Aktuální problémy financování obcí

1. 7. 2004 OF 2/2004 Ekonomika

Pokud se má hovořit o současných problémech financování obcí, tak nejvíce aktuální bude zřejmě problematika daně z přidané hodnoty (DPH). Legislativní proces není ještě u konce, ale dá se očekávat, že připravované změny se obcí dotknou na příjmové i výdajové stránce jejich rozpočtů.

Bohužel dopad do výdajů bude daleko vyšší, než navýšení příjmů ze sdílených daní, jejichž rozhodující část tvoří právě DPH. Vzhledem k neujasněnosti právní předlohy, nelze zatím přesněji kvantifikovat finanční újmu, která omezí územní rozpočty. Bude zřejmě závislá na rozsahu investiční činnosti jednotlivých obcí. Celkový fiskální dopad na do místních rozpočtů se však očekává ve výši cca 6 mld. Kč.

Negativní vliv navýšení DPH se v řadě případů bude sečítat s nevyhovujícím příspěvkem na výkon přenesené státní správy. Podle předběžných odhadů tento příspěvek jen z osmdesáti procent kryje potřebné náklady, takže obce na úkor místních potřeb doplácí na činnosti, které plní z pověření státu.

Narůstající nároky na obecní rozpočty vedou k snižování jejich investičních výdajů. To je právě v době, kdy se má přistoupit k čerpání prostředků z evropských fondů nežádoucí trend, který povede k dalšímu zadlužování. Možnosti, které nabízí fondy EU, povedou, podle odhadu bankovního sektoru, až k dvojnásobnému nárůstu úvěrového financování.

Zvyšování dluhu obcí

Obecní zadluženost v uplynulém roce opět narostla. Podle předběžných údajů překročí dluh obcí v roce 2003 částku 70 mld. Kč, přičemž dluh hlavního města tvoří téměř polovinu této částky (33,5 mld. Kč). Určitý obrázek o rozložení dluhu podle velikostních kategorií udává souhrnná tabulka k 30. červnu 2003.

Je nepochybné, že úvěry, které obce přijímají souvisí s nutností řešit základní otázky zanedbané infrastruktury a rozvoje svého území. Jedná se o úvěry, které souvisí s ochranou životního prostředí, výstavbou plynofikací, kanalizací, čistíren odpadních vod, ale jedná se také o nezbytné rekonstrukce škol, bytového fondu či památek.

Přesto se ministerstva financí a vnitra, spolu se zástupci krajů i Svazu měst a obcí, zabývala některými náměty pro určení pravidel pro přijímání úvěrů obcemi. Všichni si pamatují neblahý dopad zákona č. 450/2001 Sb., který přinesl několik opatření k omezení zadluženosti obcí. Během půl roku byla všechna zrušena, neboť v praxi přinášela značné potíže.

Proto nové návrhy nebudou vycházet z právní úpravy, ale počítá se s tím, že Ministerstvo financí bude sledovat údaje o hospodaření obcí a spočítá každé obci ukazatel dluhové služby. Pokud dluhová služba překročí 30 %, bude obec vyzvána dopisem k přijetí opatření ke snížení tohoto ukazatele na určenou míru. Dotčené obce do tří měsíců zdůvodní překročení ukazatele dluhové služby, oznámí ministerstvu přijatá opatření a doloží zprávu o výsledcích přezkoumání hospodaření za příslušný kalendářní rok spolu se stanoviskem zastupitelstva k této zprávě.

Pro případ, že se překročení dluhové služby bude opakovat, Ministerstvo financí předá seznam takových obcí poskytovatelům prostředků ze státního rozpočtu a státních fondů, aby při projednávání žádostí o dotaci přihlédli k těmto skutečnostem.

Po projednání má být tento návrh předložen vládě ČR.

Tab. 1: Vývoj zadluženosti obcí od roku 1994 (v mld.Kč)
Rok 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003
Zadluženost obcí [mld. Kč] 14 20 28 34 39 40 41 48 56 70
Tab. 2: Zadluženost obcí České republiky k 30. 6. 2003 (v mil. Kč)
Velikostní kategorie 1-100 101-200 201-500 501-1000 1001-2000 2001-5000 5001-10 000 10 001-20 000 20 001-50 000 50 001-100 000 nad 100 000 Celkem ČR
Hl. m. Praha - - - - - - - - - - 29 619,10 29 619,10
Středočeský 10,4 30,3 235,7 631,1 481,5 712,1 446 627,1 535,4 327,8 - 4 037,40
Jihočeský 2,7 15,3 125,4 254,3 216,8 354,4 492,8 139,5 400,8 467,7 - 2 469,60
Plzeňský 1,7 18,7 114,5 146,1 196,8 455,2 127,9 177,4 31,8 - 622,9 1 893,00
Karlovarský - 33,4 30,6 38 46,4 156,7 217,5 107,7 77,8 15 - 723,2
Ústecký 0,2 5,4 81,3 126,8 125,7 280,6 130,7 297,7 37,6 621,9 - 1 707,90
Liberecký 1,2 3,3 46,6 91,5 115,7 385,7 257,1 102,3 61,2 323,2 - 1 388,00
Královéhradecký 6,7 23.V 132,9 187,5 149,5 189,3 389,3 321,2 260 171,8 - 1 831,60
Pardubický 4 25,2 186,8 140,8 247,4 216,4 262,2 461,7 46,1 155,2 - 1 745,90
Vysočina 11,2 35,2 81,9 171 178,1 209,6 268,9 91,5 234,1 115,2 - 1 396,80
Jihomoravský 0,8 11 126,1 310,2 331 638,7 435 164,5 419,6 - 60 838,90 8 475,70
Olomoucký 1,2 7,9 105,6 153,4 473,4 464,1 181,2 392,3 317,4 - 676,5 2 773,00
Zlínský - 4,2 80,4 225,3 175,3 269,7 241,3 317,2 338 574,3 - 2 225,70
Moravskoslezský - 7 65,9 163,5 310,3 375,6 272 173,8 483 718,2 1 787,40 4 356,80
Česká republika 40,3 220,5 1 413,70 2 639,40 3 048,10 4 708,10 3 721,70 3 374,10 3 242,80 3 490,20 38 744,90 64 643,70