K poskytování služeb, analýze návštěvnosti a personalizaci reklamy se využívají soubory cookie. Informace o použití webu mohou být sdíleny s dalšími partnery působícími v oblasti sociálních médií, inzerce a analýz. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace
Veřejné osvětlení – součást bezpečného dopravního prostoru

Reforma veřejných financí

(Názory představitelů Poslanecké sněmovny)

Datum: 22. 12. 2003, zdroj: OF 5/2003, rubrika: Reforma veřejné správy

V rámci konference o finanční správě měst a obcí byl rovněž zařazen diskusní blok k reformě veřejných financí. Základem pro diskuzi byla vystoupení poslanců nosných politických stran, zastoupených v Parlamentu. Stručný výtah z těchto projevů přinášíme našim čtenářům.

S ohledem na prostorové možnosti reprodukujeme jen ty části vystoupení poslanců, které se dotýkají věcných témat financování územních rozpočtů.

Ing. Miroslav Kalousek (KDU ČSL), předseda Rozpočtového výboru PSP ČR

Je třeba si uvědomit, že reforma veřejných rozpočtů a reforma veřejné správy jsou dva samostatné procesy. Reforma veřejných rozpočtů je proces, jehož motivem je změnit dlouhodobé deficitní trendy ve vývoji příjmů a výdajů veřejných rozpočtů a druhý proces tvoří nezbytné změny ve finanční legislativě, které reflexují reformu veřejné správy. Tyto dva procesy si navzájem nepomáhají, naopak navzájem se limitují a poměrně se vzájemně komplikují.

Rozpočtové určení daní pro obce musí řešit několik základních priorit. Především je to stabilizace relativní kvóty sdílených daní pro obce včetně opatření proti jejímu autonomnímu poklesu. Za druhé je to již několikrát zmiňovaná motivační složka v daňových příjmech a za třetí jde o zohlednění obcí s rozšířenou působností v jejich zcela novém postavení, kde si lze představit rozpočet A -- pro samotnou obec tohoto typu a rozpočet B, zahrnující náklady obce na výkon přenesené působnosti pro celý správní obvod včetně zvýšených potřeb na krytí zakladatelských a zřizovatelských funkcí, které z této role vyplývají.

Velmi riskuji politicky, když pronesu následující slova. Myslím si, že RUD musí zohlednit i skutečnost, že je dlouhodobě neudržitelné, aby v České republice existovalo více než šest tisíc obcí. Obce jejichž rozpočty se pohybují v desetitisících EURO nemají šanci zapojit se efektivně do programů a projektů strukturálního financování a nemají šanci dlouhodobě vykonávat efektivní správu svého území. Je to obtížný proces, bude velmi bolet a jsem přesvědčen že to je proces, který nelze nařídit, ale rozpočtové určení daní by k tomuto procesu mělo vytvořit vhodné motivační prostředí. V této chvíli však toto prohlášení berte jako můj trochu kontroverzní názor pro vyvolání diskuse.

Ing. Vlastimil Tlustý (ODS), místopředseda Rozpočtového výboru PSP ČR

Cesta pro obce je přesně stejná jako pro podniky a pro občany. Je to reforma, která vrátí do systému motivaci, který bude nahrávat aktivním a snaživým. Odmítáme řešit situaci tím, že umožníme krajům vybírat nové daně. Zároveň odmítáme dramatické zvýšení daně z nemovitostí. Navrhujeme návrat k přímému podílu obcí na výnosech z daně z příjmů, ať už fyzických osob, tak podnikatelských subjektů. To je jedna z metod motivování obcí a starostů, aby tyto podnikatelé vytvářeli podmínky k životu a podnikání.

Dalším návrhem je varianta, která by musela být součástí celkové daňové reformy, musela by být doprovázena zavedením rovné daně s tím, že by nedošlo k celkovému zvýšení daňové zátěže. Obec, město, kraj -- to pro občana není nic jiného, než fungující komunikace, veřejné osvětlení, péče o zeleň, vodovod, kanalizace a další veřejné statky. Navrhuji zavedení platby občana za možnost čerpat takový veřejný statek a učinit příjem této platby stoprocentním příjmem obce. Bylo by na zastupitelstvu, v jaké míře tuto platbu využije. Jedná se řádově asi o deset typů veřejných statků. Šlo by o měsíční platby pro občana v řádu korun, maximálně desítek korun, což by v plném rozsahu nahradilo současnou majetkovou daň. U podniků by tento poplatek mohl být modifikován na konstantní platbu podle počtu zaměstnanců.

Přijetím takového opatření by obce měly mít zdroje, které by reprezentovaly přinejmenším desítky procent jejich příjmů, což by podstatně zvýšilo jejich samostatnost.

Ještě poznámku k systému investování PPP (propojení veřejného a soukromého sektoru). Je to ta nejkrásnější forma dluhů, která má mnoho možností, mnoho verzí, ale na konci je to vždycky dluh obce a mandatorní výdaj rozpočtu s obrovskou prioritou, kterou nelze obejít. Tyto projekty totiž vždy znamenají, že soukromý investor investuje a obec nebo stát za tuto službu dlouhodobě desítky let platí.

Mgr. Radko Martínek (ČSSD), předseda Výboru pro veřejnou správu, životní prostředí a regionální rozvoj PSP ČR

O současné situaci financování obcí nejlépe hovoří čísla. V roce 2000 byly daňové příjmy obcí ve výši cca 80 miliard korun. V roce 2001 poklesly na 70 miliard, po reformě rozpočtového určení daní činily příjmy 87 miliard v roce 2002 a v letošním roce se očekává příjem 107 miliard korun. Výhled do roku 2004 už uvádí částku 112 miliard a v dalších letech tento růst bude pokračovat. Je zřejmé, že nárůst daňových příjmů je mnohem vyšší než inflace.

Dalším problémem je struktura financování. Dostáváme se k známému sporu. Co je pro obce přednější? Stabilita nebo motivace? Nové rozpočtové určení přineslo mnohem větší stabilitu územních rozpočtů a tím i možnost předvídat vývoj svých příjmů. Tuto stabilitu ocenily i všechny úvěrové banky. Princip motivace je nesporný a žádoucí. Otázkou ovšem zůstává, jak nastavit poměr mezi prvky stabilizujícími a motivačními. Podmínky pro získání investorů jsou rozdílné -- v některých případech obec velmi snadno získá podnikatele na své území, v jiných regionech je logický nezájem podnikatelské sféry. Tyto prvky je třeba respektovat.

Chtěl bych se samostatně zmínit o problému příspěvku státu na výkon státní správy. Existuje velká kritika toho, že stát dává na výkon státní správy málo prostředků. Propočty se odlišují, ale dá se říci, že příspěvek státu v současné době se pohybuje mezi 60--80 % skutečných nákladů. Na druhé straně je třeba vidět, že zbytek výdajů pokrývá položka daňových příjmů, které zahrnují paušální zdroje pro financování výdajů obcí. Přechod na stoprocentní příspěvek na výkon státní správy by v důsledku znamenal snížení daňových příjmů. Přitom propočet optimálních nákladů je složitý a průměrné náklady by opět vedly k tomu, že některé úřady by vydělávaly, jiné prodělávaly.

TOPlist
TOPlist