Hospodaření územních samospráv

V těchto dnech se Poslanecká sněmovna Parlamentu zabývá Státním závěrečným účtem za rok 2002. Součástí tohoto hodnocení je také finanční hospodaření územních samosprávných celků.

Zřízením krajů započala příprava druhé fáze reformy veřejné správy. Okresní úřady měly ukončit svou činnost do konce roku a na základě zákona o rozpočtových pravidlech byly již od roku 2001 z hlediska financování organizačními složkami státu a tvořily samostatnou kapitolu státního rozpočtu.

Kraje se poprvé v roce 2002 staly příjemci daňových příjmů na základě zákona o rozpočtovém určení daní. Tyto příjmy však pouze pokrývaly činnosti, které krajům byly převedeny v roce 2001.

Katastrofální povodně v srpnu způsobily mimořádné škody, což vedlo k úpravám a přesunům v rozpočtech, zejména cestou odvětvových ministerstev a státních fondů.

Celkové výsledky

Rozpočty obcí a krajů dosáhly v roce 2002 celkem příjem 239,6 mld. Kč, přičemž podíl obcí na těchto příjmech byl 86,9 %. Celkové výdaje územních rozpočtů byly čerpány ve výši 243,9 mld. Kč a podíl obcí na výdajích dosáhl 87,9 %. Saldo příjmů a výdajů územních rozpočtů skončilo celkovým schodkem ve výši 4,3 mld. Kč (kraje vykazují přebytek 1,8 mld. Kč, obce schodek 6,1 mld. Kč.)

Příjmy a výdaje krajů

Zatímco v prvním roce své existence byly kraje financovány pouze dotačním způsobem, v roce 2002 bylo jejich financování zajištěno jednak formou dotací ze státního rozpočtu, jednak z daňových výnosů delegovaných na kraje zákonem o rozpočtovém určení daní. Bilance příjmů a výdajů je patrná z tabulky č. 1. Celkové příjmy krajů činily 37,6 mld. Kč, přičemž vlastní příjmy dosáhly 10,9 mld. Kč, což představuje 29 % celkových příjmů.

Tab. č. 1: Bilance příjmů a výdajů krajů (v mil. Kč)

Tab. č. 2: Vývoj vlastních příjmů krajů (mil. Kč)

Vývoj vlastních příjmů krajů a jejich podíl na celkových příjmech je vidět z tabulky č. 2. Podíl daňových příjmů je 27 % a jejich strukturu tvoří 41,4 % daně z přidané hodnoty, 29,9 % daň z příjmů fyzických osob a 28,7 % daň z příjmů právnických osob. Hlavním zdrojem příjmů krajů byla dotace ze státního rozpočtu, která v souhrnu dosáhla výše 26,3 mld. Kč. Její rozhodující část tvoří prostředky z kapitoly školství (23,7 mld. Kč), z rozpočtu ministerstva pro místní rozvoj (1,1 mld. Kč) a z kapitoly všeobecná pokladní správa (VPS) celkem 1,5 mld. Kč. Přehled o přijatých dotacích je patrný z tabulky č. 3.

Tab. č. 3: Přehled o přijatých dotacích a půjčkách (mil. Kč)

Celkové výdaje krajů ve výši 35,8 mld. Kč se na výdajích územních rozpočtů podílejí 14,7 %. Téměř devadesát procent krajských výdajů tvoří běžné výdaje, což jsou převážně neinvestiční příspěvky do odvětví školství. Kapitálové výdaje se na celkových výdajích podílely 10,4 %. Byly tak realizovány převážně investiční akce v odvětví školství. Proti stejnému období roku 2001 se zvýšily objemy kapitálových výdajů, které směřovaly na pořízení investičního majetku cca o 1 mld. Kč. Porovnání příjmů a výdajů je v tabulce č.4.

Tab. č. 4: Porovnání příjmů a výdajů krajů (mil. Kč)

Příjmy a výdaje obcí

Celkové příjmy obcí dosáhly v loňském roce 208,2 mld. Kč, což je o 24 mld. Kč více než v loňském roce. Jde o zvýšení příjmů o 13 %. Základem příjmů obcí jsou daňové příjmy (48 %), nedaňové příjmy tvoří zhruba 11 % a kapitálové příjmy téměř 6 %. Vlastní příjmy tak tvoří téměř dvě třetiny rozpočtu obcí. Druhou nejvýznamnější položkou příjmů obcí jsou dotace, které se podílejí na příjmech zhruba 35 %. Porovnání příjmů obcí je patrné z tabulky č. 5.

Tab. č. 5: Porovnání příjmů obcí (mil. Kč)

Daňové příjmy

Systém daňových příjmů se proti roku 2001 nezměnil a rozpočty obcí jsou naplňovány výnosy daní na základě zákona o rozpočtovém určení. Rozpočty obcí však byly na základě novely zákona posíleny v roce 2002 o podíl na 1,5 % celostátního výnosu daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti, který se do jednotlivých obcí dělí v poměru počtu zaměstnanců. Daňové příjmy se zvýšily oproti minulému roku o 10,7 mld. Kč. Podíl daňových příjmů na celkových příjmech se však nezměnil.

Pokud jde o jednotlivé daňové výnosy, nejvyšší absolutní nárůst je patrný u daně z příjmů fyzických osob (3,4 mld. Kč), což způsobuje právě metodická změna daná novelou zákona (posílení o podíl 1,5 % výnosu). Všechny daně vykazují nárůst proti minulému roku, pouze daň z nemovitostí stagnuje a je standardním příjmem obcí.

Za zaznamenání stojí růst příjmů poplatků, do kterých jsou zahrnuty poplatky za ukládání odpadů. Plnění této položky ve výši 4,3 mld. Kč zaznamenalo zvýšení o 230 %.

Nedaňové a kapitálové příjmy

Nedaňové příjmy dosáhly 23,8 mld. Kč, zvýšily se o 3,4 %, ale jejich nejvýznamnější položka - příjmy z vlastní činnosti poklesla o 0,7 mld. Kč. Vyplývá to zejména z převodu organizačních složek na příspěvkové organizace, především v odvětví školství. Rovněž počet dětí ve školách se snižuje a tím klesá i výnos z různých poplatků za částečnou úhradu neinvestičních nákladů. Pokles této položky rovněž ovlivnilo inkaso korunového poplatku za filmová představení do Státního fondu na rozvoj kinematografie a přesun úhrady za nakládání s odpady do daňových příjmů.

Pokles je zaznamenán i u položky příjmů z úroků o 0,4 mld. Kč. Vývoj této položky je spojen s kapitálovými příjmy, zejména s finančními operacemi obcí na kapitálovém trhu.

Podstatně se zvýšily i ostatní nedaňové příjmy a příjmy z prodeje neinvestičního majetku (o 1,2 mld. Kč). Patří sem zejména také přijaté dary a přijaté pojistné, což souvisí se srpnovou povodňovou katastrofou.

Kapitálové příjmy (11,6 mld. Kč) si zachovaly stejný podíl na celkových příjmech obcí (cca 6 %) jako v minulém roce. Mimořádně vysoké kapitálové příjmy obcí z let 1999 a 2000, kdy se obchodovalo s akcionářskými právy energetických společností jsou již minulostí. Tři čtvrtiny kapitálových příjmů obcí plyne z prodeje nemovitostí -- pozemků a budov.

Přijaté dotace

Dotace představují ve svém souhrnu pro obce druhou největší příjmovou položku jejich rozpočtů. Dotace ze státního rozpočtu v loňském roce činily 53,6 mld. Kč a dotace ze státních fondů 6,6 mld. Kč. Kromě toho zapojily obce do rozpočtů celkem 13,0 mld. Kč z vlastních účelových fondů.

Převážná část dotací se financuje prostřednictvím kapitoly Všeobecná pokladní správa (VPS). Celkem byly takto poskytnuty prostředky pro obce v rozsahu 22,3 mld. Kč. Patří sem dotace schválené Poslaneckou sněmovnou v rámci vztahu státního rozpočtu k rozpočtům obcí. Slouží především na úhradu neinvestičních nákladů ve školství, zdravotnictví, v sociální sféře, v dopravě, na výkon státní správy aj. Patří sem také blok dotací na volby, na mimořádné výdaje a jiné položky, u kterých je třeba dodržet přesně stanovené podmínky. Z této kapitoly se rovněž uvolňují prostředky na individuální investiční dotace.

Dalším zdrojem dotací jsou přímo prostředky poskytované obcím z jednotlivých kapitol státního rozpočtu. Prostřednictvím těchto dotací se v obcích financují významné programy na podporu municipálního rozvoje. Obce přijaly touto cestou v loňském roce dotace v celkové výši 31,2 mld. Kč. Nejvyšší položku tvoří dotace z Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy. Její značná část zahrnuje přímé náklady na vzdělávání, které jsou poskytovány obcím.

Významným zdrojem příjmů některých obcí jsou dotace ze státních fondů, které v roce 2002 činily celkem 6,6 mld. Kč. Přehled o přijatých dotacích ukazuje tabulka č. 6.

Tab. č. 6: Přehled o přijatých dotacích a půjčkách obcemi (mil. Kč)

Výdaje obcí

Celkové výdaje obcí ke konci roku 2002 dosáhly výše 214,3 mld. Kč. Je to o téměř 10 % více než v roce 2001 a v absolutní částce to představuje nárůst o 18,8 mld. Kč. Toto zvýšení vyplývá především ze schválených finančních toků v oblasti výdajů na vzdělávání, které byly v loňském roce poskytovány školám a školským zařízením, které zřizují obce.

Porovnání výdajů obcí s předchozím rokem je patrné z tabulky č. 7.

Tab. č. 7: Přehled výdajů obcí (mil. Kč)

Běžné výdaje dosáhly v roce 2002 výše 145 mld. Kč a tvoří téměř 67,8 % jejich celkových výdajů. Z porovnání meziročního výdaje je patrný nárůst u všech položek, nejvýraznější na položce nákup vody, paliv, energie a služeb. Tato položka představuje 26,8 % běžných výdajů, nezbytných pro chod obcí.

Další významnou položkou jsou příspěvky příspěvkovým organizacím, zejména v odvětví školství. Tyto prostředky v podstatě pouze rozpočtovým opatřením přecházely z kapitoly školství cestou okresních úřadů do rozpočtů obcí.

Na položce platy zaměstnanců a ostatní platby za provedenou práci bylo dosaženo celkem 15,2 mld. Kč výdajů a nárůst proti roku 2001 činí 11,2 %. Na dotace podnikatelským subjektům obce zúčtovaly 12,2 mld. Kč a výdaje na dopravní obslužnost vykázaly ve výši 1,7 mld. Kč. Neinvestiční transfery obyvatelstvu, zejména sociální dávky se zvýšily o 1,4 mld. Kč.

Kapitálové výdaje v objemu 68,9 mld. Kč představují 32,2 % výdajů obcí a je patrné, že dochází k mírnému poklesu v této oblasti. Participace obcí na investičních programech vede k efektivnosti vynakládání prostředků. Vzniká však tlak na zapojení mimorozpočtových zdrojů -- rezervních fondů a úvěrových prostředků.