Výdaje na ochranu životního prostředí – stimul pro regionální rozvoj

Vztah ekonomického růstu a ochrany životního prostředí je již po řadu let aktuální. Předmětem diskusí jsou pozitivní či negativní dopady politiky životního prostředí na hospodářský růst a další základní ekonomické ukazatele jako je nezaměstnanost, inflace, obchod apod.

V polovině 70. let se argumentovalo tím, že programy zaměřené na snížení znečištění životního prostředí zpomalují ekonomický růst a nutí podniky k omezování výroby a následně k propouštění zaměstnanců. Uvedená kritika však nebyla jednoznačná. Začaly se objevovat studie dokládající, že ochrana životního prostředí vyvolává nové aktivity, které naopak podporují ekonomický růst a vytvářejí nové pracovní příležitosti. Dokazovaly, že zvyšování výdajů z veřejných rozpočtů na ochranu životního prostředí je jedním ze způsobů, jak může hospodářská politika státu aktivně podporovat zaměstnanost a ekonomický růst.

Tyto trendy je možno zachytit v jednotlivých oblastech. Projekty jsou však dlouhodobé a nemohou řešit krátkodobou nezaměstnanost. Také nezajistí řešení zaměstnanosti v nejvíce postižených regionech. Proto je důležité sledovat a vyhodnocovat výdaje na ochranu životního prostředí a současně míru naplňování cílů politiky životního prostředí na národní i regionální úrovni. Tyto informace je nutno vnímat v širších souvislostech ekonomického rozvoje společnosti.

Financování výdajů

Analýza rozpočtových výdajů dokáže jednoznačně identifikovat, zda jsou podporovány priority politiky životního prostředí, jak působí zákony, podporují-li se žádoucí aktivity, roste zaměstnanost atp. S ohledem na trend výdajů a očekávané změny v zákonech lze předvídat vývoj v nejbližších letech, což by mohlo být významné z hlediska utváření podnikatelského prostředí a rozvoje daného regionu.

Úroveň výdajů na ochranu životního prostředí v ČR je v porovnání se zeměmi EU srovnatelná. V polovině 90. let byla nadprůměrná (v roce 1997 až 2,4 % HDP), dnes odpovídá evropskému průměru (kolem 1 %).

Objem, struktura i dynamika růstu těchto výdajů odpovídá cílům a záměrům Státní politiky životního prostředí. Výdaje byly v polovině 90. let směrovány především do oblasti ochrany ovzduší, potom následovala oblast ochrany vod a hospodaření s odpady. Tabulka 1 charakterizuje podíl jednotlivých zdrojů financování investičních výdajů na ochranu životního prostředí.

Tab. 1.: Zdroje financování celkových investic na ochranu životního prostředí

1) Státní rozpočet a SFŽP (územní rozpočty jsou zahrnuty ve vlastních zdrojích)
Zdroj: Český statistický úřad

Je zřejmé, že převažují zdroje vlastní a úvěry v již zmiňovaném období realizace akcí na ochranu ovzduší. Odpovědnost za financování byla kladena v rozhodující míře na znečišťovatele. Podíl veřejných rozpočtů klesl ze 40 % v počátcích 90. let až na 15 % v roce 2002.

V uvedené tabulce je zachycena pouze část investičních výdajů. Vedle toho je vynakládán velký objem finančních prostředků v podobě výdajů běžných -- provozních. Přesné statistické údaje z této oblasti zatím nejsou k dispozici kromě odhadů.

Výdaje územních rozpočtů

Přehledy celkových výdajů na ochranu životního prostředí z veřejných rozpočtů ukazují, že tyto finanční zdroje sehrávají a i nadále budou sehrávat významnou úlohu při realizaci státní politiky životního prostředí. Mezi veřejné rozpočty zahrnujeme státní rozpočet (SR), státní fondy (SF) a místní rozpočty (MR). V České republice mezi veřejné rozpočty patří i Fond národního majetku (FNM), který účelově alokuje finanční prostředky na odstraňování starých ekologických zátěžích na privatizovaném majetku.

Tab. 2.: Výdaje na životní prostředí z centrálních zdrojů a územních rozpočtů

Zdroj: MF ČR

Jak ukazuje tabulka 2 rozhodující objem veřejných výdajů v oblasti financování ochrany životního prostředí plyne z územních rozpočtů. Jejich podíl na celkových výdajích na ochranu životního prostředí se v posledních letech stále pohyboval nad 50 % a v poslední době převyšuje 60 %. Z tabulky 3 je zřejmé, že tento vysoký podíl veřejných rozpočtů však dlouhodobě vzhledem k celkovým výdajům v odvětví ochrany životního prostředí klesá. (Do roku 2001 byly do územních rozpočtů zahrnuty okresní úřady s podílem 3 %, podíl krajů v roce 2003 činí 1,4 %).

Tab. 3 Podíl výdajů na ochranu životního prostředí z územních rozpočtů¹⁾

¹⁾ Do roku 2001 byly zahrnuty okresní úřady, od roku 2002 krajské úřady.
Zdroj: MF ČR

Struktura výdajů

Funkční třídění rozpočtové skladby umožňuje analyzovat výdaje na ochranu životního prostředí podle jejich zaměření a posuzovat priority v ochraně životního prostředí z územních rozpočtů.

Přehled let 1997 až 2003 ukazuje tabulka 4. Jednoznačně charakterizuje vývoj hierarchie priorit, kterou územní rozpočty přisuzují jednotlivým oblastem. Z pohledu objemu finančních toků je nejvýznamněji podporována oblast ochrany vody, kterou následuje oblast nakládání s odpady a ochrana biodiverzity a krajiny.

Tab. 4.: Výdaje územních rozpočtů na ochranu životního prostředí dle zaměření

Zdroj: MF ČR

Oblast ochrany vody, resp. položka odvod a čištění odpadních vod má v posledních letech stabilně prioritní postavení. Je to dáno potřebou výstavby kanalizací, výstavby a rekonstrukcí čistíren odpadních vod a provozem a údržbou těchto staveb. V příštích letech lze očekávat, že daný trend v souvislosti s plněním závazků ČR vůči EU bude ještě posílen. S ohledem na vstup ČR do EU lze očekávat v dané oblasti zvyšující se využití zahraničních finančních zdrojů, zejména pak zdrojů EU.

Velmi dynamický nárůst je možné sledovat v oblasti nakládání s odpady, kde významnou položkou jsou výdaje na sběr a svoz komunálních odpadů. Nárůst těchto výdajů je spojen s legislativou a její úpravou v důsledku vstupu do Evropské unie. Oblast nakládání s odpady náleží v současnosti mezi priority politiky životního prostředí a tomu odpovídají i změny legislativy a nástrojů v posledních letech. Ve výdajích územních rozpočtů se projevuje zejména odpovědnost obcí za nakládání s odpady na svých územích.

Poměrně vysoké výdaje jsou vynakládány i na ochranu biodiverzity, kde největší část výdajů představují výdaje na péči o vzhled obcí a veřejnou zeleň, což je oblast, která je v plné kompetenci obcí.

Naopak k výraznému poklesu výdajů došlo v oblasti ochrany ovzduší. Tento trend je spojen zejména se skutečností, že požadavky zákona o ochraně ovzduší byly ve stanovených termínech v rozhodující míře naplněny.

Pozitivní vývoj lze sledovat v položce výchovy a osvěty (zahrnuta v položce Ostatní činnosti v ekologii), kde dochází již dlouhodobě k postupnému nárůstu.

Další vývoj

Z hlediska dalšího vývoje zaměření výdajů na životní prostředí z územních rozpočtů nelze zřejmě předpokládat radikální změny oproti současným trendům. Lze však očekávat, že objem vynakládaných finančních prostředků by měl významně narůstat.

Zvyšovat by se měl v příštích letech zejména objem finančních prostředků v oblasti čištění odpadních vod v souvislosti se schváleným přechodným obdobím pro směrnici Rady 91/271/EHS, o čištění městských odpadních vod.

Výstavba nových čistíren a rekonstrukce stávajících je prioritou pro podporu z veřejných rozpočtů i zahraničních zdrojů financování pro následující období. Cílem výstavby je zajistit řádné odvádění a čištění městských odpadních vod, zejména z aglomerací s velikostí 2--10 tis. ekvivalentních obyvatel (EO). Další investiční výdaje k naplnění Směrnice si vyžádají rekonstrukce a intenzifikace ČOV v aglomeracích nad 10 tis. EO, z důvodu splnění limitů pro dusík a fosfor ve vypouštěných vodách a přiměřené čištění městských odpadních vod vstupujících do sběrných systémů v aglomeracích s méně než 2 tis. EO (výstavba ČOV).

Aktualizace strategie financování implementace směrnice Rady 91/271/EHS, o čištění městských odpadních vod předpokládá, že v období let 2002--2010 bude celkem proinvestováno více než 61,5 mld. Kč (viz tabulka 5).

Tab. 5.: Specifikace potřebných investic pro opatření Směrnice (bez zohlednění inflačních vlivů)

Zdroj: MŽP ČR Aktualizace strategie financování implementace směrnice Rady 91/271/EHS, o čištění městských odpadních vod

Financování potřeb

Na těchto investicích se již podílejí a budou podílet centrální zdroje veřejných financí, zdroje EU zejména pak Strukturální fondy EU, Fond soudržnosti atp. Rozhodující podíl však zůstane na územních rozpočtech.

Obdobně i v oblasti odpadového hospodářství se předpokládá nárůst výdajů spojených zejména se sběrem a tříděním odpadů v návaznosti na naše závazky vůči EU i zlepšování nakládání s odpady na území obcí ve smyslu platných zákonů.

V zaměření výdajů územních rozpočtů sehrají svou roli i krajské koncepce, které dle podmínek jednotlivých regionů přispějí k efektivnějšímu naplňování zejména Státní politiky životního prostředí a Státní energetické koncepce. Krajské koncepce by se měly více zaměřit na využití potenciálu jednotlivých regionů a prosazovat v maximální možné míře optimální řešení v oblasti nakládání s odpady, zásobování energií, ochrany ovzduší a vod.

Z uvedeného je zřejmé, že výše vývojový trend objemu investic na ochranu životního prostředí a realizované, příp. očekávané změny v zákonech by se měly pozitivně projevit nejen postupným zlepšováním stavu životního prostředí, ale vedle toho i vytvářením podnikatelského prostředí a podmínek pro další ekonomický rozvoj jednotlivých regionů.

doc. Ing. Miroslav Hájek, PhD., Ministerstvo životního prostředí, doc. Ing. Iva Ritschelová, CSc., Univerzita J. E. Purkyně, Ústí nad Labem