Obyvatelstvo našeho venkova

Protiklad města a venkova má tisíciletou tradici, jejíž historie začíná vyčleňováním některých sídel jako svébytných, odvozených od diferenciace jejich funkcí ve stávající společnosti. To se týká i českých zemí.

Od 60. let 20. století se považuje urbanizace zemí za kontraproduktivní a hledají se cesty ke zpomalení jejího tempa. Jedním z podnětů k analýze vývoje urbanizace a jejích nepříznivých důsledků pro krajinu i obyvatelstvo našeho kontinentu byla výzva Evropského společenství v roce 1985 k obnově venkova.

V České republice v roce 1991 vláda vyhlásila Program obnovy vesnice a Česká republika se stala členem Evropské pracovní společnosti pro rozvoj venkova a obnovu vesnice. V roce 1993 vznikl Spolek pro obnovu venkova a funguje Svaz měst a obcí a jeho Komora obcí. V roce 1995 je vyhlášena poprvé soutěž "Vesnice roku".

Státní podpora těchto aktivit byla od roku 1991 poměrně malá. V roce 1998 přijímá vláda 11. listopadu usnesení č. 730, potvrzující Program obnovy vesnice z roku 1991 a slibující zvýšení podpory aktivitám v terénu s ním spojeným.

Konkrétní údaje

Náš příspěvek je úvodem k souboru několika textů věnovaných situaci našeho venkova. Výchozími daty jsou údaje Sčítání lidu, domů a bytů k 1. březnu 2001. Pro vymezení "venkova" je použito mezinárodně uznávané hranice 2000 obyvatel v obci, členěné podle účelu i na menší sídelní jednotky.

V roce 2001 představoval v České republice "venkov" 73,7 % území s 25,9 % obyvateli země. Venkovské obce měly průměrnou rozlohu 10,34 km², což bylo na hladině 82 % průměrné rozlohy obcí v zemi. Průměrný počet v jedné venkovské obci je 472 trvale bydlících obyvatel. Počet 5619 venkovských obcí znamená podíl 89,9 % obcí České republiky. Téměř 74 % území považovaného za "venkovský prostor" a podíl téměř 26 % celostátní populace prokazuje potřebu soustavné pozornosti nejen odborných kruhů české společnosti (podrobněji viz tabulka č. 1).

Venkovské obyvatelstvo je logicky územně rozmístěno velmi diferencovaně. Rozdíly jsou zřejmé už na úrovni krajů. Vývoj podílu počtu obyvatel venkovských obcí od roku 1961 až 2001 vyjadřuje tabulka č. 2. Podíly se pohybují v rozpětí od 14,8 % v Moravskoslezském kraji do 42,4 % v kraji Vysočina i ve Středočeském kraji

Skutečný obraz o zastoupení obyvatelstva těchto obcí podle správních obvodů obcí s rozšířenou působností je patrný z uvedeného kartogramu. Zde jsou územní rozdíly už podstatně vyšší.

Tab. 1: Obyvatelstvo k 1. 3. 2001, území a obce k 1. 1. 2003 podle velikostních skupin obcí

Tab. 2: Vývoj obyvatelstva v obcích do 2 000 obyvatel 1961--2001 (v %)

A. Andrle