Udělování výjimek školám

Pokyn ministryně školství, mládeže a tělovýchovy k udělování výjimek školám podle § 6 školského zákona způsobil mezi některými starosty a řediteli škol značný rozruch. Co vůbec vedlo MŠMT k rozhodnutí jej vydat?

Především je vhodné připomenout, že se nejedná o novinku. Udělování výjimek z počtu žáků probíhalo podle ministerského pokynu i v minulosti. Vydáním pokynu č. j.: 25 936/2003-22 sleduje MŠMT vyřešení některých problémů, které provázely dosavadní udělování výjimek, především nedůslednost při dodržování zákonem vymezených podmínek pro provozování základních škol. Smyslem vydání nového pokynu není snaha o likvidaci malých škol, ale zpřesnění, předvídatelnost a transparentnost rozhodování MŠMT.

Častou chybou při předkládání žádostí o výjimku z počtu žáků je nedodržování postupu, kdy žadatel, zpravidla obec, zasílá spis přímo na MŠMT bez stanoviska příslušného krajského úřadu. Tím se prodlužuje doba vyřízení. Podobný důsledek má i nedodržení všech náležitostí žádosti.

Pokud škola neupozorní včas zřizovatele na pokles počtu žáků a nutnost žádat o výjimku, může dojít k situaci, kdy je škola provozována v rozporu se zákonem bez náležité výjimky. Fakticky dochází k nezákonnému čerpání finančních prostředků. Pokud tato situace vznikla zanedbáním ředitele školy s právní subjektivitou, nese plnou odpovědnost za takový stav.

V pokynu je přesně stanoveno, kdy musí zřizovatel o výjimku požádat. Tyto parametry jsou dány ustanovením zákona. Stejné limity počtu žáků byly i v předchozím pokynu. Pro připomenutí u jednotřídních a dvojtřídních škol je minimální průměrný počet žáků na třídu 13, u pětitřídních škol je to 15 a u ostatních škol 17 žáků. Nový pokyn přesněji než předchozí vymezuje pro předkladatele žádostí podmínky, za kterých MŠMT vyřídí žádost o výjimku kladně.

Jedna nebo dvě třídy

U škol tvořeným jednou nebo dvěma třídami prvního stupně jsou podmínky takové, aby administrativně neohrozily dostupnost vzdělání pro nejmladší žáky základních škol. Udělení výjimky je podmíněno pouze dvěma skutečnostmi. První podmínkou je, aby škola byla jedinou školou v obci. Druhou podmínkou je závazek zřizovatele uhradit rozdíl výdajů mezi normativem určenými výdaji na skutečný počet žáků a skutečnou potřebou školy. Obě částky jsou ze strany ředitele školy ve spolupráci se zřizovatelem zjistitelné před jednáním zastupitelstva.

Na základě krajské soustavy normativů lze z počtu žáků vypočítat prostým násobením částku, kterou lze očekávat jako příjem mzdových prostředků od krajského úřadu. Z mzdové evidence vedené ředitelstvím školy a z platového zařazení zaměstnanců se vypočítá potřeba mzdových prostředků. Rozdíl obou údajů je částka, o které bude jednat zastupitelstvo.

Výše rozdílu závisí na několika faktorech. Především na skutečném počtu žáků školy. Při extrémně nízkých počtech žáků, kdy dvojtřídní škola má fakticky počet žáků vhodný pro školu jednotřídní, může být částka mzdových prostředků, které škola obdrží ze státního rozpočtu relativně nízká. Dále závisí na nastavení krajského normativu pro tento typ školy. Nastavením normativu může krajský úřad regulovat dopady na obecní rozpočty. Míra přerozdělování mzdových prostředků prostřednictvím normativů by měla odpovídat dlouhodobým záměrům kraje. V uvedeném smyslu je situace krajů velmi rozdílná.

Významným faktorem jsou mzdové nároky zaměstnanců vyplývající z jejich zařazení, což souvisí též s jejich kvalifikací. Nepříznivá kombinace těchto faktorů může být řešena při dohodovacím řízení. Konečné rozhodnutí je však plně v kompetenci krajského úřadu.

U škol tvořených samostatnými třídami všech ročníků jsou podmínky pro udělení výjimky shodné s předchozím typem škol.

To znamená, že škola je jedinou školou v obci a zřizovatel se zavázal uhradit rozdíl výdajů mezi normativem určenými výdaji na skutečný počet žáků a skutečnou potřebou školy.

Další podmínkou je, aby počet žáků v celé škole neklesl pod 45, což je průměr počtu žáků v jedné třídě 9. Skutečnost, že škola tohoto počtu nedosahuje, neznamená její likvidaci. Zřizovatel jen společně s vedením školy projedná změnu organizace školy tak, aby podmínce vyhověla. Například se ze školy pětitřídní s 42 žáky s průměrným počtem 8,4 žáků na třídu, které výjimka nebude udělena, stane škola čtyřtřídní, pro kterou sice zřizovatel musí o výjimku požádat také, ale vzhledem k průměru 10,5 ji za splnění ostatních podmínek obdrží.

Tři nebo čtyři třídy

Nejvíce otázek se týká podmínek, za kterých MŠMT vyřídí výjimku kladně školám tvořeným třemi nebo čtyřmi třídami prvního stupně. Stejně jako u předchozích dvou typů škol je podmínkou, aby škola byla jedinou školou v obci a zřizovatel se zavázal uhradit rozdíl výdajů mezi normativem určenými výdaji na skutečný počet žáků a skutečnou potřebou školy.

Limit počtu žáků pro udělení výjimky je stanoven s ohledem na jejich význam pro dostupnost vzdělání. Podmínkou pro udělení výjimky je, aby počet žáků v celé škole neklesl pod 27, což je průměr počtu žáků v jedné třídě u čtyřtřídní školy necelých 7 u trojtřídní školy 9. Pro tento typ školy platí totéž, co je uvedeno výše. Pokud se škola dostává pod limit 27 žáků, je řešením změna organizace školy.

Plně organizované školy

Pokud se týká škol plně organizovaných, je i zde podmínkou skutečnost, že je škola jedinou školou v obci a zřizovatel se zavázal uhradit rozdíl výdajů mezi normativem určenými výdaji na skutečný počet žáků a skutečnou potřebou školy. Důležitou podmínkou, která v dřívějším pokynu nebyla explicitně formulována, je doložení skutečnosti, že na druhém stupni školy žádná její třída nemá zařazeny žáky více než jednoho ročníku.

Dále se vyžaduje prokázat, že podle demografického vývoje je pokles žáků pouze dočasný a nejpozději do 3 let se škola dostane do stavu vymezeného zákonem (minimálně průměrný počet 17 žáků ve třídě). Za doložený demografický vývoj není možné považovat jen obecné předpoklady, ale doložitelná fakta na základě zápisů v knize narození, skutečně realizovaná bytová výstavba, dohody o společném zajištění základního vzdělávání mezi obcemi atd.

Žádost tedy musí obsahovat reálné počty žáků, které mohou být v následujících letech na základě dostupných údajů ve škole očekávány. V situaci, kdy zřizovatel školy sice nemůže prokázat příznivý demografický vývoj, jak je výše uvedeno, avšak škola je prokazatelně jedinou školou, v které mohou žáci plnit povinnou školní docházku v okruhu 15 km (měřeno po pozemních komunikacích), bude za předpokladu splnění podmínek jediné školy v obci, úhrady rozdílu neinvestičních výdajů zřizovatelem a neexistence spojených ročníků na II. stupni, žádost vyřízena kladně.

Stanovené termíny

Důležité je připomenout termíny pro podání žádosti na příslušný krajský úřad (28. února) a termín pro postoupení žádosti krajským úřadem na MŠMT (30. dubna). Termíny jsou stanoveny s ohledem na to, aby bylo možno naplánovat termín zasedání zastupitelstva. To projedná buď závazek hradit rozdíl výdajů mezi normativem určenými výdaji a skutečnou potřebou školy nebo změnu organizace školy, aby žádosti o výjimku nebylo třeba.

Dále je nutno naplánovat termín zápisu do prvních tříd tak, aby byl dostatek času zapracovat jeho výsledky do žádosti. Také je třeba zjistit na krajském úřadu normativ pro příslušný typ školy a vypočítat rozdíl, o kterém bude jednat zastupitelstvo. Případně navrhnout změnu organizace školy, aby žádat o výjimku nebylo nutné.

Dvouměsíční interval mezi doručením žádosti krajskému úřadu a jejím odesláním na MŠMT dává dostatečný prostor pro případné doplnění žádosti nebo jednání, která se ukáží jako nezbytná. Doba od dubna do června je nejkratší možný interval pro vyřízení několika stovek žádostí o udělení výjimky na MŠMT.

Žádosti budou vyřizovány v pořadí v kterém přichází. Včasnému vyřizování žádostí prospěje, když žadatelé nebudou se zasláním žádosti čekat až na poslední den. Vzhledem k tomu, že v průběhu školního roku může dojít k nepředvídatelnému úbytku počtu žáků, je zde připuštěna možnost požádat o výjimku z počtu žáků i v mimořádném termínu. Skutečnost, že úbytek byl nepředvídatelný však musí být řádně doložena.

Role krajských úřadů

Pokyn rovněž zdůrazňuje roli příslušného KÚ, aby při zjištění nedodržování zákona dal podnět zřizovateli k nápravě. Jedná se zejména o změnu organizace školy, změnu v síti škol (sloučení s jinou ZŠ v obci, případně zrušení školy apod.). Tato situace může nastat buď tehdy, kdy zřizovatel školy, která nesplňuje podmínky vymezené v zákoně, o výjimku nepožádá a zároveň nezajistí provedení takových změn v organizaci školy, aby výjimky nebylo třeba. Nebo sice požádá, avšak při uplatnění kritérií daných tímto pokynem MŠMT výjimku neudělí. Nicméně je důležité připomenout, že školu zřizuje nebo zrušuje zřizovatel. Kraj případně MŠMT dává podněty k nápravě stavu, zjistí-li, že škola je provozována v rozporu se zákonem.

V případě, kdy zřizovatel obdrží od MŠMT zamítavé rozhodnutí o podané žádosti, je dán tímto pokynem čas k uskutečnění jednání o potřebných změnách v organizaci školy tak, aby bylo možné podat novou žádost o výjimku. Tuto novou žádost může zřizovatel podat prostřednictvím příslušného krajského úřadu na MŠMT do 30. června.

Stanovení účinnosti tohoto pokynu k 1. prosinci 2003 má důsledek pro žádosti, které byly podány po tomto datu. V zásadě se jedná o žádosti, které se týkají školního roku 2004/2005. Výjimky udělené MŠMT pro školní rok 2003/2004 zůstávají v platnosti a není nutno o ně znovu žádat.

Naopak v těch případech, kdy byla zanedbána zákonná povinnost požádat o výjimku z počtu žáků pro školní rok 2003/2004 a zřizovatel žádá o výjimku dodatečně s datem podání po 1. prosinci 2003, bude tato žádost posuzována a vyřizována podle tohoto pokynu.

Pokud se týká výjimek z počtu škol, budou posouzeny individuálně a vydaný pokyn jejich problematiku neřeší. Stručně se dá říci, že hlavními dvěma kritérii je průměrný počet žáků nad hranicí danou zákonem a stabilní demografický výhled.