K poskytování služeb, analýze návštěvnosti a personalizaci reklamy se využívají soubory cookie. Informace o použití webu mohou být sdíleny s dalšími partnery působícími v oblasti sociálních médií, inzerce a analýz. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace
Nový zákon o hazardních hrách – dopady na obce

Přímá volba nestačí

Datum: 6. 1. 2004, zdroj: OF 5/2003, rubrika: Reforma veřejné správy

Nedávná reforma veřejné správy formálně zrušila okresní úřady a obnovila krajské zřízení ve spojeném modelu výkonu samosprávy a státní správy. Měla být dokončením obnovy obecní samosprávy v roce 1990. Přestože byla vedena správnou myšlenkou decentralizace rozhodování -- principem subsidiarity, který je jedním z pilířů veřejné správy v Evropské unii, de facto stále setrváváme v systému národních výborů či sovětů socialistické éry.

Reforma měla přenést rozhodování "blíže k občanovi", ve skutečnosti však pouze znásobila počty úředníků, zneprůhlednila a zdražila výkon veřejné správy, aniž by jej zefektivnila a zrychlila. Při přenosu kompetencí na kraje a obce se zvýšil počet obecních a krajských úředníků, nedošlo však k redukci státních úředníků, ani k odpovídajícímu přesunu financí z centra na kraje a obce.

Současný systém je založen na principu, který je zdánlivě správný -- samosprávu vykonává zvolené zastupitelstvo, rada, starosta (primátor) či hejtman a částečně příslušný úřad (obecní, městský, městské části, krajský), který má v případě obcí a měst v čele starostu a tajemníka a u krajských úřadů ředitele úřadu. Hejtmani a pražský primátor, stejně jako členové krajských rad, nejsou součástí svých úřadů. V tzv. přenesené působnosti zajišťuje státní správu především obecní či krajský úřad, částečně i starosta/primátor/hejtman a rada.

Změnit celý systém

Ve skutečnosti je rozhodování o samosprávných otázkách úzce propojeno s výkonem státní správy. Občané často nechápou, proč zvolení zástupci nemohou ovlivnit rozhodnutí vydávané v přenesené působnosti státní správy (vydání stavebního povolení či jiné správní rozhodnutí). Starostové, primátoři a hejtmani, kteří jsou voleni (a odvoláváni) zastupitelstvem na základě většinové dohody -- či skupinových zájmů různých lobby, nemají dostatečně silný mandát a pevnou pozici pro naplnění volebního programu, ani pro potřebná avšak nepopulární rozhodnutí.

Přitom starosta či hejtman jsou občany vnímáni jako faktická hlava obce či kraje. Ve skutečnosti však nemají dostatečnou výkonnou moc, aby se mohli voličům z komplexního řízení obce či kraje zodpovídat.

Ano, je žádoucí zavést přímou volbu starosty, primátora či hejtmana. Avšak sama přímá volba nestačí ke změně systému. Je také třeba změnit postavení starosty, rady, zastupitelstva a úřadu. Zeštíhlit státní aparát a přenést rozhodování o financích na příslušnou úroveň. Zjednodušit a zpřehlednit vyřizování záležitostí pro občany.

Deset bodů

Na základě výše uvedených argumentů by měla jít reforma veřejné správy podstatně hlouběji. Navrhuje se tedy:

  1. přímo volit starostu (primátora) či hejtmana v čele obce, města, kraje a učinit jej osobně odpovědným za výkon veřejné správy na daném území, tedy i za chod úřadu; je k úvaze, zda neprodloužit jeho volební období na 6 let. Současně je nezbytné řešit možnost jeho odvolání buď zastupiteli či volbou občanů.
  2. ponechat jmenování rady (či kabinetu) na starostovi (primátorovi) či hejtmanovi tak, aby zástupci (náměstci) řídili jednotlivé resorty, odbory či sekce příslušného úřadu a zodpovídali se starostovi (primátorovi) či hejtmanovi z výkonu své funkce i vedení svého úřadu
  3. volit zastupitelstvo na principu poměrné volby, s předsedou a jedním či více místopředsedy, v případě statutárních měst a krajů případně uvolněnými
  4. rozdělit kompetence tak, aby zastupitelstvo plnilo základní koncepční a kontrolní roli, schvalovalo základní majetkové úkony, koncepční a finanční dokumenty či vyhlášky a starosta (primátor) či hejtman by plnili exekutivní funkci
  5. otevřít občanům jednání všech orgánů veřejné správy -- jako prevence proti možnosti vzniku korupčního prostředí
  6. omezit nutnost kontaktu občana s úřady urychleným a plošným zavedením principů e-governmentu do místní i krajské samosprávy
  7. využívat správní soudy k řešení nesprávných rozhodnutí spíše než procesem odvolávání k vyšší instanci
  8. změnit zákon o rozpočtovém určení daní -- umožnit obcím čerpat procentní podíl z výnosu daní vybraných v místě (posílit princip zásluhovosti a motivace) a snížit přerozdělovací procesy na nezbytné minimum (princip solidarity)
  9. snížit počty státních úředníků v centru a redukovat jejich detašovaná pracoviště v krajích a bývalých okresech, stanovit nepřekročitelný limit zaměstnanců ve všech úrovních veřejné správy, včetně obecní a krajské úrovně
  10. provést radikální redukci zákonných a podzákonných norem a tím zpřehlednit výkon veřejné správy

Závěrem

Jedině komplexní změna správy obcí a krajů povede k vyšší efektivitě a transparentnosti jejich řízení. Pro zkušenosti nemusíme chodit například až do Spojených států, ale můžeme je hledat hned u sousedů. V Polsku podobnou reformu provedli již vloni. Abychom nebyli překvapeni brzkými výsledky této změny!

Ing. arch. Jan Kasl, pražský primátor 1998–2002

TOPlist
TOPlist