské setkání veškerých obyvatel obce, kteří přišli na náves při výsadbě památné lípy lidské vzájemnosti. Spontánní reakce místních dětí, které se uchopily za ruce, utvořily kolem právě vysazeného stromu kolo se zpěvem "dobrá věc se podařila a nad vším zlem zvítězila" pohltila všechny účastníky setkání.
1996: Řípec (starosta Jindřich Jedlinský)
Malá obec, se 286 obyvateli, se rozkládá převážně na východním svahu Srážka. Nejstarší písemná zmínka o obci pochází z roku 1363. Od roku 1996, kdy se stala "Jihočeskou vesnicí roku" se rozrostla o 20 obyvatel. Rozvoj obce je vidět na první pohled. Vyrostla zde nová ulice, bylo vybudováno nové hřiště pro děti do 10 let věku, v bývalé škole, která je nově rekonstruovaná na víceúčelovou budovu, je vybavená tělocvična, posilovna, klubovna pro děti a mládež, dílna, ale i knihovna, která se řadí co do počtu titulů, mezi jednu největší v kraji. Je zde také instalován veřejně přístupný internet.
1997: Svatý Jan nad Malší (celostátní vítěz soutěže Vesnice roku, starosta Josef Jan)
V době, kdy se stala obec "Vesnicí roku v POV", měla 365 obyvatel a nyní již 460. Vavříny obec získala i v roce 2002, jako celostátní vítěz soutěže "Město a vesnice v květech a zeleni" obdržela stříbrnou plaketu v evropském kole soutěže "Entente Florale". Nyní se orientuje na environmentální aspekty svého prostředí. Vybudovala centrálního vytápění kotlem na biomasu (napojena školka, škola, obecní úřad, hostinec, fara, jídelna, obchod, pošta, lékař, bytovky.), vysadila v krajině podél cest a nových cyklotras řadu alejí a několik přírodních vyhlídek. ejvětší akcí obce je mezinárodní závod historických vozidel "S kopce do kopce", kterého se zúčastňuje 120 posádek.
1998: Novosedly nad Nežárkou (starosta Mgr. Filip Mencl)
Obec leží severovýchodně od lázeňského města Třeboně. Místní Program obnovy vesnice byl vypracován, projednán a schválen již v roce 1991, kdy také obec vydala publikaci "Protkaná stříbrem rybníků". Seznam akcí uskutečňovaných v POV každoročně narůstá. V roce 2000 byl schválen územní plán a také návrhy obecních symbolů. Proti budově obecního úřadu stojí nově rekonstruovaná základní škola, starosta je bývalý učitel a tak moc dobře ví, jak děti zaujmout a zaměstnat. Obec vydává výpravný nástěnný kalendář sestavený z obrázků, jejichž autory jsou právě žáčci místí školy. Ne náhodou vydal pan Jan Lebeda s ilustracemi Oldřicha Tripse v letošním roce knihu, kterou provází děti okolní přírodou.
1999: Sudoměřice u Bechyně (starosta Stanislav Houdek)
Mladá obec s věkovým průměrem 39 let s bohatou historií i současností. Leží v mírně zvlněné lesnaté krajině a je protnuta železniční tratí Tábor--Bechyně, která byla první elektrifikovanou tratí ve střední Evropě. Pracovní příležitosti jsou zde velmi omezené. Mezi pravidelné akce patří "Balontatrmaniáda" - přehlídka podzimních draků ukončená skutečným výletem balonem. Neopakovatelnou atmosféru vytvořili občané při oslavách 650. výročí obce, kdy na návsi rozsvítili 1300 svíček. V roce 1999 zde byla založena Sudoměřická škola obnovy venkova, která pro okolní vesnice pořádá celou řadu odborných aktivit. Díky obětavosti a nadšení rodiny Brůčků je v obci pořádán zejména známý letní keramický seminář.
2000: Chelčice (starosta Jiří Iral)
Obec Chelčice je rodištěm světoznámého reformátora a filozofa -- Petra Chelčického (*1390, +1460). V roce 2000, kdy obec obdržela titul "Jihočeská vesnice roku", byla v nové víceúčelové budově slavnostně otevřena Pamětní síň Petra z Chelčic. Velkou zásluhu na znovuodhalení odkazu tohoto rodáka v obci má mimo zastupitelstva také kronikářka Mgr. Klára Mušková, která Petrovo dílo studuje již od svých školních let. Šlechtický rod z Chelčic sídlil na nedalekém hradě Helfenburku. Tradici sadovnictví udržuje zdejší zemědělská firma Zemcheba, která zaměstnává 150 občanů a každoročně vypisuje soutěž o chelčické jablko. Obec je členem Sdružení obcí Blanicko-Otavského mikroregionu a Sdružení měst a obcí okresu Strakonice.
2001: Dírná (starosta Vlastimil Hanzlík)
Podle pověsti vznikla uprostřed rybníka v 9. století tvrz, která byla základem obce. První písemná zmínka je z roku 1354 a od roku 1607 vlastnil Dírnou rod Wratislavů z Mitrovic, jehož dědici zde, v barokně přestaveném zámečku žijí dodnes. Obec přistoupila k POV v roce 1999. Nedílnou součástí kulturního dění je "Dírenské kulturní léto". Jeho vyvrcholením jsou divadelní představení ochotníků v zámeckém parku. Místní škola pořádá "Malování na chodníku", recitační soutěž "Sluníčko", výstavu výtvarných prací "Na plotě". Velkolepou prázdninovou akcí je tradiční setkání rodáků. Největším podnikatelským subjektem v obci (zaměstnává více jak 25 občanů) je firma Wratislav a syn, jejíž hlavní náplní je lesní hospodářství a zpracování dřeva.
2002: Bernartice (starosta Ladislav Bouška)
Bernartice patří k nejstarším obcím píseckého okresu. První písemná zmínka je zaznamenána v souvislosti s kostelem sv.Martina z roku 1251. K obci patří osm dalších místních částí a mimo to jsou Bernartice přirozeným spádovým centrem pro řadu okolních samostatných obcí. Obyvatelstvo je zaměstnáno zejména v místě, v blízkých větších městech či v nedaleké JETE Temelín. Obec byla jednou z prvních, které se přihlásily k POV v roce 1991 a pomocí místní pracovní skupiny zpracovala a projednala Místní program obnovy vesnice. Kulturní život občanů a spolků Bernartic se soustředí kolem Místní lidové knihovny, kterou vede paní Ludmila Veverková. Zde jsou každoročně instalovány výpravné výstavy čerpající z bohaté historie obce a okolí, spojené s odbornými přednáškami.
2003: Homole (starostka Marie Štěpánková)
První doložené zmínky o Homoli jsou z roku 1362. Obec se k POV přihlásila v roce 1996. Pracovní příležitosti jsou zejména u drobných podnikatelů a v poslední době se zde zdárně rozvíjí "podnikatelská a průmyslová zóna". Obecní zastupitelstvo se snaží vytvářet podmínky pro další rozvoj a vynakládá velké úsilí, aby se obnovily staré zvyky a tradice. Pořádá se posvícení, pouť, masopustní průvody, velikonoční koledování, vánoční Slavnostní mše Svatá, setkání rodáků. Obec podporuje ochranu životního prostředí, péči o zeleň, sportovní vyžití obyvatel a samozřejmě společenský život. Bývalá místní základní škola byla v roce 1992 zrekonstruována na Dětský diagnostický ústav, jehož součástí je zvláštní a základní škola. Proto se zde pozornost věnuje práci s mládeži a dětmi.
2004: Kovářov (celostátní vítěz soutěže Vesnice roku, starosta Pavel Hroch)
V obci působí již dvacet let Jihočeský folklórní soubor Kovářovan spolu s desetiletou činností Dětského souboru Kovářovánek, pětiletou znovuobnovenou činností Divadelní společnosti Podkova a souborem Malý Kovářovan, založeným v roce 2001. Jejich kulturní činnost, orientovanou na obnovu tradic Kozácka, spojuje Občanské sdružení Kovářovan. Sdružuje děti i dospělé, přátele folklóru s posláním přispívat k jeho tvůrčímu rozvíjení zejména v této etnografické oblasti. Aktivisté sdružení, zejména manželé Pavla a Milan Škochovi, starosta obce Pavel Hroch, ale i všichni kovářovští dobře ví, že kvalitní život na venkově musí být zákonitě zakořeněn v uchovávaných tradicích.
Snad i proto myšlenka vysadit lípu lidské vzájemnosti se zrodila právě v Kovářově v den slavnostního vyhlášení výsledků letošního X. ročníku krajského kola soutěže, kde zástupci všech předcházejících vítězů -- Jihočeských vesnic roku dostali darem pro svou obec sazenici lípy. Výsadbou těchto stromů dochází k naplnění sebevědomého svatováclavského dědictví, jasnozřivé představy evropské jednoty.