K poskytování služeb, analýze návštěvnosti a personalizaci reklamy se využívají soubory cookie. Informace o použití webu mohou být sdíleny s dalšími partnery působícími v oblasti sociálních médií, inzerce a analýz. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace

Financování okresních úřadů

Datum: 29. 8. 2000, zdroj: OF 3/2000, rubrika: Ekonomika

V těchto dnech Parlament ukončil projednávání balíku zákonů, kterými se realizuje reforma veřejné správy. Teprve čas ukáže, zda proklamované teze reformy budou skutečně naplněny a nastanou zásadní změny ve správě věcí veřejných. Zřízení krajské samosprávy, nový způsob rozdělování daní do místních rozpočtů, zákon o obcích a předpokládaný konec okresních úřadů signalizují spíše organizační šum. Na následujících řádcích se chceme věnovat otázkám, které souvisí s financováním okresních úřadů.

V České republice je celkem 73 okresních úřadů. Kromě toho jejich působnost vykonávají také města Brno, Ostrava a Plzeň a také hl. m. Praha, respektive jeho obvody. O ně však v této úvaze nejde.

Současný stav

Okresní úřady (OkÚ) rozhodně nejsou samosprávnými orgány, mezi něž se někdy mylně zařazují. Avšak nejsou také pouze orgány "čisté" státní správy, protože svou činností zabezpečují velice pestré a přitom životně důležité funkce pro všechny občany:

  • svým rozpočtem se podílejí na financování prakticky všech odvětví, i když s velkou odlišností vlivu (např. minimálně ovlivňují školství, ale naproti tomu mají výrazný podíl na financování sociální péče, zdravotnictví, kultury, požární ochrany apod.)
  • ve své působnosti řídí různě orientované rozpočtové a příspěvkové organizace (v roce 1998 bylo na rozpočet OkÚ napojeno celkem 1030 rozpočtových a příspěvkových organizací)
  • v řadě svých působností realizují jen práce svých zaměstnanců zařazených do příslušných referátů (např. při výplatě různých dotací, příspěvků či dávek apod.)
  • prostřednictvím rozpočtu OkÚ bylo v roce 1999 vynaloženo celkem 30,5 mld.Kč, tedy cca 17,1 % výdajů územních rozpočtů (bez magistrátních měst to je 23,8 %).

Právě s ohledem na tyto faktory se v platných rozpočtových pravidlech přiznává okresním úřadům zvláštní postavení v porovnání s ostatními orgány veřejné správy.

Významné postavení

Odlišnost okresních úřadů se projevuje v tom, že mají právo ponechávat si některé hlavní příjmy vznikající jejich činností (např. ze správních poplatků, z uložených pokut), dále dostávají podíly ze státních daní a mají možnost získávat různé účelové nebo neúčelové dotace či příspěvky ze státního rozpočtu. Jejich jednotný podíl na sdílených daních (30 % celookresního výnosu daně z příjmu fyzických osob ze závislé činnosti) je příčinou určitých neodůvodnitelných rozdílů a "bohatství" či "chudoby" okresních úřadů.

Vytvořený prostor umožňuje okresním úřadům ve vlastní pravomoci z těchto příjmů financovat své výdaje -- nejde-li o úzce účelově určené dotace. Kromě se okresní úřady projevují jednak jako zprostředkovatelé vztahu mezi státem na straně jedné a všemi obcemi v okrese na straně druhé. Mají významnou pravomoc (spolu s okresním shromážděním) ovlivnit velikost dotací poskytovaných obcím ze státního rozpočtu. Mohou také svými vlastními zdroji přispívat na rozvoj obcí v okrese.

Od všech jiných státních orgánů a organizací se však okresní úřady liší především tím, že jsou motivovány na dosahování co nejlepších výsledků svého hospodaření, a to jak na straně příjmů, tak i výdajů. Je jim ponecháván jejich přebytek hospodaření (po odvodu nevyčerpaných zůstatků účelových dotací) a z něho si tvoří fond rezerv a rozvoje pro své další hospodaření. Pravidla jejich finančního hospodaření se spíše blíží pravidlům platným pro samosprávu, než principům uplatňovaným pro ostatní státní orgány a organizace mající postavení rozpočtových organizací.

Změny od roku 2001

Nový zákon o okresních úřadech, ale i zákony o majetku České republiky a o rozpočtových pravidlech republiky, počítají s tím, že okresní úřady:

  • se stanou organizačními složkami státu, takže nebudou mít vlastní právní subjektivitu, ale budou navenek vystupovat jen jménem státu
  • budou sice mít vlastní rozpočet, ale s tím, že veškeré své příjmy budou odvádět do státního rozpočtu a naopak veškeré své výdaje budou mít státním rozpočtem hrazeny (zruší se dosavadní souvztažnost jejich příjmů a výdajů a také příčina rozdílů v bohatství)
  • jejich rozpočty se stanou samostatnou kapitolou státního rozpočtu, ačkoliv jde o 73 jinak samostatných organizačních složek státu; v rámci této kapitoly však bude třeba ve státním rozpočtu zachovat samostatný pohled na každý jednotlivý okres
  • v porovnání se současným stavem převezmou některé nové činnosti zabezpečované dosud resortními orgány (např. financování mezd pracovníků obecního školství)
  • budou mít zrušenu závislost na rozhodování okresních shromáždění.

Důsledky pro praxi

Zruší-li se motivace okresních úřadů na tvorbě příjmů z vlastní činnosti, lze počítat s tím, že se oslabí jejich zájem o inkaso některých konfliktních příjmů (např. výnosy z ukládaných pokut).

Uplatní se pouze obecná úprava tvorby a užití rezervního fondu, platná pro všechny organizační složky státu, tzn. fond ve výši 2 %, resp. 5 % objemu definovaných výdajů (§ 47 zákona o rozpočtových pravidlech republiky). Správce kapitoly okresních úřadů musí proto konkretizovat ty okruhy výdajů okresních úřadů, na jejichž úspoře by mohl být každý z nich motivován. Rezervní fond okresního úřadu se bude tvořit jen z přijatých darů a podobných příjmů, v souladu s jejich účelovým určením. Dosavadní fond rezerv a rozvoje má být podle návrhu zákona dán k dispozici vládě.

U okresních úřadů se uplatní obecně platná forma tvorby a užití FKSP pro jejich pracovníky podle vyhlášky Ministerstva financí.

Ve finančním hospodaření okresních úřadů se dále uplatní všechna obecná pravidla, platná pro ostatní organizační složky státu.

Specifikace potřeb

Ve výdajích všech okresních úřadů bude nutné specifikovat okruhy těch potřeb, jejichž rozpočtové zabezpečení bude vyjádřeno již při schválení státního rozpočtu (účelové nebo neúčelové závazné ukazatele, limity výdajů a jim odpovídající dotace).

Při posuzování výdajů, které mají být jednotlivým okresním úřadům hrazeny účelově nebo neúčelově, bude třeba vždy zvážit, zda má mít okresní úřad určitou vlastní pravomoc rozhodování o naléhavosti svých potřeb či nikoliv.

Účelovost by se měla vázat: (a) ke konkrétní činnosti (např. v investiční výstavbě), (b) na stanovený okruh činností v rámci daného odvětví (např. na sociální dávky ve vymezené právní formě), (c) na konkrétní území okresu (např. pro ekologicky ohrožená území). Mohla by se vymezit také kombinací uvedených hledisek.

Okresní úřady nebudou mít vlastní příjmy, jimiž by mohly, jako dosud, pomáhat obcím. Přesto však bude nutné zabezpečit, aby se plynule dofinancovaly akce (investice), které dotovaly obcím ze svých prostředků. Bude také nutné stanovit, zda okresní úřad bude oprávněn poskytovat jménem státu obcím návratnou finanční výpomoc (krátkodobou či dlouhodobou).

Při přeměně právního postavení okresních úřadů na organizační složky státu bude třeba vycházet z toho, že se stanou právními nástupci dosavadních okresních úřadů se všemi právy a závazky.

Závěr

Správce kapitoly okresních úřadů bude mít, ve srovnání se správci jiných kapitol, značně náročné požadavky na odbornost rozpočtového plánování. Půjde o problematiku, která zasahuje do působnosti prakticky všech resortů, a přitom má z hlediska financování veřejných potřeb nejen lokální, ale i celostátní význam.

Tento materiál zpracovala redakce z dostupných materiálů Ministerstva financí a dokumentů Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR.

Zvláštní poznámka redakce se týká problematiky příspěvkových a rozpočtových -- tedy neziskových organizací. Z jejich celkového počtu (1030) je téměř 50 % z odvětví sociální péče (494) a 32 % z odvětví zdravotnictví (326). V oblasti kultury je okresními úřady řízeno 128 organizací a každý okres má profesionální hasiče (74 organizací).

Z přehledu je patrné, že se jedná o neziskové instituce, jejichž provoz musí být dotován. Má-li dojít k avízovanému zrušení okresních úřadů, bude nezbytný převod uvedených institucí na samosprávu (nechceme-li centralizovat). Přitom obce a města se již dnes brání převzetí uvedených činností, neboť mají negativní zkušenosti -- na financování nakonec zůstanou samotné. Ať již dojde k převodu na obce nebo na kraje (což by bylo v některých případech absurdní), bude nezbytné přesně specifikovat a jednoznačně směrovat dotace na uvedené instituce. V důsledku to znamená precizovat, a tím komplikovat pravidla rozpočtování územních orgánů.

Při uvedených úvahách zůstává stranou způsob převodu citovaných organizací. Zvážíme-li ústavní princip samosprávy, není zřejmé, jak se bude postupovat, odmítnou-li zastupitelstva (obce či kraje) převzít tyto okresní organizace. Z jejich podstaty je jasné, že mají plošný, celookresní význam. Každá obec však přednostně usiluje o řešení svých lokálních zájmů. Opět bude rozhodovat především schopnost garantovat finanční pokrytí potřeb. Stávající, ani připravovaný systém financování územních rozpočtů nemá propracovaný soubor řešení standardních a nadstandardních potřeb.

Některé bývalé okresní podniky jsou dneska, již téměř deset let, stále v likvidaci. Jak bude postupovat převod tisíce neziskových okresních organizací nechť ukáže doba.

Uvedené řádky slouží především k diskuzi a zamyšlení. Redakce přivítá, když na toto téma dostane další stanoviska a názory, které rádi otiskneme.

Antonín Eliáš, šéfredaktor

TOPlist
TOPlist