Žádná integrace obcí nebude

Rok po zrušení okresních úřadů je třeba zhodnotit činnost obcí s rozšířenou působností. Připravuje se zákon o územně správním členění státu. Pracuje se na otázkách, které mají řešit problematiku malých obcí. O těchto aktuálních otázkách veřejné správy jsme hovořili s náměstkem ministra vnitra RNDr. Josefem Postráneckým.

Obce s rozšířenou působností

Jak po roce činnosti hodnotíte obce s rozšířenou působností?

Tyto obce jsou nyní páteří výkonu všeobecné státní správy v území a zvládly svěřené úkoly velmi dobře. Stejně tak i ostatní orgány, na které přešly působnosti okresních úřadů.

Ten rok však nebyl jednoduchý, některé problémy se podařilo odstranit, některé stále přetrvávají.

Nejvíce je snad diskutována otázka výše příspěvku obcím za přenesený výkon státní správy.

Současný systém je založen na příspěvku, který obce dostávají ze státního rozpočtu podle rozsahu vykonávané správy. Pro většinu představitelů obcí je to nepřijatelné, neboť příspěvek hradí náklady jen částečně. Na druhé straně může být výše celkových nákladů v prvním roce jednorázově ovlivněna položkami spojenými s přípravou, vybavením a zařízením nových prostor. Jsem přesvědčen, že v letošním roce dojde ke zlepšení této situace, neboť schválený rozpočet předpokládá zvýšení příspěvku u všech kategorií obcí o 5 %, dojde i ke zvýšení dalších příjmů obcí vlivem vyšších správních poplatků atd.

Připravují se zásadnější změny?

K této problematice byla vytvořena pracovní skupina, složená ze zástupců ministerstev a dotčených obcí i krajů. Výsledky jsou zatím dílčího rázu. Především jde o to, aby při zachování příspěvku na výkon přenesené správy byl sjednocen jeho výpočet na všech úrovních správy (obce s rozšířenou působností jsou hodnoceny v závislosti na počtu funkčních míst, pověřené obce zase v závislosti na počtu obyvatel).

Jsou i jiné možnosti řešení?

Diskutují se i jiné formy hodnocení výkonu, například standardizace činností. Další možností by byla účelová dotace, tzn. uhrazení prokazatelných nákladů, což by bylo ovšem velmi administrativně náročné. Hovoří se i o hrazení těchto nákladů cestou navýšení daňových příjmů, což by ovšem vyžadovalo zavedení dalšího kritéria do zákona o rozpočtovém určení daní. Každá jiná forma než systém příspěvku by vyžadovala zvýšené administrativní zatížení.

Kritizuje se pomalé předávání budov okresních úřadů městům.

Vláda koncem roku rozhodla o převodu zhruba dvaceti objektů na města, která o ně požádala. V letošním roce se připraví druhá fáze převodu těchto objektů, která bude zahrnovat mnohem více budov.

Složitý byl jistě převod informačních systémů.

V několika případech není dořešena právní stránka převodu některých licenčních smluv k softwarovému vybavení a předpokládá se dořešení těchto otázek v letošním roce. Bude posíleno i hardwarové vybavení úřadů, řádově půjde o několik set počítačů a další související zařízení pro obce. Náklady budou hrazeny z rozpočtu ministerstva vnitra.

V jakém rozsahu jsou využívány veřejnosprávní smlouvy?

Došlo k výraznému zlepšení oproti loňskému roku. Zatímco na počátku roku 2003 bylo v platnosti více než 100 veřejnosprávních smluv mezi 47 obcemi, v letošním roce je těchto smluv uzavřeno čtyřicet mezi 27 obcemi s rozšířenou působností. V drtivé většině těchto smluv jde o agendy velmi specializované a málo frekventované, např. povolování pobytu cizinců, azylové záležitosti, výkon civilní služby atp.

Zákon o územním členění

Jaké jsou cíle připravovaného zákon o územně správním členění státu?

Zákon by měl zakotvit výsledky územní reformy a k jeho hlavním cílům patří především zajistit princip skladebnosti pro územně správní jednotky za účelem vytvoření jednotné a přehledné administrativní struktury. Dále jde o zjednodušení stávajícího legislativně technického postupu při určování územní působnosti orgánů státu. Ta by měla být nadále vždy vymezena územními obvody jednotlivých obcí. Vedle toho by měl nový zákon potvrdit nové kategorie územních jednotek pro výkon veřejné správy.

Jaké jsou hlavní připomínky k návrhu?

Příprava zákona není zatím uzavřena. V připomínkovém řízení zaznělo nejvíce názorů z úrovně krajů, které nesouhlasí se zavedením kategorie osmi správních krajů. To jsou ovšem jednotky potřebné pro výkon státní správy některých odvětví (soudy, policie). Bylo by nehospodárné zřizovat v těchto odvětvích další instituce v rozsahu vyšším než doposud. Ojediněle se vyskytly i připomínky na vytvoření nových okresů. Jejich realizace by opět znamenala vysoké finanční náklady.

Připravuje se rovněž zákon o změně hranic krajů

Příprava tohoto zákona úzce souvisí s návrhem zákona o územním členění. (možno uvést jednou větou kolika obcí se dotýká a kterých krajů...) Tento zákon by měl platit s účinností od 1. 7. 2004 tak, aby volby do zastupitelstev krajů již proběhly podle schválených změn. Účinnost zákona o územně správním členění se předpokládá od 1. 1. 2005.

Problematika malých obcí

Stále se mluví o tom, že návrhy na sdružování obcí jsou zástěrkou pro jejich administrativní slučování

Jestliže budu hovořit o podpoře sdružování obcí, tak v žádném případě se tím nemyslí provedení plošné administrativní integrace. Specifická struktura velkého počtu malých venkovských obcí v České republice není žádným nežádoucím stavem, ale naopak, patří mezi historické a kulturní dědictví tohoto státu, je to bohatství, ze kterého roste životaschopnost země. Jsou zde neblahé zkušenosti z minulých let, kdy se uměle vytvářely nové, nefunkční celky, které vedly k odlivu lidí z vesnic, ztrácejících svoji samostatnost. Proto nebude vládě žádný materiál o administrativním slučování obcí předkládán, nic takového se nepřipravuje.

Pracovní skupina pro malé obce ovšem funguje

Od poloviny loňského roku pracuje skupina, která se zabývá problematikou malých obcí. O tom jsme informovali i v tomto časopise. Skupina se zaměřila nejprve na zhodnocení základních aspektů činnosti malých obcí a jednoznačně se ukazuje, že obce pod 1000 obyvatel mají obecně horší podmínky pro výkon některých činností v rámci samostatné působnosti než obce ostatních kategorií. Ukazuje se také, že s relativní stabilizací demografického vývoje dochází nepochybně k oslabování ekonomického postavení venkovských obcí v návaznosti na snižování objemu zemědělské a lesnické výroby.

Mohl byste uvést některé příklady horších podmínek malých obcí?

Horší podmínky malých obcí pro výkon svěřených činností se projevuje především v oblasti financování. Současná zákonná praxe stanoví, že čím je obec menší, tím je její podíl na daních počítaný na 1 obyvatele významně nižší než u velkých měst. Také příspěvek na výkon přenesené působnosti činí necelých 1300 Kč na 100 obyvatel, přitom počet úkonů, které jsou na obcích vyžadovány, stále přibývá. Dalším obecným problémem, se kterým se u malých venkovských obcí setkáváme, je horší přístup k získávání kvalifikovaného personálního zajišťování pro plnění všech přenášených úkolů.

Které hlavní okruhy problémů je třeba pro zlepšení podmínek malých obcí vyřešit?

Prvním okruhem problémů jsou kompetence, které by menší obce měly vykonávat v budoucnosti. Na úseku veřejné správy půjde především o jednoznačné vymezení základních působností, které tyto obce budou muset vždy vykonávat samostatně a individuálně - to je tvorba svých orgánů, zajištění všeobecných voleb, ale také péče o místní komunikace, veřejné osvětlení, obecní majetek. Vedle toho je třeba vyčlenit další úkoly samosprávy, které však bude možno formou sdružení převést na úroveň několika obcí, mikroregionu či pověřené obce nebo obce s rozšířenou působností -- například čištění odpadních vod, zajištění svozu a likvidace komunálního odpadu a jiné záležitosti z oblasti technické, ale i sociální infrastruktury.

To je základní rozdíl proti současnému stavu, kdy vlastně všechny obce bez ohledu na svoji velikost mají v samostatné působnosti bez rozdílu stejné povinnosti.

Takové sdružování by však mělo mít výraznou podporu státu

Ano, naším úkolem bude pro tyto formy sdružování nalézt vhodné a zajímavé formy podpory, aby získané zdroje sdruženým obcím mohly pokrýt především finančně náročnější úkoly, na které jednotlivé obce individuálně nemají dostatek vlastních sil. Vytvoření takových zdrojů by umožnilo řešit řadu místních problémů a vytvořilo by rovněž předpoklady pro využití prostředků z fondů Evropské unie i na této úrovni. Zároveň by touto cestou byl umožněn vznik nových pracovních míst, vytvoření prostoru pro podnikání a zvýšení atraktivity venkovského osídlení.

Počítáte s také s řešením otázek financování malých obcí?

Druhá oblast problémů se dotýká právě ekonomiky a posilování finančních zdrojů pro rozvoj malých obcí. Zde předpokládáme některé úpravy z hlediska zákona o rozpočtovém určení daní, aby se podmínky malých obcí přiblížily podmínkám, které mají obce s větším počtem obyvatel. Určitou možností, jak řešit ekonomiku malých obcí, je také rozšíření dotačních programů, zaměřených na tuto velikostní skupinu obcí.

Nemělo by se malým obcím pomoci také s náročnou s administrativou?

Jednou s diskutovaných možností je vytváření společných obecních úřadů pro výkon činností, které nejsou schopny nejmenší obce zvládnout samy. Tyto úřady by poskytovaly odborný a administrativní servis pro rozhodování volených orgánů v jednotlivých obcích stejně, jako úřad ve větší obci poskytuje servis pro své volené orgány. Zdůrazňuji servis podkladů, nikoli rozhodování namísto volených představitelů. Tímto způsobem lze vytvořit srovnatelné podmínky pro činnost orgánů samosprávy.

Jaká bude forma a termín předložení návrhů?

Všechny tyto návrhy budou nastíněny v materiálu, který se předloží vládě do konce prvního čtvrtletí. Základním jeho účelem však bude stanovit ucelenou koncepci a cestu pro přijetí konkrétních opatření, které by měly být schváleny vládou v roce 2005.