Rozvoj venkova je prioritou
Venkov je pro většinu městských obyvatel místem, kde je čistý vzduch, pasou se tam buclaté krávy Milky a jedí se jitrničky. Pro obyvatele trvale žijící na vesnici však nebyl život nikdy jednoduchý. Zvláště v malých obcích se i vlivem transformace zemědělství život mění a má daleko k idyle. Ruší se autobusové spoje a mladí lidé utíkají do měst. Jen v zemědělství ubylo za 13 let téměř 400 000 pracovních míst.
Co znamená vstup do EU?
Evropská unie za posledních deset let radikálně přehodnotila svou zemědělskou politiku. Postupná devastace krajiny i obrovské přebytky v řadě komodit donutily státy EU, aby ustoupily od dotací směřovaných na podporu produkce. Stále více prostředků bude směřovat na podporu rozvoje a prosperity venkova, na tvorbu a ochranu krajiny, pohodu zvířat a v neposlední řadě na bezpečnost potravin.
Se vstupem ČR do Unie převezmeme i společnou zemědělskou politiku. Z té již nyní vychází Koncepce agrární politiky na léta 2004--2013. Česká republika má sice vysokou produktivitu práce v zemědělství, má však také vysoké procento zornění zemědělské půdy (72 %), jež o takřka dvacet procent překračuje průměr v ostatních zemích EU. To, co bylo dříve plusem, se nyní stává tématem k rázné změně hospodaření s důrazem na životní prostředí, retenční schopnost krajiny apod.
Podpora státu
Stát zatím dotoval spíše intervenční nákupy přebytků, postupně se však -- v souladu s přijatou koncepcí -- soustředí spíše na mimoprodukční směry zemědělství.
Půjde např. o dotace na zatravňování či zalesňování orné půdy, pěstování rychle rostoucích dřevin a podobně. ČR se zavázala k plnění kvót výroby elektřiny z alternativních zdrojů, takže po roce 2010 by z obnovitelných zdrojů, jako je třeba sluneční a větrná energie, ale i sláma či speciálně vyšlechtěný dřevnatý šťovík, mělo pocházet plných dvanáct procent elektrické energie.
Jednou z prvních vlaštovek podpory těchto záměrů je program SAPARD. Jeho cílem byla nejen podpora konkurenceschopnosti zemědělství a rozvoje venkova, ale také příprava na využívání prostředků z evropských Strukturálních fondů. Na celkových 696 projektů bylo vyčleněno od roku 2002 půldruhé miliardy korun. Jen na rekonstrukci skladů ovoce a zeleniny EU poskytla 90 miliónů a v dalších třech letech se bude pro tento projekt čerpat dalších 70 miliónů.
Zdaleka se však nejednalo jen o projekty zemědělské výroby. Už zde se začala projevovat společná evropská politika, jež by měla vést k udržitelnému rozvoji venkova. Evropské peníze půjdou například na rekonstrukci zámku Linhartovy. Ten jistě přiláká řadu návštěvníků, kteří se někde ubytují, budou se stravovat, povede to k vytváření a udržení pracovních míst a minimálně zmírní vylidňování daného regionu.
Zajímavé programy pro obce
Na program SAPARD naváže po našem vstupu do EU Operační program zemědělství. Z něj by český venkov už v prvních třech letech mohl získat takřka osm miliard korun. Asi dvě třetiny těchto prostředků budou věnovány na zavádění nových technologií šetrnějších k životnímu prostředí, zlepšení hygienických standardů při chovech, transportech i porážce i skladovacích kapacitách v rostlinné výrobě. Cílem je nevyrábět více, než doposud, ale kvalitněji.
Dalším pro obce zajímavým programem se stane Horizontální plán rozvoje venkova. Ten se bude týkat zejména oblastí s horšími přírodními podmínkami pro zemědělské podnikání. Nejvíce prostředků mohou obdržet právě podhorské a horské oblasti či chráněná území, tedy regiony, kde se běžně chápané zemědělství bez dotací nevyplácí a pracovních příležitostí v jiných oborech je velmi málo.
Evropa po předloňských povodních velmi intenzívně vnímá, že jsme určitými správci středoevropského rozvodí. To se týká jak čistoty toků (např. nitrátová směrnice přísně upravující podmínky pro hnojení), tak schopnosti české a moravské krajiny vodu zadržet, místo aby bez užitku odtékala. Peníze z Unie budou proto směřovat například na tvorbu travnatých pásů na svažitých půdách, jež by měly zabránit jak erozi půdy, tak rychlému odtoku vody.
Mezi navrhovanými dotačními tituly je i podpora majitelů trvale podmáčených a rašelinných luk, jež bývají domovem vzácných rostlinných druhů. Obdobně bude Unie finančně podporovat ptačí lokality, například hnízdiště chřástala polního a bahňáků.
Pracovní příležitosti
Programy na rozvoj venkova podporují vytváření nových pracovních příležitostí a snaží se udržet obyvatelstvo na vesnici. S vylidňováním venkova se potýká celá Evropa. Dotační návrhy v gesci Ministerstva zemědělství proto mohou obsahovat i témata, jež se zemědělstvím zdánlivě vůbec nesouvisejí.
Jako příklad mohu uvést malou obec na Královéhradecku. Široko daleko žádná pracovní příležitost. Spojily se tam dvě čalounice a jedna projektantka, pořídily si částečně z vlastních zdrojů a částečně z prostředků SAPARD dílnu a výrobou nábytku na zakázku zaměstnávají dvacet místních lidí. Prosperují tak výborně, že uvažují o vybudování vlastní truhlárny, kde by se vyráběly i dřevěné kostry nábytku.
Spojitost se zemědělstvím zdánlivě nulová, nicméně zvyšuje to kvalitu života na venkově. Vytvářením nových pracovních příležitostí mohou lidé vydělané peníze utratit u místních obchodníků a přispívají tak k prosperitě daného regionu.
Se vstupem ČR do EU bude podobných programů na podporu venkova v širší podobě existovat daleko více. Jednou z forem bude i program LEADER+. Ten je určen především malým venkovským okrskům s cílem zajistit komplexní rozvoj dané oblasti. Může jít o projekty nových produktů či služeb, v nichž se promítá jedinečnost regionu. Tam bude v příštích třech letech směřovat celkem 208 miliónů korun.
V současných cenách bude mít Česká republika od května 2004 do konce roku 2006 nárok na dotace 542,8 miliónu eur (asi 17,5 miliardy korun) z programu rozvoje venkova. Bude záležet jen na invenci našich podnikatelů a starostů či primátorů, zda předloží včas a správně žádosti, aby tyto peníze využili.