K poskytování služeb, analýze návštěvnosti a personalizaci reklamy se využívají soubory cookie. Informace o použití webu mohou být sdíleny s dalšími partnery působícími v oblasti sociálních médií, inzerce a analýz. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace
ISSS 2017

Malé obce ve Francii

(Studijní delegace starostů malých obcí navštívila Francii)

Datum: 28. 11. 2003, zdroj: OF 4/2003, rubrika: Regiony

Ve dnech 11. až 16. května 2003 uskutečnilo 11 zástupců Komory obcí SMO ČR dlouho připravovanou studijní cestu do Francie, a to do Alsaska a Lotrinska. Komora obcí se rozhodla pro Francii, neboť v systému samosprávy a státní správy zde působí velké množství samostatných obcí (ve Francii je více obcí než v celé EU).

Ve Francii existuje 36 779 obcí, které se velmi často sdružují za účelem kvalitního výkonu samosprávné působnosti i přenesené státní správy při zachování své identity. Tento systém je pro nás přijatelnější než slučování obcí, které proběhlo např. v sousedním Sasku. Francouzský model je našemu historickému uspořádání sídel velmi blízký.

Na své studijní cestě se představitelé Komory obcí setkali jak se zástupci samosprávy, tak i se zástupci stání správy. Cenné informace získali od starostů, od sdružení obcí, od představitelů departementu i regionu.

Pozemky a zemědělství

První navštívenou obcí byl Breitenbach v Alsasku. Žije zde 660 obyvatel na rozloze 1200 ha, z toho 750 ha tvoří obecní lesy, 250 ha soukromé lesy a 200 ha zemědělská půda. Obec se nachází v nadmořské výšce 350 až 1000 m.

Pan Piela, který má polské předky, je zde starostou již druhé volební období. Největším problémem byly nevyjasněné vlastnické vztahy k pozemkům, zanikající zemědělství, nedostatek pracovních sil. Kromě zemědělství a výroby pálenky z třešní v obci nic jiného nebylo. Nové složení radnice na počátku devadesátých let stanovilo dvě priority: rozvoj zemědělství a turistického ruchu.

Nezbytné bylo provedení pozemkových úprav, bez znalosti vlastníků nebyl rozvoj obce možný. Po šesti letech práce bylo hotovo. Z původních 9000 pozemků po 5 arech a často bez přístupu po realizování projektu vzniklo 1300 pozemků po 40 arech s přístupovými cestami. Tento postup se stal pilotním projektem pro celé Alsasko, psal o něm tisk, zajímala se o něj televize. Obec odstranila roztříštěnost, pokračovala ve vykupování pozemků, vybudovala přístupové cesty a připravila tak podmínky pro rozvoj zemědělské výroby.

Nastoupili mladí zemědělci, se kterými obec úzce spolupracuje. Společně uspořádali "Třešňové slavnosti", které se již staly každoroční tradicí. Do Breitenbachu přijíždí řada návštěvníků, aby ochutnala zdejší výrobky, zejména pálenku "Kirch" a slavnosti tak přispěly k rozvoji turistiky v obci.

Turistický ruch

V letech 1997--99 realizovala obec velké investiční akce: bývalá fara byla citlivě zrekonstruována na radnici, z bývalé radnice vznikla ubytovna pro turisty, vybudovaly se nové ulice, cesty. V obci byla založena Asociace paraglidingu, která organizuje řadu lidí. Nad Breitenbachem vybudoval soukromý podnikatel tzv. Park alsaského dobrodružství. Jsou to speciální prolézačky na stromech. Jednotlivé trasy jsou uzpůsobené věku a fyzické zdatnosti návštěvníků. Ročně se zde vystřídá až 36 tisíc návštěvníků. Na realizaci poskytla banka úvěr, projekt se zamlouval natolik, že nepožadovala žádné záruky.

Na základě uvedených úspěchů se podařilo získat i ostatní obce ze Sdružení Valle de Villé pro rekonstrukci vily z roku 1933, vznikne zde tříhvězdičkový hotel s kapacitou 56 lůžek ve 20 pokojích. Bude to silné turistické centrum: paragliding, prolézačky ve stromech, hotel. Potvrdilo se, že je důležité vybudovat nejdříve infrastrukturu pro turistický ruch a jeho rozvoj poté nastane.

Obec Breitenbach společně s podnikateli vytvořila 7 km dlouhou cestu, kde se na sedmi místech dají koupit místní produkty. Kromě pálenek, ovocných vín jsou známé také ovocné džusy. Tento projekt nese název "Poznejte náš venkov". Podle starosty bylo nejdůležitější vytýčit směr projektu a stále jej sledovat.

Podpora podnikání

Delegace navštívila rodinou farmu nad Breitenbachem, která existuje od r. 1838, dědí se z otce na syna. Díky provedeným pozemkovým úpravám získala nové možnosti pro svůj další rozvoj. Hospodaří na 60 ha půdy, chová se zde 50 kusů hovězího dobytka. Na farmě chovají horské vogérské plemeno a holštejské. Dosahují dojivosti 5000 litrů na 1 krávu. Za rok zpracují 100 000 l mléka. Síla farmy je ve valorizaci svých produktů -- veškeré mléko se zpracovává nebo se přímo prodává. Vyrábí se z něj zejména šlehaný tvaroh, jogurty a dále pak sýry, tvaroh, smetana.

Na farmě mají 30—40 včelstev a prodávají med. Vysadili sad mirabelek, třešní, pěstují maliny - toto vše pro jogurty, neboť s vlastním ovocem jsou prodejnější. Sklizené ovoce nejprve zmrazují, pak se uvaří, pasterizuje a teprve poté použijí do jogurtů -- tzv. "Jogurt ze statku". Z třešní vyrábějí pálenku "Kirch". Za rok na farmě vyrobí 500—600 l pálenky, kterou prodávají za 23 EURO za 0,7 l. Státu odvádějí daň ve výši 7--8 EURO za litr.

Na pozemku farmy si za 10 dní sami postavili srub pro ubytování turistů. Cena za ubytování činí 380--550 EURO za týden podle sezóny. K farmě patří i cvičný svah pro zájemce o paragliding. Veškerou činnost na farmě zajišťuje majitel se svou manželkou, s rodiči manželky a 1 pomocníkem a jednotlivé aktivity se úspěšně propojují.

Dalším projektem obce je realizace tzv. Zahrádkářského parku na svazích v těsní blízkosti Breitenbachu. Vzniká zde centrum, které ročně navštíví 30 tisíc návštěvníků. Mají zde vzniknout ukázkové zahrady, kde se budou pěstovat ovocné stromy, vinná réva, bylinky, okrasné keře a květy, chovat včely, domácí zvířata. Návštěvníci se zde budou učit s nimi pracovat, ošetřovat stromy, získají zkušenosti s ořezáváním stromů, s opylováním atd.

Další aktivity

Budova pro shromažďování návštěvníků byla vybudována z obnovitelných materiálů, využívá obnovitelných zdrojů energie. Do projektu se zapojí školy, pro které budou prováděny výklady podle věku žáků. Centrum bude také sloužit pro převýchovu drogově závislých, na které obec bude spolupracovat s různými organizacemi, které se touto problematikou zabývají.

Vznikne zde také výzkumné středisko pro využití sluneční energie. Nezapomnělo se ani na estetickou výchovu - v areálu budou umístěny sochy ze dřeva a kovu. Vybudována zde bude i restaurace. Areál bude příležitostí pro uplatňování produktů regionu.

V obci Breitenbach je rovněž továrna firmy EGELHOF. Tato německá firma zde zaměstnává 200 pracovníků při výrobě termostatických ventilů pro radiátory ústředního topení a zařízení pro klimatizace do automobilů.

Princip sdružování

Další den jsme odjeli do města Belfort, kde jsme byli přijati podprefektem Patrikem Pincetem. Toto přijetí probíhalo ve zvláštní atmosféře -- ve Francii se ten den konala stávka státních zaměstnanců, a proto se na podprefektuře nepracovalo -- i malé občerstvení připravil starosta s podprefektem osobně. Zde jsme získali informace o principu sdružování obcí a jejich fungování.

Ve Francii existují čtyři stupně veřejné správy, mezi kterými není žádná nadřazenost: stát (parlament), regiony (22 v Evropě, 4 v zámoří), departementy (96 v Evropě) a obce (36 779 v Evropě). Regiony existují od roku 1982, v čele každého stojí regionální rada.Mají na starosti rozvoj území a odborné vzdělávání. Departementy založil již Napoleon, jejich názvy jsou podle řek či pohoří. Starosta vykonává jménem státu tři základní pravomoci: matrika (svatby, evidence obyvatel, občanské průkazy), sociální péče a veřejná hygiena, urbanismus (podepisuje stavební povolení).

V 60. létech začaly ve Francii problémy s pitnou vodou, s odpadními vodami, komunálním odpadem, ekonomickým rozvojem, školstvím, dopravou do škol. Stát měl velký vliv na územní rozvoj, rozvíjel se hlavně pařížský region. Stát neměl partnera pro jednání. Mezi obcemi se zvyšovaly rozdíly, byly obce velmi bohaté a obce velmi chudé. Hlavním zdrojem pro obecní rozpočty byly státní dotace, které se vypočítávaly podle počtu obyvatel. Dále měly obce příjmy z místních daní, které také závisely na počtu obyvatel a na počtu podnikatelů v obci. Pro některé obce znamenaly státní dotace až 65 % příjmů. Obce nebyly finančně samostatné, byly závislé na státu.

Neúspěch slučování

Proto se v 60. létech rozhodlo, na základě inspirace anglickým a německým příkladem, sloučit malé obce do větších obcí s jedním starostou a jedním zastupitelstvem. Ale v oblasti Belfortu tento úmysl neměl úspěch. Pouze dvě obce toto nařízení zrealizovaly. Došlo dokonce ke vzniku dalších nových obcí.

Ve Francii obce historicky odpovídají bývalým středověkým farnostem. Francouzi velice lpí na samostatnosti své obce, na své zvoničce, na svých hasičích. Je pro ně naprosto nepředstavitelné, že starosta ze sousední obce by jim říkal, co mají dělat. Každá obce v Alsasku má svůj kostelíček, ale je nedostatek kněží, takže mše se konají ve všech kostelíčcích, ale v různou dobu.

Toto slučování tedy skončilo naprostým neúspěchem, proto bylo rozhodnuto o dobrovolném sdružování za určitým účelem. V první fázi tak vznikala účelová sdružení, která řešila státní úkoly -- odpady, zásobování vodou. V 70. letech byl tento problém v celé Francii vyřešen. Každá francouzská obec je členem nějakého sdružení za účelem sběru, likvidace a využití odpadů. Obce ve sdružení dobrovolně předávají jiné obci tuto svou kompetenci.

Postupně se toto řešení stalo zvyklostí a sdružení pak začala řešit i ostatní problémy, které už nebyly přenesenou státní působností. Stát tato sdružení finančně dost podporoval, zejména malé podnikání (do 12 zaměstnanců). Aby se vytvořily podmínky pro jeho rozvoj (příprava pozemků atd.), poskytoval i finanční úlevy. Jestliže se jednalo o meziobecní projekty, získaly státní podporu. Projekt jedné samostatné obce podporu nezískal.

Tři stupně spolupráce

Vznikaly různé struktury: ve venkovských oblastech to byla sdružení či spolky obcí, ve velkých aglomeracích podle okrsků se řešily problémy např. v hromadné dopravě, údržbě komunikací, požární ochraně. Do roku 1998 se toto dálo pouze na dobrovolném sdružování, ale situace se stávala velice složitou, vznikaly různé druhy sdružení - pouze za jedním účelem, ale i za více účely. Docházelo k tomu, že na jednom území působilo několik sdružení, ale v každém nebyly všechny obce. Situace byla velice nepřehledná.

V roce 1998 proto ministr vnitra rozhodl o zjednodušení systému a vznikly tři stupně meziobecní spolupráce:

  • sdružení městských obcí -- nad 200 000 obyvatel
  • sdružení aglomerací -- nad 50 000 obyvatel
  • sdružení obcí

V pravomoci prefekta je stanovit území sdružení. Obce sdružující se ve sdružení musí vytvořit souvislé území. Obec, která je položena uprostřed, musí do sdružení vstoupit. Obce na okraji se mohou rozhodnout pro sousední sdružení. Aby sdružení vzniklo, musí být souhlas 2/3 zastupitelů. Je pravidlem, že vždy je ve sdružení jedna obec větší než ostatní nebo je ve středu území nebo je nejvýznamnější.

(dokončení příště)

Alena Knobová, členka předsednictva SMO ČR, starostka obce Liběšice

TOPlist
TOPlist