Generační rozdíly ve vzdělání
V rámci demografických a sociálně ekonomických ukazatelů, které nám poskytlo sčítání lidu, domů a bytů 2001, představují ukazatele vzdělanosti obyvatelstva důležité místo. Významnou informací pak je analýza změn, k nimž došlo od roku 1991 jako výchozího okamžiku nové politické a sociální historie České republiky.
Ke změnám v oblasti vzdělání a hladiny vzdělanosti obyvatelstva České republiky došlo v rámci všech demografických, politických a ekonomických procesů, jimiž naše společnost prochází od listopadu 1989. Úhrnný počet obyvatel 10 230 060 je dnes definován odlišně od dosavadní tradice, kdy za obyvatelstvo státu byli považováni obyvatelé s trvalým bydlištěm na území republiky. V roce 2001 tomu bylo na základě mezinárodních doporučení jinak, protože jako obyvatelé České republiky jsou považováni i cizí státní příslušníci, kteří mají dovolen v České republice pobyt delší než 90 dní.
Přesto se proti sčítání v roce 1991 počet obyvatel České republiky snížil o 72 155 (0,7 %) obyvatel. Počet mužů se snížil o 17 864 (0,4 %) na 4 982 071 a počet žen klesl o 54 291 (1,0 %) na 5 247 989. Podíl žen v obyvatelstvu se snížil z 51,5 % na 51,3 % jako důsledek vyššího vystěhovalectví žen, resp. vyššího migračního přírůstku mužů do České republiky, v určité míře i jako důsledek rychlejšího snížení úmrtnosti mužů v devadesátých letech.
Demografické změny
Snad nejdůležitějším fenoménem vývoje obyvatelstva mezi posledními dvěma sčítáními lidu byly dramatické změny ve věkovém složení obyvatelstva. Počet dětí do 15 let se snížil o 490 434 (22,7 %) na 1 654 869 dětí, což znamená již jen 16,2 % populace republiky. Proti tomu vzrostl počet obyvatel v produktivním věku 15-59 let o 387 990 (6,2 %), což přináší naší ekonomice paradoxně potíže v zaměstnanosti obyvatelstva. Počet mužů v produktivním věku vzrostl o 6,6 %, počet žen se zvýšil o 5,7 %. Počet obyvatel v poproduktivním stáří 60 a více let se zvýšil o 47 298 (2,0 %) na 1 883 783 jedinců, kteří v obyvatelstvu republiky představují dnes 18,4 % populace a podle projekcí vzroste do poloviny století podíl až na 40 %.
Počet ekonomicky aktivních obyvatel se mezi sčítáními lidu snížil z 5 421 102 na 5 253 400 obyvatel. V přepočtu na obyvatele v produktivním věku se intenzita ekonomického zapojení snížila z 86,1 na 78,6 činných na 100 obyvatel ve věku 15-59 let. Na základě cenzového sebesčítání se jako "nezaměstnaní" označilo 486 937 obyvatel, v tom 253 637 mužů a 233 300 žen. To se příliš neliší od počtu 480 000 neumístěných osob podle oficiálních dat Ministerstva práce a sociálních věcí o nezaměstnanosti v České republice v létě 2002. Podíl ekonomicky aktivních osob v zemědělství, lesnictví a rybářství se během 10 let snížil z 11,6 % na 4,4 %, čili na úroveň západních průmyslových zemí. Podíl činných v průmyslu klesl z 37,3 % na 29,1 %, ale ve stavebnictví se podíl zvýšil ze 7,6 % na 8,7 %.
Vzdělanost obyvatelstva
Terciární sféra v nejširším pojetí tak vzrostla ze 43,5 % na 57,8 % pracovníků. V roce 1991 vyjíždělo za prací mimo obec trvalého bydliště 33,3 % ekonomicky aktivních osob, v roce 2001 již 36,7 %. Vzhledem ke zvýšení počtu obcí je nutno vyjížďku za prací posuzovat ve vztahu k počtu obcí v zemi. Pak připadlo v roce 1991 na jednu obec 306 vyjíždějících ekonomicky aktivních, v roce 2001 jen 272 vyjíždějících. Odpovídá to jednak snížení zaměstnanosti, jednak vyššímu podílu činných osob v terciární sféře.
Sčítání lidu 2001 odpovědělo na otázku vzdělanosti obyvatelstva České republiky zpracováním příslušných dat poskytnutých samými obyvateli. Tak byl zjištěn u každého obyvatele staršího 15 let nejvyšší dosažený stupeň školního vzdělání, ale jako celostátní agregovaný ukazatel bylo možno vypočítat i průměrný počet let školního vzdělání, a to i v třídění podle pohlaví a dokončeného věku v okamžiku sčítání 2001.
Obyvatelstvo starší 15 let absolvovalo podle sčítání 2001 v průměru 11,74 let školního vzdělání, v tom muži 11,82 let a ženy 11,66 let. V roce 1991 byla průměrná délka školního vzdělání 11,19 let, u mužů 11,47 let, u žen 10,94 let. Ukazatele se tedy příznivě zvýšily. Odpovídá to představám společnosti a decizních orgánů o nutném intenzivnějším vzdělávání obyvatelstva republiky? Změnila se v tomto směru situace mezi roky 1991 a 2001 nějak podstatně? Na to odpovídá uvedená tabulka.
Tabulka: Vzdělání obyvatelstva staršího 15 let podle pohlaví a věku k 1. 3. 2001 (úhrnný počet let školního vzdělání)*
| Věk | Muži | Ženy | ||||
|---|---|---|---|---|---|---|
| 3. 3. 1991 | 1. 3. 2001 | Rozdíl v % | 3. 3. 1991 | 1. 3. 2001 | Rozdíl v % | |
| 15--19 | 9,85 | 9,45 | - 4,1 | 9,91 | 9,50 | - 4,1 |
| 20--24 | 11,70 | 11,90 | 1,7 | 11,93 | 12,35 | 3,5 |
| 25--29 | 12,14 | 12,17 | 0,2 | 12,23 | 12,39 | 1,3 |
| 30--34 | 12,06 | 12,27 | 1,7 | 11,93 | 12,42 | 4,1 |
| 35--39 | 11,89 | 12,34 | 3,8 | 11,56 | 12,39 | 1,2 |
| 40--44 | 11,82 | 12,21 | 3,3 | 11,54 | 12,07 | 4,6 |
| 45--49 | 11,86 | 12,04 | 1,5 | 11,38 | 11,68 | 2,6 |
| 50--54 | 11,62 | 11,98 | 3,1 | 10,87 | 11,63 | 7,0 |
| 55--59 | 11,58 | 12,06 | 4,1 | 10,46 | 11,39 | 8,9 |
| 60--64 | . | 11,90 | . | . | 10,99 | . |
| 65--69 | . | 11,85 | . | . | 10,53 | . |
| 70 a více | . | 11,63 | . | . | 10,11 | . |
| Úhrnem | 11,47 | 11,82 | 3,1 | 10,94 | 11,66 | 6,6 |
| z toho 60 a více let | 11,04 | 11,77 | 6,6 | 9,86 | 10,40 | 5,5 |
*)
Bez osob s nezjištěným vzděláním.Ženy a muži
Data za rok 1991 byla z hlediska věku zpracována podle věkových skupin tehdy jen do věku 60 let, od tohoto věku jen za úhrn obyvatel starších 60 let. Zpracování za rok 2001 je v tomto směru podrobnější, přesto se ukazuje, že i zde by bylo účelné věkovou skupinu od 70 let podrobněji podle věku ještě dále specifikovat.
V roce 1991 vykazovali nejvyšší ukazatel průměrného počtu let školního vzdělání muži ve věku 25--29 let. V roce 2001 to byli muži ve věku 35--39 let, čili generace 25--29letých v roce 1991. Podobně tomu bylo u žen: také ty vykazovaly v roce 1991 nejvyšší ukazatel úhrnného vzdělání ve věku 25--29 let.
Nejvyšší ukazatel vzdělání však měly v roce 2001 ženy ve věku 30--34 let. Kohorty 25--29letých žen z roku 1991 měly vzdělání nepatrně nižší. Tento rozdíl proti mužům je možné vysvětlit dynamičtějším vývojem v získávání vyššího vzdělání u žen než u mužů v letech 1991--2001. V úhrnu všech žen se ukazatel průměrného počtu let školního vzdělání žen zvýšil v letech 1991--2001 o 6,6 %, u mužů jen o 3,1 %.
Až do věku 40 let vykazují ženy vyšší agregovaný ukazatel dosaženého vzdělání než muži. Je to dáno tím, že ženy získávají častěji než muži hlavně úplné střední vzdělání - 28,8 % proti 22,3 % mužů -- což přináší do fondu let školního vzdělání zvyšující položky, jež kompenzují snižující úhrny let vzdělání u základního vzdělání.
Vliv normalizace
Ukazatel úhrnného počtu let školního vzdělání roste u mužů postupně od věkové skupiny 15--19 let do maxima ve věku 35--39 let. Od tohoto věku se ukazatel snižuje -- s výjimkou 55--59letých -- celkem pravidelně. Tato odchylka odpovídá odchylce ukazatele v roce 1991 zjištěné u kohorty tehdy 45--49letých mužů. Jde o ročníky narozených v letech 1941--1945, kteří dosahovali vysokoškolského vzdělání většinou v letech 1965--1970. Normalizační proces se promítl do snížení absolventů v sedmdesátých letech, což se v roce 1991 týká ukazatelů za 40--44leté muže a v roce 2001 za 50--54leté muže.
U žen je podobný vývoj růstu od 15--19 let výše s tím rozdílem, že maximálního ukazatele 12,42 let dosahují ženy již ve věku 30--34 let. U nich je poté klesání ukazatele pravidelné až do nejvyššího věku. Odchylka ve vyšším věku podobná odchylce u mužů není zjistitelná.
Relativně nižší ukazatel vzdělanosti mladších lidí ve věku 15--19 let v roce 2001 proti roku 1991 souvisí s prodloužením školní docházky v devadesátých letech, čímž se posunula hranice "dokončeného stupně školního vzdělání" do vyššího věku. Jednotlivé věkové skupiny mužů i žen získávaly mezi roky 1991 a 2001 vyšší vzdělání v různé intenzitě, což se projevilo v různém přírůstkovém ukazateli. Ten se tak pohyboval u mužů např. s maximem u kohort 35--44letých v roce 2001, u žen s maximem ve věku 55--59letých. Ukazatel vzdělanosti úhrnu mužů starších 15 let tak vzrostl o uvedených 3,1 %, u žen o 6,6 %.
Závěrem
Z dat uvedených v tabulce vyplývá, že vzdělanost žen vykázala vyšší akceleraci než u mužů. Rozdíly mezi absolutními ukazateli vzdělanosti obou pohlaví se stále zmenšují. Vysokou hladinu vzdělanosti i starších žen nutno hodnotit velmi příznivě. Historické studie školní statistiky v českých zemích již od 18. století vykazovaly skolarizaci dívek vždy jako příznivě vysokou, v nižších školách zcela vyrovnanou se skolarizací chlapců. Tato tradice je tedy v našich zemích historická. Nicméně výtka, že zvyšování vzdělanosti postupuje v České republice pomaleji, než je žádoucí, je patrně oprávněná.