K poskytování služeb, analýze návštěvnosti a personalizaci reklamy se využívají soubory cookie. Informace o použití webu mohou být sdíleny s dalšími partnery působícími v oblasti sociálních médií, inzerce a analýz. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace
Nový zákon o hazardních hrách – dopady na obce

Obce s rozšířenou působností

(Soulad správních obvodů a standardizace veřejných služeb)

Datum: 7. 7. 2003, zdroj: OF 3/2003, rubrika: Reforma veřejné správy

Obce s rozšířenou působností mají za sebou již víc jak čtyři měsíce od doby, kdy převzaly poměrně rozsáhlou část výkonu státní správy ze zrušených okresních úřadů. Stále je třeba zdůrazňovat, že i toto období je relativně krátké na to, abychom mohli jednoznačně a detailně zhodnotit stávající zkušenosti.

V obecné rovině je podstatné, že výkon státní správy je těmito obcemi zabezpečován na celém území České republiky. Zhruba čtyřicet z nich ještě využívá institut veřejnoprávní smlouvy, avšak drtivá většina z nich do konce roku převezme celou agendu. Základní myšlenka druhé etapy reformy v podobě výrazné decentralizace výkonu státní správy se tak naplní v praxi.

Soulad územních obvodů

První měsíce fungování nové územní organizace ukázaly i na některé problémy, o kterých se zpravidla vědělo již předem.

Prioritní je otázka sladění územní působnosti různých orgánů, vykonávajících státní správu v území směrem ke správnímu obvodu obcí s rozšířenou působností. K tomuto úkolu vláda přijala v březnu usnesení, kterým uložila zpracovat analýzu a návrhy na řešení tohoto problému. Jde například o otázku finančních úřadů, katastrálních úřadů, úřadů práce a některých dalších institucí. Z usnesení vlády vyplývá, že resorty jsou povinny tuto analýzu a návrhy na řešení zpracovat do konce června, předložit je ministerstvu vnitra, které má do konce září navrhnout jednotný postup řešení této otázky.

K sladění obvodů by mělo dojít v časovém horizontu jednoho až dvou let. V některých případech to bude poměrně náročný proces z hlediska finančních nákladů, delimitace pracovníků a materiálně technického zabezpečení. Obce s rozšířenou působností zabezpečují největší rozsah výkonu státní správy, měly by tudíž být určujícím územním článkem i ve vztahu k působnosti dalších orgánů veřejné správy.

Změny hranic

Dalším úkolem, který řešíme částečně ve vazbě na tuto etapu reformy, je příprava návrhu zákona o změně krajských hranic. Některé obce totiž opakovaně požadují změnu své krajské příslušnosti vzhledem k přirozeným geografickým, kulturně-historickým a dopravním vazbám. V tomto směru byla příslušná nově zvolená zastupitelstva obcí oslovena v závěru loňského roku a jejich návrhy jsou nyní zpracovávány do podoby věcného návrhu zmíněného zákona, který bude předložen vládě do 30. září letošního roku. Změna se dotýká zhruba 30 obcí v celé České republice, nejvíce se to projevuje v přesunu obcí z kraje Vysočina do Jihomoravského kraje.

Financování správy

Druhá etapa reformy rovněž upozornila na problémy, které souvisejí s financováním přeneseného výkonu státní správy. Jedná se o obce s rozšířenou působností, ale také o obce s pověřeným obecním úřadem, kterých je téměř dvojnásobek. Poukazují na to, že příspěvek na výkon státní správy nepokrývá veškeré náklady, které jsou s tím spojené.

Je třeba zdůraznit, že ze státního rozpočtu tyto obce dostávají ještě některé další prostředky -- kupříkladu v oblasti sociální podpory, dotace na poštovné a poukázečné, což jsou zdroje v řádu několika set milionů korun za celou Českou republiku. Do rozpočtu obcí jdou i příjmy za správní poplatky, které občané a instituce hradí za vyřízení příslušných záležitostí, správních úkonů atd.

Jedná se o složitou otázku, neboť ty náklady se mění i v čase podle zájmů občanů o určitý typ agend. Ve spolupráci s dotčenými obcemi sledujeme vývoj těchto nákladů, porovnáváme ho s výší příspěvků a výsledkem by měl být návrh, po dohodě s ministerstvem financí, který by napříště měl více objektivizovat i tyto náklady.

Stát by měl přispívat na výkon státní správy obcím, ale i krajům v takové výši, která by jim pokryla podstatnou část nákladů.

Standardizace služeb

Pracuje se i na úkolech, které vyplývají i z programového prohlášení vlády a zaměřují se na celou řadu dalších otázek souvisejících s veřejnou správou. Chtěl bych zdůraznit otázku standardizace veřejných služeb. Výsledkem reformy je přesun značného počtu zařízení těchto služeb na místní nebo krajskou samosprávu.

Příkladem jsou střední školy z první etapy reformy, z druhé etapy reformy je to převod zřizovatelských funkcí u zdravotnických, sociálních a kulturních zařízení. Základní síť veřejných služeb je tedy v současné době zajišťována samosprávními celky. Na druhé straně za kvalitu a dostupnost těchto služeb je stále zodpovědný stát, což vyplývá z Ústavy i z mezinárodních závazků. Musí se tedy nalézt pravidla, podle kterých se zajistí tyto služby odpovídajícím způsobem z úrovně samosprávy.

Podle rozhodnutí vlády nyní ministerstvo vnitra zpracovává materiály jednotlivých resortů a dokonce května předložíme vládě souhrnnou svodnou analýzu problematiky veřejných služeb. Součástí budou i návrhy na řešení v podobě stanovení určitých standardů a pravidel pro zabezpečení daných veřejných služeb v příslušné kvalitě a územní dostupnosti.

RNDr. Josef Postránecký, náměstek ministra vnitra pro reformu veřejné správy

TOPlist
TOPlist