Základní školy v malých obcích

Kolem pokynu ministryně školství, mládeže a tělovýchovy, který se týkal udělování výjimek školám podle § 6 školského zákona vzniklo mnoho diskuzí. Zákon stanoví počty žáků ve třídách a v pravomoci ministerstva je udělování uvedených výjimek. Pokyn ostře kritizoval Svaz měst a obcí, který naznačil, že by mohlo dojít k likvidaci malých škol. O problematice hovoříme s PaedDr. Karlem Tomkem, ředitelem odboru základního vzdělávání na MŠMT.

Poškozuje pokyn opravdu malé školy?

Domnívali jsme se, že pokyn je napsán dostatečně srozumitelně, přesto je z řady ohlasů patrné, že stále existuje mnoho nepochopení pokud jde o sledovaný záměr i o mechanizmus postupu zřizovatelů škol. Hovoří se o rušení škol a poškozování venkova, což je velký nesmysl. Ministerstvo školy neruší, pouze udělí nebo neudělí výjimku ze školského zákona, který předepisuje počty žáků. Nutno uvést, že v drtivé většině ministerstvo výjimky uděluje. Řešíme stovky žádostí a dosud pouze v pěti případech nebyla výjimka udělena.

Co čeká zřizovatele pokud nedostane výjimku?

Pokud se výjimka neudělí, musí se zřizovatel školy, společně s ředitelem, zamyslet nad tím, jakým způsobem školu uvedou do právního stavu. Například, z neúplné devítiletky, která má pospojované třídy na druhém stupni, udělají smysluplnou školu s prvním stupněm, a věc je vyřešena. Nikdo školu neruší, budovu nebourá a bude-li někdy v budoucnu obec ve stavu rozvoje, kdy počet žáků poroste, může se vše uvést do původního stavu.

Co tedy bylo smyslem vydaného pokynu?

Jde o to, aby školská soustava reagovala dostatečně pružně na změnu struktury obyvatelstva a na změny v počtech žáků. Za deset posledních let jsme zaznamenali takový pokles počtu žáků, že změny by se měly dotknout stovek škol, ale statisticky se počet škol v podstatě nemění. Nejedná se tedy o houfné rušení škol. Má-li být situace ve školství ekonomicky trvale udržitelná, musí školský systém reagovat pružně na změny v počtech žáků a měnit organizaci škol. Nic víc se také pokynem ministryně školství k udělování výjimek z počtu žáků nesledovalo.

Proč byl tento interní pokyn tolik medializován?

Pokynem jsme chtěli dát veřejnosti na vědomí, jakým způsobem bude ministerstvo postupovat. Mělo to dát jistotu zřizovatelům i školám, že pokud předloží žádost o výjimku stanoveným způsobem, bude rozhodnuto kladně. V souladu s politikou otevřeného vztahu k veřejnosti jsme chtěli, aby rozhodování bylo přehledné a předvídatelné. Velmi nás mrzí, že tato naše snaha byla vyložena úplně nesmyslně, jako snaha likvidovat školství na venkově.

Jaká je právní síla tohoto pokynu?

Pokyn ministryně školství není zákon a nemá sílu zákona ani vyhlášky (je však se zákonem v souladu). Je to interní pokyn, který zavazuje pouze ministerské úředníky, jak postupovat při udělování výjimek. Zveřejnění sledovalo jedinou věc. Informovat obce o tom, jak zpracovat žádost, aby byla kladně vyřízena. Byla to informace demokratická a velmi nás překvapily některé reakce. Při dodržení všech pravidel totiž je výjimka udělena vždy. Většina zřizovatelů totiž udělala přesně to, co se od nich očekávalo. Změnili organizaci školy, snížili počet tříd a žádosti jsou kladně vyřizovány. Není pravda, že ministerstvo hromadně ničí školy.

Obec ovšem na nižší počty žáků doplácí

Část diskuze se týká doplatků, které obec hradí při sníženém počtu žáků. Ukazuje se, že ani v těchto otázkách nehrozí žádné katastrofické scénáře. Velmi záleží na tom, jak je nastavena rozpočtová politika kraje, jak je určena soustava normativů. Skutečný počet žáků se vynásobí krajským normativem na jednoho žáka. Tím jsou dány zdroje financování. Některé obce se mylně domnívaly, že bude nutné doplácet do počtu 17 žáků, které určuje zákon. Určitý doplatek může vzniknout, pokud je rozdíl v nákladech proti normativu, ale v podstatě se platí jen na skutečný počet žáků ve třídě.

Kde vznikají největší potíže?

Problémy s udělováním výjimek nevznikají u tří a čtyřtřídních škol, ale zpravidla nastávají při poklesu žáků u plně organizovaných škol. Ty nelze zpravidla udržet a kraj v těchto případech výjimky nedoporučuje. Proto je nutné, aby zřizovatel v takových případech přistoupil k organizačním změnám a zřídil školu málotřídní.

Statistické údaje

Vždy, když se posuzují složité otázky, je třeba problematiku co nejvíce konkretizovat. Proto jsme připravili některé vývojové řady, které ukazují jak v posledních letech klesal počet žáků v základních školách, jaký to mělo vliv na počty škol a rozložení žáků v jednotlivých typech základních škol. Tabulky i grafy jsou předkládány se zaměřením na základní školství a z pohledu malých obcí. Pramen informací vychází z údajů Ústavu pro informace ve vzdělávání.

Vývoj počtu základních škol a počtu žáků je patrný z tabulky 1. V roce 1990 byl počet žáků všech v základních školách celkem 1 235 714, ale na konci školního roku 2002/2003 již do základních škol docházelo pouze 994 130 žáků, tj. snížení o téměř 20 %. Počet škol se přitom paradoxně zvýšil o 1,5 % z 3904 na 3961 škol. Proti roku 1995, kdy byl počet škol nejvyšší je však již pokles škol zřejmý.

V tabulce 2 a 3 jsou uvedeny málotřídní školy a jejich složení v posledních letech. Počet málotřídních škol se zvýšil z 1118 škol v roce 1990 na 1410 škol v roce 2003, tj. o 26 % a tyto školy představují 35,6 % všech základních škol v ČR. Počet žáků v těchto málotřídních školách představuje 9,2 % žáků 1.stupně základních škol. Zajímavé je sledovat rovněž vývoj počtu trojtřídních a čtyřtřídních škol i počtu žáků v těchto školách.

Obraz o situaci dokresluje tabulka 4, ze které lze vyčíst posuny v poklesu žáků v jednotlivých velikostních skupinách základních škol. Počet malých škol, do 200 žáků, tvořil v roce 1991 podíl 48 % z celkového počtu škol. V roce 2003 již těchto škol je 53 % z celku. Podstatně se snížil počet velkých škol, nad 1000 žáků, kterých bylo na počátku devadesátých let čtyřicet, nyní je to pouze sedm škol.

Tab. 1: Vývoj počtu základních škol a počtu žáků v základních školách 

Tab. 2: Málotřídní základní školy

Tab. 3: Žáci 1. stupně základních škol v běžných třídách málotřídních škol

Tab. 4: Základní školy v členění podle počtu žáků

-as-