K poskytování služeb, analýze návštěvnosti a personalizaci reklamy se využívají soubory cookie. Informace o použití webu mohou být sdíleny s dalšími partnery působícími v oblasti sociálních médií, inzerce a analýz. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace

Změny v poskytování finančních prostředků ze SFŽP

Datum: 22. 8. 2000, zdroj: OF 3/2000, rubrika: Ostatní

Od 1. června 2000 se postupuje při poskytování finančních prostředků ze Státního fondu životního prostředí (SFŽP) podle Příloh I a II Směrnice, vydané k této problematice Ministerstvem životního prostředí. Směrnice definuje základní přístupy k poskytování finančních prostředků z Fondu. Přílohy stanoví formu a zaměření podpory podle vnějších a vnitřních ekonomických podmínek.

Příloha I specifikuje opatření, na která bude Fond přijímat žádosti, formuluje zásady pro poskytování finančních prostředků a přináší formulář i postup a nezbytné doklady, které se předkládají jako příloha k žádosti. Upřesňuje vybrané programy a uvádí také adresář nejdůležitějších orgánů v oblasti životního prostředí.

Příloha II je zaměřena na podporu úspor energie a využití obnovitelných zdrojů energie. Obdobně specifikuje opatření v této oblasti, formuluje zásady poskytování prostředků a další náležitosti (formulář, výpočet dluhové služby, postup a doklady).

Navštívili jsme ředitele SFŽP Ing. Aleše Vychodila, kterému jsme v souvislosti s vydáním nových předpisů položili několik otázek:

  • Proč se přistoupilo k vydání nových Příloh právě v této době a jaké přístupy obsahují "nová pravidla hry" při financování životního prostředí?

Ke změně došlo z několika důvodů. Především to je proto, že v loňském roce byla schválena Státní politika životního prostředí České republiky. Tento dokument odráží určité priority, o které se musí postarat stát v oblasti životního prostředí. To byl jeden z hlavních důvodů, proč bylo potřebné změnit výdajovou politiku Státního fondu. Státní politika vychází z nejvážnějších potřeb, které v republice v životním prostředí existují. Musíme však vycházet také ze skutečnosti, že se blíží náš vstup do Evropské unie a proto se musíme přiblížit i požadavkům v oblasti životního prostředí, které jsou v Evropě běžné.

  • Které priority jsou největší?

Všechny oblasti životního prostředí mají stejnou důležitost, nicméně priority vycházejí z naléhavosti potřeb. Podíváte-li se na strukturu první přílohy je zřejmé, že na prvém místě je oblast ochrany vod - výstavba čistíren odpadních vod a kanalizačních systémů. Druhá oblast je oblast odpadového hospodářství, následuje ochrana ovzduší a program péče o přírodní prostředí, ochrana přírody a krajiny. Patří sem také podpora technologií a výrob, zavádění systému řízení podniků z hlediska životního prostředí. Pořadí není náhodné, a čím výše na uvedené stupnici je příslušná složka životního prostředí, tím vyšší je podpora státu.

  • Jak se tyto priority konkrétně odráží v nových přílohách ?

Právě na základě citovaného pořadí jsme podmínky v přílohách upravili tak, aby priority Státního programu byly respektovány. To se odráží jak ve výši dotací, tak v podmínkách poskytování jednotlivých půjček. Abych byl konkrétní: jestliže dříve byla v oblasti ochrany vod půjčka maximálně šest až sedm let, dneska je možné ji uzavřít na deset až dvanáct let. Dokonce, u akcí finančně náročnějších (nad 30 mil.Kč) je možno povýšit podíl půjčky až na 80 %.

Při menších akcích (do 30 mil.Kč) se zase zvyšuje podíl dotací. To je výhodné pro menší obce.

Obecně je možno sdělit, že současné směrnice mnohem více rozlišují už v ekonomických nástrojích jednotlivé priority státní politiky životního prostředí.

  • Jaké další změny přináší nová pravidla ?

Těch změn je více a jsou patrné u jednotlivých programů, kterých je celá řada. Chtěl bych však upozornit na jednu základní úpravu, která je spíše administrativního charakteru, přesto je však důležitá. Státní fond dříve přijímal žádosti dvoukolovým způsobem, nejprve se předložil dotazník, potom teprve následovala samotná žádost. To vyvolávalo řadu těžkostí, u žadatelů i na samotném státním fondu. Proto bude nyní platit jednokolový systém.

  • V čem spočívá tato úprava?

Nadále se bude podávat pouze žádost. Státní fond má však nyní umožněn aktivní vstup do projektu. Tedy nebude jako dříve jen pasivně kontrolovat a vracet nedostačující podklady, ale může aktivně, spolu s žadatelem dopracovat nedostatky, mnohdy jen formální, a pomoci k realizaci projektu.

  • Jaké byly ekonomické výsledky činnosti Státního fondu za uplynulý rok?

Výroční zpráva se v těchto dnech dokončuje. Plán příjmů a výdajů Fondu vychází z dříve uzavřených smluv, kde je poměrně značná část závazků, které se musí plnit. Zákon o SFŽP dále zcela přesně definuje příjmovou část, kde základem jsou především poplatky za znečišťování prostředí. Ovšem téměř 30% příjmů dnes již tvoří zdroje plynoucí z dříve uzavřených smluv. V loňském roce celkové příjmy Fondu představovaly 8,9 mld.Kč a výdaje dosáhly 6,9 mld.Kč.

  • Kolik se v loňském roce ze Státního fondu uvolnilo na nové smlouvy?

Výdaje na nově uzavřené smlouvy činily celkem 2,6 mld.Kč. Z toho 1,07 mld.Kč šlo do ochrany vod, 870 mil.Kč bylo vyčleněno na program ochrany ovzduší a na smlouvy, které se týkaly odpadového hospodářství připadlo 242 mil.Kč.

  • V čem spočívá výdajový rozdíl mezi nově uzavřenými smlouvami (2,6 mld.Kč) a celkovými výdaji, které činí 6,9 mld.Kč?

Rozhodující část zbývajících výdajů přísluší na platby, které plynou z uzavřených smluv. Řada projektů se financuje postupně, nejenom v prvním roce při uzavření smlouvy. Tyto prostředky musí být uvolněny. Dále je to potřeba nutných opravných položek, které vznikají v důsledku neplnění plánovaných příjmů.

  • Jak postupuje Fond v případě, že některá z obcí nestačí splácet své závazky, například splátky návratných úvěrů atp.?

V případě, že by obce neplnily své smluvní závazky, zejména včasnost jednotlivých splátek, znamenalo by to ohrožení celkového rozpočtu Fondu. Tedy, příjmy by se netvořily v takovém objemu, který se předpokládá. To by ohrožovalo všechny žadatele.

V jednotlivých případech, kdy k takové situaci dochází, se nám daří poměrně slušně stanovit nové podmínky a takový platební kalendář, který je vyhovující pro obě strany. Umožnila nám to zásada, že lze splátky rozložit do delšího časového období. Chtěl bych na tomto místě poděkovat představitelům obcí, protože i platební morálka z jejich strany se v poslední době zlepšila.

  • Co byste řekl představitelům obcí na závěr?

Myslím si, že starostové obcí by se v žádném případě neměli obávat požádat SFŽP o podporu při jednotlivých akcích v oblasti životního prostředí. Tím, že byla v minulosti žádost zamítnuta, neznamená to, že není potřebná. Náš Fond poskytuje nenárokové zdroje, ale snažíme se všem žadatelům poradit a pomoci.

Příloha I Směrnice Ministerstva životního prostředí o poskytování finančních prostředků ze Státního fondu životního prostředí mj. specifikuje pro jednotlivá odvětví opatření, na která bude Fond přijímat žádosti. Stejně tak Příloha II, která uvádí požadavky na opatření k podpoře úspor energie využitím obnovitelných zdrojů. Oba dokumenty jsou poměrně obsáhlé a podrobné. K dispozici jsou nejenom na internetu (www.sfzp.cz), ale také na všech referátech životního prostředí okresních úřadů a na regionálních pracovištích Státního fondu.

TOPlist
TOPlist