K poskytování služeb, analýze návštěvnosti a personalizaci reklamy se využívají soubory cookie. Informace o použití webu mohou být sdíleny s dalšími partnery působícími v oblasti sociálních médií, inzerce a analýz. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace

Problematika malých obcí

Datum: 12. 1. 2004, zdroj: OF 5/2003, rubrika: Regiony

V souvislosti s reformou územní veřejné správy je potřeba se začít zabývat postupně i postavením malých obcí, a to jak z hlediska ekonomického, tak i pohledu výkonu veřejné správy.

Problém je velmi složitý, neboť sídelní struktura České republiky se vyznačuje velkou rozdrobeností. V České republice došlo po roce 1990, na rozdíl od trendu v západoevropských zemích, k dezintegračním procesům. Osamostatnily se převážně malé obce. Zatímco v roce 1989 bylo v ČR cca 4100 obcí, v letech 1990 a 1991 jejich počet přesáhl šest tisíc a v současné době je obcí 6244.

Z evropských zemí je naše republika na prvním místě, pokud jde o podíl obcí s méně než 1000 obyvateli. Přitom v Evropě 16 zemí nemá vůbec obce s menším počtem obyvatel než 1000.

I když podíl těchto obcí na celkovém počtu obyvatel a na tvorbě hrubého domácího produktu je malý, významný je podíl na rozsahu spravovaného území. V řadě případů jde o oblasti v nichž je umístěna významná část přírodního potenciálu státu (např. nerostné bohatství), což na druhé straně vyžaduje kvalitní správu tohoto potenciálu.

Vývojové trendy

U malých obcí lze zjistit několik základních, dlouhodobě působících trendů. Mezi ně patří zejména:

  • postupné stárnutí obyvatelstva, rychlejší než u celkové populace,
  • úbytek schopností poskytovat služby obecně i služby na určité úrovni
  • rostoucí převaha obytné a rekreační funkce nad funkcemi ekonomickými a obslužnými,
  • rychlý úbytek pracovních míst a následné zvyšování vyjížďky obyvatel za prací, rostoucí závislost na mikroregionálních a regionálních střediscích,
  • malá diverzifikace pracovních míst, nízké příjmy a vyšší míra dlouhodobé nezaměstnanosti, omezená dostupnost a kvalita služeb podporujících podnikání,
  • snižování úrovně dopravní obslužnosti veřejnou dopravou,
  • obecný nedostatek finančních prostředků k zajištění základních funkcí a rozvojových záměrů (obtížný přístup k úvěrům i nedostatek vlastních finančních zdrojů na spolufinancování projektů dotovaných státem). Především nedostatek finančních prostředků způsobuje také menší úspěšnost malých obcí při čerpání dotací z různých státních podpůrných programů a předstrukturálních fondů,
  • ztížené podmínky pro výkon státní správy a samosprávy,
  • omezená soběstačnost v plnění potřebného rozsahu uložených funkcí.

Spolupráce obcí

Představitelé malých obcí, s vědomím určitých omezení daných velikostí jejich obce, ve stále větší míře rozvíjí meziobecní spolupráci. Jde především o spolupráci obcí v rámci spádových obvodů (v podstatě již vytvořených a stabilních) nebo o spolupráci účelovou, mimo střediskovou soustavu (např. sdružení pro řešení zásobování vodou, odvozu odpadu, čištění odpadních vod).

Řada zájmových sdružení vznikla na základě potřeby realizace "integrovaných projektů", které nelze realizovat na území jedné malé obce. Tyto formy spolupráce je třeba podpořit s tím, že postupně by mělo dojít ke sdružení obcí do přirozených větších a soběstačných mikroregionů, které by společně řešily část přenesených úkolů státní správy, poskytovaly též potřebný standard služeb, vytvářely vhodné podmínky pro vznik nových pracovních příležitostí (zejména mimo tradiční zemědělství) potřebné k zajištění stability počtu obyvatel.

K podpoře uvedeného procesu je možné využít nástroje ekonomické (finanční), administrativní, ale zejména vzájemné komunikace k zlepšení současného stavu. Některá dílčí administrativní opatření byla již přijata, novela zákona o obcích již obsahuje mimo jiné i opatření omezující možnosti dezintegrace obcí. Na úseku ekonomickém došlo k novele zákona o rozpočtovém určení daní. Obecně lze konstatovat, že jsou ještě možnosti využití dalších administrativních, zejména však ekonomických nástrojů. Největší rezervy jsou však zejména v rozvoji vzájemné komunikace.

Cílem je zlepšení podmínek

Ministerstvo vnitra koordinuje sladění územní působnosti orgánů státu v území se správními obvody obcí s rozšířenou působností a s územními obvody vyšších územních samosprávných celků podle postupu, který schválila vláda svým usnesením č. 993 ze dne 8. 10. 2003.

Sladění těchto obvodů by mělo vést k vytvoření podmínek pro stabilizované, přehledné a jednotné administrativní uspořádání veřejné správy, které umožní občanům a institucím výrazně snazší orientaci. Zároveň by mělo dojít k odstranění diferencí v územní působnosti orgánů vykonávajících činnost státu na jednotlivých stupních v území.

Cílem celého procesu je vytvořit pro malé obce:

  • rovné příležitosti v přístupu k finančním prostředkům uvolňovaným ze státních programů a strukturálních fondů,
  • podmínky pro plnění základních funkcí spočívajících v zachování kvality života, životního prostředí a vzhledu venkovského prostoru,
  • podmínky pro zajištění potřebné úrovně a odpovídajícího rozsahu výkonu veřejné správy.

Zodpovědné řešení problému malých obcí však vyžaduje doplnění dostupných informací. Z toho důvodu bude potřeba zpracovat řadu analýz týkajících se rozpočtového určení daní, legislativy, nákladů obcí na výkon státní správy.

Pracovní tým

K 31. lednu 2004 bude k projednání vládě předložen materiál, ve kterém bude uloženo ústředním orgánům zpracování výše citovaných analytických materiálů. Tyto analýzy budou zpracovány zejména se zřetelem na postavení malých obcí. Po jejich vyhodnocení bude v roce 2005 vládě předložen souhrnný návrh řešení problematiky malých obcí.

Za tímto účelem byla zřízena pracovní skupina pro problematiku malých obcí. Jejími členy jsou, kromě pracovníků ministerstva vnitra i zástupci Svazu měst a obcí a Spolku pro obnovu venkova. Náplní činnosti této pracovní skupiny je zejména shromažďování a posuzování potřebných podkladů pro provedení potřebných analýz a předkládání různých návrhů a poznatků k řešení daného problému.

TOPlist
TOPlist