Věkové a vzdělanostní složení obyvatelstva venkovských obcí

26. 8. 2004 OF 3/2004 Regiony

Věkové složení je jednou z charakteristik, kterou se venkovské obyvatelstvo značně liší od obyvatelstva městského. Je tomu tak již od počátku demografické statistiky. Věková struktura populace je určována jednak odlišnou přirozenou reprodukcí venkovského a městského obyvatelstva, ale také migrací, která zvláště v etapě ekonomického růstu měst nabývá na stále větší důležitosti tím, že venkovu odnímá obyvatele v produkčním věku a přesouvá je do měst.

Situaci věkového složení obou megasouborů v detailním třídění podle deseti velikostních skupin obcí a v agregaci čtyř základních velikostních kategorií podle výsledků sčítání 2001 vyjadřuje podrobně tabulka 1.

Tab. 1: Obyvatelstvo 2001 podle věku a podle velikostních skupin obcí
Velikostní skupina obcí Počet trvale bydlících obyvatel 2001 ve věku 1)
0--14 15--59 60 a více2) 0--14 15--59 60 a více2)
absolutně v % úhrnu
Podrobné členění
Do 200 31 776 125 347 46 471 15,6 61,6 22,8
200--499 110 438 415 729 129 605 16,8 63,4 19,8
500--999 150 766 567 577 165 998 17,0 64,2 18,8
1000--1999 156 082 588 911 164 371 17,2 64,8 18,1
2000--4999 192 950 733 951 199 018 17,1 65,2 17,7
5000--9999 152 350 590 514 159 795 16,9 65,4 17,7
10 000--19 999 160 111 640 425 164 729 16,6 66,3 17,1
20 000--49 999 204 290 811 643 204 106 16,7 66,5 16,7
50 000--99 999 194 507 814 153 223 700 15,8 66,1 18,2
100 000 a více 301 592 1 399 682 429 473 14,2 65,7 20,2
Celkem 1 654 862 6 687 932 1 887 266 16,2 65,4 18,4
Kumulativní členění
Do 2 000 449 062 1 697 564 506 445 16,9 64,0 19,1
2000--4999 192 950 733 951 199 018 17,1 65,2 17,7
5000--9999 152 350 590 514 159 795 16,9 65,4 17,7
10 000 a více 860 500 3 665 903 1 022 008 15,5 66,1 18,4

1) Včetně cizinců s dlouhodobým pobytem v České republice delším než 90 dnů.
2) Včetně osob s nezjištěným věkem.

Věkové složení

Z kumulativního členění obcí zjišťujeme, že při celostátnímu podílu dětí mladších 15 let ve výši 16,2 % je jejich podíl v úhrnu venkovských obcí do 2000 obyvatel 16,9 % čili o 4,3 % vyšší; z detailního třídění pak vidíme, že z venkovských obcí -- ale také ze všech velikostních skupin obcí vůbec -- je nejvyšší podíl dětí v obcích s 1000--1999 trvale bydlících, a to 17,2 %. Od této velikostní skupiny obcí se podíl dětské složky plynule snižuje až k minimu 14,2 % ve městech se 100 000 a více obyvateli.

Obyvatelstvo v produkčním věku 15--59 let představovalo v roce 2001 celostátně 65,4 % populace, ale v úhrnu venkovských obcí pouze 64,0 %. Jeho podíl se plynule zvyšoval až do velikostní skupiny obcí s 20 000--49 999 obyvatel (66,5 %), ale v dalších dvou skupinách obcí opět klesal. Zvyšování podílu s růstem velikosti obcí je důsledkem stěhování osob v produkčním věku z venkova i větších venkovských obcí a malých venkovských měst do předpokládaných míst s možností většího pracovního uplatnění. V posledních letech však míra tohoto uplatnění ve větších městech stále klesá, jak si ověřujeme z analýzy motivů stěhování podle velikostních skupin obcí.

Seniorský věk

Velmi charakteristický je vývoj podílového ukazatele zastoupení obyvatelstva v produkčním seniorském věku 60 a více let. Celostátní podíl 18,4 % těchto obyvatel je vysoce překračován v nejmenších venkovských obcích; v jejich úhrnu měl v roce 2001 hodnotu 19,1 %. Podílový ukazatel se snižuje od nejvyšších hodnot v nejmenších venkovských obcích k minimu ve městech s 20 000--49 999 obyvateli; ve větších městech se pak opět zvyšuje. Vyšší podíl starého obyvatelstva v obcích městského typu až v typických městech s 10 000 a více obyvateli je výsledkem předešlého vyššího přistěhování obyvatel v produkčním věku, kteří pak ve městech zůstávají až do stáří, ale také v důsledku nižší věkově specifické úmrtnosti, která vede ke zvyšování podílu seniorů v městských populacích. V nejbližších letech však možno očekávat nepatrné snižování podílu starého obyvatelstva ve městech, protože část starých lidí se vystěhovává na venkov z bytových důvodů, což povede ke zvyšování podílu seniorů v úhrnu venkovských obcích včetně těch nejmenších.

Grafické vyjádření souhrnného ukazatele věkového složení v podobě indexu věkového složení, zde v podobě indexu stáří tj. počtu obyvatel ve věku 60 a více let na 100 obyvatel ve věku 0--14 let v obcích do 2000 obyvatel ukazuje, jakým dlouhodobým procesem je vývoj věkové struktury obyvatelstva: vysoká porodnost v pohraničních okresech z doby po ukončení války zde přetrvává už v druhé generaci, což je patrné zejména v Čechách; rozdíly na Moravě a ve Slezsku jsou mezi pohraničím a vnitrozemím menší. V desetiletí 1991--2001 se rozdíly v realizované plodnosti obou kategorií území zmenšovaly. Na ukazatelích věkového složení se to projeví teprve po uplynutí dalších zhruba 10--15 let.

Stupeň formálního vzdělání

Druhou sociálně ekonomickou charakteristikou rozdílů venkovského a městského obyvatelstva je stupeň jeho formálního vzdělání. Detailní třídění podle dosažených stupňů školního vzdělání v kombinaci s velikostními skupinami obcí je v tabulce 2.

Tab. 2: Obyvatelstvo starší 15 let podle stupně školního vzdělání 2001 a podle velikostních skupin obcí k 1. 1. 2003
Velikostní skupina obcí Obyvatelstvo podle stupně vzdělání -- absolutně Obyvatelstvo podle stupně vzdělání -- struktura v procentech Index
vzdělání1)		 Počet let školního vzdělání2)
základní střední odborné úplné střední vysokoškolské nezjištěno základní střední odborné úplné střední vysokoškolské nezjištěno
Podrobné členění
Do 200 54 784 74 806 33 740 5 755 1 788 32,1 43,8 19,7 3,4 1,0 27,6 11,0
200--499 161 008 242 658 113 385 19 132 5 847 29,7 44,8 20,9 3,5 1,1 29,6 11,0
500--999 205 295 322 741 162 535 30 797 7 465 28,2 44,3 22,3 4,2 1,0 32,3 11,1
1000--1999 201 721 322 224 178 940 37 365 7 696 27,0 43,1 23,9 5,0 1,0 35,2 11,2
2000--4999 241 422 387 543 235 182 54 003 9 648 26,0 41,8 25,3 5,8 1,0 38,0 11,3
5000--9999 178 077 301 682 208 927 50 406 8 096 23,8 40,4 28,0 6,7 1,1 42,3 11,5
10 000--19 999 179 219 305 102 242 633 65 286 9 395 22,4 38,1 30,3 8,1 1,2 46,8 11,7
20 000--49 999 220 470 369 375 317 438 92 654 12 200 21,8 36,5 31,4 9,2 1,2 49,6 11,7
50 000--99 999 225 189 370 803 318 693 99 676 19 215 21,8 35,9 30,8 9,6 1,9 48,8 11,8
100 000 a více 307 924 558 466 619 698 307 385 31 777 16,9 30,6 34,0 16,8 1,7 60,7 12,4
Celkem 1 975 109 3 255 400 2 431 171 762 459 113 127 23,1 38,1 28,5 8,9 1,3 45,3 11,7
Kumulativní členění
Do 2 000 622 808 962 429 488 600 93 049 22 796 28,4 44,0 22,3 4,2 1,0 32,2 11,1
2000--4999 241 422 387 543 235 182 54 003 9 648 26,0 41,8 25,3 5,8 1,0 38,0 11,3
5000--9999 178 077 301 682 208 927 50 406 8 096 23,8 40,4 28,0 6,7 1,1 42,3 11,5
10 000 a více 932 802 1 603 746 1 498 462 565 001 72 587 20,0 34,3 32,1 12,1 1,6 53,3 12,0

1) Počet obyvatel se středoškolským a vysokoškolským vzděláním na 100 obyvatel starších 25 let.
2) Průměrný počet let školního vzdělání obyvatel starších 15 let (bez osob s nezjištěným vzděláním).

Porovnání stupně vzdělanosti lze provést nejlépe na dvou agregovaných ukazatelích, a to "indexu vzdělání" jako počtu obyvatel s úplným středním a úplným vysokoškolským vzděláním na 100 obyvatel starších 25 let, nebo jako "počet let školního vzdělání" obyvatel starších 15 let. U obou ukazatelů zjišťujeme plynulý růst s růstem velikosti obcí bydliště sčítaného obyvatelstva.

"Index vzdělání" dospělého obyvatelstva venkovských obcí byl v roce 2001 na hladině 60,4 % ukazatele za úhrn měst s 10 000 a více obyvateli. U druhého ukazatele byla vzdělanost venkovského obyvatelstva na hladině 92,5 % vzdělanosti dospělého obyvatelstva městského.

-aa-